Ing. Jaroslava Koudelková, Ing. Petr Mierva
V našem letošním vystoupení se zaměříme na šachťákový a skokový fenomén zvaný pivní zákon. Tímto příspěvkem navazujeme na loňský příspěvek "115. skok přes kůži", který se zaobíral udržováním hornických tradic na akademické půdě naší Alma Mater Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.
Bývalé mnohaleté SVNP charakterizovalo šachták, resp. skok přes kůži, jako nezávaznou hru s velmi přísnými pravidly. A právě tato pravidla přiváděná ad absurdum dodávají šachťákům, resp. skokům přes kůži jejich jedinečnost.
Studentský národ měl vždy dost času, vtipu a prostoru, starostí se mu dostávalo v míře jen nezbytně nutné, a navíc měl k dispozici starodávné hornické tradice. Ty hrály v životě studentů významnou roli. Úzkostlivě bylo střeženo, aby byly předávány v původním nezměněném podání a provedení vždy dalším a dalším mladším generacím. Hlavní starodávné hornické tradice byly povýšeny na slavnosti a byly neodlučně spjaty se všemi významnými událostmi v životě každého studenta. A to dalo vzniku pravidlům, kterými se tyto slavnosti řídí. Z těchto pravidel vzniká posléze zákon zvaný pivní. K dodržování těchto pravidel byl v dávných dobách ustanoven čestný úřad perkmistra veselých slavností hornických, kterým bylo uděleno právo konání na základě listu vydaného Václavem, králem českým, vydaného na Horách Kutných v den Lucie, v měsíci Oktobru, léta páně 1383.
Ku prospěchu akademiků, kteří se zasloužili v 70. letech minulého století o znovuvzkříšení těchto hornických tradic na akademické půdě, a pro odlišení od zbylé hornické obce bylo do čela těchto sesí jmenováno Slavné vysoké a neomylné prezídium.
Většina z nás se již účastnila některé slavnosti - skoku, šachťáku - a ví, že účastníky sese jsou především slavní semestři, kteří mohou být a jsou jmenováni do funkcí, viz §2. Ne všichni účastníci šachťáku se však mohou pyšnit tituly, které vyplývají z jmenovaných funkcí, kteréž to jsou podloženy mnoha mořem masti vypité, četnými ranními bolestmi hlavy doprovázeny a mnohými dobrými skutky dlážděny, a ti z nás, kteří toto nelehké břímě v časech dobrých i zlých nesli, se pyšní ve svých funkcích náležitými tituly dle §3 pivního zákona.
Prezídium - jemu náleží přívlastek slavné, vysoké a neomylné, jeho moc je ku prospěchu celé sese a je neomezená a podřízeno je jen a pouze pivnímu zákonu a také podle §18 má prezídium přísným používáním všech prostředků, které má po ruce, potlačiti každé jednání, které by bylo na úkor všeobecnému veselí. Přece však může dle svého uznání přehlédnouti malé přestupky, pokud mohou tyto přispěti ku všeobecnému veselí.
Ostatní účastníci šachťáku jsou oslovováni příslušnými tituly, všichni jsou slavní, členové prezidiální tablice jsou navíc vysocí, někteří i vzrůstem, ale každý z nich duchem. Co se týká fuxů a fuxií, které vymezuje §10 pivního zákona (Fuxové a fuxie jsou dosud neodskákavší účastníci šachťáku. Fuxové a fuxie mají co nejvíce respektovati semestry a semetriky a počínati si vůči nim uctivě.), a tito nejsou na první pohled rozeznatelní od ostatních účastníků sese. Jejich jediným rozlišovacím znakem je obrovský zápach, kterého se zbaví až slavným skokem přes kůži. A proto se zde vžilo příhodné pojmenování smrdutí fuxové a fuxie. Tolik k účastníkům sesí.
Pro předávání hornických tradic, potažmo pivního zákona slouží na akademické půdě hornické večery - šachťáky. A protože opakování je matka moudrosti, je nutné tyto hornické tradice memorovati často, a tak se šachťáky konají každý týden. Zde je smrdutým fuxům a fuxiím předáván odkaz starobylých hornických tradic a je jim osvětlován pivní zákon.
Pivní zákon je tvořen 89 §, dvěma Hlavami, 18 kapitolami, mnoha odstavci a tisíci po staletí prověřenými pravdami a nepsanými pravidly.
Prvním nepsaným pravidlem, se kterým se fuxové a fuxie setkají, je absence tvrdého alkoholu - špiritusu. Toto pravidlo vzniklo původně kvůli práci horníků v dole na směny, kdy byli někteří z nich nuceni jíti další den do práce. Tento zvyk se osvědčil i v dobách současných na akademické půdě. Jelikož se šachťáky konají ve středy, kdy je v Ostravě přítomno nejvíce studentů (neboť v pondělí a pátek se do školy nechodí) a stále je žádána čtvrteční účast ve výuce, je toto pravidlo velmi užitečné doposud.
Dalším nepsaným pravidlem je způsob vyjadřování souhlasu či obdivu členovi sese. Tento souhlas se vyjadřuje poklepem dlaní pravé ruky o tablici, což má jak vyšší akustický efekt, tak nesporně větší praktický důvod, a tj. možnost sílení se mastí při ovaci, co by při klasickém potlesku nebylo fyzicky možné.
Za zmínku stojí § 38, kde je zmíněno, že každý je povinen při karmínách zpívati dle svých sil. V praxi to znamená důležitá je kvantita, až podružně kvalita. Po hornících přece nemůžeme chtít komorní A.
Sled karmín je dán § 64. Zde jsou taktéž karmíny vzdávající hold akademické obci - Gaudeamus Igitur a hornické obci - Hornický stav.
Jelikož se naše Alma Mater stále rozvíjí a rozšiřuje a vzniká mnoho nových oborů, jsou do průběhu šachťáku zařazovány k jejich poctě i nové karmíny. Příkladem je karmína nově vzniklého oboru Komerční inženýrství v oblasti nerostných surovin, jehož studenti se hojně účastní šachťáků. Slavný semestr Funes, jakožto člen Smečky, více jak rok sliboval složení nové hymny pro tento obor. Při slavnostním uvedení této karmíny nenacházel slavný semestr Funes slov, natož nějakou melodii, pročež SVNP došla trpělivost a pro tento obor určil příhodnou karmínu Nemelem, nemelem.
Způsob potrestání člena sese je pivní zasrání, tzv. P. Z. Podle § 71 P. Z. znamená odejmutí a odepsání pivní cti a všech s ní spojených práv některému provinilému členu tablice. Do P.Z. mohou být posláni ti kdo se proviní tímto, viz § 73:
Například ad 1) Kdo nešetrně mastí mrhá. Jedním z největších provinění tohoto bodu je pivní prostituce - tj. ten kdo poskytne vlastní mast nepřítomnému členu sese, viz § 44.
K zvýraznění trestu je místo masti podávána provinilci celůvka vody, a to při prvním provinění čistá, při následném vlažná a ochucená - nejlépe osolená. Dalším a posledním varováním před vyloučením ze sese jest prezídiem blíže neurčené množství vody, tzv. Kružberk, nebo jiný v oblasti známý a dostupný zdroj pitné vody.
I přesto co jsme zde o věcech nevážných vážně psali a kdy už všichni jsou si naprosto jisti, že k porušení žádného z ustanovení pivního zákona nedošlo, se stává nezřídka, že vše je úplně jinak. Slavné vysoké a neomylné prezidium ve své neomylnosti si může totiž pivní zákon vykládat po svém.
Závěrem můžeme říct, že hornické tradice jsou stále živé a jejich duch nás bude provázet dál, ať již s námi nebo dál s dalšími semestrami a semestrikami.
Zdař bůh!