Čtyřicet ročníků symposia Hornická Příbram ve vědě a technice

Předmluva:

Příbram v historii země Koruny české je nesmazatelně zapsána svou hornickou minulostí. Ta ji byla předurčena existencí dvou rudních ložisek světového významu. Bylo to především po staletí kutané bohutínsko březohorské ložisko polymetalických rud a v době nedávno minulé světově unikátní hydrotermální příbramské uranové ložisko, vydobyté za život jediné generace.

Hornický charakter města byl navíc v minulém století posilován usilovným budováním školství. Mimo běžný školský systém vzdělávání zde byla již v roce 1848 založena Báňská akademie, vysokoškolská to forma studia montánních věd. Po dvou letech, v roce 1851, zde byla založena horní škola pro důlní dozorce, jejíž stopadesáté výročí vzniku jsme oslavili v loňském roce. V roce 1871 městská reálka byla přeměněna na reálné gymnázium a od roku 1874 již sídlil ve vlastní budově Státní koedukační ústav učitelský. Ten vychovával budoucí pedagogy pro oblast středních a jižních Čech. V roce 1884 byla založena pokračovací škola pro povznesení řemesel a živností. Ne nadarmo se královské horní město Příbram honosilo hrdým přídomkem Podbrdské Atény.

Není potom nepochopitelné, že připomenuté příbramské tradice zavdaly podnět k jejich následování v nových podmínkách. V letošním roce probíhá , již čtyřicátýprvý ročník symposia Hornická Příbram ve vědě a technice. A lze s obdivem doplnit, že se tak událo v nepřerušeném sledu jeho jednotlivých ročníků. Zakladatelé tohoto symposia, mladí báňští technici uranového průmyslu v Příbrami, jistě nepředpokládali při jeho vzniku, že tímto odkazují městu a jeho obyvatelům jednu z nekontraverzních tradic z působení uranového hornictví na Příbramsku.

Zdroje dostupných informací o symposiu

V souvislosti s dovršeným výročím v loňském roce bylo možné předpokládat, že sepsání čtyřicetileté historie nebude problematické. Dílčí úseky jeho historie byly částečně zveřejněny ve Zpravodaji symposia při jeho desátém výročí. Byly to vzpomínky zakladatele symposia Ing. Jiřího Vandase o průběhu jeho prvých devíti ročníků. Dále to byl projev předsedy komitétu symposia Ing. Zdeňka Běliny, pronesený u příležitosti výročí XXV. ročníku symposia. Ve svém vystoupení stručně popsal jednotlivé ročníky, 1962 až 1985, uvedl počet účastníků a nositele zlatých pamětních medailí za přednesené přednášky.

Scházející údaje bylo nutné dohledat a současně srovnat drobné nesrovnalosti subjektivních hodnocení uvedených autorů. Zde se vyskytly první obtíže. Vypracované a archivované dokumenty jednotlivých let nebyly zhotoveny dle ustálené či jednotné osnovy, takže časové řady některých základních údajů o symposiu bylo nutné vynechat či doplnit odbornými odhady. V archivní evidenci symposia se totiž na jedné straně nezachovala řada prvotních dokladů a na druhé straně řada pamětníků již opustila život pozemský.

Kronika symposia

Základním zdrojem informací byla kronika symposia. Je obsažena ve třech knihách za období 1962 až 1976, 1977 až 1984 a 1985 až 1997. Úvodní umělecká výzdoba první knihy kroniky byla zhotovena akademickým malířem Karlem Hojdenem a byla signatována autorem v roce 1966. Lze se domnívat, že buď výzdoba byla zhotovena dodatečně, a nebo že kronika byla zpětně dopsána, což je nejpravděpodobnější.

Není dnes přesně známo, zda si organizátoři symposia uvědomovali dosah vepsaných vět v úvodu kroniky při jejím založení:

„vedeni upřímnou snahou v co nejširší míře rozšiřovat nové poznatky do praxe, rozhodli jsme se pořádat každý rok v Příbrami týden nové techniky pod názvem Hornická Příbram ve vědě a technice. Jak se nám tato akce podařila, posoudí snad i naši potomci a tato pamětní kniha budiž jim pojítkem “.

Navazující druhá kniha kroniky, s počátečním rokem 1977, byla na úvodních stranách vyzdobena heraldickým znakem Příbrami od dalšího příbramského umělce, spisovatele a grafika Jana Čáky. Kronika vyla uvedena v život následujícím textem: „Uzavřením pamětní knihy se zápisy prvních patnácti ročníků symposia byla dovršena práce zakládajícího kolektivu v šíření nových poznatků z výzkumu i praxe báňského průmyslu “.

Postupný úbytek umělecké grafické výzdoby kroniky byl v průběhu následujících ročníků nahrazován fotografickou dokumentací. Ta nám přibližuje pouze celkovou atmosféru symposia neboť doprovodný text nám neupřesňuje jména jednotlivých osob. To nevadilo u známých příbramských osobností orgánů symposia. Tak lze například konstatovat, že ještě v roce 1986 se Ing. Jiří Vandas aktivně zúčastnil doprovodné společenské akce Skoku přes kůži ve funkci nejslavnějšího a neomylného prezidia, perkmistra.

Personifikaci ostatních osob přítomných v předsednictvu při slavnostním zahájení symposia v jednotlivých ročnících nelze provést ani z jejich podpisů v kronice. Stalo se totiž v průběhu let pravidlem, že za titulní stranu jednotlivých ročníků symposia, se na vyhrazený a nadepsaný list kroniky podepisovali čestní hosté slavnostního zahájení. Většinu takových podpisů nelze převést do tištěného písma pro jejich naprostou nečitelnost.

Důležitost kroniky v celé historii symposia spočívá především v její první knize, neboť obsahuje údaje, které byť byly od druhého ročníku publikovány ve Zpravodajích symposia, v rámci dosud existujících úředních archivů, se nám nezachovaly.

Programy symposia

Ty byly vydávány s dostatečným, přesněji vyjádřeno zhruba půlročním, předstihem před vlastním zahájením symposia. Obsahovaly přehled tématického zaměření jednotlivých odborných sekcí, nabídku exkurzí, ubytování a další nezbytné informace pro zájemce. Nezbytnou součástí tohoto programu byl rovněž formulář účastenské přihlášky a od roku 1965 i peněžní poštovní poukázka. Od tohoto roku bylo po zájemcích o symposium vyžadováno zaplacení účastnického poplatku. V pozdějších letech součástí těchto programů byla nabídka montánní literatury v rámci vydavatelské činnosti symposia HPVT.

Souvislá řada programů jednotlivých ročníků byla zachována ve svázané, knižní, formě za ročníky 1970 až 1979, 1980 až 1987 a posléze jednotlivé ročníky až do jubilejního XXXX. ročníku.

Zpravodaje symposia

V první knize kroniky symposia v zápise z roku 1963 je uvedeno, že „O průběhu vydána publikace s podrobným zhodnocením“. Tato věta oznamovací byla v následujících kronikářských zápisech jednotlivých ročníků opakována, ale s rozdílným slovosledem. Výtisky Zpravodaje byly zachovány obdobným způsobem, s počátečním rokem archivace jako Programy symposia, ale pouze s tím rozdílem, že jeho vydávání bylo ukončeno v roce 1991.

Obsahem Zpravodaje bylo celkové zhodnocení průběhu symposia, provedené předsedou, a to buď komitétu či výkonného výboru. Zhodnocení průběhu jednání jednotlivých sekcí bylo provedeno jejich odbornými garanty. Neodmyslitelnou součástí obsahu Zpravodaje byl seznam po sekcích oceněných přednášek pamětními medailemi symposia ve stupních zlatá, stříbrná, bronzová, čestné uznání, v některých ročnících dopisem komitétu či diplomem. Toto ocenění bylo výsledkem práce hodnotitelské komise.

Od jubilejního XX. ročníku symposia tyto tištěné informace Zpravodajů byly zpravidla i doslovným obsahem kaligrafického zápisu v kronice. Od roku 1992 vydávání Zpravodaje symposia bylo nahrazeno otištěním zprávy o jeho průběhu v časopise UHLÍ-RUDY.

Po roce 1980 bylo součástí Zpravodaje otištění přednášek přednesených při společném slavnostním zahájení symposia, ať se již jednalo o politický referát, historickou studii či oslavnou zdravici jubilující báňské organizace.

Periodický tisk

Jako neposlední zdroj informací, nezachycených v předcházejících pramenech, bylo možné doplnit z podnikového časopisu pracujících n.p. UD Příbram, který vycházel v letech 1962 až 1966 pod názvem Sbíječka, ročníky č. VI až X, a v letech 1967 až 1991 pod názvem Příbramský Atom, ročníky č. XI až XXXV. Zde průběžně, v jednotlivých letech, informovali čtenáře účastníci symposia Ing. J. Jícha a Ing. J. Stenczel, CSc., především však dlouhodobý člen redakční rady a současně člen výkonného výboru symposia Ing. E. Palowski. V posledních pěti ročnících symposia tuto informativní činnost převzal podnikový občasník DIAMO, vydávaný s.p. DIAMO ve Stráži pod Ralskem.

Podobně, ale v menším rozsahu, to byl regionální týdenník Příbramsko, který rovněž v době konání symposia přinášel symposiální informace pro příbramskou veřejnost. V současné době jeho úlohu převzal Příbramský deník.

Konečně, jak již bylo vzpomenuto, byl to celostátní měsíčník UHLÍ-RUDY, který jako jediný v devadesátých letech přinášel informační zprávu o průběhu jednotlivých ročníků a navíc, na doporučení vědecké rady symposia, otiskl řadu stěžejních přednášek přednesených na symposiu v jednotlivých letech.

Pořadatelé symposia

Společenské poměry v naší zemi, po upevnění komunistické moci v padesátých letech, probíhaly v šedesátých letech ve znamení částečného uvolnění občanského života. Tato změna byla nejzřetelnější v kulturní a vědecké oblasti lidské činnosti.

Počátkem šedesátých let bylo ještě stále budovatelské úsilí pracujících v jeho propagačně osvětové části organizováno prostřednictvím podnikových konferencí. Ty byly pořádány jako celodenní akce, ve dnech pracovního klidu, se zajištěním široké účasti pracujících, především předáků a úsekových techniků, pod patronací podnikových stranických, odborných a hospodářských pracovníků. Takto zajištěná účast se však mnohdy nesetkala s očekávaným zájmem přítomných, protože ve většině případů byla účast chápána jako občanská povinnost, dokumentující kladný poměr k lidovědemokratickému zřízení.

Opravdoví zájemci o projednávaná témata, a to často i skupiny mladých techniků, pokud neobdrželi oficielní pozvánku k účasti na konferenci, se těchto jednání nezúčastňovali.

Přesto takto pořádané konference v průběhu jednání vyžadovaly neproletářskou atmosféru. Tak lze připomenout jeden usměvný příběh ze života, který můžeme zahrnout do myšlenkové přípravy k organizování symposia, můžeme jej považovat za přednultý ročník symposia.

V roce 1960 se konala v estrádním sále Domu kultury v Příbrami technicko ekonomická konference pracujících n.p. JD 9. květen. V průběhu dopoledního jednání vykázal podnikový ředitel Ing. J. Dřevo svého ekonomického náměstka, JUDr. J. Hradila, pro nevhodný oblek, místo saka a kravaty byl oblečen do sportovního roláku. Ten se proto na odpolední jednání dostavil ve smokingu s motýlkem, který si zapůjčil z garderoby městského divadla sídlícího v téže budově Domu kultury. Avšak ani toto společenské oblečení nebylo kladně přijato, neboť bylo vyhodnoceno jako akademická recese, nevhodná mezi uvědomělé budovatele socialismu.

Ve snaze vyhnout se uvedeným formálním i obsahovým nedostatkům takto organizovaných konferencí, zorganizovala skupina mladých nadšenců, sdružených po závodních pobočkách vědeckotechnické společnosti ČSVTS netradiční setkání báňských odborníků. To bylo uspořádáno na závěr roku 1962, a to již jako rezortní akce, z řad pořadatelů se vytratil podnikový stupeň řízení. Toto setkání se uskutečnilo pod hlavičkou komise vynálezců a zlepšovatelů při oblastním výboru horníků v Příbrami.

Odborový svaz zaměstnanců v hornictví a energetice

Oblastní výbor horníků byl součástí OSZHE, avšak v rámci utajení uranového hornictví, musel být tehdy i počet odborově organizovaných horníků pro její centrálu utajen. Předseda oblastního výboru horníků v Příbrami byl současně členem ÚV OSZHE a v souladu s usnesením tohoto orgánu řídil odborovou práci v uranovém průmyslu bez dalšího zasahování odborové centrály v Praze.

Takovým způsobem členové závodních poboček VTS, současně však členové odborářské množiny pracujících, pod hlavičkou odborů uskutečnili akci Týden nové techniky. Důvodem takového pořadatelského zastřešení začínající akce bylo politické a hospodářské zajištění netradičního aktivu pracující inteligence.

Předsedou oblastního výboru horníků byl J. Strejc, duchovním otcem projektu a předsedou komise vynálezců a zlepšovatelů byl Ing. J. Vandas. V čele závodních poboček VTS stáli na JD Bytíz Ing. B. Bezvoda, JD 9. květen Ing. J. Fiedler, JD Stavební závody Ing. V. Ondráček, JD Geologický průzkum Ing. J. Píšek, JD Ústřední dílny V. Ližan a při vedení výrobně hospodářské jednotky, Ústřední správě výzkumu a těžbě radioaktivních surovin, ÚSVTRS, Ing. F. Rohal.

Vlastní jednání bylo zahájeno celodenním aktivem BSP, jak bylo již uvedeno, v den pracovního klidu. Další průběh Týdne nové techniky byl neformální, probíhal v odpoledních hodinách po pracovní době účastníků. Projevy neformálnosti se tedy vymykaly platným schůzovním stereotypům.

Přestože průběh prvního ročníku se setkal s příznivým ohlasem zúčastněných techniků, hospodářské vedení ÚSVTRS neztratilo počáteční nedůvěru, proto i následující druhý ročník se znovu konal pouze v odpoledních hodinách. Ten se uskutečnil opět pod zaštítěním okresního výboru horníků ve spolupráci s okresní radou ČSVTS v Příbrami. Z nových závodních poboček se mezi pořadatele připojily pobočky RD Příbram, Ing. Kryšpín a Železorudné doly Mníšek pod Brdy, Ing. Kříha.

Ve zprávách o jeho průběhu v podnikovém časopise Sbíječka se již psalo o hornické Příbrami ve vědě a technice, což v dalších ročnících bylo použito jako oficielní název této akce. Celodenní aktiv BSP se již nesetkal s tak příznivým hodnocením jako v předešlém roce, v tisku byl kriticky zhodnocen. Bylo zřejmé, že budoucí uplatnění podobných shromáždění báňských odborníků se nalézá v řadách pracující inteligence, a to za předpokladu jeho pořádání v úzké spolupráci s vědeckými ústavy a vysokými školami.

Snaha po zajištění perspektivnosti pořádané akce byla posílena pořízením pamětních medailí symposia na účet pořadatele, odborů. Udělování medailí se mělo stát morálním ohodnocením osobních zásluh přednášejících a dobrovolných pořadatelů z řad zaměstnanců uranového průmyslu. Tyto medaile byly opatřeny českým textem „Hornická Příbram ve vědě a technice “ a byly zhotoveny na návrh výtvarnice A. Malé ze š. č. 16 Uranových dolů v Příbrami.

V souladu s představou setkání báňských odborníků rudného hornictví byly od roku 1964 jako hlavní pořadatel uváděny již organizace vědeckotechnické společnosti. Odborová organizace byla naposledy uvedena mezi organizátory setkání, a to jako spolupořadatel, včetně krajského výboru horníků na Kladně.

Hornické odbory se však ani v následujících ročnících od průběhu symposia nedistancovaly. Jejich představitelé, dokonce i ti nejvyšší, se zúčastňovali dalších ročníků, čehož dokladem je účast jejich předsedů – K. Mentl v roce 1968, Z. Gavenda 1971, O. Bogner 1977, V. Poledník 1986 a C. Zapletal 1995, 1997 až 2000. Navíc tajemník Ústřední rady odborů, ÚRO, Revolučního odborového hnutí, ROH, JUDr. V. Mařík obdržel v roce 1974 za svou přednášku, Odbory a právní řád v oblasti bezpečnosti práce, pamětní zlatou medaili symposia.

Československá vědeckotechnická společnost

Vědeckotechnická společnost byla prostřednictvím svých členů a závodními pobočkami zúčastněna na pořádání HPVT od jejího počátku. Jak již bylo sděleno od III. ročníku, od roku 1964, se stala „vétéeska“, jak byla lidově pojmenována, jeho hlavním pořadatelem. Z počátku tomu bylo prostřednictvím hornické sekce okresní rady ČSVTS, kdy předsedou okresní rady byl Ing. Z. Bedřich a předsedou její hornické sekce Ing. V. Braha.

K dosud uvedeným jménům z řad závodních poboček nutno uvést jméno Ing. R. Davida z RD Příbram. Byl to odborník, který vnesl do výboru pořadatelů velkorysost. Ta byla opřena o jeho osobní známosti s báňskými odborníky z vědeckých ústavů a vysokých škol, které zapojil do HPVT. Rovněž využil svých jazykových znalostí a symposium otevřel mezinárodní odborné spolupráci. Nebránil se ani spolupráci s městskou lidosprávou pro obapolnou výhodnost.

Organizace IV. ročníku v roce 1965 probíhala ve shodném schematu s rokem předcházejícím s tím, že předsedou okresní rady byl JUDr. Ing. J. Nesvadba, předsedou její hornické sekce Ing. R. Zacios a jednatelem Ing. J. Vandas. Spolupracující závodní pobočky rozšířila Střední průmyslová škola horní v Příbrami, předseda pobočky a ředitel školy Ing. K. Buriánek a závodní pobočka Ing. Kříhy změnila název organizace na Hrudkovny Mníšek pod Brdy, n.p.

V roce 1966 uskutečněný V. ročník byl již připravován v rámci krajské rady ČSVTS za předsednictví Ing. I. Petrmanna. Při krajské radě byla vytvořena stálá komise HPVT za předsednictví Ing. J. Vandase. Její součástí vedle hospodářského a organizačního výboru byla již i vědecká rada za předsednictví Ing. Z. Riegera. Těmito orgány byl položen základ pozdější organizační struktuře symposia.

V roce 1967 zavázal ústřední výbor ČSVTS prostřednictvím své hornické sekce výrobně hospodářské jednotky – generální ředitelství Rudných baní a magnezitových závodů v Bratislavě, RBMZ, a generální ředitelství Československého uranového průmyslu, ČSUP, jakož i rozpočtovou organizaci Geologický úřad Praha – k vytvoření komitétu symposia pracovníků rudného hornictví HPVT. Orgány symposia se staly: komitét, výkonný výbor a vědecká rada symposia a prvními předsedy těchto orgánů byli jmenováni Ing. K. Boček, Ing. J. Vandas a Ing. V. Mužík. Takto vytvořená organizační struktura symposia se projevila jako plně životaschopná a uplatňovala se prakticky až do roku 1994.

ČSVTS organizačně zastřešovala jednotlivé ročníky symposia až do jeho XVIII. ročníku, tj. do roku 1979. Důvody ukončené spolupráce nejsou blíže vysvětleny, lze je pouze předpokládat z otištěné věty ve Zpravodaji symposia: „Program pro příští symposium HPVT 1980 nebyl tentokráte na závěr letošního ročníku předsedou komitétu vyhlášen s ohledem na nevyjasněné názory pořadatelů, tj. resortů FMPE, FMHTS, ČGÚ a Ústředí ČSVTS“., zatímco v kronice symposia bylo zapsáno: „Program symposia na rok 1980 vyhlášen nebyl, nebyla ani připuštěno diskuse k příštímu ročníku, vzhledem k nevyjasněným vztahům ÚR ČSVTS k pořádání symposia“.

Popsanou skutečnost nutno doplnit tou podrobností, že znaku, či loga, ČSVTS bylo i v dalších letech používáno na tištěných programech či Zpravodajích symposia. Podobně tomu bylo při výzdobě estrádního sálu, kde bylo symposium slavnostně zahajováno.

Kronikářský zápis XIX. ročníku v roce 1980 potom stroze oznamuje, že symposium bylo uspořádáno pod patronací FMPE a FMHTS.

Vývojový závod uranového průmyslu Kamenná

Se jménem této organizace bylo po desítky let spojováno vlastní pořádání symposia. Z této organizace vyšla řada čelních představitelů organizačních složek symposia, hlavně však nekonečná řada, pro širokou veřejnost nepojmenovaných, dobrovolných pracovníků, kteří svou dobrovolnou prací zajišťovali hladký průběh jednotlivých ročníků symposia.

Za počátek takového začlenění organizace VZUP do symposiálního dění lze považovat rok 1968, kdy její ředitel Ing. V. Martínek, byl uveden do čestného předsednictva při jeho slavnostním zahájení. Od tohoto ročníku nalezlo organizační centrum svůj domovský přístav mezi vývojovými pracovníky. Vyjádřeno způsobem zpětné vazby byli to totiž vývojoví pracovníci, kteří z příbramských báňských odborníků měli nejblíže k vědě a technice projednávané v průběhu symposiálních jednání.

VZUP Kamenná převzal hmotnou odpovědnost za finanční hospodaření symposia. Tak byla odstraněna jedna z posledních překážek při jeho pořádání. Z vedoucích představitelů této organizace se pro další desetiletí rekrutovali i čelní představitelé symposia a jeho orgánů, komitétu – výkonného výboru – vědecké rady.

Společenstvo těžařů – Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu

Po roce 1990, kdy nastaly celostátní organizační změny struktury výrobně hospodářských jednotek v procesu odstátnění, zanikla na jedné straně řada stávajících organizací zúčastněných na pořádání symposia, na druhé straně vznikla řada nových právních subjektů, které s pořádáním symposia neměly zkušenosti. Ve snaze zachovat neporušovanou kontinuitu symposia HPVT, byla na počátku roku 1995 podepsána dohoda o spolupráci mezi organizacemi státních podniků DIAMO, RD Jeseník a RD Příbram na straně jedné a ZSDNP společenstvem těžařů, a jeho dceřinou organizací AGRICOLA, spol. s.r.o. na straně druhé, které převzaly garance za pokračování tradice symposia HPVT včetně technicko organizačních a finančních závazků z tohoto plynoucích.

Uvedené smluvní strany pověřily organizací symposia společnost AGRICOLA. Ta nahradila dřívější organizační útvary, a to komitét a výkonný výbor. Při pořádání dalších ročníků symposia se jeho poradním orgánem stala vědecká rada symposia.

Organizační struktura řídících složek symposia

Komitét symposia

Členy komitétu byli jmenováni odborníci z báňské sekce ústření vědeckotechnické společnosti, jmenovitě z Geologického ústavu, Báňského úřadu a ústředních orgánů ministerstva hornictví, později federálního ministerstva paliv a energetiky, federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství. Pro zajištění operativnosti tohoto orgánu byli jeho členy pochopitelně i zaměstnanci výrobně hospodářských jednotek v rámci generálního ředitelství RBMZ Bratislava a ČSUP Příbram, a to ve funkci předsedy komitétu.

Úkolem komitétu v období přípravy symposia byla řídící činnost výkonného výboru a vědecké rady a po dobu průběhu symposia to byla koordinující, ale především reprezentativní činnost.

Výkonný výbor symposia

Členy výkonného výboru byli zaměstnanci výrobně hospodářských jednotek v rámci RBMZ a ČSUP, kteří zajišťovali vlastní organizační přípravu a průběh jednání symposia, tj. od jeho zahájení až po jeho ukončení.

Ve výkonném výboru byli zastoupeni předsedové jednotlivých komisí, které zajišťovaly hladký průběh symposia. Jejich úkolem bylo zajistit propagační činnost, ubytování účastníků, pořadatelskou službu, vč. prezentace a vybavení účastníků vytištěnými materiály symposia, kulturní a společenské vyžití účastníků, technické zabezpečení průběhu jednání jednotlivých sekcí potřebnými prostředky, vč. zabezpečení překladatelské služby. V průběhu zajišťování těchto rozmanitých činností navazovaly jednotlivé komise spolupráci s regionálními orgány lidosprávy, kultury, školství a služeb.

Ve skutečnosti to bylo průběžné období činnosti, od skončení jednoho ročníku symposia až po ukončení následujícího. Byla to permanentně se opakující celoroční činnost v průběhu čtyřiceti ročníků pořádání symposia.

Vědecká rada symposia

Složení vědecké rady bylo určováno jmenováním uznávaných odborníků báňského průmyslu z řad zaměstnanců akademických a vědeckých institucí, včetně pracovníků ústředních orgánů i provozní praxe do tohoto orgánu.

Jejím úkolem bylo s víceletým, minimálně dvouletým, předstihem koncepčně připravovat tématický program jednání jednotlivých sekcí. Na základě této koncepce bylo možné při ukončení běžného ročníku již vyhlašovat jednotlivá témata jednání pro zasedání sekcí v příštím roce.

Současně byli z řad báňských odborníků určováni odborní garanti jednotlivých sekcí budoucího ročníku symposia. Ti si tak mohli s časovým předstihem, v průběhu meziročníkového období stanovit obsahově odbornou náplň jednání sekce, a to nejen výběrem přednášejících, ale i výběrem odborného obsahu jednotlivých přednášek.

Současná organizační struktura symposia

Na smluvním základě byla organizací symposia pověřena spol. s r.o AGRICOLA, která nahradila dřívější komitét a výkonný výbor symposia. Zůstala zachována vědecká rada symposia, a to jako poradní orgán pořadatele. Náplní práce tohoto poradního orgánu se v nových podmínkách stal následující okruh činnosti: návrh tématických okruhů jednání odborných sekcí, výběr kandidátů na garanty sekcí a konečně vyhodnocení úrovně průběhu jednání jednotlivých sekcí.

Jubilejní XXXX. ročník symposia HPVT připravila vědecká rada symposia v následujícím zastoupení:

Předseda Ing. Tomáš Kouřil RD, státní podnik

(do 31.5. 2001)

Ing. Bc. Jiří Jež DIAMO, státní podnik

(od. 1.6. 2001)

Místopředseda Ing. Jindřich Šlosar DIAMO, státní podnik

(do 31.5. 2001)

Ing. Radim Aulický RD, státní podnik

( od 1.6. 2001)

Tajemník vědecké rady RNDr. Pavel Kopecký DIAMO, státní podnik

Členové PaedDr. Tomáš Hlaváč SPŠ Příbram

Ing. Miroslav Kašpar AGRICOLA, spol. s r.o.

Ing. Jaroslav Kuneš MPO ČR

Prof. JUDr.Ing. Roman Makarius, CSc. ČBÚ Praha

Prof. Ing. Ctirad Schejbal, CSc. VŠB TU Ostrava

Ing. Evžen Synek, CSc. ZSDNP

Mgr. Josef Vacek Městský úřad Příbram

Ing. Jaromír Volný Okresní úřad Příbram

PaedDr. Josef Velfl Hornické Muzeum Příbram

Ing. Jaroslav Vandas DIAMO, státní podnik

( od 1.6. 2001)

Celkový přehled personálního obsazení funkcí předsedů symposiálních orgánů je uveden v tabulce č. 1 s tím, že pořadatelé symposia v letech 1962 až 1966 byli umístěni do organizační struktury uplatňované do roku 1967.

Seznam předsedů orgánů symposia v průběhu 40 ti ročníků

Rok	Komitét	Výkonný výbor	Vědecká rada
1962	Josef Strejc	Ing. J. Vandas	Ing. B. Bezvoda
1963	Josef Strejc	Ing. J. Vandas	Ing. V. Braha
1964	Ing. Z. Bedřich	Ing. J. Vandas	Ing. V. Braha
1965	Dr.Ing. Nesvadba	Ing. J. Vandas	Ing. R. Zacios
1966	Ing. I Petrman	Ing. J. Vandas	Ing. Z. Rieger
1967	Ing. K. Boček	Ing. J. Vandas	Ing. V. Novák
1968	Ing. K. Boček	Ing. V. Novák	Ing. J. Vandas
1969	Ing. K. Boček	Ing. V. Mužík	Ing. J. Vandas
1970	Ing. J. Stehlík	Ing. V. Mužík	Ing. J. Vandas
1971	Ing. J. Stehlík	Ing. V. Mužík	Ing. J. Vandas
1972	Ing. M. Kolek, CSc.	RNDr.K.Vetejška,CSc.	Ing. J. Vandas
1973	Ing. M. Kolek, CSc.	Ing. J. Fiedler	Ing. J. Vandas
1974	Ing. M. Kolek, CSc.	Ing. M. Svatopolský	Ing. J. Vandas
1975	Ing. M. Kolek, CSc.	Ing. M. Svatopolský	Ing. J. Vandas
1976	Ing. M. Kolek, CSc.	Ing. J. Bílý	Ing. M. Šimůnek
1977	Ing. M. Kolek, CSc.	Ing. J. Máša	Ing. M. Šimůnek
1978	Ing. M. Kolek, CSc.	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Šimůnek
1979	Ing. M. Kolek, CSc.	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Šimůnek
1980	Ing. Z. Bělina	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Šimůnek
1981	Ing. Z. Bělina	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Kolek, CSc.
1982	Ing. Z. Bělina	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Kolek, CSc.
1983	Ing. Z. Bělina	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Kolek, CSc.
1984	Ing. Z. Bělina	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Kolek, CSc.
1985	Ing. Z. Bělina	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Kolek, CSc.
1986	Ing. Z. Bělina	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Kolek, CSc.
1987	Ing. Z. Bělina	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Kolek, CSc.
1988	Ing. Z. Bělina	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Kolek, CSc.
1989	Ing. Z. Bělina	Ing. A. Bartoň	Ing. M. Kolek, CSc.,
1990	Ing. J. Mácha		Ing. M. Kolek, CSc.
1991	Ing. J. Mácha		Ing. M. Kolek, CSc
1992	Ing. J. Jánský, CSc.		Ing. M. Kolek, CSc.
1993	Ing. J. Jánský, CSc.		Ing. J. Karpíšek, CSc.
1994			Ing. J. Karpíšek, CSc.
1995			Ing. K. Iványi
1996			Ing. K. Iványi
1997			Ing. K. Iványi
1998			Ing. K. Iványi
1999			Ing. K. Iványi
2000			Ing. T. Kouřil
2001			Ing. T. Kouřil, Ing. Bc. J. Jež

Stručná charakteristika jednotlivých ročníků

Ročník číslo I – pořádán ve dnech 2. – 7. prosince 1962

Sekcí : 7

Přednášek : 15

Účast : 282 přihlášených

Jednání bylo zahájeno v neděli celodenním aktivem Brigád socialistické práce, BSP, v Kulturním domě v Příbrami. Odborné přednášky následovaly v pracovních dnech v odpoledních hodinách, po pracovní době v rámci „Týdne nové techniky “ pod označením oborové dny.

V rámci oborového dne Ekonomika byla v kronice zdůrazněna přítomnost pracovníků RD Příbram. V oborovém dnu Nové metody dobývání bylo v kronice, bez bližšího vysvětlení, zapsáno: „Po přednášce promítnuty dva zahraniční filmy “.

V podnikovém časopise Sbíječka č. 47, ze dne 17.12. 1962, připomenuta „instalovaná výstava fotografií o technickém rozvoji v resortu ÚSVTRS “. Připomenuté podrobnosti se staly námětem doprovodných akcí v následujících ročnících.

Ročník číslo II – pořádán ve dnech 1. – 6. prosince 1963

Sekcí : 7

Přednášek : 31

Účast : téměř 500 přihlášených z nich již 35 mimopříbramských

Celodenním aktivem BSP v neděli bylo zahájeno setkání báňských odborníků s účastí pracovníků mimo příbramské rudní revíry. Jelikož jednání probíhala opět v odpoledních hodinách, pro mimopříbramské byly v dopoledních hodinách pořádány exkurze po těžních zařízeních příbramských dolů. mezi přednášejícími byla zaznamenána prvá účast vysokoškolského profesora Ing. Vrbenského z VŠB Ostrava.

Podnikový týdeník Sbíječka č. 42 ze dne 24. 12. 1963, uvádí, že oblastní výbor horníků z pověření ÚV OSZHE uspořádal společně s okresní radou ČSVTS týden nové techniky pod názvem „Hornická Příbram ve vědě a technice “. Uvedený název byl přijat odbornou i příbramskou veřejností a stal se trvalým názvem této akce.

V témže týdeník tentokráte upřesněně uvedeno, že „mimo soutěž promítnuty snímky švédské firmy Atlas Copco a německé Salzgitter “.

Mezi nové spolupracovníky setkání báňských odborníků v Příbrami přistoupily RD Příbram a Železorudné doly Mníšek pod Brdy závodní pobočky VTS.

O průběhu jednání byla prvně vydána podrobná publikace, pozdější Zpravodaj symposia, jehož vydávání se stalo pravidlem až do roku 1991.

Ročník číslo III – pořádán ve dnech 22. – 27. listopadu 1964

Sekcí : 8

Přednášek : 36

Účast : téměř 700 přihlášených účastníků z nich 160 z Kladna a Ostravy

Proti předcházejícím dvěma ročníkům se uskutečnila zasedání již jako celodenní a to pod názvem konference. Po skončení jednání byly prvně přednesené přednášky vydány jako cyklostylový sborník na formátě A4.

Sbíječka č. 46 ze dne 26. 11. 1964, přinesla článek „Hornická Příbram si mezi odborníky získává autoritu“, v němž informuje: „V neděli dopoledne byla aktivem BSP v Domu kultury zahájena Hornická Příbram ve vědě a technice, jinak nazývaná Týden nové techniky “.

V tomto článku dále uvedeno : „Soudruh Gerhard Bloch, pracovník ÚV OSZHE, zaměřil svůj příspěvek k otázkám nových zásad plánovitého řízení a zmínil se o některých aspektech, které po prosazení přinesou nové zásady do života. Uvedl, že jsme zatíženi vývojem uplynulých let a možná, že při prosazování nových zásad budeme narážet na houževnatý odpor těch, kteří jej nebudou chtít pochopit, neboť si zvykli žít na účet druhých“.

Jeho prorocké obavy nebyly tehdy plně pochopeny, začaly být chápány až ve svých pozdějších důsledcích, kdy jsme zůstali i nadále zatíženi vývojem uplynulých let.

Ročník číslo IV – pořádán ve dnech 22. – 26. listopadu 1965

Sekcí : 12

Přednášek : 62

Účast : asi 700 účastníků mezi nimi Jugoslávci a Poláci

Odborná úroveň a společenská vážnost Hornické Příbrami rostla. V čestném předsednictvu tohoto ročníku zasedli veřejnosti známé odborné autority jako akademik R. Kettner či náměstek ministra hornictví Ing. J. Odvárka. Mezi přednášejícími uvedeni tři nositelé nově zavedených vědeckých titulů-kandidát věd, CSc – p.g. Matějovský, Ing. Houska a Ing. Síbek.

Pracovní jednání oproti předcházejícím ročníkům byly nazvány obory a v jednom z nich byl zaznamenán první zahraniční přednášející, kterým byl Mgr. Ing. Glowacz z Polska.

Tímto ročníkem bylo započato s vybíráním účastnického vložného. Na jeho základě obdržel každý účastník vytištěný sborník přednášek jednoho oboru, pamětní publikaci a pozvání na společenskou večeři svého oboru. Kronika informuje, že obor svislé dopravy opékal sele na rožni.

Poprvé byly přednášky jednotlivých oborů předem vydány tiskem ve svazku a v rámci symposia byla započata vydavatelská činnost montánní literatury. Mezi spolupracovníky pořadatelů přistoupila pobočka VTS ze Střední průmyslové školy horní-geologické.

Ročník číslo V – pořádán ve dnech 22. – 26. listopadu 1966

Sekcí : 11

Přednášek : 100

Účast : 760 přihlášených účastníků z toho 12 zahraničních

Pro pořádání HPVT byla vytvořena stálá komise středočeské rady ČSVTS, čímž byly zapojeny pobočky Ústavu výzkumu rud v Mníšku pod Brdy, Hornický ústav ČSAV a Výzkumný ústav ekonomiky paliv a energetiky Praha.

Setkání báňských odborníků v Příbrami bylo v tomto ročníku organizováno jako závěrečná část oslav výročí 750 let od založení města. Zahájeno bylo sjezdem absolventů SPŠHG ve dnech 17. a 18. 11. po kterém následoval sjezd absolventů VŠB v Příbrami, zakončený v neděli akademickým „Skokem přes kůži“. Touto slavností si „starci absolventi “ připomenuli léta svého mládí v Příbrami. Všichni účastníci se podepsali do kroniky, a to včetně přítomných manželek, většinou příbramských rodaček.

Ročník číslo VI – pořádán ve dnech 20. – 24. listopadu 1967

Sekcí : 8

Přednášek : 90

Účast : 978 přihlášených a 22 ze zahraničí

Poprvé v písemných zápisech použito označení symposium, i když někteří autoři uvádějí již rok 1965. Sekce pro hornictví a paliv a ÚV ČSVTS zavázala písemnou dohodou generální ředitelství ČSUP v Příbrami a generální ředitelství RBMZ v Bratislavě, jakož i Český geologický ústav Praha k vytvoření komitétu symposia. Současně byla vytvořena funkce stálého tajemníka symposia na poloviční pracovní úvazek.

Vlastní pracovní jednání odborníků, v předcházejících ročnících označené jako oborové dny, konference či odbory, od tohoto ročníku se započalo uskutečňovat v sekcích, což se uplatňuje dodnes. Vytištěné programy symposia byly přeloženy a vydány v jazycích anglickém, francouzském, německém a azbukou v ruském.

V kronice zaznamenáno, že v průběhu symposia generální ředitelé RSDr. K. Houdek a Ing. L. Balla uspořádali pro významné hosty symposia recepci ve foyer Městského divadla v Příbrami.

Ročník číslo VII – pořádán ve dnech 18. – 22. listopadu 1968

Sekcí : 10

Přednášek : 106

Účast : 1034 přihlášených účastníků z nich 9 ze zahraničí

Symposium probíhalo již v období „nevítězného pražského jara“, přesto kronika zachycuje z celostátního hlediska nejreprezentativnější čestné předsednictvo. Zasedali v něm za ministerstvo hornictví ministr F. Penc a jeho I. náměstek Ing. J. Odvárka, předseda hornické sekce ÚV ČSVTS Ing. L. Staněk, CSc., předseda ÚBÚ Praha J. Tepper, předseda ÚV OSZHE K. Mentl, rektor VŠB Ostrava prof. RNDr. B. Růžička, děkan báňské fakulty VŠT Košice prof. Ing. F. Špaldoň, vedoucí tajemník OV KSČ Příbram RSDr. P. Páv, předseda ONV Příbram V. Vokurka, předseda MěNV Příbram J. Polák, generální ředitel ČSUP Ing. K. Boček a RBMZ Ing. L. Balla a ředitel VZUP Kamenná Ing. V. Martínek.

V tomto roce byl ustaven stálý sekretariát symposia, částečně uvolněný tajemník zdůvodnil potřebu systematizace stálé sekretářky. V době pořádání smposia uvolnily příbramské důlní závody cca 15 dobrovolných pracovníků pro zajištění jeho hladkého průběhu.

Ročník číslo VIII – pořádán ve dnech 13. – 18. října 1969

Sekcí : 13

Přednášek : 143

Účast : 855 přihlášených účastníků a 11 ze zahraničí

Poprvé ve své historii bylo symposium uskutečněno ve třetím říjnovém týdnu, což pro následující ročníky se stalo pravidelným časovým termínem. Symposium probíhalo v souladu s předcházejícím ročníkem, normalizační tendence nebyly ještě na obzoru. Předsedou komitétu byl stále Ing. K. Boček, hostem symposia byl akademik Koutek, signatář celostátní výzvy, známé pod názvem „2000 slov“, z předcházejícího roku.

Pracovní jednání sekce Matematické metody v geologii, v pořadí již druhé, řídil poprvé RNDr. V. Němec z Geoindustrie Praha, aby ji potom nepřetržitě jako hlavní garant řídil až do loňského jubilejního XXXX. ročníku. Tato sekce, pořádaná vždy jako mezinárodní, byla uskutečněna pod patronací IAMG, mezinárodní asociace pro matematickou geologii. Účastníkem jednání sekce byl i její prezident A. B. Vistelius DrSc z leningradského matematického ústavu AV SSSR.

Ročník číslo IX – pořádán ve dnech 12. – 16. října 1970

Sekcí : 10

Přednášek : 129

Účast : 925 přihlášených účastníků a 83 zahraničních

V orgánech symposia započaly personální změny, tento ročník byl již poznamenán nástupem normalizačních opatření. Založena tradice úvodních slavnostních projevů se zaměřením buď na historické téma s obecnou platností, nebo na připomenutí podnikových jubilejí a konečně na vyžadované či z vlastní iniciativy pronášených politických referátů. Tak zástupce Federálního úřadu pro průmysl, Dr. Ing. F. Oravský, CSc., promluvil o výhledech našeho hornictví a prof. J. Kořán v hlavní přednášce zahájení promluvil na téma „Historie československého rudného hornictví“.

V rámci symposia bylo uskutečněno setkání absolventů studia užité geofyziky na přirodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v doprovodných společenských programech uspořádán I. ročník „Svěcení proutníka“.

Mezinárodní sekce Důlní záchranářství vydala podnět k vytvoření mezinárodní organizace záchranářů.

Ročník číslo X – pořádán ve dnech 22. – 24. října 1971

Sekcí : 7

Přednášek : 124

Účast : 787 přihlášených účastníků z nich 48 zahraničních

V rámci symposia byl uspořádán další sjezd absolventů, posluchačů a přátel VŠB v Příbrami. Toho se zúčastnil za VŠB Ostrava i bývalý člen profesorského sboru VŠB v Příbrami prof. Dr. Ing. R. Jirkovský. Všichni společně se zúčastnili odhalení pamětní desky připomínající působení VŠB v Příbrami v letech 1849-1945 a umístěné na budově okresního muzea – Ernestinu. V této budově uspořádána ve spolupráci s Národním muzeem Praha výstava „Stříbro v dějinách“.

Ročník číslo XI – pořádán ve dnech 16. – 20. října 1972

Sekcí : 10

Přednášek : 182

Účast : 689 přihlášených účastníků z nich 52 zahraničních

Při slavnostním zahájení vzpomenul místopředseda ČBÚ Dr. Ing. K. Beznekr 80. výročí březohorské důlní katastrofy. Předseda ČGÚ Dr. J. Pravda a ředitel Hornického ústavu ČSAV Ing. G. Šebor připomenuli patnáctileté výročí sjednocení naší geologie.

V rámci sekce Užitá geofyzika byly oslaveny sedmdesátiny akademika R. Běhounka, kterému byla udělena zlatá pamětní medaile symposia za celoživotní dílo.

Ročník číslo XII – pořádán ve dnech 15. – 19. října 1973

Sekcí : 6

Přednášek : 131

Účast : 689 přihlášených z nich 52 ze zahraniční

V průběhu symposia poprvé uspořádán seminář odborníků ze zemí RVHP. Výsledkem jednání bylo vznesení požadavku – plánovaného zakotvení řešení problematiky báňského průmyslu jednotlivých zemí RVHP do programu symposia. Tak se symposiu na jedné straně dostalo vysokého odborného ocenění dosavadních ročníků, na druhé straně však nebyl podán návrh úhrady finančních nákladů s tím spojených.

Ročník číslo XIII – pořádán ve dnech 14. – 18. října 1974

Sekcí : 8

Přednášek : 95

Účast : 636 přihlášených účastníků

V průběhu tohoto ročníku byl zaznamenán v kronice symposia poslední sjezd posluchačů, absolventů a přátel VŠB v Příbrami. Navštívili bývalý rektorát, budovu arcibiskupského konviktu v Jiráskových sadech, kde se konala vzpomínková slavnost k 35. výročí uzavření VŠB za okupace. Večerní „Skok přes kůži“ řídilo slavné a neomylné prezidium, Ing. O. Janeček, se svými adláty Ing. J. Hummelem a Ing. L. Bubem. Lišáky vedl slavný nadlišák Dr. Ing. M. Kačírek.

Pro mladé adepty hornického stavu byl poprvé uspořádán „Slib věrnosti hornictví SSM“, ideologická to snaha o zavedení pokrokové modifikace „Skoku přes kůži“.

Ve spolupráci s Českým fondem výtvarných umělců a jeho obchodní organizací DILO byla jako doprovodná akce uspořádána výstava uměleckých děl na téma Hornické motivy ve výtvarném umění.

Ročník číslo XIV – pořádán ve dnech 13. – 18. října 1975

Sekcí : 8

Přednášek : 173

Účast : 555 přihlášených účastníků z toho 34 zahraničních

Jednání symposia probíhalo v rámci oslav jubilea 30. výročí uranového průmyslu. při přípravě symposia bylo poprvé použito výpočetní techniky pro zpracování evidence účastníků.

V rámci mezinárodní sekce Matematické metody v geologii, pod patronací IAMG, došlo k neformální schůzce se zástupci COGEODATY za osobní účasti jejího generálního tajemníka Dr. Burkeho z Kanady.

V rámci doprovodných společenských akcí byl organizován druhý a současně poslední ročník „Slib věrnosti hornictví SSM“. V následujících ročnících to byly opět tradiční „Skoky přes kůži“ či jeho zkrácená verze, latinská mše se svěcením tupláku.

Ročník číslo XV – konán ve dnech 18. – 22. října 1976

Sekcí : 8

Přednášky : 119

Účast : 687 přihlášených účastníků z nich 16 zahraničních

V rámci symposiální vydavatelské činnosti započato s vydáváním pětisvazkového souboru starého českého horního práva prvým svazkem – Jáchymovským horním právem.

ČFVU vyhlásil soutěž na výtvarné hornické motivy. Soutěž se zúčastnilo 242 výtvarníků, pro výstavu uspořádanou v průběhu symposia bylo vybráno 145 obrazů, 41 plastik a 149 grafických listů.

Ročník číslo XVI – konán ve dnech 17. – 21. října 1977

Sekcí : 8

Přednášek : 201

Účast : přihlášených 934 osob

Symposium probíhalo ve znamení ukončení báňské činnosti a uzavření březohorského rudního revíru. Sekce s názvem Tradice těžby březohorského revíru umožnila zájemcům symposia sfárat naposledy na historické hlubinné horizonty kdysi světoznámého ložiska. To rovněž vyvolalo mimořádný zájem o sborníky této sekce, které byly rozebrány v průběhu symposia. Pro neuspokojené zájemce byl operativně zajištěn dotisk tohoto sborníku přednášek.

V době konání symposia byla otevřena část hornického skanzenu na Březových Horách, prvního v republice, dnes součást Hornického muzea v Příbrami.

Ročník číslo XVII – konán ve dnech 16. – 20. října 1978

Sekcí : 8

Přednášek : 161

Účast : více jak 850 osob

V úvodních přednáškách slavnostního zahájení symposia byl vedle přednášky prof. RNDr. Z. Pouby zaznamenán politický referát ředitele odboru FMPE Ing. V. Dostála na téma „Vliv Velké říjnové socialistické revoluce na báňský průmysl“. Ta, přes politickou závažnost tématu, byla hodnotitelskou komisí symposia oceněna pouze děkovným dopisem komitétu autorovi.

V kronikářském zápise tohoto ročníku oceněno, že představitelé města ve svých reprezentačních místnostech konečně poprvé přijali zahraniční účastníky.

Ročník číslo XVIII – pořádán ve dnech 15. – 19. října 1979

Sekcí : 8

Přednášek : 249

Účast : 739 přihlášených účastníků

Symposium bylo organizováno jako součást oslav 400. výročí povýšení Příbrami na královské horní město. Narůstající celostátní hospodářské problémy v surovinové základně nastínil ve své přednášce ředitel VÚEPE Dr. J- Fabián.

Slavnostním proslovem uvedl podnikový ředitel RD Příbram Ing. V. Pulda celostátní premiéru krátkometrážního filmu „Už z hor stříbrných dozněl hlas…“, natočený u příležitosti loňského uzavření březohorského rudního revíru.

Ročník číslo XIX – pořádán ve dnech 13. – 18. října 1980

Sekcí : 7

Přednášek : 125

Účast : 683 přihlášených účastníků

Období pokračující normalizace ovlivňovalo i zápisy do kroniky. Na ukázku pouze dvě věty oznamovací, které charakterizovaly dobu nikoliv však průběh symposia : „Rok 1980, ve kterém bylo symposium uspořádáno již po devatenácté, je pro naši socialistickou společnost zvlášť významný. V tomto roce oslavila naše Československá socialistická republika 35. výročí osvobození od nacistické nadvlády a ve spolupráci se státy RVHP, především pak se SSSR, zajišťuje úkoly spojené s budováním socialistické společnosti“.

Ročník číslo XX – pořádán ve dnech 12. – 15. října 1981

Sekcí : 9

Přednášek : 163

Účast : 942 přihlášených účastníků z nich 64 zahraničních

Jubilejní ročník byl prezentován svou dvacetiletou činností. Předseda vědecké rady symposia, Ing. M. Kolek, CSc., ve svém slavnostním projevu zhodnotil jeho význam pro báňské odborníky, nejen z teoretického hlediska, ale především z praktického. Jejich osobní setkání označil jako nezastupitelná. Současně vyzvedl nabídnuté příležitosti osobního růstu pro mladé odborníky, aby se na symposiu ostříleli, a to jak vypracováním přednášek, tak v odborné diskuzi.

V dalším vysoce ocenil, že od XII. ročníku si organizátoři symposia uvědomovali negativa extenzivního pojetí hornictví a proto v zaměření sekcí postupně prosazovali intenzifikační faktory. Bohužel tyto objektivní skutečnosti byly chápány odborníky, nebyly pochopeny politickou mocí.

Z písemného hodnocení jednotlivých sekcí byly poprvé zpracovány závěry a doporučení pro vyšší hospodářské orgány, ministerstva a výzkumné ústavy.

Ročník číslo XXI – pořádán ve dnech 11. – 16. října 1982

Sekcí : 10

Přednášek : 229

Účast : 921 přihlášených účastníků z nich 34 zahraničních

Po slavnostním zahájení a projevu náměstka ministra paliv a energetiky Ing. J. Fárky následoval řetězec projevů k životním jubilejím. RNDr. Z. Pouba, DrSc., promluvil k osmdesátinám akademika J. Koutka, aby vzápětí promluvil prof. RNDr. C. Varček, CSc., z bratislavské univerzity k šedesátinám prof. RNDr. Z. Pouby, DrSc.

Výročí 30 let kateder užité geofyziky a aplikované geologie na přírodovědecké fakultě UK připomenuli prof. Ing. J. Gruntorád, DrSc., a Ing. M. Krauter z ČGÚ Praha. Výstavou připomenuta třicetiletá činnost ÚVR v Mníšku pod Brdy.

Ročník číslo XXII – pořádán v dnech 10. – 14. října 1983

Sekcí : 10

Přednášek : 218

Účast : 850 přihlášených účastníků mezi nimi zahraniční ze 13 zemí

Při slavnostním zahájení náměstek ministra paliv a energetiky L. Blažek seznámil přítomné ve svém vystoupení s rozpracováním závěrů 8. pléna ÚV KSČ v referátu Zvýšení úlohy vědeckotechnické revoluce v palivoenergetickém komplexu ČSSR.

V průběhu symposia se uskutečnila I. burza nerostů s mezinárodní účastí. Ve Zpravodaji symposia, poprvé a naposledy, v rámci hodnocení jednotlivých přednášek nebyly uvedeny akademické tituly přednášejících.

Ročník číslo XXIII – pořádán ve dnech 15. – 20. října 1984

Sekcí : 10

Přednášek : 209

Účast : 634 přihlášených účastníků

V rámci HPVT uskutečněno první setkání odborníků v oblasti historie těžby a zpracování rud barevných kovů v Evropě.

Pro podchycení zájmu mládeže byly v průběhu symposia prvně zorganizovány sportovní akce. Byl to turnaj v malé kopané a branná staplechase Hornická stezka.

V doprovodných společenských akcích byl zorganizován prvý ročník Hornické otazníky s hudbou a tancem, které moderoval populární Dr. J. Pixa z Československé televize.

Ročník číslo XXIV pořádán ve dnech 14. – 18. října 1985

Sekcí : 10

Přednášek : 276

Účast : 751 přihlášených účastníků z nich 56 zahraničních

Symposia se poprvé zúčastnil oficiální zástupce UNESCO, kterým byla paní L. d Andigne de Asis, která zde byla přítomna na pozvání předsedy ČGÚ Dr. J. Pravdy. V průběhu jednání sekce Matematické metody v geologii ji byla předána pamětní medaile symposia.

Ročník číslo XXV – pořádán ve dnech 13. – 17. října 1986

Sekcí : 11

Přednášek : 306

Účast : 941 přihlášených účastníků z nich 42 zahraničních

Slavnostní zahájení symposia zaznamenalo ve své historii druhou ministerskou účast. Ta byla prezentována ministrem paliv a energetiky Ing. V. Ehrenbergrem, který ve svém vystoupení zdůrazňoval nezbytnost intenzifikace národního hospodářství.

Ročník číslo XXVI – pořádán ve dnech 12. – 16. října 1987

Sekcí : 10

Přednášek : 398

Účast : 1008 přihlášených účastníků, zahraniční účast ze 16 států

Při slavnostním zahájení byl přednesen kritický referát ředitele odboru FMPE Ing. K. Čadana, na téma Přestavba hospodářského mechanismu v palivoenergetickém průmyslu. K přítomným odborníkům báňského průmyslu mluvil nezvykle otevřeně: „Provedená analýza dosažených výsledků však ukázala, že přijaté programy měly stále jen dílčí charakter, chyběla komplexnost, potřebná hloubka a často i odvaha jít do ekonomických a sociálních konfliktů.. I našemu hornictví byly poskytnuty výjimky z obecně platného ekonomického řízení, z nichž některé nesplnily předpokládanou účinnost.. Výrobní činitelé, tj. počet pracovníků, základní prostředky i náklady rostly rychleji než odbyt uhlí, koncentrátu a čisté produkce. Např. v uhelném průmyslu byla rentabilita výrobních fondů v roce 1985 proti roku 1980 třetinová “.

Mezi neodkladné úkoly, nutné okamžitě řešit, zařadil : „Objektivizace hodnotových nástrojů, především cen, měnových kurzů, odvodu daní, dotací, úvěrů a úroků a růst jejich úlohy jako prostředků měření a ovlivňování efektivnosti společenské výroby.

Vedle progresivních koncepcí je nejrozhodující kvalita řídících pracovníků, jejich správné rozhodování a důslednost a sblížení nůžek mezi „moje a naše“ u nejširších vrstev pracujících“..

Všeobecné nepochopení těchto kritických slov směřovalo nezadržitelně v jeho vyústění v listopadu roku 1989

Ročník číslo XXVII – pořádán ve dnech 10. – 15. října 1988

Sekcí : 11

Přednášek : 242

Účast : více než 800 přihlášených účastníků z nich 15 zahraničních

V rámci problematiky přestavby systému řízení národního hospodářství bylo symposium podle celostátního vzoru, zahájeno netradičním hostem, ředitelem Národního muzea v Praze, Dr. A. Čajchanem, který přednesl hlavní projev zahájení na téma K výročí 170 let Národního muzea v Praze.

Ročník číslo XXVIII – pořádán ve dnech 16. – 20. října 1989

Sekcí : 11

Přednášek : 330

Účast : 969 přihlášených účastníků z nich 132 zahraničních

Slavnostního zahájení symposia se osobně účastnil nový ministr v Adamcově vládě, prof. Ing. A. Krumnikl, DrSc. Ten dva měsíce před zbavením se moci a odpovědnosti komunistickou stranou, upozornil přítomné báňské odborníky, že „Úloha rozvoje vědy a techniky se stává aktuálně sociálně politickou otázkou připravovaných strukturálních změn v našem národním hospodářství i resortu. Významné restrukturalizační opatření se připravují a některé již uskutečňují v uranovém průmyslu, kde se půjde cestou útlumu těžby a zpracování uranu v ČSSR. Útlumový program v hornictví je třeba chápat komplexně“.

Stalo se tomu tak měsíc před listopadovými politickými změnami, a to stále mnozí bánští odborníci i hospodářští pracovníci ve svém navyklém myšlenkovém stereotypu snili o bezstarostném vědeckém a plánovitém socialismu. A když se probudili, tak za následný útlum hornictví učinili zodpovědnými vlády včetně již demokraticky zvolených.

Ročník číslo XXIX – pořádaný ve dnech 15. – 19. října 1990

Sekcí : 10

Přednášek : 192

Účast : 461 přihlášených účastníků z nich 24 zahraničních

Nastolený demokratický systém a zavádění tržního hospodářství zaskočilo mnohé odborníky, nebyli připraveni na vzniklou situaci. Svědectvím toho je konstatování předsedy vědecké rady symposia, Ing. M. Kolka, CSc., zaznamenané v kronice : „Tak např. i když je to na první pohled paradoxní, lze nakonec pochopit, že se za této situace nepodařilo zajistit první hlavní sekci plánovanou pro tento ročník, kterou měla být Ekonomika rudného hornictví. Konání sekcí totiž není jen záležitostí zájmu odborné veřejnosti a organizátorů symposia, nýbrž je především podmíněno, zda se podaří získat schopné garanty, a tuto podmínku se nepodařilo splnit“.

Ročník číslo XXX – pořádán ve dnech 14. – 18. října 1991

Sekcí : 6

Přednášek : 196

Účast : 207 přihlášených účastníků z nich 73 zahraničních

V kronice uvedeno, že skutečný počet účastníků byl o třetinu vyšší, protože uvedený údaj podchycuje pouze počet platících účastníků, kteří složili vložné. Jednání jednotlivých sekcí bylo volně přístupné příbramské veřejnosti, čehož hojně využili horničtí důchodci a studenti SPŠ.

Jubilejní ročník se naposledy konal v estrádním sále, v technických kabinetech Domu kultury v Příbrami.

Ročník číslo XXXI – pořádaný ve dnech 22. – 23. dubna 1992 a 12. – 16. října 1992

Sekcí : 8

Přednášek : 153

Účast : 410 přihlášených účastníků

Symposium bylo poprvé rozděleno na dvě části, jarní a podzimní. Důvodem k tomu byla údajná snaha po spojení konání symposia s církevním svátkem patrona hornictví sv. Vojtěcha.

Symposium poprvé ve své historii probíhalo ve velké zasedací síni Okresního úřadu Příbram a v historické budově ředitelství RD Příbram

Patronát nad symposiem převzalo společenstvo těžařů – Zaměstnavatelský svaz důlního naftového průmyslu.

Ročník číslo XXXII – pořádán ve dnech 10. až 11. května 1993

13. až 16. října 1993 v Praze

18. až 20. října 1993

Sekcí : 6

Přednášek : 149

Účast : 445 přihlášených účastníků

Slavnostního zahájení jarní části zasedání symposia v Příbrami se zúčastnili zástupci ministerstev – ministerstva hospodářství a ministerstva životního prostředí.

V Praze se uskutečnilo jednání sekce Matematické metody v geologii, kde byla nejhojnější účast, 155 přihlášených, mezi kterými byli zahraniční účastníci z 18 států.

Ročník číslo XXXIII – pořádán ve dnech 10. až 13. října 1994

Sekcí : 4

Přednášek : 97

Účast : 221 přihlášených účastníků z nich 13 zahraničních

Počínaje tímto ročníkem se staly zápisy v kronice symposia racionálně úspornými. Stručně bylo zapsáno, že "Úvodní přednášky přednesené Ing. E. Kotzem, CSc., RNDr. R. Nouzou, CSc., a doc. Z. Kukalem, DrSc., jsme otiskli v plném znění v časopise UHLÍ-RUDY č. 9 a přednášku RNDr. F. Reichmana v č. 11.

Ročník číslo XXXIV – pořádán ve dnech 9. až 14. října 1995 v Praze

16. až 19. října 1995

Sekcí : 4

Přednášky : 179

Účast : 291 přihlášených účastníků z nich 64 zahraničních

Tíživá problematika se zajišťováním symposia vedla společnost těžařů, ZSDNP, k rozhodnutí pověřit své zařízení – AGRICOLA spol. s.r.o. – zajištěním pokračováním tradice symposia HPVT.

Ročník číslo XXXV – pořádán ve dnech 14. až 18. října 1996

Sekcí : 4

Přednášek : 99

Účast : 257 přihlášených účastníků z nich 25 zahraničních

Symposium konáno v rámci oslav 780 let založení královského horního města Příbram, jak připomněl při jeho slavnostním zahájení ve svém proslovu starosta města Mgr. J. Vacek.

V kronice připomenuto posezení zahraničních účastníků v hornické hospůdce „Na vršíčku“ na Březových Horách.

Účastníci symposia po jeho ukončení se zúčastnili 1. konference o hornické minulosti a budoucnosti regionu Slavkovský les.

Ročník číslo XXXVI – pořádán ve dnech 6. až 10. října 1997 v Praze

13. až 15. října 1997

Sekcí : 5

Přednášek : 267

Účast _ 335 přihlášených účastníků

Symposium probíhalo opět na dvou místech. S týdenním předstihem se konalo zasedání Matematické metody v geologii, opět se silnou mezinárodní účastí, v Praze v hotelu Krystal. V řádném termínu, třetí týden října, probíhalo jednání tří sekcí v Příbrami.

Měsíčník UHLÍ-RUDY přinesl informaci : „Budiž hned v úvodu konstatováno, že ani v současné době všeobecného útlumu hornictví,nepřistupuje bývalé královské horní město Příbram k hornickým tradicím a hornické problematice macešsky. Svědčí o tom i nedávné 1. setkání hornických měst a obcí a hornických organizací, konané dne 6. září za účasti více než tříset hostů ze všech hornických revírů a řady hornických měst a obcí “.

Ročník číslo XXXVII – pořádán ve dnech 12. až 14. října 1998

Sekcí : 4

Přednášek : 75

Účast : 237 přihlášených účastníků

Slavnostní zahájení symposia ve velkém přednáškovém sále Okresního úřadu v Příbrami zahájili svým vystoupením Svatohorští trubači. Náměstek ČBÚ, Ing. K. Šeděnka, ve svém vystoupení poukázal na nedostatky ve vlastních řadách : „Managementy těžebních společností podcenily vztah k veřejnosti, k obcím a k orgánům zabývajících se životním prostředím, takže s ohledem na střety zájmů nebyla řada projektů realizována“.

Ročník číslo XXXVIII – pořádán ve dnech 4. až 8. října 1999 v Praze

11. až 13. října 1999

Sekcí : 5

Přednášek : 199

Účast : 207 přihlášených účastníků z nich 79 zahraničních

Symposium znovu probíhalo na dvou místech, v Praze s týdenním předstihem proběhla jednání v dvou odborných sekcí, Geoetika a Matematické metody v geologii. V Příbrami dominovala sekce Historie českého hornictví s mezinárodní účastí:

Ročník číslo XXXIX - pořádaného ve dnech 16. až 18. října 2000

Sekcí : 3

Přednášek : 56

Účast : 143 přihlášených účastníků z nich 2 zahraniční

V rámci symposia uspořádáno Mezinárodní setkání přátel nerostů, kamenů, šperků a fosílií. Jeho jarní část, v měsíci dubnu, bylo jubilejním XXV. setkáním, zatímco podzimní zaznamenalo XXVI. pořadí.

Nejpočetněji zastoupené sekce byly Revitalizace území po těžbě nerostných surovin a vliv podzemní činnosti na povrch. Sekce Evropské hornictví pořádána s mezinárodní účastí bylo simultánně tlumočena. To umožnilo českým účastníkům pochopit neantagonistické napětí v průběhu jednání sekce mezi Bavorskými a Saskými zástupci při řešení báňské problematiky

Ročník číslo XXX byl uspořádán ve dnech 15. až 17. října 2001

Pro jubilejné ročník symposia HPVT bylo v roce 2000 vyhlášeno konání čtyř sekcí : Geoetika, Sanace a rekultivace, Legislativa a Evropské hornictví (památky a tradice).

Celkový přehled čtyřiceti ročníků symposia HPVT

Ročník	Rok	Měsíc	Termín konání	Místo konání mimo Příbram	Počet účastníků	Zahraničních	Počet států	Počet sekcí	Počet přednášek
1.	1962	12	02.- 07.		282			7	15
2.	1963	12	01.–06.		cca 500			7	31
3.	1964	11	22.-27.		cca 700			8	36
4.	1965	11	22.-26.		cca 700		2	12	62
5.	1966	11	22.-26.		760	12		11	100
6.	1967	11	20.-24.		978	22		8	90
7.	1968	11	18.-22.		1034	9		10	106
8.	1969	10	13.-18.		855	11		11	143
9.	1970	10	12.-16.		925	83		10	129
10.	1971	10	22.-24.		787	48		7	124
11.	1972	10	16.-20.		982	63		10	182
12.	1973	10	15.-19.		689	52		6	131
13.	1974	10	14.-18.		636			8	95
14.	1975	10	13.-18.		555	34		8	173
15.	1976	10	18.-22.		687	16		8	119
16.	1977	10	17.-21.		934			8	201
17.	1978	10	16.-20.		cca 850			8	161
18.	1979	10	15.-19.		739			8	249
19.	1980	10	13.-18.		683			7	125
20.	1981	10	12.-15.		942	64	9	9	163
21.	1982	10	11.-16.		921	34	11	10	229
22.	1983	10	10.-14.		850		13	10	218
23.	1984	10	15.-20.		634			10	209
24.	1985	10	14.-18.		751	56		10	276
25.	1986	10	13.-17.		941	42		11	306
26.	1987	10	12.-16.		1008		16	10	398
27.	1988	10	10.-15.		cca 800		15	11	242
28.	1989	10	16.-20.		969	132		11	330
29.	1990	10	15.-19.		461	24		10	192
30.	1991	10	14.-18.		207	73		6	196
31.	1992	04 10	22.-23. 12.-16.		410			8	153
32.	1993	05 10 10	10.-11. 13.-16. 18.-20.	Praha	445			6	149
33.	1994	10	10.-13.		221	13		4	97
34.	1995	10 10	09.-14. 16.-19.	Praha	291	64		4	179
35.	1996	10	14.-18.		257	25		4	99
36.	1997	10 10	06.-10. 13.-15.	Praha	335	11		5	267
37.	1998	10	12.-14.		237			4	75
38.	1999	10 10	04.-08. 11.-13.	Praha	207	79		5	199
39.	2000	10	16.-18.		143	2		3	56
40.	2001	10	15.-17.

4. 2 Slavnostní zahájení symposia

Akt slavnostního zahájení symposia v průběhu času prodělal svůj vývoj. Na počátku tohoto vývoje, nedělní zahajovací aktivy BSP, mělo čistě pracovní ráz. Zavedením časového cyklu pořádání symposia od pondělí do pátku, počalo se slavnostní zahájení kultivovat, vzrůstala jeho společenská úroveň a neopakovatelná atmosféra. Bylo mu věnováno pondělní dopoledne, kdy převážná většina účastníků procházela prezentací.

Stalo se pravidlem – tradicí, že slavnostní zahájení zahrnulo ve svém rituálu společenskou, kulturní i odbornou oblast. Společenská oblast byla představována osobním setkáním báňských odborníků z rozdílných pracovišť a různých revírů z celé republiky či seznámení s nimi. Kulturní obsah zahájení, v převážné míře zastoupený hudebním programem, někdy uměleckým přednesem, většinou v provedení příbramských umělců či souborů, podtrhovalo jeho slavnostní scénář. Konečně jeho odborná oblast spočívala v přednesených slavnostních projevech jejichž obsah byl poutavý pro všechny účastníky. Jejich obsahem byla historie, jubilující či aktuální problematika z báňského prostředí.

4. 3 Výběr ze slavnostního projevů při zahájení symposia

Hodnotitelská komise oceňovala pamětními medailemi symposia především přednesené odborné přednášky pronesené v sekcích. Je na místě upozornit, že rovněž slavnostní projevy byly v řadě případů oceněny těmito medailemi, některé i zlatými.

O některých z těchto projevů bylo již zmíněno v kap. 4.1, k nim netřeba se vracet. Pro vytvoření ucelenější představy o jejich obsahu je po jednotlivých ročnících v následujícícm uveden výběrový přehled přednášejících s názvem jejich přednášky.

1966 Ing. L. Staněk, CSc. Technický pokrok v rudném hornictví

1967 Ing. J. Odvárka Význam rudného a uranového hornictví

1968 Prof. F. Valachovič Co věda zůstala dlužna báňské praxi

1969 Akademik J. Koutek Význam díla profesora Pošepného

1970 Prof. J. Kořán, CSc. Historie čsl. rudného hornictví

1971 Prof. Z. Pouba, DrSc. Výskytiště stříbra ve světě

1972 Prof. O. Hajkr, DrSc. Současná výchova báňských inženýrů

1973 Ing. G. Šebor Uplatnění báňských věd v tech. revoluci

1974 PhDr. J. Majer, CSc. 125. výročí založení VŠB v Příbrami

1975 Ladislav Ježek 100 let od dosažení 1000 m svislé hloubky na dole Vojtěch

1976 PhDr. J. Majer, CSc. Nad dílem J. Hrabáka (1833-1921)

1977 Prof. Z. Pouba, DrSc. Geologie a výhledy ve světové těžbě nerostných surovin

1978 O. Bogner Úloha hornických odborů v historii

1979 Ing. J. Černý 400 let povýšení Příbrami na královské horní město

1980 PhDr. O. Skalníková, CSc. Jiří Agricola – život a dílo

1981 Dr. J. Kuba, DrSc. Současná světová náročnost na energetickou spotřebu

1982 Prof. Z. Pouba, DrSc. K osmdesátinám akademika J. Koutka

1983 Ing. Z. Bělina 25. výročí k.p. VZUP Kamenná

1984 Prof. O. Hajkr, DrSc. Postavení a úloha VŠB v systému výchovy báňských odborníků

1985 Ing. V. Nový 40 let Čsl. uranového průmyslu

1986 PhDr. J. Majer, CSc. 225. výročí narození K. Šternberka

1987 PhDr. J. Majer, CSc. 125. výročí narození J. Theurera

1988 Ing. F. Husák 30. výročí založení podniku RD Příbram

1989 PhDr. J. Majer, CSc. K 140. výročí jubileu VŠB (1849-1989)

1990 PhDr. J. Majer, CSc. K vědeckému a lidskému profilu akademika J. Koutka

1991 PhDr. J. Majer, CSc. K historickému biorytmu čsl. rudného hornictví

1992 Ing. J. Bartoš Novela horního zákona a další vývoj v České republice

1993 PhDr. J. Majer, CSc. Zlato v českých dějinách

1994 Ing. E. Kotz, CSc. Současný stav a perspektiva českého hornictví

1995 Ing. JUDr. R. Makarius Úlohy státní báňské správy v etapě transformace hornictví

1996 PhDr. J. Majer, CSc. K 280. výročí založení horního školství v českých zemích

1997 Mgr. Lysenko Surovinová politika a ochrana životního prostředí v Evropské unii

1998 PhDr. J. Majer, CSc. 150. výročí vysokého báňského školství

1999 PhDr. L. Jangl 650 let od vzniku Jihlavského horního práva

2000 Ing. M. Kolek, CSc. Historické poslání symposia HPVT

4. 4 Čestné předsednictvo symposia

Slavnostnímu zahájení symposia předsedalo tzv. čestné předsednictvo. To bylo složeno z pozvaných osobností působících v rozličných sférách činností souvisejících s těžbou nerostných surovin. Složení čestného předsednictva z roku 1968 bylo již uvedeno vyčerpávajícím způsobem. V následujícím jsou uvedena jména těch osobností, které se podařilo po jednotlivých ročnících identifikovat. Přehled je sestaven z hlediska jejich funkcí a příslušností k jednotlivým organizacím, které na symposiu prezentovaly.

Ministři :

- hornictví F. Penc 1968

- paliv a energetiky Ing. V. Ehrenberger, CSc., 1986

prof. Ing. A. Krumnikl, DrSc. (1989, když v roce 1980 byl jedním z přednášejících v sekci Kalové hospodářství

- práce a sociálních věcí Ing. J. Vodička 1996, zatímco v roce 1997 byl přítomen ve funkci ministra vnitra

Náměstci ministrů :

- hornictví : Ing. J. Odvárka 1965, 1967-1969

- paliv a energetiky : Ing. J. Fárka 1971,1977, 1982 a L. Blažek 1983

- hornictví a těžkého strojírenství : Ing. L. Golát, CSc., 1971, A. Hynek 1977, 1979, 1981,

Ing. J. Goldschmidt 1971

- životní prostředí : Ing. Šulc 1996

Předsedové :

- Českého geologického úřadu : Dr. J. Pravda 1965,1972, 1982, 1987-1989

- Českého báňského úřadu : J. Tepper 1968, P. Pastorek 1978, Ing. L. Zíka 1980-1989, Ing. J. Bartoš

1990, 1991, JUDr. Ing. R. Makarius, CSc., 2000

- Slovenského báňského úřadu : Ing. J. Baran 1971

- Společenstvo těžařů ZSDNP, Ing. E. Synek, CSc., 1999, 2000, když v roce 1966 se zúčastnil symposia jako přednášející a v roce 1978 jako hlavní garant sekce Automat. systémy řízení

Rektoři VŠB Ostrava :

- RNDr. J. Růžička 1965, 1968 Prof. O. Hajkr, DrSc., 1971, 1972, 1980, 1984, Prof. V. Mynář 1989

Děkanát báňské fakulty VŠT Košice :

- Prof. Dr. Ing. F. Špaldoň 1968

Profesoři přírodovědecké fakulty UK Praha :

- Dr. J. Kořán, DrSc., 1979, RNDr. Z. Pouba, DrSc., 1971, 1973, 1976, 1977, 1984, Ing. J. Gruntorád,

DrSc., 1982

Akademici :

- R. Kettner 1965,, F. Čechura 1966, J. Koutek 1969, 1970

Jména předáků hornických odborů nejsou uvedena, protože byla již uvedena v kapitole 2.1.Tímto popisem byly přiblíženy reprezentativní procedury symposia, proto v dalším se věnujeme jeho odborné pracovní náplni – jednání v sekcích.

5 Pracovní jednání symposia v sekcích

5.1 Stručný vývoj organizace sekcí

Jak již bylo naznačeno, vlastní pracovní jednání symposia, v kterém byly prosloveny odborné přednášky a k nim proběhla diskuse, se uskutečňovalo podle předem vyhlášených témat. Ta byla z počátku přednášena v oborových dnech, později v konferencích a v oborech. Konečně od VI. ročníku se ustálilo pro toto jednání označení – sekce.

Počet takto uspořádaných pracovních jednání v průběhu čtyřiceti ročníků dosáhl hodnoty 317 sekcí, tj. v průměru téměř 8 sekcí na jednotlivé symposium. V jejich průběhu bylo za 39 ročníků předneseno 6291 referátů, což představuje průměr 161 přednášek na symposium, zatímco tento průměr na sekci představuje 21 přednášek. Dosavadních 39 ročníků se zúčastnilo celkem na 25 300 přihlášených účastníků. Skutečná účast byla podstatně vyšší o neplatící účastníky symposia z řad příbramských podniků.

5.2 Volba témat pro jednání sekcí

V počátcích symposia byla témata jednotlivých sekcí volena dle potřeby důlních provozů. Příkladem takové potřeby je např. v II. ročníku pořádaná konference, sekce, o čištění důlních vozů, i když obdobná problematika byla později řešena v sekci Racionalizace důlní dopravy.

Z potřeby příbramských důlních provozů vycházelo pozdější plánování tématických okruhů sekcí v jednotlivých ročnících, a to jak s časovým předstihem, tak i s časovou periodicitou. Zpravidla se projednávaná problematika v jednotlivých sekcích opakovala nejdříve po dvou letech.

5.3 Odborné členění sekcí

Označení odborností jednotlivých sekcí nebylo prováděno podle mezinárodního číselného klíče vědeckých disciplin, ale písemným označením. To bylo zřejmě ovlivněno subjektivní představou, snad tajemníka sekretariátu, neboť sekce zabývající se např. historií hornictví byla v jednom ročníku označena písmenem H, zatímco v jiném ročníku byla označena písmenem T, podle označení sekce Tradice.

Ve snaze získat ucelenější přehled byla analýza uskutečněných sekcí provedena ve dvou skupinách. Prvá skupina představuje přírodní a technické vědní obory, zahrnující báňské provozní inženýrství, báňské stroje a energetiku, báňské stavitelství vč. likvidace a asanace krajiny, dále geodezii vč. důlního měřictví, geofyziku vč. radioaktivity, geologie vč. matematických metod, úpravnictví vč. kalového hospodářství a konečně vědecko technické informace vč. problematiky zlepšovacích návrhů.

Druhá skupina představuje obory společenských věd, zahrnující z báňského hlediska tématiku ekonomie, historie, legislativy vč. báňských předpisů, personalistiky a problematiky sociologie, psychologie vč. útlumových programů v hornictví.

5.4 Četnost zastoupení uskutečněných sekcí

V nastíněném členění provedený rozbor uskutečněných sekcí v průběhu čtyřiceti ročníků symposia vypovídá o následující četnosti, celkem i v jednotlivých desetiletích, tabulka č.

Celkový podíl společenských vědních oborů na jednání sekcí všech ročníků symposií činil téměř pětinu, 19,6 %, tak v posledním desetiletí jeho podíl činil více jak dvě pětiny, 42,6 %. Rovnoměrný vývoj v jednotlivých desetiletích vykazují pouze sekce geologie vč. matematických metod a báňského stavitelství vč. likvidace a asanace. Na ostatních sekcích z přírodních a technických věd je zřejmý útlum hornictví.

Sekce z oblasti společenských věd v oblastech historie a legislativy naopak vykazují vzrůst iniciativy, i když tato by byla předpokládána v sekcích zabývajících se personalistikou, psychologií a sociologií.

Celkový přehled činnosti sekcí dle tematických oborů v jednotlivých desetiletích

Poř. číslo	Tématický obor	Celkem	Desetiletí
			1	2	3	4
	Přírodní a technické vědní obory
1	Geologie vč. matematických metod	55	9	17	16	13
2	Báňské provozní inženýrství	46	18	14	13	1
3	Báňské stroje a energetika	38	15	10	13
4	Úpravnictví vč. kalového hospodářství	35	9	11	14	1
5	Báňské stavby, likvidace, sanace	28	6	4	9	9
6	Bezpečnost a hygiena, ekologie	22	9	5	5	3
7	Geofyzika vč. radioaktivity	18	3	5	5
8	Geodézie, důlní měřictví	11	2	3	6
9	Vědecké a technické informace, ZN	7	1	2	4
	Společenské vědné obory
10	Ekonomika hornictví	26	13	4	6	3
11	Montánní historie, hornické tradice	18	2	3	5	8
12	Legislativa, báňské předpisy	9	1			8
13	Psychologie, sociologie, útlumy	5	1	1	2	1
14	Personalistika	4	2	1	1

5. 5 Přehled uskutečněných sekcí po jednotlivých ročnících

V následujícím přehledu uskutečněných sekcí po jednotlivých ročnících jsou mimo název sekce uvedena jména hlavních garantů sekce, počet přednášejících a konečně jejich hodnocení udělením pamětních medailí symposia ve stupních zlatá, stříbrná, bronzová popř. udělením čestného uznání.

Název sekce	Hlavní garant	Počet přednášek	Hodnocení
			Z	S	B	ČU
Ročník č. I odborové dny		3			1
Geologický průzkum	RNDr. V. Růžička	2
Strojní výroba	Ing. V. Pešek	1			1
Nové metody dobývání	Ing. M Malý	1			1
Důlní doprava a těžba	Ing. V. Kámen	4
Výstavba a projekce	Ing. V. Maršálek	3
Ekonomika	In. E. Palowski	1
Automatizace v rudných dolech	Ing. J. Vandas
Ročník č. II konference
Čištění vozů	Ing. V. Martínek	6			3	3
Geologie	Ing. Hrubý	8		3	1	4
Bezpečnost a hygiena	Ing. O. Pilch	5			2	3
Hornictví	Ing. V. Braha	4		1	2	1
Stavebnictví	Ing. Mareš	1		1
Řízení těžních strojů	Ing. Melsner	5		2	3
Ekonomika	Ing. Vítek	2			2
Ročník č. III konference
Bezpečnost a hygiena	Ing. J. Blachowicz	6		2	4
Automatizace	Ing. M. Frank	4		1	2	1
Trhací práce	Ing. J. Handlíř	4		1	3
Stavebnictví	Dr.,Ing. G. Šebor	3		2	1
Důlní dobývání	Ing. M. Prepsl	5		1	2	2
Důlní mechanizace	Doc. Z. Šrejtr	11	1	3	7
Geologie průzkumné vrty	Ing. Z. Bedřich	4			4
Ekonomie	Ing. J. Tymích	3			3
Ročník č. IV. obory
Geologie	Ing. A. Tacl	6		4	2
Automatizace	Ing. J. Stehlík	7		2	5
Vrtací práce	S. Klíma	5		1	4
Úpravnictví	Ing. J. Švandelík	5	1	1	3
Hygiena práce	Ing. V. Ludvík	4		2	2
Stavebnictví	Ing. V. Pařízek	2			2
Dobývací metody	Ing. Z. Címala	6		2	4
Hloubení jam	Ing. J. Handlíř	6		2	4
Svislá doprava	Ing. V. Kámen	6		4	2
Důlní otřesy	Dr., Ing. Buben, CSc.	8		4	4
Ekonomika	Dr., Ing. Hradil	3		1	2
Technický rozvoj	Ing. J. Vandas	4			4
Ročník č. V obory
Historie hornictví	Dr. J. Jiroušek	7		2	5
Báňské měřictví	Ing. J. Fiedler	7		4	3
Geologie	Ing. J. Bambas	18		11	7
Báňská výstavba	V. Hobizal	6			6
Důlní technika	Ing. V. Fišer	8	1	2	3	2
Bezpečnost práce	Ing. V. Ludvík	5		1	4
Dobývací metody a otřesy	Ing. Z. Rieger	17		7	10
Matematické metody	Ing. A. Fajkoš	15		2	13
Úpravnictví	Ing. J. Klozar	6		3	2	1
Svislá doprava	Ing. J. Hruša	8		6	2
Iniciativa pracujících	Ing. J. Vandas	3			3
Ročník č. VI
Geologie	Ing. J. Bambas	6		4	2
Trhací práce	J. Klíma	4	1	1	2
Bezpečnost a hygiena práce	Ing. V. Ludvík	21		10	10	1
Ražba a vyztužování důlních děl	Ing. J. Kozel	11		4	7
Ekonomika hornictví	Ing. A. Fajkoš	23		6	17
Užitá radiometrie	Ing. V. Kundrát	12		8	4
Úpravnictví	RNDr. Vetejška, CSc.	11		3	8
Zlepšovací návrhy a a vynálezy	Ing. J. Vandas	2			2
Ročník č. VII
Chemické zpracování rud	Ing. J. Švandelík	18	1	4	9	4
Mechanizace ražení	Ing. J. Kolář, CSc.	7		4	3
Matematické metody	RNDr. J. Křesťan	9	1	3	4	1
Užitá geofyzika	p.g. V. Kundrát	12		6	3	3
Báňské pozemní stavby	Ing. V. Ropek	6		1	4	1
Bezpečnost a hygiena práce	Ing. V. Ludvík	10		3	6	1
Organizace a řízení	Ing. J. Fajkoš, CSc.	12		3	7	2
Automatizace výrobních procesů	J. Bláha	10		2	4	4
Moderní dobývací metody	Ing. M. Malý	7		4	2	1
Vodní hospodářství	Ing. K. Šťastný	15		6	4	5
Ročník č. VIII
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec	14		4	3	7
Geologie rudních ložisek	Ing. O. Landa	23	1	6	7	9
Zahraničně ob. aspekty báň. průmyslu	Ing. J. Karpíšek	7		2	2	3
Matematické metody v ekonomice	p. g. M. Lažanský	15		7	7	1
Bezpečnost a hygiena práce	MUDr. V. Pacina	13		4	9
Aplikované psychologie a sociologie	PhDr. J. Kavka	8		2	3	3
Větrání a klimatizace hlubokých dolů	Ing. O. Pilch	9		6	3
Mechanika hornin	Ing. B. Ulrych	14		5	5	4
Svislá doprava	Ing. V. Kámen	8		4	4
Úpravnictví	RNDr. Vetejška, CSc.	14		2	8	3
Vodní hospodářství	Ing. K. Šťastný	18		4	4	10
Ročník č. IX
Mechanizace ražení důlních děl	Ing. V. Fišer	11		4	3	4
Dobývací metody	Ing. M. Šimůnek	13		3	6	4
Důlní záchranářství	Ing. V. Šich	23		3	17	3
Geologie rudních ložisek	RNDr. Z. Pouba, DrSc.	12		4	4	3
Matematické metody	Ing. M. Škubal	13	1	4	6	2
Užitá geofyzika	p.g. M. Kundrát	14		6	5	3
Chemické a biologické metody získávání kovu z rud	Ing. A. Tacl	9		5	4
Důlní měřictví	Ing. J. Fiedler	11	1	3	4	3
Organizace a racionalizace práce	Ing. M. Holub	11		4	5	2
Ochrana tvůrčí techn. práce	Ing. J. Vandas	12			4	8
Ročník č. X
Stříbro v dějinách	RNDr. K. Černý	32		12	16	4
matematické metody v geologii	Ing. M. Škubal	17		6	8	3
Horizontální důlní doprava	Ing. M. Sokol	12		2	3	7
Důlní otřesy při dobývání	Ing. V. Staněk	14		2	8	4
Ochlazování důlního ovzduší	Ing. O. Pilch	14	1	4	5	4
Aerosoly v důlním prostředí	Ing. J. Smetana	24		8	12	4
Kalové hospodářství úpraven	RNDr. J. Soudek	11		3	4	4
Ročník č. XI
Geologie ložisek nerostných surovin	Prof. Z. Pouba, DrSc	23		8	10	5
Užitá geofyzika	Prof. J. Gruntorád, CSc.	10		3	4	3
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	21		6	7	8
Hlubinné a povrchové dobývání rudních a nerudních ložisek	Doc. J. Voropinov	10		3	5	2
Moderní metody mechanizace ražení	J. Klíma	14		5	5	4
Bezpečnost a hygiena práce	Ing. J. Bílý	26		7	9	10
Důlní měřictví a geodézie	Ing. Z. Doležal	11		7	3	1
Úprava nerostných surovin	Prof. F. Špaldoň, DrSc.	26	1	10	12	3
Vodní a kalové hospodářství	RNDr. J. Soudek	17		7	7	3
Analýza nerostných surovin	RNDr. E. Pavlíková	24		7	14	3
Ročník č. XII
Automatizace v hornictví	Ing. Z. Chlebna	31	1	8	13	9
Klimatizace	Ing. O. Pilch	13		5	6	2
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	28		11	14	3
Geomechanika	Doc. Ing. Voropinov	27		11	9	7
Geologie ložiska	Prof. Z. Pouba, DrSc.	16		4	5	7
Hlubinné vrtání	J. Klíma	16		8	5	3
Ročník č. XIII
Bezpečnost a hygiena práce	K. Veselý	14	1	4	5	4
Dobývací metody	Ing. J. Stenczel	9		3	3	3
Hutnictví barevných kovů	Ing. M. Voborský	10		6	4
Chemické a biologické metody získávání kovů z rud	Ing. A. Tacl	14		6	4	4
Personalistika a příprava kádrů pro hornictví	A. Vašek	14		5	6	3
Progresivní metody při výstavbě podzemních inženýrských děl	Ing. J. Kozel	13		6	5	2
Reprografie	Ing. Z. Romof	13		4	5	4
Svislá důlní doprava	B. Šilhan	8		2	3	3
Ročník č. XIV
Organizace a systémy řízení	Ing. Z. Papeš	17		8	9	5
Matematické metody v geologi	RNDr. V. Němec, CSc.	59		6	11	8
Stroje a zařízení v hornictví	Ing. L Micski	15		7	5	3
Ekonomika v hornictví	Ing. M. Holub	16		6	7	3
Klimatizace v hornictví	Ing. O. Pilch	13		3	5	5
Geologie ložisek nerostů	Ing. J. Bambas	26		8	10	8
Životní prostředí a rekultivace	Ing. K. Šťastný	19	1	9	8	9
Horské otřesy	Ing. R. Zamarski, CSc.	8		3	3	2
Ročník č. XV
Geologické metody při vyhledávání, průzkumu a těžbě ložisek	Prof. Gruntorád, DrSc.	15		4	6	5
Automatizace systému řízení	Ing. J. Silbernágl	15		6	4	5
Vývoj rudného hornictví v dějinách	PhDr. J. Majer, CSc.	21		6	11	4
Materiály jaderné techniky	Ing. M. Novotný	22	1	7	6	8
Využití odpadních vod z hor. činnosti	K. Vlach	9		3	2	4
Soustava VTEI	Ing. Z. Romof	13		4	7	2
Racionalizace dopravy	Ing. J. Hofman	11		2	2	7
Průzkumné a inženýrské hlubinné vrty	J. Klíma	13		5	6	2
Ročník č. XVI
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec. CSc.	81		12	10
Báňská mechanizace	Ing. J. Kolář, CSc.	13		6	4	3
Bezpečnost a ochrana	Ing. Z. Matzner	12		5	5	1
Dobývání ložisek	Ing. V. Lipovský	19		2	10	6
Důlní měřictví	Ing. V. Švagr	15	1	3	5	4
Mineralogie rudních ložisek	Ing. M. Benešová, CSc.	22		5	7	7
Vodní hospodářství	RNDr. J. Soudek	31		7	14	3
Problémy výroby a rozvodu stlačeného vzduchu	Ing. O. Tesař	8		1	3	4
Ročník č. XVII
Automat. systémy řízení	Ing. E. Synek, CSc.	30		8	10	12
Bezpečnost a hygiena práce	MUDr. V. Pacina	13		4	5	4
Projektování báňských provozů	Dr., Ing. Bárta. CSc.	12		3	4	5
Tradice těžby příbramského rud.revíru	PhDr. J. Majer, CSc.	26	1	9	10	16
Automatizace v hornictví	Ing. J. Silbernágl	19		7	4	8
Geologie	RNDr. F. Šorf	22		4	12	6
Klimatizace a větrání	Ing. O. Pilch	13		4	5	4
Chemické metody získávání kovů	Ing. A. Tacl	26		8	12	6
Ročník č. XVIII
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	98		20	7	31
Mechanizované ražení	Ing. J. Kolář, CSc.	19		8	8	2
Nové technologie při výstavbě báňských provozů	Ing. J. Kozel	21	1	6	11	3
Užitá geofyzika	Prof. Gruntorád, DrSc.	20		6	9	4
Materiály jaderné techniky	Ing. M. Novotný	40		5	10	4
Úpravnictví	RNDr. Vetejška, CSc.	12		4	5	3
Vědecké a technické informace	O. Pátek	21		5	9	7
Vodní hospodářství	Ing. L. Novák, CSc	18		5	7	6
Ročník č. XIXI
Automat. systémy řízení	J. Špaňhel, CSc.	24		9	8	7
Dobývací a trhací práce	Ing. Z. Matzner	18	1	5	7	5
Geologie	RNDr. F. Šorf	10		4	4	2
Využití radioizotopů	Ing. L. Šimon	14		5	6	3
Kalové hospodářství	Ing. M. Caras	27		10	8	9
Analýza nerostných surovin	RNDr. P. Peták	13		6	5	2
Důlní doprava	Ing. Z. Sobol	19		7	5	7
Ročník č. XX
Bezpečnost a ochrana zdraví	Ing. F. Polášek	16		3	4	9
Klimatizace hlubokých dolů	Ing. J. Blachowicz	18		6	7	5
Průzkum, otvírka a příprava nevelkých ložisek	Ing. Z. Rieger	12		4	6	2
Báňské zákonodárství a hornictví v minulosti	Ing. J. Majer, CSc.	24		6	12	6
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	18		8	9	1
Chemické zpracování nerost. surovin	Doc. M. Mrnka, CSc.	39		13	17	9
Společenské vědy v hornictví	J. Čech	7		3	3	4
Údržba důlních strojů	Ing. M. Sokol	11		3	4	4
Průzkum, těžba, úprava Au rud	Ing. V. Ludvík	18	1	5	7	5
Ročník č. XXI
Elektronika a automatizace	Ing. H. Bakstein	44		6	6	32
Dobývání ložisek	Ing. J. Čížek	18		5	7	6
Užitá geofyzika	Doc. J. Kněz, CSc.	19		10	4	5
Prognóza nerostných surovin	Ing. M. Bartášek	40		16	17	7
Důlní měřictví	Ing. J. Fafejta	18	1	3	9	5
Technolog. měření při těžbě a zpracování surovin	Ing. O. Kroupa	18		7	7	4
Geomechanika	Ing. J. Růžička	17		6	7	4
Důlní stroje a zařízení pro mechanizované ražení	Ing. V. Landa	19		6	8	5
Úprava nerostných surovin	RNDr. K: Vetejška, CSc.	19		7	8	4
Čištění důlních vod	Ing. L. Novák, CSc.	17		7	4	6
Ročník č. XXII
Bezpečnost a ochrana zdraví	Ing. J. Čížek	13		4	3	6
Asanace a rekultivace	Ing. D. Smolík, CSc.	25		2	7	16
Odkaliště	Ing. M. Caras	16	1	5	7	3
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	68		13	9	46
Progresivní metody výstavby podzemních důlních děl	Ing. V. Martínek	25		6	7	12
Horizontální doprava v dole	Ing. J. Polák, CSc.	14		4	4	6
Údržba důlních zařízení	Ing. O. Tesař	17		2	4	4
Vrtací technika v geolog. průzkumu	Ing. O. Loskot	12		2	4	4
Racionalizace spotřeby a úspory paliv a el. energie	RNDr. J. Kouřimský, CSc.	14		4	7	3
Ročník č. XXIII
Dobývání ložisek	Ing. J. Kulhánek	15		3	5	5
Geologie, mineralogie	Prof. Z. Pouba, DrSc.	39	1	5	9	11
Z dějin evropské těžby	PhDr. J. Majer, CSc.	37		18	5	10
Chem. zpracování nerost. surovin	Doc. M. Mrnka, CSc.	37		19	10	14
Geomechanika	Ing. J. Růžička, CSc.	17		4	7	5
Výchova báňských inženýrů	Doc. O. Zajac, CSc.	13		3	5	4
Techn. ekonomické informace	Ing. V. Tejml	12		3	6	7
Reprografie	Ing. J. Kubeček	15		3	4	6
Projektování hlubinných dolů	Ing. K. Iványi	9		2	2	6
Racionalizace spotřeby	Ing. J. Kafka	15		4	6	4
Ročník č. XXIV
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	100		29	6	3
Mechanizace důlního provozu	Ing. J. Kolář, CSc.	32	1	12	8
Automatizace	Doc. V. Strakoš, CSc.	36		11	11	15
Klimatizace hlubinných dolů	Ing. R. Mayer, CSc.	19		6	4	6
Racionalizace spotřeby energie	Ing. J. Kafka	8		2	3	3
Společenské vědy v hornictví	PhDr. J. Čermák	8		2	2	3
Zlepšovací návrhy	Ing. J. Vandas	15			5	10
Řízení rozvoje vědy	JUDr. J. Špičák	18		4	7	6
Kontroly výrobních procesů	Ing. V. Radil	31		7	10	12
Drahé stavební kameny	RNDr. J. Kouřimský, CSc.	19		4	5	5
Ročník č. XXV
Bezpečnost a hygiena práce	Ing. F. Polášek	22		7	7	5
Dobývání a vrtání ložisek	Ing. J. Kulhánek	26		7	6	11
Ložisková geologie	Prof. Z. Pouba, DrSc.	32		9	14	8
Příbramské báňské závody	PhDr. J. Majer, CSc.	27		8	5	8
Důlní měřictví	Ing. J. Fafejta	22		6	9	6
Radioaktivita v hornictví	RNDr. J. Hejtman, CSc.	28		3	12	9
Chemická těžba a úprava	Doc. M. Mrnka, CSc.	66		20	13	10
Geomechanika	Ing. J. Růžička, CSc.	17		4	6	5
Inženýrské podzemní stavby	Ing. K. Borovský	27		5	7	6
Progresivní metody čištění vod	Ing. P. Brokeš, CSc.	28	1	5	8	5
Světová naleziště drahých kamenů	RNDr. J. Kouřimský, CSc.	11		3	3	2
Ročník č. XXVI
Mechanizace důlního provozu	Ing. J. Kolář, CSc.	30		17	7	4
Automatizace	Ing. H. Bakstein	40		8	14	14
Rekultivace životního prostředí	Ing. Podhajský, CSc.	37		16	15	5
Užitá geofyzika	Doc. J. Kněz, CSc.	19		5	8	3
Vývoj slovenského baníctva	RNDr. S. Ladzianky	21		7	6	6
Odkaliště	Ing. M. Caras	26		6	9	5
Analýza nerostných surovin	RNDr. P. Peták	16		5	7	4
Úprava nerostných surovin	RNDr. K. Vetejška, CSc.	26	1	7	10	5
Reprografie	Ing. J. Hrdlička	17		4	6	3
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	166		31	23	32
Ročník č. XXVII
Ochrana pracovního prostředí	Ing. J. Smetana	24		5	12	5
Hlubinné vrtání	Ing. M. Loskot	23			8	10
Ekonom. aspekty rozvoje čsl. hornictví po roce 1990	Ing. Malchárek, CSc.	18		3	4	10
Geologie a technologie uranu, grafitu lithia	Prof. Z. Pouba, DrSc.	41	1	8	15	9
Radioaktivita v hornictví	Ing. L. Šimon	19		3	7	4
Chemické metody dobývání surovin	Ing. A. Tacl	29		14	8	6
Geomechanika	Ing. J. Růžička, CSc.	14		4	6	3
Projektování v rud. hornictví	Ing. Š. Handza	13		1	5	4
Vibrační technika	Ing. B. Havlíček	27		9	9	5
Trhací technika	Ing. J. Šnajdr	17		3	5	7
Drahé kameny a využití	RNDr. J. Kouřimský, CSc.	17		3	5	3
Ročník č. XXVIII
Automatizace	Ing. H. Bakstein	11		4	4	3
Báňské záchranářství	Ing. F. Papřok	16		8	8	4
Dobývání	Ing. B. Zamarski, CSc.	18		5	4	6
Naftové motory pro doly	Ing. J. Ptáček	9		3	5	1
Báňská historie	PhDr. J. Majer, CSc.	34		11	15	8
Využívání malých ložisek	Ing. J. Nevyjel	23		6	7	7
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	120	1	51	11	6
Informatika v geologii	RNDr. J. Bradáčová	30		22	8
Inženýrské podzemní stavby	Ing. B. Šťastný, CSc.	31		4	5	19
Důlní stroje a zařízení	Ing. J. Kolář, CSc.	33		19	9	4
Aplikační a realizační možnosti membránových procesů	Ing. L. Novák, CSc.	5		2	1	1
Ročník č. XXIX
Geologie pro životní prostředí	RNDr. L. Bíža	16		4	4	11
Měřičství	Ing. J. Fafejta	10		4	5	3
Radioaktivita v hornictví	Doc. J. Matolín, CSc.	16		2	2	13
Odkaliště	Ing. M. Caras	27		15	3	6
Chemické metody dobývání	Ing. R. Malý	50		17	4	3
Geomechanika	Ing. J. Růžička, CSc.	9		2	3	5
Biolokace	RNDr. Z. Rejdák, CSc.	14		1	3	7
Reprografie	Ing. J. Hrdlička	9		5	4	2
Analýza nerostných surovin	RNDr. P. Peták	20		7	4	11
Využívání druhotných surovin	RNDr. Růžičková, CSc.	21		5	5	5
Ročník č. XXX
Surovinová základna ČSR	RNDr. F. Woller	27		9	12	15
Likvidace dolů a využití	Ing. J. Růžička, CSc.	13		5	6	9
Báňská historie	PhDr. L. Jangl	19	1	7	5	7
Psychologie a sociologie	Ing. L. Hešnaur	6		1		9
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	102		25	12	1
Informatika v geologii	RNDr. J. Bradáčová	29		3	7	9
Ročník č. XXXI
Drahé kameny a využití	p.g. P. Burdová	15
Využití důlních prostor pro ekologické ukládání odpadů	Ing. K. Iványi	30
Geoetika	RNDr. V. Němec, CSc.	15
Hornictví a legislativa	JUDr., Ing. J. Pražák	7
Hornictví a ekologie	Ing. V. Janeček	30
Ekonomika báňských podniků v tržním hospodářství	Ing. K. Doležal	21
Hornictví a podzemní stavitelství	Prof. J. Cigánek, CSc.	29
Sociální politika v hornictví a problematika útlumu	JUDr. J. Brožíček	6
Ročník č. XXXII Praha
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	95		35	16
Příbram
Hornictví a legislativa	JUDr., Ing. J. Pražák	5
Podmínky těžby, úpravy Au rud	Ing. J. Karpíšek, CSc.	9
Zahr. obchodní aspekty hornictví	Ing. J. Mácha	10
Ekologie a hornictví	RNDr. F. Reichmann	18		5	6	3
Ekonomika báňských podniků	Ing. R. Aulický	12		4	7
Ročník č. XXXIII
Geoetika	RNDr. V. Němec, CSc.	29		13	6	2
Využívání nerudných surovin	RNDr. J. Bradáčová	26		8	13	6
Staré zátěže báňského průmyslu	Ing. K. Iványi	17		6	7	6
Zpracování a ukládání odpadů v areálech dolů	Ing. V. Berka, CSc.	25		7	9	9
Ročník č. XXXIV Praha
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	107		13
Příbram
140. výročí nabytí účinnosti obecního horního práva	Ing. J. Bartoš	14
Nerostné suroviny stavebnictví	RNDr. J. Bradáčová	21		4	12	3
Revitalizace krajiny po těžební činnosti	Doc. P. Ganguly, CSc.	37		7	13	8
Ročník č. XXXV
Geoetika	RNDr. V. Němec, CSc.	36		8	4
Domácí nerostné suroviny z pohledu ekonomie a ekologie	RNDr. F. Woller	19		3	4	6
Současné právní problémy v aplikaci horního zákona	JUDr.,Ing. R. Makarius, CSc.	11		1	4	3
Tradice a historické památky českého hornictví	Ing. P. Suček, CSc.	33		5	11	10
Ročník č. XXXVI Praha
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	205
Příbram
Legislativa a báňské podnikání	JUDr. J. Luks	11
Recyklace kovových odpadů	Doc. M. Mrnka, CSc.	8
Tradice a historické památky	Ing. P. Suček, CSc.	30		6	7	8
Ukládání vysoce radioakt. odpadů a vyhořelého paliva do horn. prostředí	Ing. Nachmilner, CSc.	13
Ročník č. XXXVII
Geoetika	RNDr. V. Němec, CSc.	24		2
Legislativa a báňské činnosti	JUDr. J. Luks	11		2	8
Geotechnika podzemní stavby	Ing. J. Růžička, CSc.	19		4	6	4
Tradice a historické památky	Ing. P. Suček, CSc.	21		6	4	9
Ročník č. XXXVIII Praha
Geoetika	Doc. L. Němcová, CSc.	27		21	2
Matematické metody v geologii	RNDr. V. Němec, CSc.	129		36	22
Příbram
Historie českého hornictví	Ing. P. Suček, CSc.	22			10
150. výročí založení VŠB	Prof. M. Palas, CSc.	5			4
Zahlazování následků hornické činnosti	Ing. I. Svoboda, Ph.D	16			15
Ročník č. XXXIX
Legislativa a báňské podnikání	JUDr., Ing. O. Vobořil	8			7
Revitalizace území po těžbě nerostných surovin	Ing. I. Svoboda, CSc.	23			18
Evropské hornictví–Tradice a památky	Ing. P. Suček, CSc.	25		2	7
Ročník č. XXXX
Geoetika	RNDr. V. Němec, CSc.
Ekologie a sanační práce	RNDr. K. Trojáčková
Horní právo	Prof.JUDr.Ing. R. Makarius, CSc.
Historie	Ing. P. Suček, CSc.
Evropské hornictví-tradice a památky

5. 6 Sekce s mezinárodní účastí

Podobně jako v kronikářském zápise byla při uspořádání II. ročníku zdůrazněna účast tuzemských z mimopříbramských důlních revírů, tak již při IV. ročníku byla vyzdvižena první zahraniční účast báňských odborníků. Ti byli z Jugoslávie a Polska a prvním zahraničním přednášejícím byl Polák Mgr.. Ing. K. Glowacz v sekci Dobývací metody. Tento údaj je nutné upřesnit opětovným připomenutím nejmenovaných zástupců strojírenských podniků vyrábějících báňskou techniku, Atlas Copco a Salzgitter, jejichž zástupci promítali mimo soutěž propagační filmy o svých výrobcích již v I. ročníku.

V dalších ročnících přibývala zahraniční účast z různých států, a to nejen evropských, ale i z rozličných světadílů. Tak se stalo pravidlem, že v tištěných programech symposia byly některé sekce označeny jako mezinárodní, se zajištěnou překladatelskou službou. Bylo to především zásluhou sekce Matematické metody v geologii, která byla pořádána v dvouletém cyklu, zpravidla pod patronací IAMG, mezinárodní asociací pro matematickou geologii.

Průběh jednotlivých ročníků však prokazuje, že mezinárodní účast přednášejících i posluchačů se uskutečňovala i v tzv. národních sekcích. Tak např. v roce 1972, v rámci XI. ročníku symposia, z deseti uspořádaných sekcí, bylo plných devět s mezinárodní účastí, národní účast vykázala pouze sekce Vodní a kalové hospodářství.

K prvním přednášejícím zahraničním účastníkům postupně v dalších ročnících přibývali zástupci z dalších států. V následujícím přehledu je uvedena v abecedním pořádku jejich přítomnost na symposiu.

1965 Jugoslávie, Polsko

1967 Bulharsko, Německá demokratická republika, Rakousko, Sovětský svaz, Švédsko, Švýcarsko

1968 Finsko, Francie, Maďarsko, Německá spolková republika, Spojené státy americké

1969 Velká Británie

1973 Argentina, Belgie, Kanada, Kuba, Rumunsko, Tanzánie

1975 Holandsko, Indie, Itálie, Norsko, Portugalsko

1377 Španělsko

1979 Dánsko

1981 Mongolsko, Západní Berlín

1982 Řecko

1983 Japonsko

1987 Čínská lidová republika

V uvedeném seznamu není uvedena přítomnost účastníků z Austrálie či Nového Zélandu, přestože v rámci XXV. ročníku bylo konstatováno, že dosud zorganizovaných ročníků se zúčastnili i zástupci všech kontinentů. Rovněž je zapotřebí připomenout, že od roku 1991 nebyla podchycena´účast odborníků z nových států, vzniklých po rozpadu Sovětského svazu.

5. 7 Ocenění práce pro symposium

V průběhu symposia pracovala hodnotitelská komise do které byli komitétem jmenováni báňští odborníci jak z vědecké a pedagogické oblasti, tak i z ústředních orgánů a báňské praxe. Jejími členy byli dále po dvou zástupcích výkonného výboru a vědecké rady symposia a konečně hlavní garanti jednotlivých sekcí. Za předsedu hodnotitelské komise byl jmenován významný báňský odborník, nejčastěji z řad akademického sboru.

Jejich prvořadým úkolem bylo provést hodnocení přednesených přednášek, to jako projevu jakéhosi morálního ocenění za vynaložené tvůrčí úsilí přednášejících. Výsledkem jejich práce bylo udělení pamětních medailí komitétem symposia ve stupních zlatá, stříbrná a bronzová medaile. Zlaté medaile za přednáškovou činnost byly v průběhu jednotlivých ročníků udělovány poskrovnu, zpravidla jedna, někdy dvě. Další nejlepší práce byly oceněny stříbrnými, velmi dobré přednášky bronzovými pamětními medailemi. Ostatní přednášky byly z počátku oceňovány děkovným dopisem komitétu, později diplomem či drobnou grafikou, aby se nakonec ustálila forma čestného uznání.

Takovým způsobem byli ohodnoceni rovněž nejen přednášející při slavnostním zahájení, ale i někteří čestní hosté symposia za své celoživotní zásluhy či za práci pro naše hornictví. V neposlední řadě byla podobně oceněna i dobrovolná práce pořadatelů symposia a to na základě rozhodnutí komitétu.

Udělené medaile byly předávány společně s průkazem, ve kterém byl upřesňující slovní doprovod : stupeň udělené medaile, pořadové číslo, jméno vyznamenaného, důvod udělení, nejčastěji název oceněné přednášky a podpis předsedy komitétu. Pod evidenčním číslem medaile byli ocenění zapisováni do kroniky až do roku 1973, kdy série medailí byla ukončena čísly : bronzová č. 754, stříbrná č. 519 a zlatá č. 25. Dalším ročníkem, v roce 1974 bylo zahájeno číslování nové série od čísla 1, avšak v následujících zápisech kroniky bylo od této tradice upuštěno.

Historické pořadí prvých tří nositelů jednotlivých stupňů medailí za přednáškovou činnost bylo v kronice zachyceno následovně :

1962 Bronzová č. 1 Ing. Z. Bělina

2 Ing. J. Kulhánek

3 Ing. J. Píšek

1963 Stříbrná č. 1 Ing. J. Syka

2 p.g. P. Adámek

3 p.g. J. Fatková

Zlatá – přehled všech udělených za přednáškovou činnost v sekcích:

1964 Ing. L. Maršálek Nové profily jam a koncepce těžních strojů

1965 Ing. J. Zajíc Teorie radiometrického rozdružování

1966 Doc. Ing. Z. Šefl Obecná klasifikace vrtných vozů

1967 Jaroslav Klíma Trhavina DAP v hlubinných dolech

1968 Ing. Z. Címala Podzemní loužení chudých uranových rud v centrální části ložiska

Ing. J. Pitrocha Rožná

Prof. G. Matheron O prostorových proměnných

1969 Akademik J. Koutek Význam díla F. Pošepného pro rozvoj rudní geologie

RNDr. M. Doležil, CSc. Výběr optimálního způsobu mletí cínové rudy z ložiska Huberův peň

v Krásné

1970 Ing. M. Váňa Zhodnocení speciálních měřičských prací na 50 km přivaděči

Želivka-Praha

Dr. F.Merriam Trend analysis i geologie and geophysical exploration

1971 Ing. J. Blachowicz Řešení mikroklimatických podmínek při otvírce pater s vysokou

Ing. R. Mayer, CSc. teplotou

1972 Dr. A. Schickel Teorie a ověřování elektrostatického rozdružování s vysokým

měrným výkonem

1973 Ing. J. Vaněk Řídící počítač na skrývce s kolejovou dopravou

1974 JUDr. V. Mařík Odbory a právní řád v oblasti bezpečnosti práce

1975 R. Jílek, CSc. Současný stav a perspektivy strukturálního vývoje biosorbentů

1976 Ing. K. Klos Korozní chování vícesložkových zirkoniových slitin v prostředí horké

vody

1977 Jan Vlček Důlní fotogrametrie-současnost, perspektivy

1978 Ing. J. Bambas Geologický význam ložisek Bohutín, Březové Hory

1979 Ing. J. Aldorf Stabilita důlních děl a její výbojové směry

Prof. L. Šiška, DrSc.

1980 Ing. Z. Osner, CSc. Řízený výlom především při ražení

1981 Prof. Z. Pouba, DrSc. Ložiska zlata v Českém masivu a problematika jejich geneze

1982 Ing. V. Švagr Efektivní nasazení HeNe laserů v RBMZ

1983 Prof. P. Peter, DrSc. Účinky privalových dažďov na vysokom odkalisku

1984 RNDr. P. Morávek Zhodnocení prognóz zlata v Českém masívu

Ložisková problematika nového zlatonosného revíru Čelina-Mokrsko

1985 Ing. P. Kastner Současný stav a vývoj valivých dlát

1986 L. Novák Řešení aplikace elektrodialýzy ve VVÚ Stráž pod Ralskem

1987 Otto Kolář Vývoj magnetických obvodů permanentních separátorů

1988 RNDr. V. Němec, CSc. Osnova výuky modelování lomů a jejich těžby

1989 PhDr. L. Jangl Sociální prvky českého horního práva v 13.-15. století

1992 Prof. K. Exner, CSc. Hornicko geologická fakulta VŠB současnost

Zlatá medaile udělená za přednášky při slavnostním zahájení symposia

1968 Ing. K. Boček Problematika technického rozvoje v uranovém průmyslu

1994 Ing. J. Šafařík, CSc. 500. výročí Georgia Agricoly

Zlatá medaile udělená za zásluhy o hornictví

1965 Ing. J. Odvárka, RsDr. K. Houdek, akademik R. Kettner, Josef Strejc, RNDr. J. Růžička

1966 akademický malíř K. Hojden, Střední průmyslová škola hornicko geologická v Příbrami

1972 Prof. R. Běhounek, Ing. A. Schindler

1976 akademická malířka M. Šoltézsová

1977 akademický malíř J. Šindelář

1979 RNDr. J. Kořán, DrSc.

1985 L. d. Andigne de Asis zástupkyně UNESCO

Zlatá medaile za organizační činnost při pořádání symposia

1964 Ing. J. Vandas

1971 Ing. J. Vandas

1980 Ing. M. Kolek, CSc.

1981 Ing. J. Vandas

1990 Antonín Ryčl

1999 Ing. K. Iványi

Ze získaných a dostupných pramenů plyne zjištění, že v průběhu 30 ročníků symposia byly dvě třetiny pronesených přednášek ohodnoceny pamětními medailemi symposia. Zlatých, vč. přednášek při slavnostním zahájení, bylo uděleno 33, tj. 0,5 %, stříbrných 1773 tj. 28,2 % a bronzových 2397, tj. 38,1 %, z celkových 6291 přednesených přednášek.

Oceněné přednášky z jednotlivých ročníků symposia nejsou ani dnes mrtvým archivovaným materiálem. O tom svědčí např. žádost Státní technické knihovny Praha, odd. mezinárodní meziknihovní služby, po Technické knihovně DIAMO, Ing. J. Semmelbauer, o přednášky sekce M z roku 1971 a1974. Splnění této žádosti bylo potvrzeno internetovou poštou: „Děkujeme za zaslané články, dorazily dnes. Už jsme kopie přeposlali dále do British Library. Děkuji za rychlou a vydatnou pomoc. Jiřina Haningerová. 11. 04. 2001“.

6 Vydavatelská činnost symposia HPVT

V průběhu čtyřiceti ročníků symposia probíhala i velmi intenzivní vydavatelská činnost, kterou lze v podstatě rozdělit na ediční činnost literární, vydávání pamětních medailí a symposiálních odznaků.

Vydávání literárních publikací bylo řízeno vědeckou radou a zajišťováno výkonným výborem komitétu symposia. Tuto vydavatelskou činnost lze rozdělit na edici pamětních publikací, reprinty stěžejních děl historických montanních osobností, současnou produkci báňských odborníků a historiků a konečně zájmovou literaturu z báňského prostředí.

6. 1 Pamětní medaile

V rámci této skupiny vydavatelské činnosti byly převážně vydávány umělecké publikace s případným nezbytným slovním doprovodem, které měly účastníkům připomínat pobyt v hornické Příbrami jejich účastí na symposiu. Tyto publikace, vytištěné většinou na formátu A4, byly účastníkům věnovány v rámci jejich vložného. Jelikož jejich vydávání nebylo systematicky sledováno a zaznamenáno, byl sestaven jejich následující chronologický přehled na základě fyzické inventarizace v soukromých knihovnách a ve skladu bývalého sekretariátu HPVT, nemusí být tedy vyčerpávající.

1965 Čáka. J. Hornické tradice v Brdech

1966 Hojden K. Hornické písně

1968 Müller V. Hornické Příbramsko (dřevoryty)

1969 Hojden K. Havířské písně

1971 Čáka J., Majer J. Technika českých a slovenských dolů v průběhu dějin

1972 Schenk, Vitouš Požár na příbramských dolech

1973 Hojden K., Vandas J. Hornické písně

1974 Čáka J. Poezie hlubin

1974 Schenk J. 125. výročí Vysoké báňské školy v Příbrami

1976 Toman K. Hornické kroje XVI. století

1978 Nováčková, Šimůnek Voda v báňském průnyslu

1979 Literární výběr O příbramských havířích, ilustrace Čáka J.

1981 Čáka J. Skalníková O. Již opět z věže zaznívá (14 písní)

1984 Čáka J., Majer J. Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami

1986 Skalníková O. Pět století hornického kroje

Šindelář L. Osobnosti montánních věd v našich zemích, díl č. I až IV

1987 Majer J. Vozár Osobnosti (slovní doprovod portrétů L. Šindeláře na formátu A5)

1990 Bambas J. Březohorský rudní revír

1991 Čáka J. Příbramské lidové písně, pověry a říkánky

K uvedeným publikacím nutno přiřadit heraldické znaky horních měst, které v letech 1977 až 1987 zpracovali autoři J. Čáka se slovním doprovodem J. Schenka v deseti dílech pod názvem : Civitates montanorum in re Publica Bohemoslovenica.

6. 2 Reprinty stěžejních historických montánních osobností

Nepodařilo se upřesnit data vydání děl G. Agricoly a J. Mathesia, stalo se tomu však před rokem 1985, u ostatních reprintů data vydání jsou uvedena.

Agricola G. Dvanáct knih o hornictví a hutnictví

Mathesius J. Hornická Postila

1976 -1980 České horní právo, díly č. I až V

1982 Ercker L. Kniha o prubířství

1982 Peithner J. T. Pokus

1984 Šternberg K. Dějiny hornictví, díl I

1985 Šternberg K. Dějiny hornictví, díl II

Jako součást řady uvedených reprintů lze zahrnout i záslužné dílo žijícího montánního historika L. Jangla.

1989 Báňsko historický slovník německo český, část hornická

1990 Báňsko historický slovník německo český, část hutnická

6. 3 Montánní literatura dějepisného charakteru

Do této skupiny lze zahrnout neupřesněný rok vydání knihy

Ježek V. 19 kapitol o březohorském rudním revíru

1984 Urban J. Jáchymovská kronika

1988 Majer. J. Kašpar Šternberg a jeho doba

1989 Vandas J. Po stopách starověkého hornictví

1990 Paděra Z. Z minulosti a současnosti hornictví na Slánsku

1991 Majer J. Po kovových stezkách dějin Československa

6. 4 Montánní literatura odborného charakteru

1986 Růžička J. Nerosty příbramského uranového ložiska

1986 Kouřimský J. Světová naleziště drahých kamenů

1987 Turnovec I. Broušení drahých kamenů

6. 5 Ostatní literární vydavatelská činnost

V této zájmové literatuře v rámci jednotlivých ročníků symposia byly postupně vydány knihy J. Haufta.

1982 Geologie v nedbalkách

1983 Akademici v pantoflích

1985 S geologickým kladívkem šesti kontinenty

1987 Příběhy z permoníkovy brašny

1988 Kumštýři, mineralogové a montanisté

1990 Na permoníkových stezkách

Podobně jako kniha E. Bejčka Encyklopedie hornického humoru z roku 1990.

V rámci této bohaté vydavatelské činnosti v průběhu čtyřiceti ročníků symposia HPVT nelze opomenout ani soubory perokreseb J. Čáky v podobě kalendáře HPVT, uspořádaného po čtvrtletích roku, vydávaného v letech 1983 až 1990, zatímco v roce 1993 byl takový kalendář vydán jako fotografie Minerály příbramských dolů.

V závěru této části vydavatelské činnosti symposia HPVT nelze nevzpomenout vydání hornických karet. V nich jednotlivá esa byla prezentována znaky královských horních měst Kutné Hory, Nového Knína, Březových Hor a Příbramí. králové byli reprezentováni Václavem II, Karlem IV, Ferdinandem I a císařovnou Marií Terezou, zatímco svrškové představovaní horními písaři s upřesněním Agricola, Mathesius a Grimm. Červená sedma byla ozdobena tradičním nápisem v netradičním znění : Hornický stav budiž pochválen!

7 Doprovodné odborné akce

Průběh vlastního odborného jednání symposia doprovázely další akce, které lze tematicky rozlišit na doprovodné akce odborného charakteru a doprovodné akce kulturně společenského charakteru. Mezi akce doprovodné odborné báňského charakteru lze zahrnout promítání filmů s technickým zaměřením, dále zorganizované exkurze a provedené výstavy.

7. 1 Promítání filmů

V prvém ročníku, 1962, byly promítnuty dva zahraniční filmy bez bližšího vysvětlení. V druhém ročníku, v rámci soutěžního promítání, byly promítnuty filmy kolektivů techniků ÚSVTRS s názvy Dozimetrie, Dálkové ovládané vrátky na dobývkách, Výroba a montáž objektů DP-62. Rudné dobývání bylo snímkem individuálního autora L. Uhlíře z RD Příbram.

Ve třetím ročníku, 1964, byl v soutěži oceněn film Ing. Jiříka a Ing. Ondračky – Vícepodlažné montované budovy, podobně jako snímek Ing. Jaroše – Důlní výztuž. V následujícím roce, 1965, si palmu vítězství odnesly filmy autorů J. Syky a Sochora – Vyhledávací průzkum a snímek L. Uhlíře – Na krku má granáty.

V roce 1966 byl oceněn snímek Čs. armádního filmu – Milisekundový roznět, amatérský film Hlubinné vrtání a maďarský Hydropneumatická těžba nerostů. Součástí promítání byla série švédských filmů : Uplatnění zásobníkového nakladače v důlním provozu, Vrtání středně dlouhých vývrtů v podzemí, Ostření křížových korunek a Ostření monoblokových vrtáků.

Průběhem šestého ročníku samostatná filmová aktivita byla ukončena. při tomto ročníku bylo uskutečněno pět filmových představení na kterých diváci shlédli 18 technických filmů, mezi nimi i vyhodnocené Průzkum severu GPUP a švédský film Atlas Copco AB Stockholm za Autofeed and ZAX. Případné promítání technických filmů v pozdějších ročnících symposia bylo součástí jednotlivých přednášek. Kronika symposia zvlášť upozorňuje na film rakouské firmy WOMA v roce 1977 o čištění důlních vozů na bázi vysokotlaké vody a snímku průmyslové vibrotechniky firmy AFG VIB Frankfurt v roce 1990. O krátkometrážním vzpomínkovém snímku „Už z hor stříbrných dozněl hlas“, v roce 1979 již bylo pojednáno.

7. 2 Odborné výstavy

Tento druh doprovodných akcí symposia lze v podstatě rozdělit na výstavy báňské techniky a jubilejní výstavy báňských organizací. Ty byly pořádány v jednotlivých ročnících v prostorách Domu kultury a ve volném prostoru před jeho budovou. Připomeňme si některé z těchto výstav v chronologickém pořadí :

1962 Výstava nové techniky a zlepšovacích návrhů

1963 Burza zlepšovacích návrhů a vyřešených úkolů technického rozvoje

Technický rozvoj ve fotografii, znovu 1965, 1968

1966 Vrtné nářadí, expozice n.p. Nářadí Roztoky, 1967, 1969, 1972, 1977

Výstava mezinárodních plakátů o bezpečnosti práce

1967 Technický rozvoj na rudných dolech

Důlní výztuž ve fotografii

Výrobky k.p. VZUP Kamenná-vibrační motory a SSB 2U, 1968, 1971, vrtné vozy VV 4 a překládací transportér PT 800, 1978, 1983, 1988

15 let činnosti Výzkumného ústavu rud, 1972, 1977, 1982

1968 Výstava ÚGI Brno a SVA Příbram

1969 Expozice měřících přístrojů pro mechaniku hornin, 1972

Rudné a nerudné Ejpovice

20 let Uranové doly Příbram

1971 Kovohutě Příbram

1973 Výstava báňských zařízení a modelů

20 let Interprojektu Praha, 1978

1975 30 let ČSUP, 1980, 1985

10 let VÚEPE Praha

1976 Výstava RD Příbram

1977 Výstava 15. ročníků symposia HPVT, 1981, 1991

ZENIT rudného a nerudného hornictví

1978 Automatizace – kolektiv pracovníků Ing. H. Baksteina, VZUP

1979 Ústřední informační středisko pro jaderný program, Zbraslav

1980 RD závod Rožmitál

1983 Rudný projekt Košice

1985 OKR – automatizacei a mechanizace, výzkum a vývoj KÚO

1987 Výstava důlního osvětlení

Záchranná technika HBZS Příbram

7. 3 Odborné exkurze

Ty byly posledním typem doprovodných odborných programů symposia. Jejich zařazení do programů symposia bylo uskutečněno od druhého ročníku návštěvou důlních provozů rudného i uranového ložiska v  Příbrami. To bylo určeno pro mimopříbramské účastníky symposia v dopolední době, protože vlastní jednání v odborných sekcích bylo organizováno až v  odpoledních hodinách.

Takovým způsobem bylo v roce 1966 registrováno jedenáct odborných exkurzí, v následujícím roce sedm. Až v roce 1969 byly v kronice zaznamenány upřesněné program : klimatizační jednotka CHDV-50 na dole č. I, těžní zařízení š.č. 19 na UD Příbram, pracoviště počítače EMV 5-6 na VZUP Kamenná, kontrolní a regulační zařízení RD Příbram a uspořádání prvé mimopříbramské exkurze do Horního Slavkova, na závod Stanum – ložisko Huberův peň.

V roce 1970 to byla exkurze na pracoviště Metro Praha a na lokalitu Hájek u Zadního Chodova. V roce 1971 exkurze na ložiska RD Příbram v Měděnci a Kutné Hoře, v roce 1974 do Kovohutí Mníšek a na pracoviště n.p. PIS Zbraslav. V roce 1974 v rámci symposia bylo jeho účastníkům umožněno naposledy sfárat na historické horizonty březohorského rudního revíru. Následující ročníky symposia, 1978 – 1981, zaměřily svou poznávací činnost do jižních Čech, exkurzemi do Českého Krumlova-grafitová ložiska, dále lokalita Hůrka jakož i okresní muzeum v Písku. Účastníci symposia se zúčastnili měřičských prací při výstavbě Metra v Praze podobně jako laserového měření v SHD Most.

V devadesátých letech to byly exkurze na prohlídku odkaliště elektrárny Prunéřov. V dalším roce byly navštíveny povrchové doly v SHD včetně kontroverzní obce Libkovice. V roce 1977 bylo navštíveno regionální muzeum v Jílovém u Prahy se specializací na dobývání zlata v naší historii. V následujícím roce směřovala exkurze do okresního muzea v Sokolově a její účastníci absolvovali prohlídkovou trasu Slavkovský les v úseku Kladská – královské horní město Krásno. To bylo pokračováním spolupráce, kdy v návaznosti na symposium HPVT se jeho někteří účastníci zúčastnili I. konference o hornické minulosti a budoucnosti regionu Slavkovský les v roce 1996. V roce 2000 byl v rámci exkurze navštíven historický hamr v Dobřívi u Rokycan.

V rámci uskutečněných a vyjmenovaných exkurzí netřeba upozorňovat, že zmiňovaný hornický skanzen v Příbrami, dnes neodmyslitelná součást Okresního hornického muzea v Příbrami, je domácími i zahraničními účastníky symposia každoročně hojně navštěvován, obdivován i záviděn. Z těchto důvodů je preferována tichá dohoda, která přiznává Landeku v Ostravě statut největšího černouhelného muzea a Sokolovu největšího hnědouhelného muzea a Příbrami největšího hornického muzea v republice.

8. Ostatní doprovodné akce

Doprovodné akce symposia s širokým celospolečenským zaměřením rozdělit lze na akce kulturní, sportovní a společenského charakteru. Všechny byly přístupné příbramské veřejnosti, při kterých byli pořadateli zvlášť vítáni jak příslušníci mladé generace tak i horničtí senioři.

8. 1 Kulturní akce

Mezi kulturní akce uskutečněné ve spolupráci s městským či okresním kulturním střediskem to byly především koncerty či divadelní představení konané v prostorách krajského divadla, součástí to objektu Domu kultury v Příbrami. Z těchto doprovodných programů symposia lze připomenout v roce

1971 Koncert gotické hudby provedený souborem Collegium flauto dolce

1972 Koncert souboru Symposium musicum z Prahy

1973 Koncert pěveckého tělesa sbormistra V. Vepřeka

1974 Operní představení L. Janáčka : Její pastorkyňa

1975 Koncert souboru Prague madrigal swingers

1976 Koncert české hudby pěti století v provedení Cantillenum pragaense

1977 Koncert Dvořákova kvarteta z mistrových opusů

1978 Pěvecký koncert skupiny Linha singers nebo večer skladeb

A. Dvořáka v podání kvarteta S. Kofroně

1983 Koncert příbramských pěveckých sborů, dětského a smíšeného pod

vedením sbormistrů V. Vepřeka a S. Kofroně

Rovněž lze připomenout koncerty populárních souborů, určené převážně pro mladou generaci :

1976 Koncert populární skupiny Olympic

1977 Koncert hudební skupiny F.R. Čecha se zpěvákem J. Schelingrem

1979 Koncert country skupiny Zelenáčů-Greenhornů s J. Vyčítalem

1981 Koncert skupiny Country beat J. Brabce

Další skupinou doprovodných kulturních akcí symposia bylo pořádání výstav v příbramských galerijních prostorách – v zámečku Ernestinum, ve foyeru divadla a dalších vhodných prostorách včetně školních aul či v Okresním domě pionýrů a mládeže. Mezi jejich spolupořadatele mimo vyjmenovaných kulturních středisek nutno uvést Okresní muzeum v Příbrami, Národní muzeum a Národní technické muzeum, obě z Prahy. Z těchto výstav připomeňme :

1965 Výstava historických důlních map

1966 Výstava obrazů z hornického prostředí akademického malíře K. Hojdena, žáka Švabinského

1967 Výstava minerálů příbramských dolů

1971 Výstava Stříbro v dějinách a Ražba starých českých mincí

1973 Výstava 400 let hutnictví v Čechách

1976 Výstava Historické hornické kroje

1977 Výstava hornických tradic Příbramska u příležitosti slavnostního otevření prvního hornického skanzenu v republice

1978 Výstava historických mincí

1981 Výstava šperků a českých granátů

1983 Výstava minerálů ze sbírek Národního muzea Praha

Výstava obrazů zasl. umělce K. Hojdena k nedožitým devadesátinám

1987 Výstava drobné grafiky – Ex libris s hornickou tématikou

1988 Výstava starých důlních map a Výstava šperků družstva Granát

1989 Výstava fotografií Z. Jarolímka Člověk a práce u příležitosti 150. výročí fotografie

Rozsáhlé byly výstavy uměleckých výtvarných děl v letech 1974 až 1982 pořádané Českým fondem výtvarných umělců a jeho obchodní organizací Dílo. U příležitosti 15. ročníku symposia se umělecké soutěže na téma Hornické motivy ve výtvarném umění zúčastnilo 242 výtvarníků z jejichž prací bylo vybráno 145 obrazů, 41 plastik a 149 grafických listů. Soutěžní komise doporučila zakoupení vystavených děl. Řada vystavujících umělců byla hodnotitelskou komisí symposia ohodnocena pamětními medailemi, od zlaté po bronzovou, včetně řady čestných uznání.

Výstavy Hornictví očima dětí byly uskutečněny v letech 1977 až 1988 ve spolupráci s odborem školství středočeského KNV.

8. 2 Sportovní akce

V rámci doprovodných akcí je zapotřebí se stručně zmínit i o provedených sportovních akcích. Byl to především turnaj v malé kopané uspořádaný pro jinošskou omladinu Příbramska. V tomto turnaji se soutěžilo o putovní pohár symposia HPVT v letech 1979 až 1983. Další sportovní akcí bylo uspořádání branného závodu tříčlenných hlídek pod názvem Hornickou stezkou. Tyto akce proběhly ve spolupráci s mládežnickou organizací SSM.

8. 3 Společenské večery

Ty měly své zastoupení ve všech ročnících symposia, od svého prvopočátku. V dokumentech z roku 1962 bylo uvedeno : „Po přednáškách se sešli mechanici v salonku Domu kultury na přátelském večírku.“ Při druhém ročníku, 1963 bylo zaznamenáno, že „V tomto roce sekce Řízení těžních strojů se sešla po přednáškách v salonku Domu kultury, kde nejen společně povečeřela, ale i přátelsky se pobavila při amatérské hudbě mechaniků JD.“

Ve čtvrtém ročníku, 1965, nezůstalo jene na mechanicích, ale pro účastníky byla uspořádána společná večeře po jednotlivých sekcích. Současně ale bylo upřesněno, že při společné večeři sekce Svislá doprava bylo upečeno celé sele na rožni. Tato sekce vydávala impuls pro budoucí ročníky, když v pátém ročníku, 1966, zorganizovala provedení latinské mše se svěcením „tupláku. “

Tyto společenské večery jednotlivých sekcí byly neformálním zakončením odborného jednání sekce, kdy její účastníci měli vzájemnou možnost osobního seznámení. Aneb jak psáno v kronice, 1970, „Účastníci nekonvenčním způsobem mohli si obecně vyměnit své názory na přednesené referáty.“

" Nekonvenční způsob osobní výměny názorů nebyl blíže specifikován.

V sedmém ročníku, 1967, byl naplněn požadavek velkorysosti obnovenou společenskou diferenciací na „my a oni “. To když pořádající organizace, zastoupené svými generálními řediteli, Ing. J. Balla a RSDr. K. Houdek, v rámci svých reprezentačních fondů, uspořádaly ve foyer krajského divadla recepci pouze pro zvané hosty. To se stalo tradicí a její pořádání v následujících ročnících bylo v kronice zaznamenáno jednou jako recepce pro významné hosty, podruhé jako přijetí čestného předsednictva a zahraničních hostů na recepci.

Později vzniklé společné symposiální večery byly rozšířené pro širokou příbramskou veřejnost. Mezi takové lze zařadit zábavné večery u cimbálu 1972, 1975, 1977 a 1981. Velké oblibě se těšily taneční večery pořádané Závodním klubem Uranových dolů jeho tanečním orchestrem Permon řízeného J. Hájkem, 1977 až 1982. Jejich pokračování v následujících ročnících bylo nazýváno Hornické otazníky s hudbou a tancem. Moderátory těchto pořadů byly známí hlasatelé Čs. televize, Dr. J. Pixa 1983-1985, P. Novotný 1986, J. Suchánek 1987, J. Fořtová 1988.

Nejvyhledávanější společenskou zábavou při symposiu byly však večery věnované pouze starým tradicím – přijímání do cechu hornického. Jeho podoby a formy provedení byly v jednotlivých ročnících rozličné. V podstatě však lze hovořit o Skoku přes kůži, Slibu věrnosti hornictví SSM a Svěcení proutníka, když latinskou mši svěcení tupláku zahrneme jako součást obřadu skoku přes kůži.

Skok přes kůži byl v rámci symposia poprvé předveden v průběhu pátého ročníku, 1966, kdy v rámci oslav 750 let založení města Příbram, se uskutečnil Sjezd absolventů Vysoké školy báňské v Příbrami. V kronice symposia bylo zachyceno : „Jen málo z četných hostů ještě pamatovalo slavné ceremoniály „Skoků přes kůži“ příbramské Vysoké školy báňské, takže tato slavnost jim byla vzácnou podívanou.“

Obnovenou podívanou staré báňské akademické tradice přichystal přípravný výbor, předseda Ing. V. Schmidt, Společnosti absolventů, posluchačů a přátel Vysoké školy báňské v Příbrami. Slavnost byla zahájena shromážděním lišáků, žáků SPŠH, před budovou jejich školy. Průvod v historických krojích městem si pamatovali pouze starší obyvatelé Příbrami, pro mladší byl neobvyklým zážitkem. Průvod pod vedením nadlišáka, Dr. Ing. M. Kačírka, doprovázený hornickou kapelou K. Korejse dopochodoval až k Domu kultury. Zde již zasedal Ing. O. Janeček ve funkci vysokého a neomylného presidia za asistence svých adlátů Ing. J. Hummela a Ing. R. Horáka. Kantora představoval R. Pavlík, zatímco mluvčími kontraria byli Ing. A. Vaněk, levého a Ing. I. Hofbauer, pravého.

Těmito představiteli byl zorganizována improvizovaná slavnost, která byla doplněna aktovkou JUDr. Jeníka : Krátká historie. Slavnost vyvrcholila vlastním „Skokem přes kůži“, kdy hornickou kůži – flek, drželi akademik F. Čechura a Ing. L. Bub.

Splečnost absolventů, posluchačů a přátel VŠB v Příbrami zorganizovala své sjezdy v rámci HPVT ještě v letech 1971, 1974. jejich poslední sjezd, zaznamenaný v kronice symposia, se konal v roce 1978 a probíhal za mezinárodní účasti. Byli zde přítomni příbramští absolventi žijící v Jugoslávii a Rakousku. V presidiu slavnosti Skoku přes kůži ještě zasedli Dr. Ing. Kačírek, Ing. O. Janeček, Ing. J. Hummel, Ing. L. Bub a Ing. I. Hofbauer, kteří předvedli jeho premiéru v roce 1966.

Takovýmto způsobem byla obnovena tradice Skoku přes kůži v Příbrami. V letech 1974 a 1975 byl pořádán pro studenty SPŠH tzv. Slib věrnosti hornictví SSM, aby v dalších letech probíhal pod původním názvem slavnosti Skoku přes kůži. Jeho slavné a neomylné presidium, zastoupené členy Příbramského cechu horníků a hutníků, prubovalo kandidáty přijetí pod perkmistrem Ing. J. Vandasem, 1980-1983, kdy pod svými stavovskými znaky nastupovali horníci, hutníci, strojníci a úpravníci. Od roku 1984 ve funkci perkmistra vystupoval Ing. J. Šťastný, profesor SPŠH, který slavnosti Skoku přes kůži perkmistroval až do jeho 25. ročníku v roce 1996, kdy jej perkmistroval naposledy ve svém životě.

Průkopnické úsilí do společenských večerů vnesli absolventi katedry užité geofyziky přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, když v roce 1970 uspořádali I. ročník Svěcení proutku.

Tato nová slavnost měla svůj akademický senát, který řídil nejvyšší proutník RNDr. J. Kněz, CSc. a jeho I. až III. nadproutníkem byli Ing. V. Kundrát, p.g. M. Lažanský a RNDr. J. Vácha.

Slavnost měla svůj řád. Po nástupu kandidátů cechu proutníků a zazpívání hymny Gaudeamus igitur následoval již první slavnostní přípitek. Světící hodnostáři nejprve samoobslužně vysvětili nejvyššího proutníka a nadproutníky. Po odborném proslovu nejvyššího proutníka následoval důstojný obřad svěcení kandidátů čestného titulu proutník. Před vlastním vysvěcením musel každý přednést stručnou disputační řeč. Toto „heslo“ světící kolegium zhodnotilo a jestliže byl projeven mimořádný IQ kandidáta, musel nejvyšší proutník příslušným nástrojem ji ukrátit. Poté byl kandidát „vykropen“ vodkou, pomazán sazemi a na důkaz jeho vyspělosti provedeno slavnostní „dotýkání“ virgulí jeho zadní části těla.

Z nezapomenutelných projevů nejvyššího proutníka je třeba některé z jeho citátů, ozdobným písmem zachycených v kronice symposia, připomenout :

„Tedy na začátku všeho byla tma. Z této tmy se posléze vynořil Karel, toho jména čtvrtý, který založil staroslavnou alma mater. Vloudila se mu sice chybička do jinak dokonalé stavby – zapomněl na katedru užité geofyziky. Tento historický omyl byl napraven o několik let později v roce 1952 a tím byl dán základ k novodobým dějinám.

Překotný rozvoj užité geofyziky v posledním období bohužel poněkud zastřel význam prvotní a základní geofyzikální metody tj. virgule čili proutku. Jest na nás přítomných, abychom plnou rehabilitaci virgule zastínili všechny dosud užívané geofyzikální metody a napravili tak deformace minulého období“.

V další části projevu seznámil přítomné s pokrokem na poli virgulové techniky. Nejjednodušším přístrojem byla standardní osiková virgule s mechanickou aretací a visuální indikací. Virgule „De Luxe“ byla opatřena ozdobnou chromovou lištou a dvouokruhovou aretací, vhodnou pro vedoucí pracovníky. Virgule „Super De Luxe“ byla vyrobena z leštěného mahagonu pro vládní úředníky.

Kombinovaná virgule, zvaná biproutek, umožňovala kombinované profilovaní. Tranzistorovaná virgule se zesilovačem impulzů byla určena pro natvrdlé proutníky. Konečně virgule s digitálním výstupem a přímým zápisem na děrnou pásku vykazovala z výstupu křivku obsahu nerostných surovin v megatunách na kladné ose a v megalejnech v záporných hodnotách.

V další části svého projevu uvedl privilegia cechu a jeho regule. „Nedodržování regulí je trestáno podle rejstříku trestů vypracovaným ústředním výborem cechu – natahování prutu v rámci meze pružnosti, což při mírném tahu vzbuzuje pocity milé. Natažení prutu nad mez pružnosti, což podle zákonů mechaniky vede k trvalým deformacím o kterých v minulosti bylo již dosti řečeno i napsáno. Nejvyšší forma trestu, tj. trestu absolutního spočívá v natažení prutu nad mez pevnosti čehož následkem je trvalá ztráta proutku.

Ústřední výbor hodlá po tomto ustavujícím sjezdu navázat internacionální styky se zahraničními cechy proutníků a účastní se některých společenských akcí jako např. „ Memoriálu Casanovy“.

Při dalším Svěcení proutku, v roce 1972, ve svém projevu se zabýval kulovým potencionálem. Z jeho projevu zaneseného opět do kroniky je vhodné ocitovat :

„Vážení kolegové proutníci a proutnice, proutníci h.c., proutníci aspiranti, vzácní hosté! Hluboce dojat zahajuji slavnost druhého výročí prvního svěcení proutníků a současně zahajuji I. všeproutnický sjezd. Vzhledem k tomu, že vy ani já přesně nevíme jak dnešní večer skončí, avšak je jisté, že to bude těžký večer, navrhuji, abychom jej zahájili krátkým odpočinkem, kterého můžeme využit k přípitku na rozvoj proutnického hnutí.

Příčiny nepatrného pokroku v aplikaci virgule nutno hledat jako většinou ve sféře ekonomické, protože ceník geofyzikálních prací je stanoven na fyzikální jednotky, kdežto pro měření proutkem by bylo potřeba zavést jednotky metafyzikální. Tyto metafyzikální jednotky by byly ostatně vhodné i pro vyhodnocení některých geofyzikálních prací, jejichž hodnocení je jinak sporné…

Každý proutník jistě uzná, že základním předpokladem pro úspěšnou praktickou činnost je dostatečný kulový potenciál čili potence. Avšak co to je potence? Muška jenom zlatá! Není konstantní co do velikosti i času.

Křivka potence na obrázku byla zkonstruována na základě mnoha měření potenciometrem EP-1 s potenčními elektrodami. Na křivce dlouhodobých variací je několik důležitých úseků. Nejzajímavější je prudký gradient a následuje plateau, příhodně nazývaná pracovní část, obdobně jako u charakteristik trubic kolegů Geigera a Müllera, z nichž poslední jmenovaný je přítomen, kdežto kolega Geiger se omlouvá a zaslal nám několik pozdravných trubic, dovolte mi, abych na tomto místě připil na zdraví našich trubic, hlavně zažívacích.

Takto posilněni se lépe vyrovnáme s neradostnou sestupnou částí křivky potence, která žel je odrazem objektivní reality. Na monotonní sestupné části je jediný světlý okamžik – dočasný vzestup nazývaný odborně druhá míza. Potom už křivka nezadržitelně spěje k nule, což je definitivní konec proutníka.

Existuje však jednoduchá metoda, jak při trvalém poklesu potence lze dokonce budit dojem mírného vzestupu. Tato metoda spočívá v kladení většího důrazu na umělecký dojem než na sportovní hodnotu proutnické činnosti. Tedy vypustit z jízdy trojité, dvojité či odpíchnuté skoky a uplatnit spíše méně náročné krokové variace a dokonalý skluz v pomalejších partiích. Rovněž soulad s hudbou, která pomáhá zvýšit celkový dojem. Stručně řečeno- žádná štvanice, spíše park kultury a oddechu.

Potence je bohužel substance, které nelze poručit, ale výsledek je stejný, jako když poroučíme větru nebo dešti. Nezbývá nic jiného než se smířit se skutečností. Neschopenku může nejprve potvrdit manželka proutníka. Avšak neházejme po prvních nezdarech proutek do žita, ani do Sběrných surovin. Zkusme nejprve změnu prostředí! Když i pak neuspějeme, znamená to odchod z aktivní činnosti a zbývá teoretická práce podle hesla – přání otcem myšlenky. Nulová potence či impotence však přináší i některé výhody - exproutník má více volného času a energie, takže se může věnovat veřejně prospěšné činnosti.

Dovolte mi abych svůj projev zakončil zdravicí Virguli zdar!“

Toto podrobnější připomenutí Svěcení proutníků bylo účelové připomenutí symposiální společenské zábavy, kde její účastníci vzpomínali na období svých studentských recesí. Ty byly naplněny nejen dvojsmyslností, ale i trojsmyslností. Ta byla skrytou reakcí na panující společenské poměry.

Tolik malé ohlédnutí za minulostí symposia „Hornická Příbram ve vědě a technice“.

Ing. Vladimír Valenta