Největším problémem rekultivačních prací v oblasti severočeské pánve je rekultivace oblastí kontaminovaných uhelnou hmotou, vzácněji i důlními vodami. Výskyt takových ploch je dán do značné míry vývojem uhelné sloje. V oblasti lomu Vršany (rozštěpení uhelné sloje vlivem žatecké delty) a dolu Bílina (anomální vývoj uhelné sloje) lze konstatovat zvýšený výskyt skrývkových hornin v uhelné sloji. Z toho důvodu se na vnějších a vnitřních výsypkách těchto těžebních lokalit často objevují fytotoxické plochy obsahující větší množství uhelné hmoty ve svrchním horizontu. S problematikou kyselých důlních vod se lze setkat zejména při rekultivaci ploch v oblastech výchozu uhelné sloje. Fytotoxicita uvedených lokalit je dána kromě zvýšeného obsahu síry zejména extrémně kyselou půdní reakcí a vyžaduje specifickou metodiku rekultivace.

Předkládaný příspěvek obsahuje charakteristiku významných fytotoxických oblastí a úspěšnost jejich rekultivace pomocí aplikace místních jílovcových sorbentů. Dále jsou zde shrnuty první zkušenosti s využitím biodegradačních metod. Výsledky jsou doloženy sledováním fyzikálních, mineralogických a chemicko – pedologických parametrů hornin jednotlivých pokusných ploch.