Cigánek, J.,  Němec, P.,   Osner, Z., Slivka, V.                                P 13

 

 

Novelizace báňské legislativy PLATNÉ pro likvidaci  DOLŮ  a  hlavních  důlních  děl

 

 

Počátkem devadesátých let minulého století došlo v ČR k masovému útlumu hornictví, často doprovázenému uzavíráním celých revírů. Dnes již české rudné hornictví patří minulosti a rozloučili jsme se také s dobýváním ostravské a petřvaldské části OKR, s kladenským revírem, východočeským, rosicko-ostravským i Plzeňským. Tento někdy až překotný útlum hornictví byl doprovázen likvidací několika set hlavních důlních děl (dále jen HDD) ústících na povrch a můžeme mluvit o štěstí, že při jejich likvidaci nedošlo k haváriím takového rozsahu, které by byly doprovázeny ztrátami na lidských životech. Do značné míry je to zásluhou současného předsedy ČBÚ p. prof. JUDr. Ing. R. Makária, CSc.,který bezprostředně po sametové revoluci vyzval prof. Cigánka z VŠB, aby vypracoval studii o používané technologii likvidace HDD v zemích s vyspělým hornictvím. Tyto země, jako např. SRN, USA, GB aj., nás v útlumu hornictví předběhly o několik desetiletí a získaly tak v předstihu pro nás neobyčejně cenné zkušenosti, z kterých jsme se mohli poučit. Jejich zkušenosti však byly nejen pozitivní, ale bohužel také negativní, protože v průběhu likvidace tisíců HDD došlo i k řadě havárií, doprovázených nejen značnými materiálními škodami, ale často také ztrátami na lidských životech.

 

Tato původní studie se také stala podkladem pro první legislativní opatření pro likvidaci HDD, vypracované na OBÚ v Ostravě za předsednictví JUDr. Ing. J. Brothánka. Tyto první směrnice se pak po širší celonárodní diskusi staly též podkladem pro vyhlášku ČBÚ č. 52/1997 Sb.

                 

Domníváme se, že lze tuto vyhlášku bez nadsázky považovat za velmi zdařilý právní dokument, který ve své době představoval evropskou špičku. Byl vyhlášen v souladu s britskou instrukcí National Coal Board: The Treatmenet of the Disused Mine Shafts and Adits, i s německou směrnicí Vrchního báňského úřadu Nordhein-Westfalen: „Richtlinien des Landesoberbergamtes Nordrhein–Westfalen für das Verfüllen und Abdecken von Tageschächten vom 5.11.1979.“ Vývoj se však nezastavil a také německá směrnice prodělala další inovace, zejména novelou ze dne  22.4.1986, podle níž (citujeme): „zasypávání opuštěných jam nezpevněným zásypem nemůže být považováno za metodu zabezpečení povrchu odpovídající současnému stavu techniky. Proto mají být opuštěné jámy zaplňovány způsobem vyhovujícím současnému stavu techniky  hydraulicky vázaným materiálem nebo zabezpečeny úseky vyplňovaného sloupce o dostatečné pevnosti a dimenzi.“

                 

Také výše citovaná česká vyhláška byla již 2x novelizována, a to vyhláškou č. 32/2000 Sb. (s účinností od 1.4.2000) a dále též vyhlášku ČBÚ č. 592/2004 (s účinností od 1.12.2004). Snad nejvýznamnější změnou obou citovaných novel byl nejprve absolutní zákaz používání zátek při likvidaci jam a jejich pozdější opětné povolení novelou z r. 2004. Jak však prokazují dlouhodobé laboratorní pokusy, prováděné v laboratoři FAST VŠB-TU, dochází při dlouhodobém působení agresivních důlních vod na výztuž HDD k degradaci materiálu výztuže likvidovaných HDD, takže je pouze otázkou času, kdy dojde ke zborcení obezdívky částí jam, nacházejících se pod zátkou,  a postupně pak i k propadnutí jámové zátky. Stabilita jámy pak bude záviset pouze na kvalitě zpevněné základky nalézající se nad jámovou zátkou. Při použití tohoto způsobu likvidace jam, i když jde o povolený způsob, by se proto mělo postupovat nanejvýš uvážlivě.

                 

Téměř 10 let od vydání prvního znění vyhlášky 52/1997 Sb. je však již dostatečně dlouhou dobou, aby se provedlo zhodnocení dosavadních zkušeností i stávající praxe likvidace HDD a podle výsledků této analýzy se popř. přikročilo nejen k případné další novele vyhlášky 52/1997 Sb., ale také k novelám všech souvisejících právních norem, včetně Horního zákona. Navíc, naše členství v EU nás postavilo před potřebu harmonizace národních právních norem s legislativou EU, což se samozřejmě týká i báňského zákonodárství. To bylo také důvodem, proč státní báňská správa vypsala veřejnou soutěž na řešení výzkumných projektů:

 

P 36 – 05         „Možnosti likvidace hlavních důlních děl nezpevněným zásypovým materiálem“

P 42 – 05         „Likvidace hlubinného dolu zakládáním po ukončení báňské činnosti pro snížení bezpečnostních a ekologických rizik“

 

K řešení obou projektů bylo v soutěži vyzvána VŠB-technická univerzita Ostrava, která řeší oba projekty pod gescí odboru VaV ČBÚ v Ostravě (jehož ředitelem je p. Ing. Tomáš Šmolka). Za toto pracoviště  je řízením prací na těchto výzkumných projektech  pověřen pro projekt 36-05 p. Ing. Pavel Stein, a pro projekt 42-05 p. Ing. Vladimír Ryška – oba ústřední báňští inspektoři ČBÚ.

 

Vzhledem k rozsahu obou projektů se na jejich řešení také podílejí také další firmy, a to Energie-stavební a báňská a.s. (jejíž generálním ředitelem je  p. Ing. Zdeněk Osner, CSc.), Eurogas, a.s. (jehož generálním ředitelem je p. Ing. Jaroslav Němec, Dr.Sc.) a Gemec Union, a.s. (jehož generální ředitelem je p. Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D.).

 

                  Cílem řešení obou projektů je však nejen zhodnotit a vyhodnotit dosavadní praxi při likvidaci dolů, ale ukáže-li se potřeba, také navrhnout potřebné změny a novely nejen vyhlášky 52/1997 Sb., ale také jiných souvisejících zákonů, včetně Horního zákona a dalších zákonů na něho navazujících. Po vstupu ČR do EU také vznikla potřeba harmonizovat naši legislativu s legislativou EU, což zákonitě evokuje potřebu novelizace většiny českých zákonů, vydaných před vstupem do EU.

 

                  Práce na řešení obou výše uvedených projektů proto zahrnuje především potřebu rozboru širokého spektra souvisejících zákonů EU a ČR, ale i dalších evropských států s rozvinutým hornictvím (zejména Velké Británie, SRN a Polska), včetně zákonů na ochranu pracovníků v hornictví a na ochranu životního prostředí. Tato časově náročná rozborová činnost je však teprve vstupem pro řešení navazujících dílčích úkolů, rozdělených do poměrně rozsáhlých etap řešení obou projektů, s  obsahem dílčích etap, uvedených v níže uvedené tabulce.

 

                  Dovolte, abychom závěrem za autorský kolektiv tohoto příspěvku vyslovili přání, aby likvidovaných dolů bylo co nejméně, a když už, tak jen z důvodů vydobytí zásob. A dojde-li pak přeci jen k likvidaci, tak aby byla provedena bezpečným a kultivovaným způsobem, odpovídajícím současnému stavu poznání.

 

 

 

Přehled výzkumných etap, řešených v rámci projektů ČBÚ č. 36-05 a 42-05