Ing. Květoslava Hrubá

Zahlazování následků hornické činnosti a obnova krajiny na území dobývacích prostorů DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA

Na základě programu restrukturalizace uhelného průmyslu bylo v 90. létech 20. století přistoupeno k útlumu hornické činnosti, který měl za následek postupné komplexní uzavření činných dolů v ostravské a petřvaldské dílčí pánvi české části hornoslezské pánve a částečně také v dílčí pánvi karvinské a jižní části OKR.

DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA vznikl k 1.1. 2002 prodejem části OKD, a.s. odštěpného závodu Důl Odra, který plnil funkci „útlumového závodu“ v souladu s usnesením vlády České republiky č. 453 ze dne 9.5.2001. Na DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA  bylo převedeno vlastnické právo a převzaty závazky související s útlumovou částí podniku OKD, a.s.

Tabulka 1. Dobývací prostory ve správě DIAMO s.p., o.z. ODRA 

současný stav

Rekultivační stavby zahrnuté do ostravské oblasti (ostravská dílčí pánev), jsou umístěny na ploše 2 platných dobývacích prostorů (Heřmanice, Přívoz) , 1 DP zmenšeného (Vítkovice) a 5 DP zrušených (Slezská Ostrava I a III, Michálkovice, Mariánské Hory, Svinov). Celková plošná výměra všech DP v ostravské oblasti (včetně zrušených resp. zmenšených) činí 11 127 ha, což při celkové plošné výměře území města Ostravy ve výši 21 400 ha činí 52% celkové plochy města. Do roku 2005 bylo zrekultivováno plošně 478 ha území, což představuje 4,3% plochy DP a 2,2% plochy města Ostravy.

Rekultivační stavby zahrnuté do petřvaldské oblasti (petřvaldská dílčí pánev) jsou umístěny na ploše  platného dobývacího prostoru Poruba a 3 zrušených DP (Petřvald I a II a Radvanice). Celková plošná výměra DP v petřvaldské oblasti činí 4 516 ha.  Do roku 2005 bylo zrekultivováno plošně 38,5 ha území.

Rekultivační stavby v lokalitě František (karvinská dílčí pánev) jsou umístěny v ploše činného DP Horní Suchá, jehož plošná výměra činí 781 ha . Do r. 2005 bylo zrekultivováno cca 28,5 ha území.

V dosud platném DP Paskov v jižní dílčí pánvi (plocha 2277 ha), bylo do r. 2005 zrekultivováno cca 50 ha území.

Celkově představuje řešené území zásah do tří ze šesti okresů Moravskoslezského kraje a to okresu  Ostrava, Karviná a Frýdek – Místek.

 Rekultivační prÁcE

 V důsledku dlouhodobého působení vlivů hlubinného dobývání víceslojových  ložisek s postupem do hloubky, docházelo v minulosti opakovaně k negativním dopadům na životní prostředí. Největším problémem po hlubinné těžbě jsou rozsáhlé plošné devastace povrchu, které jsou způsobeny poklesy terénu s přímými důsledky nejen na terénní reliéf, ale i spádové poměry na vodotečích. Vznikají bezodtokové kotliny, poklesy, zamokření pozemků. Velkým problémem nadále zůstávají odvaly hlušinového materiálu a odkaliště po úpravě uhlí, které zabírají ve většině případů rozlehlé území.

 Nemenším problémem je i vznik škod na budovách, komunikacích, podzemních i nadzemních vedeních energetických a vodohospodářských, jakož i na technologickém a provozním zařízení staveb. Tyto škody byly s majiteli nebo správci vypořádány zpravidla v penězích. Jednalo se o úhradu nákladů na opravu škod, v případě zničeného majetku o náhradu ve výši jeho ceny a následné odstranění stavby.

 Povinnost zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivace všech pozemků dotčených těžbou je zakotvena v zákoně č. 44/1988 Sb. (horní zákon) v platném znění. Rekultivacemi se zde rozumí odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur. 

Z toho důvodu byly zpracovány pro jednotlivé katastry studie „Komplexní řešení  zahlazování následků hornické činnosti“, jejichž cílem bylo vyhodnocení proběhlých i předpokládaných deformací a na jejich základě byly navrženy  opatření pro likvidaci následků důlní činnosti a provedení konečné sanace. Pro jednotlivé doly byly vypracovány technické plány likvidace (TPL), které již zajišťovaly řešení následků hornické činnosti způsobené činností utlumených hlubinných dolů na povrchu, podrobně s rozpracovaností na jednotlivé dotčené území. V r. 2002 byl zpracován „Generel zahlazení následků hornické činnosti v DP DIAMO s.p., o.z. ODRA“, který upřesňoval  řešení sanací do konce útlumu. Aktualizace tohoto materiálu se nyní zpracovává pod názvem „Koncepce zahlazování následků hornické činnosti na krajině a životním prostředí“. Tento materiál bude projednán se všemi dotčenými orgány státní správy a bude pro náš podnik závazný při konečném řešení následků zahlazování hornické činnosti na Ostravsku.

Probíhající rekultivační práce jsou spojeny s uvedením  pozemků dotčených hornickou činností, do stavu, který odpovídá současným požadavkům na vytvoření funkční krajiny. Technologie rekultivace se liší podle budoucího využití rekultivovaných ploch. V rámci technické rekultivace s tím souvisí přeložky inženýrských sítí (el.vedení, plynovody, průmyslová trubní vedení, telefonní přípojky apod.), úprava vodohospodářských poměrů oblasti (např. obnovení vodotečí, úprava gravitačních spádů, čištění toků a vodních děl apod.), vytvarování terénu do konečného požadovaného  reliéfu (např. závozem území inertními odpadními materiály a certifikovanými materiály určenými pro rekultivační účely) a překryv vytvarovaného území biologicky oživitelnými zeminami pro finální úpravu. 

Realizace biologických rekultivací je spojena s ozdravěním životního prostředí a obnovením biologického života v dotčených oblastech. Cílová rekultivace je podřízena budoucí funkci a způsobu využití území, musí být sladěna s územními plány měst a obcí i s návrhy ekologické stability území. V současné době se změnil náhled na cílový způsob provádění rekultivací. Změna byla umožněna především úpravou legislativy počátkem 90-tých let minulého století, upřednostňují se způsoby rekultivace lesnické a ostatní na rozdíl od minulých let, kdy docházelo k preferování převážně zemědělských rekultivací. Je však nutno upozornit na to, že založená lesní kultura plní ekologickou funkci lesa teprve za poměrně dlouhou dobu. Takovéto rekultivované plochy mají nízkou biodiverzitu.

Je nutné si uvědomit, že rekultivační zásahy mají ve většině případů dlouhodobý charakter. Technická příprava stavby (průzkum území – geologický, hydrogeologický apod., příprava projektové dokumentace, u větších staveb posouzení vlivu stavby na životní prostředí nebo změna územního plánu, územní a stavební řízení, vyřízení majetkoprávních poměrů) se za současného právního systému může protáhnout na několik měsíců, popř. i let. Technická rekultivace území je odvislá od rozlohy  zájmového území a náročnosti terénních úprav, při zaplňování nádrží pak i na dostatku vhodného výplňového materiálu. Biologická rekultivace je závislá na zvoleném typu rekultivace, její trvání může představovat časovou osu od několika měsíců do cca 2 let, v případě lesnických rekultivací následuje ve většině případů ještě pětiletá údržba založených porostů, která sestává z ochrany kultur proti okusu zvěří, hnojení, odstraňování zabuřenění plochy, popřípadě i zavlažování v případě extrémních klimatických podmínek.

Přehled rekultivačních staveb

Rekultivační stavby lze rozdělit do několika fází:

a)     Ukončené stavby – Rekultivace v jednotlivých dobývacích prostorech, které jsou nyní ve správě DIAMO s.p., o.z. ODRA, byly zahájeny již před r. 1993 v působnosti OKD, a.s. Celkem bylo až do konce r. 2001 zrekultivováno cca 780 ha ploch. Od r. 2002 – 2006 byly ukončeny rekultivační práce na 10 stavbách na ploše 39,8 ha – viz tabulka č. 1

Tabulka č. 1

b)    Stavby ve fázi realizace – V realizační fázi je v současné době 13 staveb o celkové rozloze cca 107 ha. Z toho na 8 stavbách o  rozloze  cca 87 ha probíhají údržby po provedené lesnické rekultivaci – viz tabulka č. 2

Tabulka č. 2

 c) Stavby ve fázi přípravy – Jedná se o stavby, které se nacházejí ve fázi přípravy – projektové práce, projednávání vlivu stavby na životní prostředí, v územním, resp.stavebním řízení. Jedná se o 16 staveb o celkové rozloze  cca  331 ha – viz tabulka č. 3

Tabulka č. 3

 d)    Stavby plánované – řeší nyní zpracovaná studie „Koncepce zahlazování následků hornické činnosti na krajině a životním prostředí“ . Priorita zařazování staveb do plánu realizace na další roky je stanovena na základě posouzení závažnosti negativního ovlivnění krajiny a obyvatelstva. V neposlední řadě hraje nemalou roli uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu, které se v některých případech stává limitujícím faktorem. 

Jedním z největších problémů, které náš závod bude do budoucna řešit, je sanace termických procesů a následná rekultivace odvalů Heřmanice, Hedvika a Ema. Jedná se o starší odvaly, ve kterých jsou vyšší obsahy uhelných substancí (cca okolo 20%) a  probíhají v nich v současné době aktivní termické procesy.  Na těchto odvalech je realizován monitoring teplotních procesů, jehož výsledky budou podkladem pro zvolení nejoptimálnějšího způsobu rekultivace.

Hlavní problémy při přípravě a realizaci rekultivačních prací

Projektová příprava

V současné době jsme přistoupili ke změně při zadávání zpracování projektové dokumentace stavby. Praxe byla, že projektant zpracoval projektovou dokumentaci – u menších staveb se většinou jednalo přímo o prováděcí projektovou dokumentaci stavby – a investor realizoval veškeré vyjádření a povolení ke stavbě (kácení, užívání pozemků, vodohospodářská problematika, územní a stavební řízení). V případě problémů bylo nutno žádat projektanta o úpravu projektu, což představovalo značnou časovou ztrátu.

Dnes zadáváme zakázku jako celek, tedy včetně vyřízení povolení k realizaci stavby a práce se dle smlouvy považují za ukončené vydáním rozhodnutí o využití území, popř. vydáním stavebního povolení nebo jemu na roveň postaveného rozhodnutí stavebního úřadu, popř. báňského úřadu (jedná-li se v některých případech o činnost prováděnou hornickým způsobem). 

Tento způsob klade větší nároky na projekční organizaci, neboť  vyžaduje, aby projektant vyřešil veškeré problémy, které se při přípravě projektové dokumentace vyskytnou (např. nevyřešené majetkoprávní záležitosti, vynětí pozemků ze ZPF, ekologické posudky, změna kultury pozemků, problémy s kácením dřevin  apod.). Je však daleko pružnější a  rychlejší. Veškeré tyto činnosti jsou realizovány v úzké součinnosti projektant – investor.

Majetkoprávní poměry 

Jedná se o jeden z největších problémů při přípravě a realizaci staveb. Vzhledem k tomu, že DIAMO s.p., o.z. ODRA není , až na malé výjimky, vlastníkem pozemků určených k rekultivaci, je nutné již pro územní, resp. stavební řízení doložit právo investora  provádět na těchto pozemcích stavbu. (dle § 38, resp. § 58 zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění - Stavební zákon). Ve většině případů se tento problém řeší pomocí uzavírání nájemních smluv s vlastníky pozemků, což přináší navýšení nákladů na stavbu, neboť většina smluv je uzavírána za úplatu.

 Dalším problémem jsou pozemky soukromých vlastníků, u nichž není znám trvalý pobyt. V tomto případě jde o dlouhodobý problém hlavně z časového hlediska, neboť řešení např. formou veřejných vyhlášek, popř. stanovením opatrovníka, je časově velmi náročné. Stejným problémem jsou i dědická řízení, která jsou v podmínkách našeho soudnictví velmi zdlouhavou záležitostí.

Bohužel dochází i k vyjmutí soukromých pozemků z plánované plochy stavby.  Např. u nyní realizované stavby „Rekultivace Rudná 5.st. – podél ul. Polanecká“, kde vzhledem k nemožnosti dohody se soukromým vlastníkem byla ze  stavby vyjmuta plocha o rozloze cca 0,5 ha.

 Posuzování vlivů stavby na životní prostředí

U rekultivačních staveb většího rozsahu je nutno provést posouzení vlivu stavby na životní prostředí v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb. Jedná se většinou o odkaliště, haldy a odvaly při úpravě nerudních surovin (bod 2.8., kategorie II, záměry vyžadující zjišťovací řízení), dále se jedná o stavby, kde je použito k rekultivaci více jak 30 000 t odpadních materiálů za rok (bod 10.2., kategorie I – záměry podléhající vždy posouzení), popř. do 30 000 t/rok (bod 10.1., kategorie I). Vzhledem ke stanoveným zákonným lhůtám k vyřizování tohoto procesu, jedná se o časovou prodlevu ve vyřizování stavby od cca 4 měsíců po dobu  1 a půl roku.

Využívání odpadních materiálů pro stavby

Od nabytí platnosti nového zákona o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb.) je nutné veškeré odpady využívané pro rekultivační účely posuzovat jako odpad, ne jako rekultivační materiál, jak tomu bylo dříve.  Je tedy zapotřebí, aby si vybraný dodavatel stavby vyřídil před zahájením prací povolení k provozování zařízení k využívání odpadů. Přitom se ve většině případů, dle požadavků veřejnoprávních orgánů, jedná o výplňový odpadní materiál výluhové tř. I (např. výkopové zeminy, hlušina z těžby, popř. stavební sutě přímo ze stavby). Časová prodleva je v tomto případě od 2 – 5 měsíců.

Změna územního plánu

Vzhledem k tomu, že stavbu lze schválit pouze tehdy, je-li v souladu se schváleným územním plánem příslušné obce, je v případě probíhajících řízení o změnách územního plánu nutno vyčkat se zpracováním projektové dokumentace až do doby po schválení změny ÚP. Jedná se většinou o území, kde došlo ke změně požadavků zastupitelů, popř. občanů obcí vzhledem k novému předpokládanému vývoji obce.  V takových případech je ze strany DIAMO s.p. snaha vyjít obecním zastupitelstvům vstříc v maximální možné míře. Bohužel všechny tyto kroky prodlužují stavbu v přípravné fázi o cca 1-2  roky.

Černé skládky

Tento problém se vyskytuje ve velkém v podstatě na všech stavbách. Ve většině případů jsou území postižená těžební činností mimo zástavbu, takže nic nebrání odkládání odpadů ve velkém. Důsledky jsou hlavně finanční, protože odpady je nutno přetřídit a nevyhovující materiál odvézt na zabezpečené skládky za úplatu. Bohužel tomuto nešvaru není v našich silách zabránit. Nepomáhají značky se zákazem vjezdu, dokonce nepomáhají ani různé formy fyzických zábran.

ZÁVĚR

Příspěvek popisuje velmi stručně činnosti odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO, včetně nejdůležitějších problémů na úseku sanačně – rekultivačních prací.

Dosažené výsledky v oblasti rekultivačních prací prokázaly, že pojem „měsíční krajina“ přestává být „strašákem“ pro oblast Ostravska a okolí a již provedené práce jsou výrazným přínosem pro Moravskoslezský region.

Použitá literatura:

[1] Kolektiv autorů OKD, a.s. IMGE, o.z. (2002): Generel zahlazování následků hornické činnosti v dobývacích prostorech v působnosti DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA

[2] Kolektiv autorů DIAMO s.p., o.z. ODRA (2003): Technický plán likvidace DIAMO s.p., o.z. ODRA

Rekultivace Rudná – 5. stavba – podél ul. Polanecká  -  před začátkem prací (r. 2003)

Rekultivace Rudná – 5. stavba – podél ul. Polanecká  -  po provedené technické rekultivaci (r. 2006)

Rekultivace nádrží Pokrok – před začátkem prací (r. 2003)

Rekultivace nádrží Pokrok – po provedené technické rekultivaci (r. 2006)