Likvidace ložiska U-rud Olší okres Žďár nad Sázavou
Šenk Blahomír - DIAMO, státní podnik Stráž pod Ralskem
odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka
oddělení sanací
1. Geologická charakteristika ložiska Olší
Ložisko Olší se nachází v SV okraji strážeckého moldanubika při jeho styku se svrateckým krystalinikem. Jedná se o komplex katazonálně metamorfovaných, původně sedimentárně efuzivních hornin prekambrického stáří. Původní vrásová stavba byla v mladších tektonických etapách značně zkomplikována zlomovou tektonikou. Horninový komplex tvoří především pestrá série moldanubika, kde převládají středně až hrubě zrnité biotitické pararuly (cca 70 %). Na druhém místě, co do zastoupení horninových typů, jsou amfibolity (cca 20 %). Zbývající podíl tvoří ultrabazika (negranátický typ hadců – tělesa oválného tvaru), durbachity (tělesa v jižní části ložiska) a žíly aplitů a pegmatitů. Pararuly i amfibolity jsou často silně migmatizovány. Proces migmatizace a granitizace hornin je pravděpodobně palezoického stáří a je s ním spojována mobilizace uranu.
Stáří uranové mineralizace na ložisku Olší je dvojí – palezoické 250 – 265 mil. let a kimerské 170 – 190 mil. let. Ložisková oblast je charakteristická intenzivním zvrásněním horninového podkladu do protáhlých izoklinálních vrás ve směru „sever-jih“, překocených k východu a mohutných tektonických zón hlubokého dosahu.
Z tektonického hlediska bylo ložisko Olší tvořeno třemi strukturními pásmy, které byly označeny jako systémy SY 5, SY 6 a SY 15. Uvedená strukturní pásma jsou tvořena vždy několika paralelními nebo subparalelními dislokacemi cca S-J směru. Směrné dislokace jsou komplikovány diagonálními systémy SZ a SV směru, na kterých bylo také uranové zrudnění.
Struktury se podle mocností a délky a také podle druhu výplně rozdělují na zóny a žíly. Základní zónou ložiska jsou zóny 01, 06, 015 mocné cca 5 – 20 m. Mocnost dalších cca 60 směrných i diagonálních žil je menší (1 – 2 m).
Ložisko má charakter hluboce založené synklinály. Základní tektonické zóny a žíly mají cca S – J směr s úklonem cca 50 – 70° k západu. Užitková složka byla tvořena dvěma základními minerály uraninitem a coffinitem, které vytvářely v zónách a žílách plošně rozsáhlá rudní tělesa s vtroušenou U mineralizací převážně disperzního typu.
Výplň zón tvořila silně drcená hornina, kde z žilných minerálů zcela převládaly karbonáty, dále zde byl zjištěn grafit (0,9 %), pyrit, pyrhotin (0,2 – 3,5 %), chlorit, jílovité minerály. Zcela lokálně bez většího významu byly zjištěny drobné výskyty galenitu, sfaleritu, arzenopyritu, chalkopyritu, bez většího významu a rozšíření byly též zvýšené obsahy Mo, Ni, Co, Cr, Sn, V, Zr, Ba, Cu, Pb, Zn, Se, As.
Ložisko bylo otevřeno dvěma hlavními těžebními jámami do úrovně 10. patra a třemi slepými jámami. Nejnižší úrovní bylo 18. patro, v hloubce cca 900 m pod povrchem. Patrová otvírka byla provedena překopy, slednými chodbami a směrnými překopy se systémem rozrážek přes zóny. Odtěžení se provádělo z komínů. Základní dobývací metody: sestupné lávkování na zával pod umělým stropem, výstupkové dobývání se zavážkou, dobývání rudných čoček.
2. Hydrologie ložiska Olší
Oblast dolu Olší a jeho blízké okolí spadá pod dvě povodí – ze severu se jedná o povodí Nedvědičky a z jihu o povodí Loučky. Obě říčky jsou přítoky řeky Svratky. Dle hydrogeologické rajonizace ČR patří lokalita k rajonu R 53, tedy k oblasti vltavsko-dunajské elevace, k povodí Moravy a Svratky s číslem hydrologického pořadí 4-15-01-037, hydrologický rajon 656 – krystalinikum v povodí střední Svratky.
Bezprostřední odvodnění severní části tvoří potok Teplá s přítoky. Délka povodí je 1 200 m, plocha povodí je 1,89 km2. Střední a jižní část ložiska odvodňuje potok Hadůvka. Délka povodí je 5 km; plocha povodí 5,125 km2; průměrný roční průtok 0,019 m3/s; povodňový průtok 2,25 m3/s; stoletá voda 16,5 m3/s.
Průměrné dlouholeté srážky v oblasti činí 590 mm/rok.
V původním stavu před dobýváním převažoval povrchový odtok a výpar vod atmosferických srážek nad vsakem podzemních vod do hluboké zvodně. Statické vody byly vázány na puklinové a dislokační systémy, ve kterých vody hluboké zvodně více méně stagnovaly. Průzkumem a těžbou ložiska, důlními díly nebo vrty, došlo k propojení jednotlivých vodních horizontů a k významné změně hydrologických poměrů. V důsledku hornických prací vzniklými puklinami a trhlinami došlo k odvodnění mělké i hluboké zvodně do důlních prostor (strmý depresní kužel těženého ložiska).
Důlní vody byly čerpány jámou č. 1 a jámou č. 4 Drahonín. Na jámě č. 1 byla čerpací stanice na 3. a 7. patře s přečerpáváním z 10. patra. Na jámě č. 4 byla čerpací stanice na 10. patře a odtud byly vody přečerpávány do čerpací stanice jámy č. 1 na 7. patře. Veškerá důlní voda ložiska Olší byla před vypuštěním do povrchových vodotečí dekontaminována na dekontaminační stanici (dále jen DS) dolu Olší s nepřetržitým provozem, kde bylo v průměru čištěno 2 000 m3 vod/den. Společně s důlními vodami byly čištěny i oplachové konta-minované vody z odvalu a povrchového areálu jámy č. 1. Tyto vody byly zachycovány v akumulační nádrži (dále jen AN) pod odvalem (užitný objem 2 300 m3). Z akumulační nádrže byly vody přečerpávány do DS v areálu jámy č. 1 Olší. Důlní vody byly čištěny do roku 1989 (zahájeno zatápění dolu), do roku 1992 byly čištěny oplachové vody z odvalu, čerpané na DS z AN.
3. Průběh průzkumných a těžebních prací
Zahájení průzkumných a vyhledávacích prací na uranové rudy na území krystalinika Českého masivu se datuje od roku 1954. V tomto roce byla ustanovena moravská výzkumná skupina se sídlem v Třebíči. Ložisko Olší v okrese Žďár nad Sázavou bylo lokalizováno touto skupinou v roce 1956. V roce 1957 byla vyhloubena průzkumná šachtice č. 23, ze které byly na ložisku prováděny první důlní geologicko-průzkumné práce v úrovni 1. patra.
Dne 7. 11. 1958 bylo zahájeno hloubení jámy č. 1. Byl potvrzen výskyt uranové mineralizace takového rozsahu, že 1. 7. 1959 byla centrální část ložiska Olší předána k těžbě. V letech 1958 – 60 pokračoval průzkum severním a jižním směrem. Podle výsledku elektroprůzkumu, výsledku z kutacích rýh a vrtů do hloubky 300, 650, 1 200 m byly raženy důlní práce na úrovni 1. patra ze štoly č. 9 a šachtice č. 34 – Hájenka do úrovně 2. patra. V roce 1960 byl severní úsek ložiska – Hájenka – předán do těžby. Po povrchovém a vrtném průzkumu jižní části ložiska byla v roce 1960 vyhloubena jáma č. 4 Drahonín a z ní v roce 1961 byl zahájen důlní průzkum na úrovni 3. patra; dne 15. 7. 1961 byl úsek Drahonín předán do těžby. Tím patřilo již celé ložisko Olší těžební organizaci Jáchymovské doly n. p. Rožná se sídlem v Dolní Rožínce, která pokračovala v dalších průzkumných a těžebních pracích. V roce 1972 byla závodem GPUP IV Nové Město na Moravě zahájena nová etapa průzkumu v jižním pokračování ložiska na úseku Tišnovská Nová Ves. Průzkumné práce zde pokračovaly až do roku 1987, kdy byl průzkum pro negativní výsledky zastaven.
Dobývací prostor dolu Rudý říjen Olší byl stanoven obvodním báňským úřadem Liberec dne 2. 8. 1961 č. j. 01683/61 a byl zrušen tímto úřadem dne 5. 4. 1994 č. j. 0083-02/94. Jeho plocha byla 6,2853 km2.
Objem těžby na ložisku Olší kulminoval v letech 1966 – 67; v roce 1970 došlo k výraznému poklesu těžby, který trval až do nového ocenění ložiska v rámci generálního výpočtu zásob v roce 1973. Těžba spodních horizontů i zahájené dobývání základek se v letech 1973 – 84 projevilo zhoršením ekonomických parametrů v důsledku poklesu kvality těžených rud. K 1. 1. 1984 dosáhly dobývací práce úrovně 15. patra a bylo odpracováno 651 bloků. Dne 17. 3. 1989 byla těžba na ložisku Olší ukončena, zbytkové zásoby byly odepsány.
Celkově bylo vytěženo z ložiska Olší 2 883 328 tun rudniny a 2 916,5 tun U-kovu. Bylo vyhloubeno 1 884,6 bm jam, vyraženo 183 666 bm horizontálních a 49 096,2 bm vertikálních přípravných a otvírkových důlních děl.
4. Průběh a stav likvidačních prací
Likvidační práce na bývalém dole Olší byly (na základě vyhodnocení technicko-ekonomických parametrů ředitelstvím bývalého koncernu ČSUP Příbram) zahájeny k 1. lednu 1989 a lze je rozčlenit do 5-ti věcně a časově odlišných etap (období):
4.1 Likvidační práce v období 01/1989 až 09/1992
V období leden 1989 až září 1992 byly likvidační práce hrazeny na základě SP č. 1/89 ŘK ČSUP Příbram z rezervy koncernu ČSUP na likvidační práce. Náklady činily celkem 96 072 964,- Kč.
V průběhu roku 1989 byly, po dotěžení připravených zásob (v březnu 1989), prováděny likvidační práce pouze v podzemí dolu. Tyto byly ukončeny v dubnu 1990.
V období 04/1990 – 9/1992 byly zlikvidovány v areálu jámy č. 1 (Olší) následující povrchové stavební objekty a provozní soubory:
kulturní místnost, „stará“ administrativní budova, sklad investic, elektrosklad, telefonní ústředna, strojovna, šachetní budova, těžní věž, technologický komplex, chladící věž s čerpací stanicí, třídírna a drtírna.
V rámci likvidace dolu Olší byla část povrchového areálu včetně pozemků převedena za úhradu v roce 1991 JZD Olší u Tišnova. V předávaných objektech a pozemcích byla před odprodejem provedena KHS Brno kontrola radioaktivity. Objekty byly předány po této stránce bez závad. Mimo oplocený areál závodu se jednalo o: parkoviště, stanoviště autobusů s nástupištěm a plochu bývalého dřeviště. V samostatně oploceném areálu jámy č. 1 se jednalo o objekty: CO, vrátnice a kantýna, administrativní budova, LM, dispečink, šatny a umývárny, strojovna, kompresorovna, uhelna a kotelna, sklad MTZ, objekt BZS, zámečnické dílny s přilehlými sklady.
V areálu jámy č. 4 (Drahonín) byly v tomto období odstraněny veškeré povrchové stavby (strojovna, těžní věž, oběh vozů, šatny, kotelna, septik, sklady, administrativní budova, vrátnice, požární bazén) s výjimkou trafostanice, která byla v roce 1989 převedena bezúplatným převodem na MNV Olší (nyní je v majetku OÚ Drahonín).
Pod odvalem jámy Drahonín byla v letech 1991 – 92 vyražena 110 m dlouhá odvodňovací štola, která je proražena do bývalého větracího komína VK-3/0-3. U ústí štoly byla instalována stavebnicová DS pro čištění důlních vod s průměrnou kapacitou 5 l/s, při obsahu uranu do 1 mg/l.
Kontaminované oplachové vody z areálu bývalé jámy č. 1 – Olší byly z akumulační nádrže pod odvalem j. č. 1 převedeny spádovým potrubím 1 PE O 80 mm v délce cca 1 100 m do důlních vod v komíně VK-3/0-3 (přepouštění vod je v provozu od 07/1992).
Prostor odvalu a areálu bývalé jámy č. 4 Drahonín, kde je na ploše cca 9 ha uloženo cca 430 000 m3 haldoviny byl technicky upraven (přetvarován) a v rámci biologické rekultivace zatravněn a zalesňován.
V severní části ložiska byl technicky a biologicky rekultivován odval u štoly č. 9 na ploše cca 0,6 ha.
V souladu s tehdy platnou legislativou bylo zavezeno a oplocením či ohrazením zajištěno 16 dobývkových a větracích komínů a 4 jámy ústící na povrch (celkový počet hlavních důlních děl ústících nebo ohrožujících povrch je 112).
Poddolované prostory v oblasti Olší – střed a Olší – jih byly komplexně oploceny.
Práce byly vedeny dle projektové dokumentace zpracované převážně tehdejším PÚUP Ostrov nad Ohří, ateliér Česká Lípa, dílčí projekty zpracovala projekční skupina ČSUP, o. z. Dolní Rožínka.
Projednání projektové dokumentace s orgány státní a místní správy bylo zastřešeno schválením plánu likvidace hlavních důlních děl.
Plán likvidace hlavních důlních děl ložiska Olší, zpracovaný ČSUP, o. z. Dolní Rožínka v březnu 1989, který byl schválen rozhodnutím OBÚ Liberec pod č. j. 660-no/1989 ze dne 11. 9. 1989.
4.2 Likvidační práce v období 10/1992 – 12/1996
Dopisem MHPR č. j. 520534/92-62 z 30. 10. 1992 byl vydán souhlas k účasti státního rozpočtu na likvidaci dolu Olší. MPO ČR byl vydán schvalovací protokol č. 1/1993/L, který řeší financování likvidačních prací v termínu 10/1992 – 12/1996 s celkovými rozpočtovými náklady se schválenou dotací ze SR v CÚ 1992 ve výši 38 337,- tis. Kč (skutek 35 962,- tis. Kč).
V tomto období byla dokončena biologická rekultivace – zalesnění odvalu jámy č. 4 Drahonín na ploše cca 2 ha a byla prováděna pravidelná údržba a ochrana vysazených kultur.
V areálu jámy č. 1 (Olší) byly odstraněny následující stavební objekty a provozní soubory: přívodní vedení VN a trafostanice u VK-4/0-21, přívodní vedení VN a trafostanice v oblasti Hájenka, požární nádrže, vrátnice 2, oplocení areálu závodu, manipulační plocha olejů, sklad PHM, opravna bagrů, sklad vzorků, dekontaminační stanice a čerpací stanice u akumulační nádrže pod odvalem jámy č. 1.
V tomto období byla provedena převážná část náročné technické rekultivace odvalu jámy č. 1, kde je na ploše cca 12 ha uloženo 800 000 m3 haldoviny. Postupně byly zalesněny severní a jižní svahy odvalu na ploše cca 4 ha.
2x ročně byla prováděna pravidelná kontrola zasypaných ústí důlních děl na povrch a dle potřeby dosypy zavážky a opravy ohrazení a označení ústí jam, komínů a dobývek na povrch. V tomto období se projevila nevhodnost klasického oplocení poddolovaných území pletivem. Docházelo k postupnému zcizování pletiva, sloupků i bran. Proto byly v následujícím období opravy prováděny pouze ohrazením sloupky z vypleněného potrubí mezi nimiž jsou nataženy dvě řady drátů.
Pro nedostatek finančních prostředků byly v roce 1997 další rekultivační práce přerušeny.
4.3 Likvidační práce v letech 1998 - 2000
V červnu 1998 byl zpracován projekt „Dokončení likvidace dolu Olší v letech 1998 – 2007“, který řeší a definuje souhrn nezbytně nutných akcí k dokončení likvidačních prací v oblasti bývalého dolu Olší. Projekt byl schválen schvalovacím protokolem ŘSP DIAMO č. 1/98 – GEAM dne 11. 9. 1998 a potvrzen MPO ČR dne 23. 9. 1998 pod č. j. 28383/98. Práce v oblasti areálu bývalé jámy č. 1 – Olší byly znovu zahájeny v září 1998.
Byla likvidována autováha, ocelová konstrukce základu váhy byla ponechána v zabetonovaném loži a překryta zeminou a provedena likvidace přívodního vedení VN linky č. 868.
V rámci technické rekultivace byl vyplněn volný prostor při východním okraji odvalu (cca 70 000 m3). Do volného prostoru byla umístěna rovněž suť z demolovaných budov bývalého dolu Olší, které byly v roce 1991 odprodány JZD Olší u Tišnova. Upravený odval byl překryt zeminou (18 700 m3), která byla rozprostřena v mocnosti cca 0,3 m.
Biologická rekultivace odvalu (zalesněním) byla dokončena na ploše cca 8 ha v roce 1999. Rekultivované odvaly byly kolaudovány SÚ pro UP MPO ČR č. j. SÚ-62/98. Zalesněná plocha 11,68 ha byla v roce 2000 připravena k převodu na státní podnik Lesy České republiky.
Proces předávání odvalu Olší a odvalu Drahonín (6,91 ha) byl pozdržen jednak problémy při výkupu zbytkových parcel pozemků pod odvalem Olší, jednak striktní podmínkou s. p. Lesy ČR převést rekultivované plochy před předáním do LPF. V současné době jsou všechny podmínky předběžné dohody se s. p. Lesy ČR splněny a je reálný předpoklad, že k předání rekultivovaných pozemků na odvale jámy č. 1 Olší i jámy č. 4 Drahonín dojde ve 2. pololetí r. 2001. Celková výměra předaných pozemků bude činit 185 939 m2.
V souladu s vyhláškou ČBÚ č. 52/1997 Sb. bylo zajištěno v roce 2000 ústí VK-3/0-3 zabetonováním. Do tohoto komína ústí v hloubce cca 50 m pod povrchem poslední hlavní důlní dílo ložiska – odvodňovací štola, kterou jsou čerpány vody na dekontaminační stanici.
Veškerá hlavní důlní díla ústící na povrch byla pravidelně (2x ročně) fyzicky zkontrolována a dle potřeby byla doplňována zavážka, ohrazení a označení ústí důlních děl. DIAMO s. p., o. z. GEAM Dolní Rožínka zpracoval v roce 1998 návrh na vydání územního rozhodnutí ve věci stanovení stavební uzávěry na poddolovaném území bývalého dobývacího prostoru Drahonín, který byl po projednání schválen rozhodnutím odboru výstavby MÚ Bystřice nad Pernštejnem č. j. Výst: 705/98 dne 15. 5. 1998.
Chráněné ložiskové území Drahonín bylo zrušeno 5. 7. 1998 rozhodnutím Územního odboru MŽP ČR pro brněnskou oblast pod č. j. 860/1471/98-POH na základě dokumentace vypracované dle horního zákona a vyhlášky MŽP ČR č. 364/1992 Sb. (o chráněných ložiskových územích).
V rámci výše uvedeného schvalovacího protokolu, kterým je na období let 1998 – 2007 schválena k čerpání ze SR částka 19 324 tis. Kč. Skutečné náklady za období 1998 – 2000 činily celkem 10 446 tis. Kč.
4.4 Čištění důlních a oplachových vod po zatopení dolu
K zatopení ložiska Olší a zahájení čerpání a čištění důlních vod došlo v lednu 1996.
Projekt nakládání s důlními a oplachovými vodami v oblasti bývalého dolu Olší byl zpracován na období 20 let (1996 – 2015) s celkovými rozpočtovými náklady ve výši 143 079 tisíc Kč.
Kromě zajišťování provozu čištění vod byla v rámci projektu v roce 1996 rozšířena dekontaminační stanice na průměrnou kapacitu vyčištěných vod 10 l/s a na vysoké koncentrace – zejména U, Fe, Mn v důlních vodách zatopeného ložiska.
V roce 1997 byl zvětšen akumulační objem nádrže pod odvalem Olší, vybudována asfaltová příjezdová komunikace k DS a zakoupena autocisterna s podvozkem TATRA dle ADR pro převoz nasorbovaných ionexů k regeneraci na závod Chemická úpravna o. z. GEAM na Dolní Rožínce.
V roce 1999 bylo provedeno převedení nekontaminovaných vod z údolí JZ od odvalu Drahonín do toku Hadůvka a zachycení a přivedení kontaminovaných vod z vývěru u jižní paty odvalu Drahonín k čištění na DS. V letech 1999 – 2000 byla realizována opatření na snížení infiltrace povrchových vod do podzemí v oblastech bezprostředního poddolování mezi 1. patrem a povrchem, a to převedením místních vodotečí izolovanými koryty přes poddolované úseky ložiska.
Za období let 1996 – 2000 bylo vyčerpáno ze státního rozpočtu na nakládání s vodami bývalého dolu Olší celkem 39 916 520,- Kč (po odečtení výnosů za odprodej U-koncen- trátu v letech 1998 – 2000 ve výši 15 265 911,- Kč). Za toto období bylo z čištění vod získáno celkem 12,78 tun U-koncentrátu.
Ložisko Olší bylo prvním ložiskem, kde byl podrobně studován výrazný nárůst kontaminace vod po zatopení ložiska a bylo o něm referováno na řadě odborných seminářů. Extrémně narostly v důlních vodách obsahy uranu (cca 25x oproti období exploatace), železa a manganu (cca 60x). Změny chemického složení na vstupu do DS a množství čištěných vod udává tabulka a grafy v příloze.
4.5 Likvidační práce v letech 2001 - 2015
V současném období zbývá:
a) Dokončit biologickou rekultivaci (údržbu zalesněných ploch) na pozemcích po likvidovaných objektech areálu dolu Olší a na poddolovaných pozemcích JZ od areálu bývalé jámy č. 1 na ploše cca 8 ha a tyto předat následným uživatelům.
b) Zajišťovat pravidelnou kontrolu, zásypy, ohrazení a označení hlavních důlních děl ve smyslu vyhlášky ČBÚ č. 52/97 Sb. v platném znění.
c) Majetkoprávně dořešit pozemky, na kterých ústí hlavní důlní díla na povrch a důlní škody dle platné legislativy.
d) Zajišťovat údržbu a provoz vodohospodářských děl, čištění kontaminovaných vod a monitoring ovlivnění životního prostředí ve smyslu platných rozhodnutí orgánů státní správy.
5. Závěr
Ložisko Olší je prvním z významných ložisek uranu, kde byla na základě útlumu těžby uranu, vyhlášeného v 80. letech, prakticky dokončena technická likvidace a sanace následků těžby U-rud na životní prostředí. Dlouhodobé závazky (kontrola a údržba HDD a čištění kontaminovaných vod) jsou v současnosti projektovány do roku 2021.
Celkové náklady na likvidaci ložiska (bez ohledu na zdroj financování) činily v období let 1989 – 2000 celkem 182,4 mil. Kč, na dokončení likvidačních prací a dlouhodobé čištění vod a monitoring životního prostředí se do roku 2021 předpokládá vynaložit částku cca 150 mil. Kč (z toho 117 mil. Kč na vlastní provoz DS).
Změny chemického složení a množství důlních vod na vstupu DS Drahonín
(VK - 3/0 - 3)
|
|
|
Ukazatel |
|||||||||
|
|
Vypuštěné |
U |
Ra226 |
RL |
Fe |
Mn |
|||||
|
Rok |
množství |
[mg/l] |
[mBq/l] |
[mg/l] |
[mg/l] |
[mg/l] |
|||||
|
|
[m3] |
prům. |
max. |
prům. |
max. |
prům. |
max. |
prům. |
max. |
prům. |
max. |
|
1996 |
233938 |
11,726 |
13,100 |
2013 |
2700 |
3250 |
3546 |
30,90 |
38,00 |
6,50 |
8,10 |
|
1997 |
284918 |
11,615 |
13,067 |
1852 |
2330 |
3168 |
3662 |
28,33 |
38,85 |
6,99 |
8,71 |
|
1998 |
234055 |
10,763 |
12,579 |
1376 |
1895 |
3001 |
3536 |
21,35 |
28,72 |
5,98 |
8,34 |
|
1999 |
260494 |
9,978 |
11,250 |
1132 |
1555 |
2916 |
3141 |
16,27 |
20,64 |
5,11 |
6,82 |
|
2000 |
286255 |
8,875 |
10,038 |
1082 |
1392 |
2639 |
2967 |
11,98 |
17,79 |
3,31 |
4,88 |
