Prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc.
Historie báňského vzdělávání v historických českých zemích sahá k roku 1716, kdy byla v Jáchymově založena první výuková kapacita pro přípravu báňských úředníků. V průběhu staletí se měnily formy výuky, délka výuky, působiště výukových institucí i organizační podoba báňského školství. Poslední významnou změnou lokalizace byl přesun Vysoké školy báňské do Ostravy v roce 1945, po kterém následovalo v 50. letech 20. století dělení školy na fakulty. Současná Hornicko-geologická fakulta vznikla v roce 1959 spojením samostatné Hornické fakulty a Geologické fakulty.
Báňské vzdělávání bylo od svých počátků spojeno s báňskou praxí. Je tedy zřejmé, že vývoj Hornicko-geologické fakulty byl významně ovlivněn změnami, ke kterým došlo zejména v 90. letech 20. století, a to v podstatě v celoevropském měřítku. V této souvislosti lze hovořit ne pouze o útlumu hornictví, ale o zásadní strukturální změně ve využívání surovinových zdrojů projevující se v poklesu až ukončení produkce klasických neobnovitelných zdrojů jako jsou rudy, uran a uhlí při současném růstu těžby ropy a zemního plynu, stavebních surovin, zvýšeném využití podzemních vod, geotermální energie, netradičních surovin, průmyslových odpadů.
Na tento vývoj musela reagovat i Hornicko-geologická fakulta, a to v oblasti své organizační struktury, výukové i vědecko-výzkumné činnosti.
Počátku 90. let 20. století dominoval v báňském průmyslu útlum těžby a uzavírání dolů, prognózy o zániku hornictví. Není tedy překvapující prudký pokles zájmu o studium „klasických“ oborů spojených s báňským průmyslem, do nichž lze zařadit hlubinné dobývání, lomové dobývání a důlní měřictví. Jestliže ve školním roce 1988/89 činil podíl studentů hornických oboru 55 %, v roce 1994/95 tento podíl klesl na 5 %. Hornicko-geologická fakulta na tento stav reagovala následovně:
a) sloučením kateder do tzv. institutů v roce 1994
b) posílením detašovaného pracoviště HGF v Mostě
c) postupným zaváděním nově akreditovaných studijní oborů
ad a) V důsledku poklesu zájmu o studium hornických oborů čelily některé katedry – jako základní organizační jednotky fakulty – výraznému úbytku studentů. Proto došlo ke sloučení příbuzných kateder a vytvoření institutů jako základních prvků pro zajišťování pedagogické i vědecko-výzkumné činnosti – např. z Katedry hlubinného dobývání ložisek a Katedry lomového dobývání ložisek vznikl Institut hornického inženýrství, což umožnilo zachovat výukové kapacity i při poklesu počtu studentů, zejména denního (tzv. prezenčního) studia. V roce 1999 byl z fakulty vyčleněn dosavadní Institut matematiky a deskriptivní geometrie a převeden do skupiny celoškolských kateder. V roce 2002 byl nově zřízen Institut geoinformatiky.
ad b) Detašované pracoviště fakulty působí v Mostě nepřetržitě od poloviny 70. let 20. století. Nejprve nabízelo výuku pouze lomového dobývání ložisek a ekonomiky hornictví, po roce 2000 k nim přibyly zejména environmentální obory a bakalářské obory pro státní správu, takže dnes počet studentů, převážně ve studiu při zaměstnání (tzv. kombinované studium) přesahuje pětinu studentů fakulty.
ad c) Fakulta si udržela studijní obory spojené s činností báňských podniků, které se týkají geologie, exploatace ložisek, úpravy nerostných surovin, automatizace dolů, ekonomiky nerostných surovin. Jejich obsah byl inovován, aby odpovídal vědecko-technickému a sociálně ekonomickému vývoji posledních let. Postupně byly akreditovány další studijní obory využívající kvalifikaci pedagogů fakulty, které byly zaměřeny na následující oblasti:
- životní prostředí: Environmentální inženýrství; Technologie a hospodaření s vodou; Zpracování a zneškodňování odpadů
- informatika: Informační a systémový management; Geoinformatika; Systémové inženýrství v oblasti surovin
- ekonomika: Komerční inženýrství v oblasti surovin; Ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné správy
- cestovní ruch: Geovědní a montánní turismus
- přírodní vědy: Aplikovaná fyzika materiálů
Hornicko-geologická fakulta se musela dále vyrovnat se dvěmi událostmi, které ovlivnily jak organizační strukturu fakulty, tak její studijní obory, a tím i počet posluchačů. K těmto událostem patřilo:
- v roce 1997 oddělení studijního oboru Výstavba dolů a geotechnika, který se stal základem dnešní Fakulty stavební
- v roce 2002 oddělení studijního oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu, z něhož vznikla dnešní Fakulta bezpečnostního inženýrství.
Uvedené vývojové trendy se projevily v počtech studentů fakulty. Následující tabulka uvádí čísla z tzv. zahajovacího výkazu pro MŠMT, který se sestavuje v říjnu příslušného roku.
|
rok |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
|
počet studentů celkem |
2 667 |
3 011 |
2 536 |
2 797 |
3 178 |
|
z toho kombinovaná forma |
1 057 |
1 182 |
926 |
1 102 |
1 451 |
|
% z celk. počtu |
39,6 |
39,3 |
36,5 |
39,4 |
45,7 |
Z tabulky vyplývá zásah do počtu i struktury studentů fakulty způsobený vznikem Fakulty bezpečnostního inženýrství v roce 2002 i význam kombinované formy studia realizované na detašovaném pracovišti HGF v Mostě a v menší míře i v Ostravě.
Vývoj na počátku 90. let 20. století byl spojen se zrušením kategorie vědecko-výzkumných pracovníků na vysokých školách a s ukončením centrálního financování této činnosti z jediného místa. Věda se na vysoké školy vracela postupně, především formou řešení grantových projektů, a to jak v národním, tak mezinárodním měřítku.
Výzkumná činnost Hornicko-geologické fakulty byla v minulých desetiletích změřena na první fáze životního cyklu báňské kapacity, tj. na průzkum ložiska, výstavbu těžební kapacity, exploataci nerostných surovin, jejich úpravu a ekonomické hodnocení. Útlum hornictví v 90. letech spojený s uzavíráním a likvidací dolů, zahlazováním následků hornické činnosti a řešením tzv. dluhů minulosti ukázal, že životní cyklus báňské kapacity má i svou poslední fázi vyžadující sběr informací, zobecňování zkušeností, srovnání se zahraničím. Hornicko-geologická fakulta se této problematiky chopila a svou výzkumnou činnost orientovala na útlum a likvidaci dolů, zahlazování následků hornické činnosti, environmentální aspekty. Tato orientace se projevila jak v působnosti Grantové agentury České republiky, tak jednotlivých ministerstev, zejména Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Počet získaných výzkumných projektů v rámci Evropské unie není vysoký, podmínky získávání těchto projektů je řadí k těm nejprestižnějším.
Následující tabulka uvádí počty projektů a jejich hodnotu včetně projektů zahraničních v časové řadě od roku 2000.
|
rok |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
|
projekty celkem: počet (tis. Kč) |
47 29 887 |
63 32 268 |
68 37 802 |
65 39 501 |
61 42 275 |
|
z toho zahraniční: počet (tis. Kč) |
4 1 350 |
7 1 293 |
3 237 |
3 2 179 |
3 2 890 |
Prostředky získané z grantových projektů významným způsobem přispěly k financování provozu i investic Hornicko-geologické fakulty.
V lednu 2006 skončí druhé funkční období současného vedení Hornicko-geologické fakulty, které s malými personálními obměnami působilo od r. 2000. Vzniká tak příležitost k určitému bilancování poměrně složitého časového úseku naplněného obavami zejména o naplnění stavů studentů fakulty, které jsou pro ni životně důležití. Po téměř 6 letech lze konstatovat:
- Hornicko-geologická fakulta si jako jediná v České republice udržela akreditovány „klasické“ hornické obory
- udržely se a rozvinuly vazby fakulty s báňskými společnostmi a institucemi, pro něž je fakulta mnohdy jediným partnerem a které naopak HGF podpořily odborně, finančně i personálně
- nově akreditované obory umožnily fakultě vyrovnat se v rozpětí 5 let se ztrátou dvou studijních oborů a udržet si 2 místo mezi 7 fakultami VŠB-Technické univerzity Ostrava z hlediska počtu studentů
- grantové projekty a spolupráce s praxí pokrývají celkové náklady fakulty v řádu desítek procent
- vědecko-výzkumná a z ni vyplývající publikační činnost vytváří předpoklady pro zlepšování personální struktury fakulty
- fakulta rozvíjí svůj sbírkový fond v oblasti nerostů a hornin i historických měřických přístrojů
Název fakulty pochází z historie a lze jej používat jako určitou obchodní značku, avšak její vnitřní struktura je jiná. Propojují se v ní technické a přírodovědné obory, které při flexibilitě fakulty dávají záruku, že historický vývoj v minulosti bude doplněn perspektivu v budoucnu.