New Page 1

V roce 1986 jsme se zlatohorskou speleologickou skupinou Hades ovzorkovali dočasně přístupnou, v minulosti těženou křemennou žilnou strukturu, vyskytující se cca 500 m SSV od poutního kostelíka Marie Pomocná (Maria Hilfe), označovanou jako struktura Marie Pomocná III (viz Večeřa J. 1991).

Křemenné žíly se zlatem, které byly předmětem dolování především ve středověku (viz např. Novák Jar., Štěpán V. 1984 aj.), se nalézají ve zlatohorském rudním revíru ZH-sever, v širším okolí poutního kostelíku a Výrova kamene.

Na Habtmannově mapě z roku 1769 jsou uvedena čtyři v minulosti těžená ložiska (Marie Pomocná I. - IV.). Kalenda F. a kol. (1990) uvádí těchto ložisek pět.

Povrchové projevy dolování jsou na uvedené struktuře patrné v délce cca 215 m. V podzemí bylo k přímému pozorování k dispozici 92 m v horizontálním směru, výškově cca 25 m.
Morfologicky nejnižší bod na povrchu související s dobýváním se nalézá ve výšce 659 m n. m. a nejvyšší 727 m n. m. Maximální mocnost zastižených dobývek činila až 3,5 m.

V horizontálním ani vertikálním směru nebyly na žíle, resp. dvou žilách vzdálených od sebe max. 10 m, pozorovány žádné makroskopicky výrazné změny, ani výraznější alterace. Běžná je limonitizace, zvláště v okrajových partiích žil. Oxidů Mn je podstatně méně.

Geologie, petrografie, tektonika

Křemenné žilné struktury jsou vyvinuty ve vulkanosedimentárním komplexu střednědevonského stáří, v nadloží kvarcitového pruhu Příčné hory. Jejich hojnější výskyt v revíru ZH-sever je možno podle Kalendy F. a kol. (1990) spojovat s intenzivními projevy vrásových deformací (vrásy V3 SV-JZ směru) a příčných dislokací (SV-JZ směru).

V celé přístupné části štoly převládá muskovitická břidlice světlých barev, často tufitického charakteru, převážně dvouproužková, příp. kompaktní, deskovitá. Směrem k východu se břidlice stává pestřejší, přibývá v ní karbonátová a chloritická, příp. i biotitová složka. Na několika místech byly pozorovány až několik dm velké čočky kvarcitů (metakeratofyrů?). Horniny jsou poměrně silně navětralé. Průměrná foliace ze sedmnácti měření činí 106/43°, řídce se vyskytují vrásy dm velikostí.

Popis křemenné struktury

Struktura vyplněná křemennou žilovinou je sledovatelná v podzemí v délce cca 92 m, s největšími mocnostmi dobývek až 3,5 m. Průměrná mocnost se pohybuje okolo cca 1 m s tím, že místy dochází k naduřování.Styk s okolní horninou je ostrý.

Struktura vyplněná křemenem (resp. křemeny) se pohybuje v rozmezí 179 - 354/87 - 90 - 82°, tedy směru V - Z až VSV - ZJZ, o mocnosti max. do 3,5 m. Ojediněle se vyskytla příčná porucha o mocnosti cca 0,5 m vyplněná jílem.

Výplň je tvořena převážně kompaktním křemenem, jen zřídka byla pozorována síťovina, příp. chaotické uspořádání drobných křemenných žilek, skládajících celou žílu. V západní části čelby křemenná žilovina vykliňuje.

V širší oblasti jsme zaznamenali pět typů křemenů:
- sklovitý, příp. ledový (i krystalovaný)
- mléčně bílý (i krystalovaný)
- červeně zbarvený (oxidy Fe, příp. vznik sázením ohněm ?)
- šedobílý, hojně s chloritem, okolními horninovými částicemi apod.
- šedobílý (s náběhy do sklovitého i mléčně bílého), zrudnělý - převládá pyrit, i na mázdrách, na příčných žilkách s chalkopyritem, příp. i individuální zrna, s ? arzenopyritem, dále Fe-karbonátem, často vylouženým, hematitem a limonitem (tento typ v podzemí nalezen nebyl).

Na křemenné struktuře převládají první dva typy křemenů, méně se vyskytuje třetí a čtvrtý typ. Šedobílý zrudnělý křemen pátého typu byl prozatím nalezen pouze při stavebních pracech na poutním kostele.

Metodika vzorkování

Křemennou strukturu jsme ovzorkovali s krokem 5 - 15 m.
Celkem jsme odebrali 11 vzorků v podzemí a 3 vzorky z povrchu. Vzorky byl homogenizovány v laboratořích bývalého GP Rýmařov a analyzovány metodou AAS v Brně (Dr. Kolčava D., Dr. Selucká H.) a kontrolně v Rýmařově (Ing. Mátl M.).

Vzorek	Lab.č.	Cu(%)	Zn(%)	Cd(%)	S(%)	Pb(ppm)	Au(ppm)	Ag(ppm)	As(ppm)
1	27637	0,01	0,01	<0,001	0,01	11	<0,01	1	<5
2	27638	0,03	0,01	<0,001	0,02	6	0,34	1	<5
3	27369	0,07	0,01	<0,001	0,00	24	0,44	1	21
4	27640	0,01	0,01	<0,001	0,00	38	0,14	1	11
5	27642	0,01	0,01	<0,001	0,00	<5	0,11	1	<5
6	27641	0,03	0,01	<0,001	0,02	<5	26,60	2	269
7	27643	0,01	0,01	<0,001	0,01	<5	0,07	1	<5
8	57314	110ppm	49ppm	<0,001	0,01	78	0,90	0,26	<5
9	57315	82ppm	41ppm	<0,001	0,02	81	0,40	0,25	<5
10	57316	276ppm	47ppm	<0,001	0,02	82	6,70	0,24	<5
11	57317	192ppm	53ppm	<0,001	0,01	<5	0,55	0,23	<5
12	27644	0,01	0,01	<0,001	0,01	18	0,07	1	9
13	27645	0,02	0,01	<0,001	0,06	10	0,04	1	13
14	27646	0,01	<0,01	<0,001	0,00	<5	0,06	1	< 5

Analytik: RNDr. Selucká H,. RNDr. Kolčava D., Geol. průzkum, n.p., závod Brno 9.7.1986, 12.1.1988
Sb bylo u všech vzorků pod mezí detekce použité metody.

Výsledky analýz

Šest vzorků z podzemí vykázalo obsah zlata vyšší než 0,4 g/t, z toho dva, vzorek č. 6 a 10, obsahy 26,6 g/t a 6,7 g/t Au.
Ze vzorku č. 6, který vykázal nejvyšší obsah As, 269 ppm, byl také popsán kobaltin.
Na stanovení obsahu zlata se určitě nepříznivě podepsalo množství horniny v některých vzorcích (uvedený vzorek č. 6 obsahoval 100% křemene - sklovitého a mléčně bílého, vzorek č. 10 obsahoval cca 50% sklovitého křemene a cca 50% okolní horniny aj.).
Vzorky odebrané na povrchu vykázaly jen setiny ppm Au.

Mineralogický rozbor vzorků

Výzkum byl zaměřen na ověření přítomnosti zlata a sulfidů. 9 nábrusů bylo systematicky prohlédnuto pod mikroskopem a všechna nalezená zrníčka rudních minerálů byla identifikována pomocí energiově dispersního mikroanalyzátoru Link Systems 860/2 (kvalitativně a ve vybraných případech i kvantitativně).
Všechny nábrusy obsahují křemen, event. úlomky světlé metamorfované horniny. Většinou je v menším či větším množství zastoupen limonit.
Ve třech nábrusech byla zjištěna sporadická 0,01 - 0,1 mm zrníčka pyritu. Vyskytují se buď samostatně nebo jako relikty v limonitu či jako idiomorfní zrnka zarostlá v křemeni. Ve dvou nábrusech byla pozorována 0,00x až 0,06 mm velká izometrická zrníčka pyrhotinu, zarostlá buď v křemeni či limonitu nebo volná.
Kobaltin byl zjištěn v nábrusech 6 b a 6 c. Tvoří idiomorfní, izometrická nebo mírně protáhlá zrnka velikosti 0,004 - 0,05 mm, zarostlá v křemeni. V prvém nábrusu byla nalezena 3 menší zrníčka (0,001 mm), ve druhém 2 větší (0,05 mm). Jedno z větších zrnek uzavírá 0,006 mm velkou inkluzi galenitu.
Zlato bylo zjištěno pouze ve stejných nábrusech jako kobaltin. Celkem bylo nalezeno 6 zrníček (3 + 3) o rozměrech 0,00x mm. Největší, zarostlé v křemeni s dutinkami vyplněnými limonitem, má rozměr 0,004 x 0,02 mm). Ostatní zrnka zlata jsou rovněž zarostlá v křemeni nebo v limonitu.
Kromě toho byly v nábrusech pozorovány a ověřeny Ti-oxid, magnetit, monazit.

Složení zlata ( v hmot. %):
6b	1: Au 89,9 Ag 10,1 v křemeni (průměr ze 2 stanovení) 2: Au 89,2 Ag 10,8 v limonitu 3: Au 85,3 Ag 14,7 blízko u sebe (průměr ze 2 stanovení)
6c	1: Au 88,4 Ag 11,2 Cu 0,4 2: Au 88,5 Ag 11,1 Cu 0,4 v křemeni 3: Au 88,8 Ag 10,7 Cu 0,5 blízko u sebe
Krystalochemické vzorce kobaltinu:
6b	1: (Co 0,63 Fe 0,18 Ni 0,04)0,85 As 1,05 S 1,10 2: (Co 0,69 Fe 0,15 Ni 0,05)0,89 As 1,08 S 1,04 3: (Co 0,77 Fe 0,17 Ni 0,05)0,99 As 0,81 S 1,19
6c	1: (Co 0,75 Fe 0,13 Ni 0,06)0,94 As 0,98 S 1,07 2: (Co 0,63 Fe 0,17 Ni 0,17)0,97 As 1,03 S 1,00

/u všech analýz byly odečteny prvky z okolí (Si, u zlata také Fe), které byly pro příliš malé rozměry minerálů zachyceny v analyzovaném objemu/.

Průzkumné práce

Přímo u kostela Panny Marie Pomocné byl odvrtán nejhlubší zlatohorský strukturní vrt ZH-SV-1, který dosáhl hloubky 1.852,4 m. V metráži 54,0 - 59,4 m byl v křemenných partiích zjištěn metodou geochemické brázdy obsah 10,4 g/t Au (Hettler J. 1985).

V širší oblasti proběhly průzkumné práce, které prezentuje Kalenda F. a kol. v závěrečné zprávě Zlaté Hory - okolí z roku 1990.
Celkem bylo ovzorkováno 391 vzorků z křemenných výskytů.
Z rýh MP 1 - 10 bylo odebráno 47 vzorků (ani jeden neměl obsah Au vyšší než 1 g/t).
Dále bylo odebráno 2.168 půdně-metalometrických vzorků v síti 50x10 m, na 18 profilech (délka 350 - 1.700 m). Z toho bylo 47 indikací s obsahy nad 0,1 ppm, ve třech případech přes 1 ppm.
Podstatně příznivěji dopadly šlichové vzorky (zvláště přísvahové), které prokázaly přítomnost zlatinek až 4 mm, při obsazích n.10 zlatinek v 10 l vzorku, o velikosti vzácně až 4 mm.

Závěr

Z výše uvedeného je zřejmé, že v dané oblasti se zlato v ekonomicky zajímavých obsazích vyskytuje pouze na křemennýcdh žilách.

Nově byl pro Zlaté Hory popsán kobaltin, CoAsS. Z Querbachu ve Slezsku jej uvádí Ježek B. (1932), dále např. Kruťa T.(1973) z Horních Hoštic a Zálesí.