prof. JUDr. Ing. Roman MAKARIUS, CSc.
Český báňský úřad Praha
Snad žádný z průmyslových oborů nemá tak rozsáhlé požadavky na kvalifikaci pracovníků, jako hornictví. To se týká nejenom technických pracovníků, ale i dělnických profesí. Důvodem nároků na kvalifikační požadavky je vysoký stupeň nebezpečnosti a rizikovosti hornické práce, která z tohoto hlediska stále zaujímá a v budoucnosti zřejmě bude zaujímat přední pozice úrazové statistiky.
Zákon č. 61/1988 Sb. ve svém § 5 odst. 3 stanovil Českému báňskému úřadu nejenom zákonné zmocnění, ale i povinnost vydat obecně závazný právní předpis a v něm stanovit kvalifikační požadavky pracovníků vykonávajících hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem. Jedná se o již tradiční povinnost ústředního orgánu státní báňské správy, která byla v různém rozsahu plněna již v minulosti. Stačí pouze připomenout Obecný horní zákon z roku 1854 a zákon č. 12 ř.z. z roku 1893, které stanovily na svoji dobu velmi přísné požadavky, a to zejména na závodní dolů a dozorce u hor. Tyto funkce byly stěžejní z hlediska řízení hornických prací, a to včetně bezpečnosti práce. Doba, která následovala po druhé světové válce a zejména po roce 1948, stanovila zcela jiná kvalifikační kritéria pro zastávání všech funkcí, a to včetně technických. V době, kdy se kádrová politika stala významným nástrojem, který politické orgány využívaly k udržení mocenských posic, bylo prakticky nemožné, aby báňská správa, v této době pokládaná za technokratický a politicky nespolehlivý orgán, zasahovala do usurpovaných pravomocí vládnoucí politické garnitury.
Po roce 1989 se situace v této oblasti zásadním způsobem změnila. Významným momentem bylo obnovení funkce závodního jako osoby odpovědné za odborné a bezpečné vedení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. Horní právo se vrátilo k zásadě jediné osoby odpovědné za důlní provoz, a to v rozsahu, v jakém ho pojímaly zákony před rokem 1948.
Ve druhé polovině roku 2005 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška Českého báňského úřadu č. 298/2005 Sb. ze dne 12. července 2005, o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů. Tento právní předpis, a to včetně jeho novely, nahradil do té doby platnou vyhlášku Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb. ze dne 21. května 1992. Nová vyhláška nabyla účinnosti 1. srpna 2005.
V § 1 - při vymezení pojmů vyhláška
respektovala speciální právní normy, zejména zákon č. 111/1998 Sb., o
vysokých školách, a stanovila požadavky nejenom na odbornou kvalifikaci, ale
i odbornou způsobilost a odbornou praxi a upřesnila i pojem vzdělání.
Jestliže vyhláška č. 340/1992 Sb. stanovila požadavky pouze na 6 funkcí báňsko-technických
pracovníků, vyhláška č. 298/2005 Sb. jich v § 2 konkrétně vyjmenovává
celkem 11. Důležité novum představuje ustanovení § 3 odst. 3, podle kterého
fyzická osoba organizačně nadřízená z technického hlediska alespoň
jednomu zaměstnanci, který patří mezi touto vyhláškou stanovené odborně
kvalifikované osoby, musí mít odbornou způsobilost minimálně ve stejném
rozsahu, jako jemu podřízený zaměstnanec. Při aplikaci tohoto ustanovení
by mohlo dojít k záměně pojmů odborné kvalifikace (do které nutno
zahrnout zejména vzdělání a praxi) s odbornou způsobilostí, která je
pojmem podstatně širším a zahrnuje v sobě i osobní schopnosti. Např. z požadavku
na vysokoškolské vzdělání v oboru elektrotechnickém pro vedoucího
elektrizace nelze vyvozovat, že by se vzdělání stejného směru požadovalo
i od závodního dolu nebo závodního lomu. Pokud závodní splňuje všechny
požadavky vyhlášky, je nesporné, že jeho odborná způsobilost je v oblasti
řízení báňského provozu prakticky nejvyšší.
To potvrzuje vyhláška i v přechodných ustanoveních, podle kterých je osoba oprávněná k výkonu závodního dolu oprávněna i k výkonu funkce závodního, bezpečnostního technika, báňského projektanta, vedoucího větrání a technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl. Stejně tak závodní lomu s těžbou větší než 500 tisíc tun je oprávněn k výkonu funkce závodního, bezpečnostního technika, báňského projektanta a technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl a závodní lomu s roční těžbou nižší než 500 tisíc tun k výkonu funkce technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl.
Vzhledem k rozličnosti organizační struktury jednotlivých báňských společností a z ní vyplývajících vztahů nadřízenosti a podřízenosti nebylo možno ve vyhlášce jednoznačně konkretizovat ty funkce, které lze pod § 3 odst. 3 zařadit. Autoři vyhlášky vycházeli ze skutečnosti, že v posledních letech začali ovlivňovat, resp. zasahovat do technického řízení báňských podniků pracovníci bez odpovídající odborně-technické kvalifikace zaměření spíše na oblast finančnictví a ekonomie. Vyhláška ve svých důsledcích umožňuje, aby se na odborném a bezpečném důlním provozu podíleli pouze ti pracovníci, kteří jsou pro tuto práci odborně způsobilí. Obvodním báňským úřadům přísluší nejenom právo, ale i povinnost, aby v jednotlivých báňských organizacích stanovily konkrétní vedoucí pracovníky, na které se vztahuje povinnost prokazovat odbornou způsobilost podle § 3 odst. 3. To se týká zejména ředitelů dolů, jejich technických a výrobních náměstků, hlavních inženýrů a pod.
Za odbornou způsobilost pokládá vyhláška nejenom vzdělání, praxi a znalost právních předpisů uvedených v § 3, ale i schopnost jejich uplatnění při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, a to v rozsahu potřebném pro bezpečný a spolehlivý výkon práce nebo funkce. Je tedy zřejmé, že vyhláška obecně diferencuje požadavky na pracovníky různých funkcí ve znalostech, ve vyhlášce taxativně uvedených předpisů. Hloubka vědomostí, které budou vyžadovány od zkoušených pracovníků, musí rozsahem odpovídat tomu, co konkrétní pracovník potřebuje pro bezpečný a spolehlivý výkon práce nebo funkce. Obecná formulace je nezbytná zejména proto, že právní norma není schopna taxativně stanovit požadavky na znalosti potřebné pro výkon každé jednotlivé funkce nebo práce, které jsou ve vyhlášce vyjmenovány. K tomu je nutno poznamenat, že požadavky na znalost předpisů i u pracovníků jedné kategorie nebudou vždy totožné. Tak například rozsah požadavků na revírníky, kteří vykonávají technický dozor při vedení důlních děl v hlubinných plynujících dolech s nebezpečím důlních otřesů, bude zřejmě odlišný od požadavků na pracovníky stejné profese, kteří tuto funkci vykonávají na povrchových hnědouhelných dolech. Požadovaný rozsah znalostí je do určité míry subjektivně odvislý též od náročnosti členů komise, kteří budou znalosti předpisů ověřovat. V každém případě by zkouškou mělo být ověřeno, zda technický pracovník vykazuje odbornou způsobilost právě pro tu funkci, kterou vykonává nebo by vykonávat měl.
K ověřování odborné způsobilosti jsou podle tohoto předpisu oprávněny jednak orgány státní báňské správy, jednak organizace. Podle § 4 ověřují orgány státní báňské správy odbornou způsobilost:
- u pracovníků uvedených pod písm. a) - k), t.j.
u závodního dolu, závodního lomu, závodního, bezpečnostního technika, báňského
projektanta, projektanta instalací elektrických zařízení, geomechanika,
hodnotitele rizik ukládání odpadů, vedoucího větrání, odborného znalce
a technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl (revírníků,
vedoucích úseků, vedoucích polí),
- u fyzických osob organizačně nadřízených z technického hlediska alespoň
jednomu zaměstnanci, jehož odbornou způsobilost ověřují orgány státní báňské
správy,
Vyhláška č. 298/2005 Sb. se vztahuje pouze na ty funkce, které jsou taxativně vyjmenovány. Pokud zákon nebo jiný právní předpis upravuje požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost odlišně (např. technický vedoucí odstřelu, střelmistr a pod.), postupuje se podle jiného zákona nebo jiného předpisu, který má v tomto případě charakter lex specialis. Je tedy zřejmé, že vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, nemá v tomto ohledu charakter komplexní, resp. obecné právní úpravy, protože požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost jsou obsahem i jiných horních a bezpečnostních předpisů. To se týká i osvědčení o odborné způsobilosti, kterou tyto předpisy označují speciálními názvy, jako např. "průkaz odpalovače ohňostrojů" nebo "střelmistrovský průkaz". Samostatný režim mají i osvědčení k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaných orgány státní báňské správy podle § 8a odst. 7 zákona č. 61/1988 Sb., jejichž platnost je pět let ode dne vydání. Vyhláškou č. 298/2005 Sb. se nemění ta ustanovení jiných vyhlášek uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky, pokud se dotýkají názvu osvědčení, termínu zkoušek a přezkoušení a požadavků na kvalifikaci pracovníků, jejichž činnost upravuje. Lze však předpokládat, že v legislativním procesu, při kterém budou báňské předpisy novelizovány, bude snaha požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost ujednocovat, tzn. postupně přijmout zásady stanovené vyhláškou č. 298/2005 Sb.
Ověřování odborné způsobilosti, podle vyhlášky č. 298/2005 Sb., je prováděno komisionálně. Na rozdíl od minulé praxe jsou ke zkouškám oprávněny pouze komise, které stanoví předseda Českého báňského úřadu. Vyhláška nevylučuje, resp. umožňuje jmenování členů komise nejenom z řad pracovníků ČBÚ a OBÚ, ale i odborníků z hornických organizací, škol a pod. Ke zkoušce je pracovník vyzván orgánem státní báňské správy na základě přihlášky. Předpis nestanoví, zda přihlášku podává pracovník, jehož odborná způsobilost má být ověřena, nebo organizace, ve které pracuje, resp. pro kterou má odbornou činnost vykonávat. Z toho vyplývá, že obě možnosti splňují požadavek vyhlášky. V každém případě však musí být k žádosti přiloženy ověřené kopie dokladů o odborné kvalifikaci a doklady o dosavadní činnosti při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.
Pracovníci, kteří jsou podrobováni zkouškám, mají vysokou morální i hmotnou odpovědnost nejenom za činnost, kterou řídí, ale i za pracovníky, kteří ji vykonávají. Z tohoto důvodu je u většiny z nich požadováno, aby své schopnosti a vědomosti dokládali nejenom verbálním způsobem, odbornou praxí a vzděláním, ale i doklady o své dosavadní odborné činnosti, resp. schopnosti. Žadatelé uvedení v § 4 písm. a) až j) (všichni závodní, bezpečnostní technik, báňský projektant, projektant instalací elektrických zařízení, geomechanik, hodnotitel rizik ukládání odpadů, vedoucí větrání a odborný znalec) musí své odborné schopnosti prokázat též předložením vzorové dokumentace podle požadované odborné způsobilosti (např. plánem otvírky, přípravy a dobývání, havarijním plánem, báňským nebo elektrotechnickým projektem a pod.), kterou sami pro důlní provoz zpracovali nebo na jejímž zpracování se podíleli. Zvláštní požadavky vyhláška klade na kvalifikaci závodního dolu a závodního lomu, u kterých při ověřování odborné způsobilosti komise posuzuje i dosavadní výsledky při výkonu technických funkcí (např. odborná úroveň řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, úroveň protipožární prevence, vývoj úrazovosti a nehodovosti), jakož i schopnost řešit provozní situace a mimořádné události (např. řízení likvidace havárie, likvidace závalů důlních děl a pod.), a to zejména s ohledem na schopnost operativního vyhodnocení situace, jakož i správnosti a rychlosti rozhodování. Podle vyhlášky musí mít zkouška vždy část písemnou i část ústní. Z toho lze dovodit, že písemná zkouška společně s protokolem o ústní zkoušce by měly tvořit doklad o výsledku zkoušky. Protokol by měl splňovat veškeré požadavky správního řádu, tzn. datum a místo konání, jména členů komise, č.j. pověření komise k ověřování odborné způsobilosti, jména zkoušených, průběh zkoušky (jaké otázky byly položeny a jak zodpovězeny) a výsledek zkoušky. Tento se hodnotí pouze dvěma stupni - vyhověl nebo nevyhověl.
Termíny řádných zkoušek určí orgán státní báňské správy. Forma tohoto úkonu není stanovena. Běžným způsobem je písemné vypsání zkoušek, avšak i telefonická výzva, nebo i osobní sdělení je možné. Komise oprávněné ověřovat odbornou způsobilost pracovníků byly vyjmenovány Opatřením předsedy ČBÚ č. 17/2005. Některé komise působí v rámci ČBÚ ostatní byly dány do působnosti místně příslušných obvodních báňských úřadů. Za místně příslušný je nutno pokládat ten OBÚ, v jehož úředním obvodě má dozorovaná organizace, ve které fyzická osoba pracuje, sídlo. Pokud se jedná o fyzickou osobu, která není v pracovně-právním vztahu k hornické organizaci, je k ověření odborné způsobilosti místně příslušný ten obvodní báňský úřad, v jehož úředním obvodu má žadatel trvalé bydliště. Úplné znění Opatření č. 17/2005 předsedy Českého báňského úřadu je uvedeno na závěr tohoto textu.
Složením zkoušky podle § 5 je pracovník aprobován k výkonu odborné činnosti. Tuto skutečnost potvrzují orgány státní báňské správy osvědčením o odborné způsobilosti. Vzor tohoto osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu regulovatelné činnosti je uveden jako příloha Opatření č. 17/2005 předsedy ČBÚ.
V případě neúspěchu má pracovník možnost jedné opravné zkoušky, a to nejdříve po uplynutí doby tří měsíců, a to v termínu, který stanoví zkušební komise. Pokud pracovník ani v tomto případě zkoušku nesloží, nebude mu osvědčení odborné způsobilosti vydáno.
Pracovníci, kterým bylo vydáno osvědčení o odborné způsobilosti orgánem státní báňské správy, se musí podrobovat opakovanému ověření, a to vždy do tří let od předcházející zkoušky. Toto opakované ověřování je ve vyhlášce legislativně označeno jako periodická zkouška. Ta se koná rovněž před komisí stanovenou předsedou Českého báňského úřadu. Pracovník, na kterého se vztahuje povinnost periodické zkoušky, se musí u příslušného orgánu státní báňské správy přihlásit nejpozději 60 dní před uplynutím tříleté lhůty. Pokud pracovník u periodické zkoušky neuspěje, může ji opakovat, avšak pouze jednou a nejdříve po třech měsících od neúspěšné zkoušky. Opravnou zkoušku však musí vykonat do šesti měsíců od neúspěšné periodické zkoušky. Nesložením opravné periodické zkoušky nebo nedostavením se ke zkoušce v určeném časovém období šesti měsíců, pozbývá jeho osvědčení platnosti.
Opravnou periodickou zkoušku, resp. její termín musí příslušný orgán státní báňské správy nařídit, a to písemnou formou. Hlavní důvod tohoto ustanovení spočívá v tom, že neúspěch při řádné periodické zkoušce není ještě spojen se ztrátou odborné způsobilosti. Zkušební komise by zároveň s pozváním k opakované periodické zkoušce měla pracovníka vyzvat k předložení osvědčení o odborné způsobilosti a v případě neúspěchu při opakované zkoušce by na tomto osvědčení měla zřetelně vyznačit, že podle § 6 vyhlášky č. 298/2005 Sb., osvědčení o odborné způsobilosti pozbývá (pozbylo) platnosti. Povinnost podrobovat se periodické zkoušce před komisí orgánu státní báňské správy se nevztahuje na pracovníky dozoru při vedení důlních a podzemních děl, ani na odborné znalce.
Na tomto místě je nutno poznamenat, že zadržení nebo odejmutí osvědčení o odborné způsobilosti podle § 45 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb. nelze na tyto případy aplikovat. Zákon připouští možnost zadržení nebo odejmutí oprávnění nebo osvědčení k výkonu činnosti pouze v případě hrubého nebo opakovaného porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Nesložením periodické zkoušky, kterou je ověřována odborná způsobilost, však tento požadavek zákona naplněn není. Je však na zváženou, zda by zákonem neměly být stanoveny podmínky odejmutí osvědčení o odborné způsobilosti tak, jak jsou uvedeny ve vyhlášce, a to i s ohledem na závažný zásah do existenčního postavení pracovníka. I když pracovník vystupuje před komisí jako fyzická osoba, vykonává svoji odbornou činnost v převážné většině v báňské organizaci, kde jeho odborná způsobilost, resp. nezpůsobilost může vážným způsobem ovlivnit, resp. podmiňovat pracovně-právní vztahy. Z tohoto důvodu by měl příslušný orgán státní báňské správy o neúspěšném výsledku, zejména periodické zkoušky písemně informovat organizaci, u které pracovník odbornou činnost vykonává.
Vyhláška nestanoví podmínku, že by pracovník, který chce získat odbornou způsobilost podle vyhlášky č. 298/2005 Sb., musel pracovat v organizaci, která je dozorována státní báňskou správou. Pokud se tato fyzická osoba ke zkoušce přihlásí a splňuje všechny kvalifikační předpoklady, je orgán státní báňské správy povinen jeho odbornou způsobilost ověřit a v případě úspěšného absolvování zkoušky mu také vydat osvědčení o odborné způsobilosti. Jedinou výjimkou z této zásady jsou osoby technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl, u kterých odbornou způsobilost ověřuje komise ustavená na obvodním báňském úřadě, ale povinnost provádět periodické zkoušky je vyhláškou dána organizaci u níž je pracovník v pracovním poměru. Pokud by tato fyzická osoba nebyla zaměstnána v organizaci podléhající vrchnímu dozoru státní báňské správy, mohla by sice získat osvědčení o odborné způsobilosti, avšak k jejímu přezkoušení by z hlediska vyhlášky nebyl nikdo kompetentní a osvědčení by po uplynutí lhůty tří let pozbylo platnost. Rovněž ověřit odbornou způsobilost fyzických osob "organizačně nadřízených z technického hlediska alespoň jednomu zaměstnanci uvedenému v § 4", lze jen v případech, kdy jsou fyzické osoby v pracovně-právním vztahu k organizaci podléhající vrchnímu dozoru státní báňské správy. V případech, kdy jde o jiný, než pracovně-právní vztah, nelze tohoto ustanovení použít.
Zásada pravidelného tříletého periodického přezkušování vyhláškou stanovených pracovníků se nevztahuje na odborné znalce. Tvůrci vyhlášky vycházeli z poznání, že odbornými znalci jsou ustanoveni pouze špičkoví odborníci s dlouholetou praxí, kteří svoji odbornost a teoretickou i praktickou fundovanost svojí prací v báňském oboru již prokázali. Vzhledem k tomu, že odejmutí oprávnění odborného znalce by bylo možné pouze podle § 45 odst. 1. zákona č. 61/1988 Sb., musí být výběru odborných znalců ze strany státní báňské správy věnována mimořádná pozornost.
Ve vyhlášce č. 298/2005 Sb. jsou uvedeny též funkce, které v minulosti nebyly orgány státní báňské správy zkoušeny ani přezkušovány. V tomto případě se konkrétně jedná o osoby technického dozoru pro vedení důlních děl a podzemních děl. Konstrukce vyhlášky vychází ze zásady, že na ty pracovníky uvedené profese, kteří tuto činnost vykonávali ke dni 1. 8. 2005 a jejichž odborná způsobilost byla již dříve ověřena podle vyhlášky č. 340/1992 Sb. a kteří po dni účinnosti vyhlášky č. 298/2005 Sb. tuto funkci vykonávají u jedné a téže organizace, se pohlíží jako na osoby, které ke dni účinnosti této vyhlášky odbornou způsobilost splňují. Tito pracovníci jsou ve tříletém intervalu podrobováni zkouškám ze znalosti bezpečnostních předpisů. Ti pracovníci technického dozoru pro vedení důlních a podzemních děl, kteří tuto funkci začnou vykonávat po dni účinnosti této vyhlášky, nebo kteří přejdou po dni účinnosti této vyhlášky do jiné organizace, se musí před ustanovením do funkce podrobit ověření odborné způsobilosti před příslušným orgánem státní báňské správy.
Ověřování odborné způsobilosti fyzických osob zajišťujících v organizaci odborný a bezpečný výkon hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem vyhláška svěřuje do pravomoci organizace, u které jsou tyto fyzické osoby v pracovním nebo obdobném poměru. Jedná se především o technické pracovníky, kteří nepatří do kategorie osob zkoušených a přezkušovaných komisemi státní báňské správy. Všechny fyzické osoby jejichž odbornou způsobilost ověřuje organizace, a ostatních osob, které nevykonávají opakované ověření odborné způsobilosti, jsou povinny se v organizaci podrobit zkoušce z bezpečnostních předpisů. Tato zkouška musí být opakována každé tři roky.
Rozsah požadovaných znalostí, při všech uvedených zkouškách určuje organizace, a to zpravidla v závislosti na druhu práce, kterou pracovník v organizaci vykonává. Nutno poznamenat, že organizace má nejenom povinnost podle vyhlášky č. 298/2005 Sb. znalosti pracovníka ověřit, ale především podle bezpečnostních předpisů (např. § 12 vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., § 11 vyhlášky č. 26/1989 Sb.) s těmito předpisy pracovníky prokazatelně seznámit. V podstatě stejné povinnosti ukládá zaměstnavatelům i § 133 odst. 1 písm. e) zákoníku práce. Neznalost bezpečnostních předpisů ze strany pracovníka je zároveň nutno posuzovat i jako nedostatek na straně organizace. Proto je v zájmu organizace vést důsledně evidenci o všech školeních, týkajících se bezpečnosti práce.
Na tomto místě je možno poukázat na souvislost mezi vyhláškou ČBÚ č. 298/2005 Sb., která m.j. určuje, kdo je osobou odborně způsobilou pro různé činnosti v hornických organizacích, a zákoníkem práce, kde podle § 132 b odst. 1. těmito pracovníky v zákoně označovanými "odborně způsobilými zaměstnanci" organizace provádí úkoly v prevenci rizik.
Vstupem do Evropské unie převzala Česká republika povinnost uznávat u pracovníků členských států EU odborné kvalifikace docílené v mateřských zemích. Novelou horního zákona č. 61/1988 Sb. byl doplněn § 5a, podle kterého se požadavky na kvalifikaci, odbornou způsobilost nebo jiné požadavky pro výkon činností podle horního zákona a zákona č. 61/1988 Sb. považují za splněné také tehdy, když fyzická osoba předloží potvrzení o své odborné kvalifikaci a jiné způsobilosti vydané příslušným orgánem členského státu Evropské unie. Tento orgán je v každém členském státě pouze jeden a určuje ho přímo zákon, nebo na základě jeho zmocnění, vláda. V České republice je, pro hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, tímto orgánem Český báňský úřad. Zákonná změna byla vyvolána požadavkem vytvoření souladu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady č. 99/42/ES, kterou se provádí postup pro uznávání dokladů o vzdělání pro profesní činnosti, upravené směrnicemi o liberalizaci a o přechodných opatřeních, a kterou se doplňuje obecný systém uzavírání dokladů o vzdělání. Stejná práva mají i občané České republiky, pokud chtějí vykonávat některou z regulovaných činností v kterémkoliv státě Evropské unie. Potvrzení o odpovídající odborné kvalifikaci a jiné způsobilosti pro žadatele z členských států EU, kteří chtějí pracovat v České republice, stejně jako potvrzení o odborné kvalifikaci a jiné způsobilosti občanů České republiky, kteří chtějí pracovat v hornickém oboru v některém ze států EU, uznává, resp. vydává Český báňský úřad. Potvrzení o výkonu těchto činností v České republice vydá Český báňský úřad na základě písemné žádosti, a to v českém jazyce. Pracovníci, kterým byla jejich kvalifikace uznána, se však musí podrobovat periodickým zkouškám , resp. ověřování odborné způsobilosti.
Jak již bylo v úvodu řečeno, došlo po roce 1989 v horním zákonodárství ke změnám, jejichž účelem bylo též otevření podnikání pro všechny fyzické i právnické osoby a zároveň i uzákonění jejich povinností, a to včetně odpovědnosti za odborné a bezpečné řízení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Odpovědnost za plnění těchto povinností stanovil § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb. pro závodního dolu nebo závodního lomu a v ostatních hornických provozech vedoucího pracovníka. Čas prokázal, že pojem "vedoucí pracovník" byl jako označení zvolen nešťastně. Pojem vedoucí pracovník sám o sobě umožňoval velmi široký výklad, byl zavádějící a v hornických organizacích mnohdy nesprávně aplikován. Novela zákona č. 61/1988 Sb. přijatá zákonem č. 206/2002 Sb. tento pojem z § 6 zákona č. 61/1988 Sb. vypustila. V souladu s touto novelou bylo nutno upravit i ostatní podzákonné právní akty, které tento pojem užívaly. Tento úkol splnila vyhláška č. 298/2005 Sb., která v tomto směru změnila vyhlášku č. 72/1988 Sb., o výbušninách, vyhlášku č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, vyhlášku č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, vyhlášku č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, vyhlášku č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, vyhlášku č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích, vyhlášku č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, vyhlášku č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, a vyhlášku č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Ve všech těchto právních normách byl pojem "vedoucí pracovník" nahrazen pojmem "závodní". Ten je organizací ustanovován pro ty hornické provozy, které nejsou ani dolem, ani lomem. Jde např. o samostatné úpravny, které nejsou součástí dolu ani lomu, ražení podzemních děl (metro, kolektory), hlavní báňské záchranné stanice a pod. Závodní v těchto provozech je osobou odpovědnou za odborné a bezpečné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a musí splňovat kvalifikační požadavky stanovené vyhláškou č. 298/2005 Sb. Pro ty provozy, které spadají do kompetence a tedy i zodpovědnosti závodního dolu, nebo závodního lomu, však nemůže být ustanoven "další" závodní.
Oproti dřívějším předpisům vyhláška ve své příloze č. 1 stanoví teoretické požadavky, které jsou v České republice pro výkon vybraných regulovaných činností vyžadovány. Tyto stanovuje pro všechny typy závodních, bezpečnostního technika, všech druhů projektantů, technického dozoru, geomechanika a hodnotitele rizik. Rozsah vědomostí jednotlivých vědních disciplín je stanoven v rozsahu buď magisterského nebo bakalářského studijního programu, případně v rozsahu ukončeného středoškolského vzdělání. Jde o rámcové, blíže nespecifikované požadavky na vědomosti osoby, u které je odborná způsobilost ověřována s tím, že konkrétní požadavky jsou ponechány na úvaze zkušební komise, která by měla vždy přihlédnout k tomu, o jakou odbornou funkci se jedná.
Platná osvědčení o odborné způsobilosti, které vydaly orgány státní báňské správy před dnem účinnosti vyhlášky, zůstávají v platnosti. To se týká i znalců, kteří jsou na základě pověření vydaného Českým báňským úřadem oprávněni zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky vybraných důlních stojů, zařízení, přístrojů a pomůcek ve smyslu § 8 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb. Vzhledem k tomu, že vyhláškou Českého báňského úřadu č. 199/2005 Sb. byla v souladu s právem EU vyhláška o vybraných důlních zařízeních zrušena, ztratila tato osvědčení svůj praktický význam a nelze je v praxi aplikovat. S pojmem znalec se v horních předpisech setkáváme již pouze v ustanovení § 4 odst. 2 vyhlášky č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi.
Vyhláška č. 298/2005 Sb. je základní, avšak nikoliv jedinou, právní normou, kterou Český báňský úřad splnil povinnost danou § 5 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb. obecně závazným předpisem, t.j. stanovit požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pracovníků, kteří vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděné hornickým způsobem, popřípadě projektují nebo navrhují objekty a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, nebo vykonávají některé práce, které souvisejí s hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem, dále pak postup při ověřování odborné způsobilosti pracovníků, pokud tyto požadavky nejsou upraveny zvláštním předpisem. Pomineme-li některé související zákony (např. zákon o vodách, stavební zákon), potom za zvláštní předpisy nutno pokládat všechny ty, které jsou uvedeny u jednotlivých funkcí vyjmenovaných v příloze č. 2 vyhlášky (např. vyhláška č. 72/2002 Sb., o důlní degazaci, vyhláška č. 72/1988 Sb., o výbušninách, vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě a pod.).
Vyhláška č. 298/2005 Sb. je důkazem stále se zvyšující náročnosti na odbornou způsobilost těch pracovníků, kteří hornickou činnost nejenom řídí, ale kteří zároveň nesou morální odpovědnost za zdraví a životy jim podřízených pracovníků. Oprávněně lze předpokládat, že tato právní norma zvýší nároky na báňské školství, zejména vysoké a střední školy, kterým přísluší poskytovat odborné vzdělání nejenom stávajícím technikům, ale i budoucí generaci báňských inženýrů a středních báňských techniků. Je jistě správné, že vyhláška neumožňuje poskytnout žádné výjimky. Tvůrci vyhlášky měli na zřeteli zvýšení úrovně bezpečnosti práce v hornictví - pokud tato vyhláška k těmto snahám přispěje, bude jejího účelu dosaženo.