Rekultivace ostravsko-karvinského regiónu včera a dnes

Černé uhlí patří k našim nejdůležitějším strategickým surovinám. Při dobývání tohoto nerostu vznikají i negativní vlivy , ovlivňující životní prostředí. Mezi hlavní důsledky patří poklesy území v dobývacích prostorech. Tyto pak následně ovlivňují povrchové stavby, vodní poměry území, dochází k narušení přirozeného reliefu krajiny.

K dalším negativním vlivům těžby patří ukládání oddělené hlušiny na povrchu. V minulosti (50-léta) se provádělo ukládání na malé ploše do velkých výšek, vznikaly tzv. kuželové odvaly, náchylné k samovznícení a zahoření. Důsledkem na konci 50-tých let byla existence asi 30 hořících odvalů v tehdejším OKR. Tyto odvaly silně znečišťovaly ovzduší a staly se v této době velice vážným problémem a ohrožovaly samotnou další existenci OKR. Vzniklá situace vyžadovala zásadní řešení. V roce 1954 byl vypracován první program rozsáhlé asanace a rekultivace devastovaných ploch v OKR. K jeho realizaci byla zřízena u národního podniku OKR - Báňské stavby Ostrava první dvě rekultivační střediska. V roce 1962 vzniká národní podniku OKR - Rekultivace jako účelová servisní organizace Ostravsko-karvinských dolů, aby systematicky a koordinovaně odstraňovala negativní následky při těžbě černého uhlí. Prvořadým úkolem tohoto podniku bylo především řešit komplexně odvalové hospodářství jednotlivých dolů, prioritně provést sanaci hořících odvalů. Postupně se mění systém ukládání hlušiny, začíná se využívat vyčleněných velkých ploch. Tyto velkoplošné sanace a rekultivace zajistily bezproblémové ukládání hlušiny až do dnešní doby, resp. na dalších 10 - 15 let. V posledních letech se hlušina stala významným stavebním materiálem z hlediska výstavby silnic a komunikací, průmyslových zón a jiných staveb.

Historie 1	Historie 2	Historie 3

Podle následného využití , můžeme rekultivační stavby rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny v minulosti převládající se nachází rekultivovaná území, kde byl obnoven původní ráz krajiny, biologickou rekultivací vznikne zalesnění, které umožňuje návrat zvěře a přirozený vývoj přírody. Ve druhé skupině, která se v posledních letech zaznamenává nárůst se předpokládá, že rekultivované území bude sloužit jako příměstská rekreační zóna. Z tohoto důvodu se ponechávají v rámci rekultivační stavby možné vodní plochy, které následně slouží k provozování rybolovu, cykloturistiky, případně koupání a odpočinku obyvatel.

Jako konkrétní příklad můžeme uvést jednu z nejvýznamnějších rekultivačních staveb "rekultivace území Darkov". Realizace stavby započala v roce 1997, ukončení se předpokládá v roce 2010. Celá lokalita byla jak minulosti tak v současnosti ovlivňována důlní činností, která narušila odtokové poměry vodního toku Mlýnka, protékajícího středem zájmové lokality. Vodní tok natolik narušen, že ze střední části území vznikla 40-ti ha vodní plocha, obklopena dalším 100 ha územím. Účelem asanačně-rekultivačních prací je obnovení funkčnosti devastované krajiny, po ukončení by zde měla vzniknout příměstská sportovně-rekreační zóna pro obyvatelé Karviné a okolí. Celkový finanční objem prací je cca 566 mil. Kč.

Darkov 1	Darkov 2	Darkov 3

Darkov 4	Darkov 5

Unikátní stavbou byla rovněž rekultivace Karvinského potoka. Území bylo postiženo výraznými poklesy, které způsobily narušení koryta Karvinského potoka. Cílem stavby bylo znehodnocené území sanovat, vybudovat nové koryto potoka a zamezit podmáčení území tak, aby po ukončení rekultivace území plnilo funkci lesní krajiny. Součástí lokality je historická památka kostel Sv.Petra z Alkantary z 18. století. V roce 1851 vznikla v těsné blízkosti šachta Gabriela a v důsledku následného dobývání poklesl kostel o téměř 35 metrů a vychýlil se od svislé osy o téměř 100. Původně měl být historický kostel zbourán, byl již dokonce vydán demoliční výměr. V září 1994 byly ale zahájeny práce na zkleštění a generální opravy kostela, které byly ukončeny v prosinci 1995. Na opravách kostela se finančně podílelo i OKD. Za dobu realizace v letech 1998 - 2001 bylo Dolem Darkov a Dolem ČSA proinvestováno 65 mil. Kč. Území je hojně využíváno v letních měsících k výuce vlastivědy a k přírodovědným vycházkám okolními základními školami.

Karvinský potok 1	Karvinský potok 2	Karvinský potok 3

Kostel	Rekultivovaný Karvinský potok

Za poslední léta byla realizována řada projektů a staveb, které jsou významným přínosem pro životní prostředí ostravsko-karvinského regionu. Finanční náklady na realizaci těchto asanačně-rekultivačních staveb dosáhly v posledních deseti letech cca 7 miliard korun. Systematicky je naplňován plán asanačně-rekultivačních staveb vyplývající z rámcových, střednědobých dohod uzavřených mezi jednotlivými doly a městy. V praxi to znamená, že již před započetím těžby v příslušné lokalitě, jsou přesně specifikovaný možné negativní vlivy na dané území a jsou zpracována opatření na jejich odstranění. Následné realizované stavby, návrhy technické a biologické rekultivace jsou v souladu s územním plánem a navrženým územním systémem ekologické stability.

Zlepšování životního prostředí, odstraňování negativních vlivů hornické činnosti je jednou z hlavních priorit OKD, a.s.