PhDr. Lubomír Procházka, CSc.
Hornické muzeum Příbram
Výše uvedený příspěvek navazuje na referát přednesený na sympoziu HPVT v roce 2005 a týkající se srovnání dvou zdánlivě zcela odlišných hornických lokalit se specifickým historickým a stavebním vývojem a to Příbrami - Březových Hor a Horního Slavkova. V případě obou referátů jde o využití dosud publikovaných příspěvků, dále dostupné dokumentace a případně i některých archivních pramenů. Srovnání Krásné Hory nad Vltavou a Rudolfova u Českých Budějovic je determinováno především způsobem založení a půdorysnou osnovou obou porovnávaných lokalit, jejichž vývoj byl (přes některé shodné rysy) přece jen odlišný a je čitelný i v současné dochované zástavbě.
U Krásné Hory n. Vltavou je zajímavé sledovat odlišný způsob zástavby náměstí s tvrzí (později sýpkou), na rozdíl od dochované převážně chalupnické a domkářské zástavby ulic vybíhajících z náměstí směr Kamýk nad Vltavou a Vletice. Na náměstí převládala zástavba patrových zděných domů (mnohé vykazovaly netradičně valbovou střechu). V zástavbě náměstí (ve stavu z druhé poloviny 19. století) se objevila i zástavba v podobě velkých tradičních zemědělských usedlostí. Některé domy byly charakteristické barokními (či později barokizujícími) štíty se štítovými nástavci. Vstupy do přízemních i patrových zděných domů byly z převážné části z boční stěny. Radnice a farní kostel se nacházel v rohu náměstí mimo jeho střed. U Krásné Hory můžeme za velice výrazný rys považovat jeho plánovité uspořádání zástavby. Jak poznamenává K. Kuča byla Krásná Hora zřejmě již při prvním založení na počátku 14. století vytýčena na pravidelném lokačním půdorysu.
Zajímavou část pravidelné zástavby tvoří oboustranná zástavba podél obou stran ulice přízemními dvojdomky, okapově orientovanými, postavenými pravděpodobně důlním podnikatele E. Kittelem asi v 80. letech 19. století. Lokalita patřící k antimonovému dolu je situována nalevo od silnice směr obec Řadovy a dále na Příbram.
Hornická lokalita - pozdější Rudolfov se začala rozvíjet zejména ve 2. čtvrtině 16. století. Sídelní struktura Rudolfova od jeho založení byla spíše živelná, nesoustředěná do pravidelné struktury a i dodnes představuje spíše hromadnou zástavbu nakupenou částečně do svahu kolem staré silnice směr České Budějovice - Lišov - Třeboň, s dominantní pozicí zámku, kostela a Královského rybníka. Obydlí horníků byla pravděpodobně budována na jednotlivých rudných žílách a při dolech. Na území Rudolfova nevzniklo náměstí a ani žádný jiný centrální sídelní prostor. Komunikační síť (na rozdíl od Krásné Hory nad Vltavou) nevytvářela pravidelná síť ulic, ale víceméně úzké křivolaké uličky kopírující terén lokality. Pozdější útlum těžby znamenal rovněž vznik zahrad na bývalých haldách a vznik obydlí obyvatel zabývajících se zemědělstvím a drobnou řemeslnou činností. Po povýšení na královské město se začalo pomalu formovat poblíž kostela nové centrum města s dominantami budov královského báňského úřadu (nyní radnice města) a staré radnice (na místě dnešní školy).
V urbanistickém vývoji města Rudolfova hrálo významnou úlohu období let 1620 - 1623, kdy byl Rudolfov na začátku třicetileté války zcela zničen a začal byl znovu osídlován až po roce 1623, kdy do lokality přicházelo zřejmě převážně zemědělské obyvatelstvo, které přirozeně vtisklo i jiný ráz urbanizmu lokality. Přerušení do jisté míry i urbanistického vývoje se týkalo i Krásné Hory nad Vltavou, ale jednalo se v tomto případě o období 14. století.
Růst města Rudolfova byl prakticky poznamenán fenoménem zemědělské výroby, jako převažujícího způsobu obživy obyvatel i ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století, kdy byl případně možný růst městečka poznamenán absencí průmyslových provozů. Také zřejmě v době konce 18. a l. poloviny 19. století se zřejmě vykrystalizovalo další jádro městečka s již zemědělským a malořemeslným charakterem (mimo zástavbu výše uvedené hlavní silnice) v prostoru Lipové ulice, jižně od hráze Královského rybníka (v podstatě uprostřed bývalého svobodného horního města císaře Rudolfa II.). Krásná Hora nad Vltavou zatím nemá - na rozdíl od Rudolfova (znovu od roku 1960) statut města, nicméně je možné konstatovat, že ani Rudolfov v současné době svým stavebně-historickým vývojem nedospěl k vyhraněnému městskému charakteru. Tento charakteristický rys dokládají i některé ikonografické prameny dochované pro Rudolfov ze 17. a 18. století. Například na důlní mapě z roku 1738 je schématické zachycení nepravidelné zástavby formou samostatných usedlostí dvorcového typu s poli a zahradami. Litografie Českých Budějovic a Rudolfova od Jiřího Zorna ze 40. let 19. století ukazuje rovněž na hromadnou zástavbu situovanou do svahu s dominantou kostela. Na vývoj Rudolfova měla vliv (prakticky vždy) výrazná blízkost krajského města Českých Budějovic, naopak Krásná Hora nevykazovala blízkost žádného většího městského centra. Zástavba obou sledovaných lokalit (s dějinami těžby a zpracováním drahých kovů) Rudolfova a Krásné Hory nad Vltavou, vykazuje řadu společných rysů, ale zároveň i více odlišností, které dokládají mnohdy specifický a svébytný vývoj každé takovéto hornické lokality.
Za poskytnutí dokumentace a výchozích údajů děkuje autor Obecnímu úřadu v Krásné Hoře nad Vltavou a p. Vratislavu Klabouchovi, zakladateli Hornického muzea v Rudolfově. Východiskem charakteristických rysů urbanistického vývoje obou lokalit se stalo 6 vydaných svazků ediční řady Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezska autora Karla Kuči.