PhDr. Anna Mayová T 3

Hornická magistrála jako informační dálnice

Popis: Hornická magistrála se nachází na internetové adrese http://hormag.xf.cz. Je to soubor kronik a dějepisných prací o místech, kde se dobývaly rudy a uhlí, a která spravovalo Báňské ředitelství Pražské železářské společnosti Kladno a pozdější Generální ředitelství koncernu kamenouhelné doly Kladno. Ve Středočeském kraji zahrnuje území 75 km od Kounova sloji až do Slaného, Kralup nad Vltavou, do Otvovic, Vrapic do skanzenu Mayrau. Ze skanzenu přes Kladno a Libušín do Stochova, Nového Strašecí do rakovnické části Kladenského revíru a po Lubenské sloji na rudné dolování přes CHKO Křivoklát a uhelném dolování až do Petrovic u Rakovníka. Kroniky jsou doprovázeny řadou příloh a částí zvanou Studijní, kde jsou vypsány v inventárních soupisech archivní prameny ke studiu k uvedeným tématům. Jsou zde i základní údaje o Západočeských, Východočeských a Rosických uhelných dolech. Částí webové stránky http://hormag.xf.cz je také kronika Západočeský uran.

Ve fotoexpozici je pokus o virtuální zobrazení památek, které je zatím ukládáno na CD. Ty obrázky, které jsou dočasně publikovány slouží jako upoutávka. Poslední je galerie malířky Jany Gratzové z dolu Mayrau. Hornická magistrála má ctižádost informovat badatele a zájmovou veřejnost o písemných i hmotných pramenech českých dějin a hornictví v nich. Hornická magistrála navazuje na práce předchozích archivářů BŘ PŽS a GŘ KDK.

Soupis kronik a dějepisných prací HM.

1. Rakovnický a nučický rudní revír 1115-1950

2. Rakovnický kamenouhelný revír 1775-2005

3. Slánsko - popis a krajina do počátků dolování uhlí

4. Hornické Slánsko I. Paměti Jindřicha Marka 1885-1940

4a. Vojtěch Radoš ze Studněvse 1843-1116

5. Hornické Slánsko II. Shromaždování informací o dolování a BGP důl Slaný do r. 1992

6. Malé Přílepy 1463 - 1953

7. Knížka o Vrapicích 1772 – 1872 /Prvních sto let/

Krátký popis císařských Buštěhradských dolů v Čechách

Hornické stezka z Vrapic do Kladna a k Turyňskému rybníku – Záplavám

Technické, stavební a sociální vybavení dolů Buštěhradské dráhy ve Vrapicích

7a. Doly Pražské železářské společnosti 1846 – 1936.

7b. Popisy dolů Pražské železářské společnosti

8. Knížka o Mayrovce 1874 – 2004

I. díl Průvodce po skanzenu Mayrau, expozice

II. díl Průvodce po skanzenu, podzemí a povrch

9. Kronika dolu Nosek 1941 – 1991 ještě není přepsána v PC.

10. Přílohy k dobývání rud:

I. Alois Bláha, důlní měřič Mayrau: Staré železárny v okolí Nučic

II.Rudolf Maxera, lesní správce Křivoklát: Novojáchymovské železárny

III. J. Choc, archivář: Přehled předchůdců železorudného a vápencového revíru Nučice 1800 – 1965

IV. Tabulka keltského osídlení, nacházení a zpracování rud, keltské železářství na rozloze Kounovské sloje, na Rakovnicku a Slánsku

V.Tabulka archeologických nálezů v místech uhelných sloji

11. Přílohy k dějinám dobývání uhlí:

Ing. Jan Karlík, jeho životopis a vynálezy k provozu dolu Mayrau.

Zakladatelé a osobnosti v hornictví na Kladensku

Sto let těžních strojů ve skanzenu Mayrau 1905-2005

Elektrárny na dolech Kladenského revíru

Výročí se samými šestkami: 160 let od zahájení těžby železných rud v Nučicích

160 let od nálezu uhlí Janem Váňou

60 let od vydání práce V.Trejbala k nálezu J.Váni

60. let od dokumentačních cest a kronik F.J.Reže,

archiváře SUŽD Kladno

12.Západočeské uhelné doly Zbůch u Plzně:

Obsah:

-Západočeské doly v archivních fondech Báňského ředitelství Pražské železářské společnosti

-Archivní prameny k dějinám dobývání uhlí v ZUD 1855-1990

-Zbůšský kahan - typ pro naučnou hornickou stezku v ZUD.

13.Rosické uhelné doly Zbýšov u Brna

Obsah:

-Rosické uhelné doly v archivních fondech BŘ PŽS a GŘ KDK

-Seznam dolů Rosicko – oslavanského revíru z r. 1983

-Archivní písemnosti z AF KDK 1945 -1990

-Na havířských stezkách RUD. Místopisný seznam.

Obsah části Studijní:

Studijní část slouží těm zájemcům, kteří chtějí podrobněji hledat v archiváliích báňských fondů Kamenouhelných dolů Kladno, Západočeských. Východočeských a Rosických uhelných dolů.

Archivní písemnosti byly v roce 2005 vybrány podle regionálních autorů, kteří sbírali ať již písemný či fotografický materiál nebo vzpomínky pamětníků.

V roce 2006 jsou v I.části vypsány archiválie o důlní technice a navazující technice dobývání 1945-1990. Je zde zveřejněn seznam knih učitele SOU Stochov F.Smetany, údaje o hloubení a prohlubování dolů, výstavbě důlních děl a zařízení a o rekonstrukci dolů.

V roce 2007 ve II. části jsou archiválie řazeny též tématicky a podle klíčových slov a podle periodizace dějin hornictví v letech 1945-1990 u knihy Studie o technice v ČR. Obsahují archiválie o dobývacích metodách, mechanizaci, provozu,výztužích na dolech a rozbory technologické i ekonomické.

2006. Soupis pramenů k dějinám báňské techniky v kamenouhelných revírech Kladno – Slaný – Rakovník, ZUD,VUD,RUD 1945 – 1990.

Program Studijní 2006 začíná soupisem archivních pramenů k dějinám hornictví v kamenouhelných revírech Kladno – Slaný – Rakovník a v Západočeských /ZUD/, Východočeských /VUD/ a Rosických uhelných dolech /RUD/ Je rozdělen do několika částí, a to: Archivní prameny k důlní technice a k navazující technikám dobývání /1945-1950, 1951-1960/65, 1965-1990/. Pokračuje seznamem knih a prospektů k výše uvedené důlní technice, které jsou uloženy ve skanzenu Mayrau. Dále následuje seznam archiválií k důlní technice v archivním fondu Generální ředitelství Kamenouhelných dolů podle jednotlivých odborných útvarů s hesly: Hloubení dolů, výstavba důlních budov a zařízení a rekonstrukce dolů.

2007. Výpis archivních pramenů u inventářů k dějinám báňské techniky /v uvedených uhelných revírech / podle klíčových slov 1945-1990

Studijní program v tomto roce je detailnější a pokračuje též v členění podle knihy Studie a technice v ČR, podle klíčových slov, která charakterizují jednotlivé pracovní, technické a ekonomické postupy báňského provozu. Je rozdělen do tří částí.

1. Studijní 2007.

Klíčová slova : Dobývání a mechanizace

2. Provoz a stroje GŘ KDK

Klíčová slova : Zátinka, pilíř, stěnování, trhací práce, brázdicí stroje – brázdičky, kombajn, Ostroj, Alpine, Donbas, pluhy, výzkumné ústavy.

3. Pokračování 2007.

Klíčové slovo : Rozbory /provozní, technologické, ekonomické a komplexní/

Kroniky jsou psány jazykem své doby, a to nejen událostmi toho času kdy vznikaly, ale i hornickými zvyklostmi a názvoslovím a stavem tehdejší slovní zásoby společenské i technické.

V části studijní je tento postup poznat, protože archivní písemnosti tento jazyk - technické názvy nářadí, dobývacích metod, technologií…..a dalších se zachovávají, a proto ke seřazen podle klíčových slov, zejména po roce 1945-1990. Ale myslím si, že pro podrobnější studium hornických dějin nebude stačit ani tento první seznam archiválií podle klíčových slov ale plné zveřejnění inventárních soupisů a jejich rejstříků v příštím roce aby si mohl badatelprostudovat všechno, co se z té které doby zachovalo a požádat o zapůjčení v archivu.

Západočeský uran, hornické vycházky:

I. Štola Ondřeje Šlika v Plané u Mariánských Lázní – Zadní Chodov – Dyleň.

II. Měděná stezka severská: Tři Sekery – Hutě – Cech sv. Víta v Drmolu – Zadní Chodov

III. Planská stříbrná stezka do Michalových Hor a Dolního Kramolína

IV. Tepelská cínová stezka do Bečova Nad Teplou a Horního Slavkova.

V. Báňské úřady

VI. Nářadí při hornické práci do 19. století.

VII. Přílohy: Osídlení a hornictví. Archeologie. Krajové pověsti dokládajíc hornictví

Využívání archiválií – informační dálnice webu Hornická magistrála - adresa http://hormag.xf.cz.

Důvody pro tento způsob prezentace ději hornictví je proto, že využívání archiválií tj, vyhledávání informací v báňských archivních fondech před rokem i po roce 1990 a v budoucnosti se provádí z důvodů:

a/ Provozně technických, tj. k likvidaci škod z poddolování, technických plánů likvidace dolů a k soupisu dokumentace k budoucím těžařským aktivitám. Toto rozsáhlé využití využívání archivních fondů báňských i státních přinesl sám život.

Byl to především důl Průhon přímo ve městě Kladně, zastavený ke konci 19. století, který se propadl do hloubky 169 metrů 19. února 1998 a touto škodou z poddolování začala série velkých badatelských úkolů, které sledují všechny stará a opouštěná důlní díla. Přikazují to tradiční báňské právní normy a v současnosti Ministerstvo životního prostředí, které financuje odstranění ekologických škod, pokud se prokáže obec nebo těžař autentickými archivními doklady, tedy archiváliemi, které by měly být ve fondech podnikových archivů právních předchůdců nynějších vlastníků.

Také se neví zcela přesně, jakým způsobem byly uzavírány doly v minulosti, protože neexistovaly nynější normy technických plánů likvidace a vždy se v 19 a do třetí čtvrtiny 20. století počítalo s uhlím jako téměř nezastupitelnou energetickou surovinou. Důlní dílo bylo uzavíráno jen výjimečně a bylo využíváno k některé funkci stávajících formaci dolů, které byly v provozu /větrní, vtažné, vodní a jiné jámy/. Nynější technický plán pracuje s pojmem likvidace, což se objevuje v dolování 19 a první polovině 20. století objevuje velmi zřídka nebo vůbec ne. Soubor technických, správních a právních norem odpovídá vývoji hornictví a jeho provozování v poslední čtvrtině 20. století. Tyto údaje se pracně vyhledávají v archivních fondech původních revírních báňských úřadů, báňského hejtmanství Praha a dalších vysokých báňských fondech. Konečné stadium ukončení útlumu těžby uhlí i rud v historických revírech popisuje studie, která má název Závěrečné zpráva o ložisku.

b Z důvodů památkové péče

Docela – na první pohled akademický – průzkum stavební a plánové dokumentace prováděný v roce 1998 na požádání Památkového ústavu v Ostravě a Ministerstva kultury v archivních fondech podnikových, ale i okresních archivů – v archivním fondech berních správ tam umístněných ukázal nejen přehled a stavební vývoj dolů na ložisku Kladno – Slaný – Rakovník, ale zejména i hornickou minulost lokalit, kterou mají znát i těžaři, než rozvinou geologický průzkum a tím i vlastní těžbu. To jim ukládají i jejich vlastní oborové normy.

Památkový průzkum slouží k registraci technických památek pro Ministerstvo kultury a Státní památkový ústav, aby mohly být využity finanční programy dotující opravy a využívání prohlášené kulturní památky. V našem případě to byl především důl – skanzen Mayrau ve Vinařících. Tento průzkum dále pokračuje již samostatně právě na tomto webu a je nazvaný Hornická magistrála.

Z prvních fází průzkumu vznikl soupis technických a stavebních památek v centrálního kamenouhelného revíru Kladno a zčásti i Rakovník a Slaný publikovaný v příloze časopisu Památková péče, v katalogu Industriální cesty českým středozápadem, technické a stavení památky Kladenska jsou popsány v encyklopedii Technické památky Čech a Moravy a z poslední doby /2006/ výpravnou knihu Dolování uhlí na Kladensku, která je sice neprodejná, ale přístupná badatelské veřejnosti ve studovně Středočeské vědecké knihovny v Kladně.

Dále je dobré si uvědomit, že každý hornický památkový provoz musí mít útvar – kromě technických, provozních oddělení a průvodcovské služby k cestovnímu ruchu také historické a dokumentační oddělení a dělám si naději, že tento web bude jeho základem.

c/ Pro vědecké, správní účely a universitní studium

Společnost pro hospodářské dějiny, Ústav hospodářských a sociálních dějin University Karlovy v Praze, Vysoká škola Báňská – technická universita a další vysoké školy a v případě hornické magistrály i kterýkoliv zájemce o dějiny hornictví a české společnosti může požádat ve státním archivu o následující archivní fondy a jejich podskupiny: Knihy-Copierbuchy , které dokládají styk BŘ PŽS Kladno s centrálním ředitelstvím PŽS ve Vídni a Praze, vývoj prodeje uhlí v různých formách prodejních i obchodních firem, styk s báňskými úřady všech instancí, Svaz majitelů dolů, Ředitelskou konferenci kladenských velkodolů, hospodářskou skupinu báňského průmyslu ve druhé světové válce i další podle vypsaných archiváliích technického a provozního charakteru.

Právní a správní normy, které přímo vyžadují shromažďování a ochranu archiválií předchůdců těžařským společností.

Obecně platí zákon o archivnictví č.499 ze 30. června 2004 o archivnictví, spisové službě a o změně některých zákonů.

K provozování hornictví je od roku 1249 a 1300 platný Horní zákon. V začátcích dobývání uhlí byl vydán v roce 1854 a platil až do roku 1957. V současnosti má

č. 439/1992 Sb a významný je v něm pojem „ staré důlní dílo“ a paragrafy 28, 35, 39, jenž umožňují – po prokázání archivními materiály - financování škod z poddolování Ministerstvem životního prostředí. Na tento zákon navazuje řada právních norem o zacházení s přírodním prostředím

Je to zákonné opatření č. 369/1992 Sb, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 62/1988 Sb o zajišťování starých důlních děl a vedení jejich registru. Registr důlních děl v centrálním Kladně byl vyhotoven odborem důlního měřictví v roce 1998 za spolupráce archivu.

Vyhláška č. 369/2004 je o geologické dokumentaci, geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.

Vyhláška č. 52/1997 Sb ČBÚ, kterou se stanoví k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Požaduje mimo jiné dokumentaci na likvidaci hlavních důlních děl a důlních děl do nich ústících a je součástí technického plánu likvidace dolu. Ukončení útlumu dolování provází Závěrečná zpráva o ložisku. Vypracování takové zprávy je důležitá celá řada technických, majetkoprávních a provozních informací.

Aby se vyhovělo těmto právním, správním, geologickým a technickým normám musí se jít hluboko do historie, tj. archivních fondů právních předchůdců současných těžařských firem, tj. do podnikových archivů. V případě rudného hornictví do počátků dějin českého státu i starších , tj. do archeologických lokalit, které sledují hmotné doklady vývoje společnosti a její obživy – hospodářství. K tomu je nutné sledovat vývoj techniky a provozu hornictví , které provází kromě těžby hmotného produktu také společenské, právní a sociální normy od vzniku státního společenství. A také tu někdy začíná hledání historických údajů pro komplexnější posuzování přírodního prostředí a k ekologickému chování jednotlivců i společnosti, protože ekologický problém začíná se vznikem průmyslové civilizace, nebo lidské civilizace vůbec.

Dosavadní účast badatelů na webové stránce Hornické magistrále, oznámené na sympoziu Hornická Příbram ve vědě a technice 2006 je 210 k datu 29.5.2007.