Ing. Vratislav Procházka
Spolek severočeských havířů
Mostecký skanzen technických památek hornictví a chemie.
Důvody realizace hornického skanzenu na Mostecku
Charakter regionu severozápadních Čech, jeho sociální a hospodářské postavení, určovala minimálně 150 let průmyslová těžba hnědého uhlí v sokolovské (SP) a severočeské hnědouhelné pánvi (SHP). Zejména v období po 2. světové válce se zvyšovala těžba hnědého uhlí v českých zemích za každé pětileté plánovací období v průměru o více než 10 mil. tun a v roce 1984 dosáhla svého maxima, téměř 100 mil. t/rok. Především SHP zajišťovala v minulosti zhruba 80 % těžby hnědého uhlí v českých zemích. Nejvýznamnější částí této pánve je její centrální, mostecká oblast, která v době největšího rozmachu dobývání hnědého uhlí zajišťovala více jak 40 % celkové těžby v republice. Hnědé uhlí se stalo nejvýznamnějším primárním energetickým zdrojem, zejména pro výrobu elektrické energie. První parní uhelná velkoelektrárna byla v severozápadních Čechách uvedena do provozu již v roce 1924. Převážná část českých elektrárenských kapacit byla po druhé světové válce budována v místě těžby. V oblasti podkrušnohorských hnědouhelných pánví tak bylo uvedeno do provozu téměř 6000 MWi instalovaného výkonu elektráren, spalujících severočeské hnědé uhlí. Od 40. let až do poloviny 80. tet 20. století se hnědé uhlí stalo i základní surovinou pro výrobu benzínu a teprve začátkem 90. let byla ukončena výroba svítiplynu, vyráběného rovněž na bázi hnědého uhlí.
K Mostecku se váže i první písemná zmínka o těžbě uhlí v severozápadních Čechách. Roku 1613 udělil císař Matyáš privilegium na těžbu uhlí mosteckému občanu Janu Weidlichovi.
Přechod od malolomového k velkolomovému způsobu dobývání byl v období 2. světové války zahájen v mostecké oblasti na lomech Hedvika (Roosevelt – Čs. armády), Quido (E. Beneš –Obránců míru) a Robert (Jan Šverma). Na Mostecku byly vybudovány první centrální úpravny uhlí (Komořany, Herkules), opravárenský závod velkolomové techniky (Ústřední dílny Komořany – Krušnohorské strojírny, a.s.). Vlastní město Most bylo až do roku 1991 sídlem správní a řídící organizace těžby hnědého uhlí v SHP (SUBAG za 2. světové války, po roce 1945 kombinát, sdružení, oborové ředitelství či generální ředitelství Severočeských hnědouhelných dolů), je sídlem státní báňské správy (OBÚ Most), výzkumné hnědouhelné základny (VÚHU, a.s., Most), Rekultivační výstavby ,a.s. a i jedné ze tří současných hnědouhelných důlních organizací, Mostecké uhelné společnosti, a.s., je ale i jedním z center vysokoškolského báňského vzdělávání (Detašované pracoviště hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava).
Na Mostecku byl v roce 1978 otevřen zřejmě poslední český hnědouhelný velkolom, lom Vršany (Hrabák), který s největší pravděpodobností definitivně ukončí těžbu hnědého uhlí v ČR, neboť životnost ostatních lomů bude kratší.
Z výše uvedeného rozboru vyplývá, že situování hornického skanzenu, který by měl charakterizovat počátky, vývoj a útlum těžeb hnědého uhlí a jeho užití v ČR, právě na Mostecko, lze považovat za oprávněné. V této souvislosti je třeba připomenout, že hnědouhelná pánev severozápadních Čech je dnes jedinou těžební oblastí České republiky, kde podobné zařízení neexistuje. Přitom v ostatních těžebních regionech existuje dnes 8 hornických skanzenů a 17 hornických expozic v městských nebo regionálních muzeích a také v Národním technickém muzeu v Praze. Přesto lze vyloučit obavy z možné konkurence ostatních, dnes již provozovaných hornických skanzenů. Ostravské hornické muzeum je zaměřeno na dokumentování těžby hluboko uložených a strmých slojí černého uhlí. Příbram se orientuje na expozice rudného dolování, stejně jako blízký německý Freiberg. Věcným zaměřením se mosteckému skanzenu blíží pouze hornické muzeum v Knappenrode, které je ale více zaměřeno na úpravu uhlí briketováním a jeho lomové expozice umožní srovnání těžby uhlí v lužických a severočeských podmínkách.
Ještě v polovině 50. let bylo v severozápadních Čechách v činnosti téměř 60 hnědouhelných provozů, převážně malolomových a hlubinných. Změny politicko-společenské orientace vyvolaly od začátku 90. let trvalé snižování poptávky po pevných palivech. V této době byla těžba hnědého uhlí omezena na 20 dolů a lomů, z toho 13 v SHP a 7 v SP a v roce 2000 již jen 9 provozů, z toho 2 hlubinné doly v SHP a 7 velkolomů (2 v SP a 5 v SHP). Oba hlubinné doly ukončí v dohledné době svou těžbu a velkolomy, v důsledku omezení daných tzv. územně ekonomickými limity, mají před sebou jen 20 – 30ti letou životnost. Spolu se zastavením důlních a lomových provozů začíná ihned i likvidace důlního zařízení a dobývací techniky, mnohdy i trhací prací, takže nelze využít pro muzejní účely ani její fragmenty. Zmizí mnohdy, bohužel, i důlní dokumentace o průběhu exploatace. Malolomovou techniku dobývání či techniku úpravárenskou nelze již v plném rozsahu pro hornický skanzen zachránit. Je třeba urychleně zmapovat alespoň ty její zbytky, které většinou chátrají bez povšimnutí. Je však šance získat pro hornické muzeum téměř kompletní technické vybavení velkolomové těžby skrývky a uhlí právě v této době, kdy dochází v rámci útlumu k postupnému uzavírání jednotlivých lomů.
Celková koncepce vytvoření zóny technických památek
Mostecký skanzen technických památek hornictví a chemie není koncipován jako „běžné“ muzeum, ale jako území, v němž lze dokumentovat vliv hornictví a průmyslu vůbec na přírodu a ekonomiku regionu a i reálné možnosti navrácení negativně poznamenané krajiny původním či zcela novým účelům a jejich využití pro potřeby příštích generací. Koncepce postupného vytvoření skanzenu je proto rozvržena do šesti etap :
1. etapa - hlubinné dobývání hnědého uhlí včetně úvodní expozice, která bude charakterizovat obecně přírodně geologické a báňsko-technické podmínky těžby v sokolovské a severočeské hnědouhelné pánvi a proměny regionu severozápadních Čech ve vztahu k rozvíjející se těžbě
2. etapa - zvyky, obyčeje, tradice hornického stavu a vývoj životního stylu v oblasti Podkrušnohoří
3. etapa - rudné dolování v Krušných horách
4. etapa - lomové dobývání hnědého uhlí v podkrušnohorských pánvích včetně úpravy uhlí tříděním, praním, drcením a briketováním a jeho užití (chemie, komunální sféra, elektroenergetika a centrální teplárenství)
5. etapa - devastace krajiny důlní činností, obnova rekultivací včetně sanace zbytkových jam velkolomů a technické využití rekultivovaných ploch
6. etapa - chemické zpracování uhlí a ropy
Umístění
Jak již bylo uvedeno není koncipován Mostecký skanzen technických památek hornictví a chemie jako běžné muzeum, ale jako širší oblast. Přehledná situace této širší oblasti s vyznačením objektů je v grafické příloze č. II.
Vyznačené objekty jsou označeny čísly takto :
1. Okresní muzeum Most se stálými a příležitostnými expozicemi a s dočasným umístěním vybraných částí úvodní expozice skanzenu.
2. Areál přesunutého děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie se špitálem a obnoveným nejstarším mosteckým kostelem Sv. Ducha.
3. Hrad Hněvín.
4. Letiště Most na výsypce Střimice s prohlídkou rekultivačního pavilónku a možností vyhlídkových letů.
5. Areál bývalého hlubinného dolu Julius III, v němž budou umístěny expozice hlubinného dobývání, rudného dolování, úvodní expozice, expozice hornických tradic a rekultivace, dočasně i základ expozice chemického průmyslu, správa skanzenu a restaurace.
6. Areál Kopisty, v němž budou umístěny vnitřní expozice lomového dobývání, úpravy a užití uhlí a chemického průmyslu, venkovní exponáty fragmentů technologie lomového dobývání, dobývacích strojů při těžbě (v řezu), rekultivační pavilónek Most (s výhledem na jezero Most), pokusná rekultivační políčka a stánek s občerstvením.
7. Areál jezera Most s možností koupání a provozování vodních sportů.
8. Areál autodromu Most na výsypce Vrbenský (s možností projížďky po závodní dráze) s přilehlým jezerem Matylda a rekultivační pavilónek Vrbenský.
Celková výměra pozemků vytipovaných pro realizaci mosteckého skanzenu technických památek z oboru hornictví a chemie je 53,8 ha.
Předpokládané celkové náklady realizace = 369,5 milionu Kč.
Stručný popis technického řešení
1. Úvodní expozice
Prohlídce specializovaných expozic hornického skanzenu (hlubiny, lomy, užití uhlí, úpravnictví, rekultivace atd.) bude předřazena úvodní všeobecná expozice. Tato expozice bude podstatných rysech charakterizovat vztahy a vzájemné ovlivňování regionu severozápadních Čech a těžby uhlí v jejich historické vývojové posloupnosti. Úvodní expozice bude charakterizovat zejména :
· přírodně-geologické a báňsko-technické podmínky v obou podkrušnohorských pánvích
· vývoj těžby od selského dobývání přes hlubinnou těžbu a začátky malolomového dobývání k velkolomové, kontinuální a komplexně mechanizované těžbě
· proměny regionu ve vztahu k rozvíjející se těžbě
· archeologický výzkum v území zabíraném pro těžbu
2. Hlubinné dobývání
Těžiště expozice hlubinného dobývání hnědého uhlí bude v simulovaném fárání do dolu stávající vodní jamou. Z nově vytvořeného náraží v hloubce 10 – 15m bude vyražena dovrchní chodba až na povrch. Na její vyústění naváže imitace dlouhého důlního díla vedeného po povrchu. Na začátku chodby bude vybudována nástupní stanice pro osobní přepravu, na jejím konci výstupní stanice, z níž budou realizovány (na povrchu) chodby jako přístupy k jednotlivým druhům imitovaných důlních pracovišť (komora, ražená chodba, stěnový porub, uzavírací hráz, důlní provozovny, ...). Stěžejním exponátem hlubinářské expozice hornického skanzenu bude parní těžní stroj, pod jehož strojovnou bude vybudována stylová hornická hospůdka.
3. Zvyky, obyčeje a tradice spojené s hornickou činností
Technická část hornického muzea musí být doplněna i o etnicko-demografické expozice, které budou charakterizovat vývoj způsobu života a myšlení obyvatelstva pánevních oblastí severozápadních Čech, spojeného s hornickou profesí, zcela závislého na vývoji momentální úrovně těžby uhlí.
4. Rudné dolování
Hornické činnosti spojené s dobýváním hnědého uhlí v sokolovské a severočeské hnědouhelné pánvi předcházelo dolování rudních a nerudních ložisek Krušných hor a Podkrušnohoří. Mostecké muzeum má za cíl připomenout i tuto etapu rozvoje hornictví v severozápadních Čechách. Imitovaná důlní díla a pracoviště budou doplněna o následující exponáty :
· mapovou dokumentaci s vyznačením nalezišť jednotlivých druhů rud a horních měst s údaji o založení a časových horizontech těžby.
· kresby, důlní dokumentaci, fotodokumentaci současného stavu jednotlivých ložisek s údaji o těžených objemech rud
· dobové kresby a současný stav horních měst se stručnou charakteristikou pamětihodností
· středověké důlní nářadí a náčiní, imitace pracovních oděvů
· mineralogické a petrografické ukázky těžených rud a doprovodných minerálů a hornin
· vzpomínku na G. Agricolu
· informační tabuli o možnostech návštěvy starých rudních děl, jejich situování a komunikační spojení s areálem Julius III.
5. Expozice povrchového dobývání uhlí
Expozice historie, současného stavu a možného vývoje lomové těžby hnědého uhlí v obou podkrušnohorských pánvích bude rozdělena do několika částí :
· část shodná pro hlubinné i povrchové dobývání, která bude charakterizovat přírodně-geologické a báňsko-technické podmínky dobývání hnědého uhlí a jeho vývoj od selského dobývání až po velkolomovou technologii těžby
Vlastní muzejní část lomové expozice :
· patrový výstavní pavilon, v němž budou umístěny
o základní mapy SP a SHP
o fotodokumentace, mapová dokumentace a modely starých metod dobývání
o modely vývojové řady lopatových, kolesových, korečkových rýpadel a zakladačů
o modely současných lomových provozů
· kruhový pavilon s výhledem na jezero Most, v němž budou zachyceny změny krajiny formou fotodokumentace, grafů, tabulek a modelů území v časových horizontech
o stav konce 20. let
o stav po vyuhlení koncem 90. let
o stav po terénních úpravách a napuštění zbytkové jámy
· venkovní část expozice bude obsahovat
o expozici pomocné mechanizace lomového dobývání
o expozici lomových dopravních zařízení
o expozici těžebních a zakládacích zařízení
o expozici těžební technologie
o pokusná políčka rekultivací v příbřežní části
6. Expozice úpravy a užití uhlí
Úpravnická část expozice bude dokumentovat vývoj zhodnocování hnědého uhlí formou strojních exponátů, schémat úpravárenských procesů a fotodokumentaci. Expozice bude rozdělena i časově a to :
· období do poloviny 50. let, kdy měl prakticky každý hlubinný důl nebo povrchový lom svoji třídírnu, na které byla těžba zhodnocována
· období po zprovoznění Úpravny uhlí Komořany, která byla uvedena do provozu v polovině 50. let a bylo zde prováděno vedle třídění a drcení i těžkokapalinové rozdružování
o úprava těženého uhlí tříděním, praním a drcením dle vývojových požadavků odbytu
o chemické užití uhlí se zaměřením na vývojové změny požadavků
o energetické užití uhlí ve vztahu k momentální struktuře zajištěnosti primárních energetických zdrojů a to elektroenergetice a centralizovaném teplárenství
7. Devastace a obnova krajiny severozápadních Čech
Hlavní expoziční část :
o historický vývoj rekultivací, současná úroveň a prezentace rekultivací, výhled rekultivačních prací
o textová část
o grafická část
o tabelární vyjádření
o trojrozměrné exponáty (modely)
o fotografická část
o videotechnika
Dílčí expoziční část
o území před zahájením těžby
o území po ukončení těžby
o území po ukončení rekultivací
Exkluzivní část
o pěší trasa v okolí města Mostu
o autotrasa
o letecká trasa nad revírem
8. Expozice chemického průmyslu
Tématický obsah expozice zahrne oblast zpracování ropy na kapalná paliva a petrochemické výrobky. A to v těchto etapách :
· výroba motorových paliv z ropy včetně destilace
· příprava suroviny pro petrochemii
· výroba vodíku zplyňování mazutu
· výroba technických plynů
· výroba čpavku a močoviny
· ethylenová jednotka a výroba polyethylenu a polypropylenu
· výroba syntetického lihu, ethylbenzenu a síry
· čištění odpadních vod
· výroba potravinářského oxidu uhličitého
Použitá literatura :
Valášek a kol.: Strategie prezentace hornictví na Mostecku – 1. a 2. část. VÚHU Most 2000
Lorencová, H.: Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí studie proveditelnosti I. etapy skanzenu technických památek z oboru hornictví a chemie. Žatec 2000
Zájmové území skanzenu (kliknutím větší obrázek)
Mapa širšího území (kliknutím větší obrázek)
