 |
 |
Ing. Kynčl Karel, Dušan Hora
Energie - stavební a báňská a.s.
Při realizaci základních tras metra, které pro většinu obyvatel Prahy i jejích návštěvníků přinesly zjednodušení a zejména zrychlení hromadné dopravy v hlavním městě, se pozapomnělo na část obyvatel i návštěvníků, která tyto přednosti metra nemohla využívat. Jedná se o invalidní soby s omezenou pohyblivostí, případně i starší osoby, kterým pohyb po eskalátorech nebo pevných schodech působí potíže.
Zmíněný problém řeší dodatečně budované výtahové šachty umožňující bezbariérový vstup i výstup do stanice metra. Najít vhodné místo v městské zástavbě s množstvím inženýrských sítí byl úkol pro projektanty. V tomto případě pro Metroprojekt Praha, a.s. Pro výtahovou šachtu zpřístupňující stanici metra Florenc B se toto místo podařilo najít v ulici Na Florenci v těsném sousedství mostu Pražské magistrály a prodejny oblíbených hamburgerů McDonald.
Hloubka navržené šachty je 38 m. Prochází z povrchu násypy a navážkami, následně pak vrstvami terasových sedimentů přecházejících ve zvětralé břidlice. Níže se pak nacházejí zdravé břidlice vrstev bohdaleckých , které jsou již obtížně rozpojitelné. Proto bylo pod úrovní - 20m uvažováno s trhacími pracemi. Šachta od ohlubně až na úroveň -27,8 m byla navržena v eliptickém průřezu o ploše cca 26m2. Zbývající část šachty byla navržena v kruhovém průřezu cca 16 m2. V hloubce 36,6m byla vyražena horizontální chodba v podkovovitém profilu o průřezu 19,85m2 s prorážkou do stávající přestupní chodby z trasy metra B na trasu C.
Do hloubky cca 20 m byla šachta zajištěna pomocí převrtávané pilotové stěny složené z primárních pilot (zabetonovaných bez výztuže) a sekundárních pilot (vyztuženy armokoši). Celkový počet pilot po obvodu šachty byl 32 ks. Po záběrech se provádělo přikotvení svařovaných sítí a nástřik vrstvy stříkaného betonu. Na závěr pak byla provedena zednická úprava povrchu stříkaného betonu tak, aby splňoval podmínky pro upevnění mezilehlé izolace.
Hloubení šachty od úrovně 20m se muselo obejít bez využití trhací práce, protože k provádění trhacích prací bylo negativní stanovisko od DP metra, hygieny a majitelů blízkých obytných objektů. Proto bylo pro rozpojování houževnatých břidlic navrženo použití minibagru JSB 8017 vybaveného impaktním kladivem. Minibagr se osvědčil zejména ve větším eliptickém průřezu jámy. V malém kruhovém průřezu byl nutný podstatně větší podíl ručního sbíjení s ohledem na menší pohyblivost bagru.
Vytěžení rozpojené horniny se provádělo pomocí mobilního jeřábu AD -28 ukotveného na ohlubni šachty. Provozu jeřábu byla věnována maximální pozornost ( veškeré potřebné revize, povolení pro práce na hloubení šachty, obsluha zkušený a vyškolený jeřábník). Typ jeřábu byl zvolen s ohledem na hloubku šachty cca 40 m odpovídající délce lana na bubnu jeřábu. Hornina byla těžena pomocí těžních nádob 0,75m3 na korbu T 815 a odvážena na skládku. Po vylomení jednoho záběru (1 m) a jeho začištění ručním sbíjením byl jeřábem vyzvednut minibagr ze dna hloubení a na povrchu na něm byla proveden kontrola a potřebná údržba. Na začištěný výlom byly přikotveny svařované sítě. Pasy sítí se vzájemně překrývaly o dvě oka. Poté byl na navrtané roxory o průměru 32 mm posazen rám z příhradových výztužných oblouků BRETEX a po jeho zaměření byl ukotven do horniny čtyřmi SN kotvami o délce 3 m. Po provedení základního nástřiku vrstvy stříkaného betonu se přikotvila druhá vrstva svařované sítě a provedla se druhá vrstva stříkaného betonu včetně závěrečné zednické úpravy povrchu pod izolaci.
K provádění stříkaného betonu byl používán stroj ALIVA 63, alternativně pak SSB -24. Směs byla převážně dovážena z betonárky a pro nakládání do násypky byl využíván minibagr. Částečně byla využívána dodaná směs ze sila. Bohužel k jejímu většímu využití v prostředí městské zástavby zabránila vysoká prašnost. Jako urychlovač byl používán nealkalický tekutý PRESTIX 71. Horizontální ražba přístupové chodby byla ražena shodnou technologií až do prorážky se stávající chodbou metra, kde bylo nutné v předstihu provést podchycení nosné výztuže ocelovou konstrukcí. Vlastní prorážka byla výrazně obtížnější než se předpokládalo. Betonová obezdívka stávající chodby byla značně mohutnější a byla protkána spoustou ocelových prvků (svorníková výztuž, kotvící prvky, metalizace). Časově náročné bylo i trvalé snižování prašnosti při prorážce do stanice za provozu metra. Stanicí projíždějící soupravy metra nasávaly prach, který se dostával do provozních prostor metra. Vyřešit tento problém se podařilo až po provedení několikanásobných závěsů z geotextílií a trvalým odsáváním prachu a jeho zkrápěním. Výlomové práce byly ukončeny vyhloubením šachetní tůně a provedením odvodňovacího vrtu a průvrtů osazených chráničkami pro silové a ovládací kabely výtahu.
Následně byly provedeny izolační a betonářské práce včetně osazení tlakového uzávěru. Tyto práce probíhaly po jednotlivých záběrech tak, aby v předstihu osazená mezilehlá izolace nebyla při armování a následné betonáži poškozena. Stav izolace byl přísně kontrolován s ohledem na nutnou odolnost proti hydrostatickému tlaku. Hladina podzemní vody se nachází v hloubce - 9,0m.
Přesto, že se nejednalo o významné dílo realizované v podzemí hornickým způsobem, byla při jeho realizaci uplatněna řada technologií včetně i méně obvyklých, jako je stříkaní izolace.
Na stavbě pracovala řada firem. Jak na stavební části, tak zejména na technologické části. VDS Metrostav, a.s. dokázal organizovat práce jednotlivých dodavatelů tak, aby se dařilo plnit napjaté termíny výstavby. Harmonogram prací významně nenarušila ani nucená týdenní výluka způsobená letošní jarní povodní při vyhlášení 2. stupně povodňové aktivity v Praze.
Za významné při těchto pracích lze považovat i to, že práce spojené se zvýšeným rizikem se provedly bez pracovních úrazů a při stanoveném monitoringu nebyly zaznamenány žádné vlivy stavby na sousední objekty ( pilíře severojižní magistrály, blízké okolní obytné objekty a frekventované komunikace).
|
|
č.1- pohledy ze severojižní magistrály na staveniště, před zahájení prohlubování z kóty -20m
 |
 |
č.2 - stav obezdívky po závěrečných povrchových úpravách stříkaného betonu
 |
 |
 |
č.3 - minibagr JCB 8017 na počvě hloubení šachty v eliptickém a menším kruhovém profilu
č.4 - zařízení na ohlubni šachty (el. kompresory Ingersoll Rand, mísící nádoba na urychlovač Prestix)
č. 5 pohled na hloubení šachty v kruhovém průřezu (vnitřní průměr 4,2m)