Členění ukončených rekultivací dle jednotlivých druhů je ve výměrách a procentech zřejmé z následujícího.
Ing. Jiří Kašpar, Bc. Lenka Měsková
Mostecká uhelná a.s., odbor báňského rozvoje a zahlazování
Hnědé uhlí je, a i při narůstání významu obnovitelných zdrojů zřejmě ještě dlouhá léta bude významným pilířem výroby elektrické energie a tepla v České republice. Výskyt hnědého uhlí na území našeho státu, znalost a prozkoumanost ložisek dávají spolu s profesním umem a technologickou vybaveností záruku efektivní a rentabilní těžby. Hnědé uhlí spolu s ostatními zdroji dosažitelnými v našich podmínkách umožňují pak dlouhodobě relativní nezávislost výroby elektrické energie a tepla v ČR.
Od svého vzniku při privatizaci státních podniků v roce 1993, patří Mostecká uhelná a.s. k významným těžebním společnostem. Svým současným ročním výkonem na úrovni 16 mil. tun pokrývá cca 1/3 spotřeby hnědého uhlí v rámci celé republiky.
Těžba nerostných surovin dnes, s vazbou na moderní způsoby lomového dobývání je převážně založena na použití vysoce výkonných zařízení a jejich kontinuálním provozu. Lomy a jejich výsypky znamenají pro krajinu, kde jsou ložiska suroviny uložena, její přeměnu k níž z historického pohledu dochází v relativně krátkém období několika desítek let. Toto období znamená pro krajinu, vlivem těžby, změnu původní identity včetně dopadů na floru,faunu a ostatní složky životního prostředí.
Proto souběžně s přípravou a těžbou se zabývá MUS sanacemi a rekultivacemi a cílevědomě připravuje zahlazování důlní činnosti v dlouhodobém předstihu. Systémový přístup k provádění sanací a rekultivací eliminuje na nezbytné vlivy těžby a to jak v plošném rozsahu tak i v čase a navrací krajinu novému využití.
Zejména těžba uhlí lomovým způsobem přináší dynamickou změnu morfologie krajiny a mění její původní charakter. Vznikají nové krajinné prvky, jezera, nové tvary převýšených výsypek. Nové prvky v kontaktu s městy a obcemi předznamenávají jiné využití této krajiny, než bylo před zahájením těžby, tzn. takové, které vyhovuje současným resp. budoucím potřebám.
Rekultivační proces začleňování prostoru zasaženého těžbou do funkčního krajinného systému je dlouhodobým atributem, který navazuje na tvarování vnějších i vnitřních výsypek a svahů lomů. K řešení požadavku navrácení krajiny zpět do funkčního systému jsou zpracovány souhrnné plány sanací a rekultivací do zahlazení, které jsou zapracovány do POPD a řeší principy konečného vzhledu krajiny. Výsadba lesů, parků, lesoparků,realizace zemědělských, vodních a komunikačních prvků je stabilizujícím prvkem nového krajinného systému.
K 31.12. 2005 bylo rekultivováno na Mostecku celkem 5599,20 ha ploch. Z toho za dobu činnosti MUS 2715,50 ha.
Členění ukončených rekultivací dle jednotlivých druhů je ve výměrách
a procentech zřejmé z následujícího.
V roce 2005 rekultivační práce probíhaly na území MUS na celkové rozloze 2102,27 ha. Objem prací zahrnuje lokality Vršany - Šverma a ČSA. Členění biologické rekultivace představuje 143,73 ha zemědělské kultury, 928,48 ha lesnické, 46,65 ha vodní a 983,41 ha ostatní rekultivace, včetně funkční a rekreační zeleně.
Průběžně jsme v posledních letech prováděli rekultivace na plochách:
Náklady na rekultivace v letech 1993 - 2005 úměrně sledují vývoj rozsahu rekultivačních prací s vazbou na zvýšený rozsah zahajovaných prací na báňsky ukončených výsypkách v roce 1996. V období po roce 2000 je zřejmé uzavírání rozsahu rekultivačních prací pouze na vnitřní výsypky, s tím,že rekultivační práce na velkoplošných vnějších výsypkách jsou z převážné většiny ukončeny.
Technické a biologické práce, které jsou součástí sanací a rekultivací vytváří nové podmínky pro postupný návrat území k využívání.Plochy, které devastací ztratily schopnost zemědělského, lesnického nebo vodohospodářského využití jsou zpětně uváděny do kulturního stavu. Po provedených sanacích a rekultivacích a postupné revitalizaci, renaturalizaci a zejména následné resocializaci se stávají území nedílnou součástí územního systému mostecka a období těžby se stává historií. Proto stojí jistě zato si připomenout některé z projektů, které byly realizovány na mostecku na územích po hornické činnosti.
Dnes již téměř dokončená sanace a rekultivace vnější velebudické výsypky je jedním z příkladů komplexního zahlazení báňské činnosti. Za dobu 40let bylo na plochu 790 ha založeno 237 mil m3 zemin, převážně hlinito-písčitéhocharakteru. Zakládání probíhalo v letech 1955-1995 a původní území bylo převýšeno až o 75 m.
Závodní dostihová dráha s travnatým povrchem, živými ploty překážek,s výsadbou okrasné zeleně a zatravněnými svahovými tribunami pro 40 000diváků, představuje celkovou plochu 82 ha. Na této ploše probíhaly rekultivační práce od roku 1990. Dostihová dráha byla poprvé představena veřejnosti v září 1997. Dráha umožňuje uskutečňování všech druhů cvalových rovinných dostihů i dostihů překážkových. Kromě hlavní dostihové dráhy je v rámci areálu na nejvyšším výsypkovém stupni vybudována tréninková dostihová dráha, která je kromě tréninků určena pro rekreační ježdění.
Závodní dostihová dráha
Ppředváděcí paddock, věž rozhodčích
Další ze zajímavých ploch je plocha lesoparku o rozloze cca 150 ha. Tato plocha byla v rámci sanačních a rekultivačních prací tvarována a osázena tak, aby svojí koncepcí umožnila vybudování golfového areálu.
Zbývající části velebudické výsypky jsou pak řešeny jako lesoparky,lesy či zemědělské půdy se začleněním zachovaného přírodního biotopu s cílem vytvoření krajiny navazující na okolní původní krajinné prostředí.
Řešením komplexního zahlazení území po lomové těžbě hnědého uhlí je lom Vrbenský a jeho výsypka. Povrchovým lomem Vrbenský byla těžena uhelná sloj pod severní patou vrchu Ressl. Zájmové území o rozloze 500 ha bylo následně zasypáno vnitřní výsypkou lomu Vrbenský. Rekultivace oblasti byla zahájena od roku 1965 zalesňováním vnějších výsypek. Plocha o výměře 22 ha je dnes již součástí lesního půdního fondu.
Lom Vrbenský - včera
Vodní nádrž Vrbenský - dnes
Rekultivační řešení území vnitřní výsypky bývalého lomu Vrbenský bylo od roku 1975 koncipováno jako soubor rekultivačních staveb pro krátkodobou rekreaci obyvatel města ve smyslu sportovního areálu pro provozování automobilových soutěží, které měly na Mostecku tradici. V rámci základních terénních úprav nutných pro umístění okruhu na výsypku byly tvarovány divácké svahy, terénní příčné i podélné sklony plochy vlastního okruhu, včetně příslušného hutnění pod drahou. Návazně pokračovaly práce odvodňovacího charakteru, terénní úpravy svahů mezi areálem a budoucí vodní nádrží, a vegetační úpravy širšího okolí s cílem vytvoření lesoparkových úprav. Závodní okruh byl zprovozněn v roce 1982. Na území vnitřní výsypky bývalého lomu Vrbenský vznikl tak díky rekultivaci závodní okruh mezinárodní úrovně. Jeho délka je 4 148 m.
Vodní nádrž Vrbenský - plážové plochy
Dosypání prostoru bývalého lomu bylo provedeno na potřebnou kótu budoucího dna vodní nádrže, skrývkovými zeminami z lomu Jan Šverma. Vodou byla nádrž napuštěna v roce 1992 dálkovým přivaděčem z Nechranic. Vodní plocha o výměře 39 ha má průměrnou hloubku 3,5 - 4 m s možností provozování vodních sportů. Břehová část je doplněna plážovými a parkovými úpravami.
Výhledová koncepce rekultivačních prací sleduje dotváření krajinných složek s možností vytváření nových vazeb v ekologické a sociálněekonomické sféře a to v souladu s koncepčními souhrnnými plány sanací a rekultivací /SPSaR/. SPSaR jsou zpracovány na těžební lokality do zahlazení a umožňují efektivní optimalizaci v oblasti racionálního přístupu ke krajině.
Přehled rozsahu rekultivačních prací na mostecku
Hlavní úlohy rekultivací jsou sledovány zejména v oblastech zajištění ekologické rovnováhy přírodního prostředí, únosném využití území,ale i modelaci estetických hodnot. Mnohotvárnost a jedinečnost nové krajiny vede k podpoře biodiverzity s výhledovým cílem konkurenceschopnosti rekultivované krajiny s krajinou historickou. Starostlivost o budoucí krajinu je aspektem, kterým MUS podporuje obnovu přírodního prostředí zasaženého báňskou činností.
Názorným příkladem je realizace rekultivačních prací na slatinické výsypce. Částečně je již dnes plocha výhledově připravována pro revitalizační projekt, sledující opatření, která povedou nejen ke zvyšování biologické rozmanitosti, ale i k příznivému uspořádání území, které předpokládá rozvoj resocializace území. Návrhem dopracování rekultivačního parku na území s ukončenou rekultivací je sledováno prohloubení informovanosti,estetické a psychické pohody prostřednictvím nového záměru- naučně oddychového parku s rekultivační tématikou. Projekt je koncipován pro krátkodobou rekreaci, jeho součástí je naučná stezka, která seznámí návštěvníky s problematikou rekultivací, zejména jejich závěrečnou biologickou fází.Skladba dřevin s vysvětlením širších souvislostí a vazeb v krajině bude zajímavým faktem, který motivuje návštěvníky k zamyšlení nad modelací krajinného prostředí v území postiženém těžbou.
Slatinická výsypka - projekt revitalizace
Slatinická výsypka
Současným i výhledovým úkolem rekultivací je také oblast sledování perspektivních energetických plodin. Z energetických plodin bylinného charakteru produkující nedřevní hmotu jsou nejdůležitější víceleté a vytrvalé rostliny. Největší perspektivu na rekultivovaných plochách dle dosavadních výzkumných úkolů má krmný šťovík - Uteuša.
Výzkumná plocha Vršany
Estetické vnímání krajiny, funkčnost a harmoničnost kulturní krajiny vzniká vnímáním a respektováním vlastností území. Vložit tyto prvky do cíle rekultivačních prací tak, aby budoucí generace nepoznali rozdíl mezi stávající a nově vznikající krajinou je úkolem, který plní nemálo odborníků specializovaných v tomto oboru. Snaha krajinotvorného pojetí rekultivačního procesu MUS s vhodným uspořádáním rekultivačních prvků,tj. zeleně, hydrické rekultivace a dalších ekostabilizujících soustav se promítá nejen do rázu krajiny, ale i do sociálně ekonomického rozvoje této oblasti.
Výsledek procesu zahlazování následků báňské činnosti je již desítky let spojen na mostecku s životem obyvatel podkrušnohorské oblasti severočeského regionu. Dnes se stává rekultivační proces kreativní inspirací k začlenění nově vzniklého území zpět do stabilizované původní krajiny.