Ing.
Radim Blažej, Ing. Marián Zákopčan
Moravské
naftové doly, a.s.
Poznatky z provozování podzemních zásobníků plynu
Uhřice a Dolní Bojanovice
1. Úvod
Tento článek je rozdělen do
dvou částí. První část zahrnuje stručný
popis technologií a zařízení využívaných na PZP Uhřice a PZP Dolní Bojanovice.
A dále jsou uvedeny některé praktické zkušenosti z provozování podzemních
zásobníků – asset management v souvislosti s využíváním
inteligentních polních přístrojů.
Ve druhé části příspěvku
bychom chtěli poukázat na vývoj geologického poznání „Hlavního objektu“ PZP
Dolní Bojanovice za dobu jeho provozování v rámci PZP a jak lze získané
geologicko-provozní informace využít pro optimalizaci skladování plynu, kdy lze
dosáhnout jednak zvýšení aktivní náplně, tak i výkonu PZP.
2. Technologie
Zásobník je provozován
v režimech zatláčení a odběru zemního plynu. Vtláčení a odběr plynu
probíhá z a do VVTL plynovodu DN 700 PN 80, kterým je PZP D. Bojanovice
napojen na mezinárodní měřící stanici (MMS) Brodské (cca 30 km). Na MMS Brodské
je prováděno obchodní měření množství a kvality plynu, plynovod je zde napojen
na tranzitní plynárenskou síť SPP a.s. Bratislava .
Technologické zařízení se dělí na:
1)
technologické
zařízení sond, plynovodní přípojky
2)
technologické
zařízení pro vtláčení plynu
3)
technologické
zařízení pro odběr plynu
4)
řídící
systém PZP
Další část je zaměřena na
vyhodnocení využívaných zařízení umožňujících moderní správu a údržbu
provozovaného zařízení - Flowscanner pro detailní diagnostiku posuvných a
rotačních řídících ventilů a AMS jako softwarový prostředek pro síťové
propojení a průběžné sledování přístrojů a zařízení přímo v procesu.
Flowscanner
Ve své podstatě je Flowscanner počítačová jednotka
schopná simulovat analogový řídící signál v rozsahu 0-50 mA, resp. 0-10 V.
Disponuje dále integrovanými
převodníky na snímání tlakových poměrů na jednotlivých komponentech
ventilu, rozhraním na připojení
snímače polohy indikujícího zdvih
ventilu a třemi pomocnými analogovými vstupy použitelnými např. na snímaní
procesního tlaku, průtoku nebo teploty.
Je to kompaktní a přenosný
systém plně závislý od venkovního
napájení, umožňující diagnostiku jakýchkoliv vzduchem ovládaných posuvných a
rotačních řídících ventilů nezávisle na typu (výrobci).
Ve světě už delší dobu
existují trendy, které směřují k tzv. plánované údržbě ventilů, v průběhu
pravidelných odstávek technologie.
Kdyby jsme chtěli mít 100% jistotu, že ventily dokážou spolehlivě
pracovat v technologii mezi jednotlivými odstávkami, měly by být každou
odstávku teoreticky demontovány ze svých pozic a starostlivě prohlídnuty
kvalifikovaným personálem.
Při takové inspekci by se
zjistilo, že z celkového množství demontovaných ventilů si dílenskou
údržbu vyžadovala pouze část celkového počtu. Je zřejmé, že taková operace by
byla časově a finančně velmi náročná, takže výsledná cena kterou bychom
zaplatili za spolehlivost technologie by byla neakceptovatelná.
Využitím Flowscanneru, jako
zařízení schopného otestovat provozní stav ventilů, bez toho aby bylo nutné
ventil demontovat z technologie se nabízí možnost věnovat pozornost jen
těm ventilům a jejich jednotlivým komponentům, které si to reálně vyžadují.
Princip diagnostiky takových
ventilů spočívá v tom, že kontrolu nad ventilem přebírá prostřednictvím I/P
převodníku flowscanner a v průběhu vykonávání plného zdvihu ventilu snímá
aktuální výšku zdvihu a hodnoty mezi I/P převodníkem a korektorem, tlaku za
korektorem a tlaku pracovního plynu.
Diagnostiku je možné vykonat
souborem testů, ze kterých každý umožňuje získat jedinečné údaje o chování
ventilu:dynamický test, statický bodový test, rychlost zdvihu, rozlišení
ventilu.
Dynamický test je hlavní test a jeho výsledky
poskytují největší množství údajů o ventilu.
Při tomto testu flowscanner
sbíra údaje o výšce zdvihu a tlakových poměrech na ventilu v průběhu provádění
plného zdvihu ventilu, při lineární změně řídícího signálu.
Analýzou naměřených hodnot
lze posoudit:
·
zdroj
ovládacího tlaku, zda je k dispozici dostatečný průtok
·
bench
set a tím i přítlak na sedlo a pokud se nadefinují provozní tlakové poměry na
ventilu tak i přítlak na sedlo za pracovních podmínek
·
tření
na ucpávkách a tím i riziko úniku procesního média
·
výšku
zdvihu
·
kvalita
dosedu zátky do sedla
·
kalibraci,
dynamickou linearitu, dynamické chybové pásmo individuálně pro I/P převodník,
korektor nebo pro celý systém
Kontrola stavu řídících
ventilů se provádí pravidelně na PZP Dolní Bojanovice i PZP Uhřice
součástí prezentace bude vyhodnocení výsledků za rok 2004.
AMS
Mezi přístroje v technologii se řadí veškerá zařízení
sloužící k udržení výrobního procesu v chodu, jako jsou čerpadla, ventily,
vysílače měřených veličin ap.
Údržba těchto zařízení a
správa informací, které je o nich třeba ve výrobních provozech uchovávat, jsou
zpravidla poměrně náročné. Kvalifikovaná obsluha je obvykle nucena každý
přístroj prověřovat odděleně, mimo provoz pomocí speciálních nástrojů a
programů. Tento postup je často velice časově náročný a nespolehlivý.
Software AMS (Asset
Management Solution) umožňuje tyto přístroje síťově propojit a sledovat jejich
chování on-line. Tento prostředek je implikován do řídícího systému PZP Uhřice.
Základním kamenem AMS je
Field Server, který digitálně komunikuje se všemi přístroji uloženými do společné databáze. K Field
Serveru lze snadno připojit další programy
SNAP-ON pro individuální monitorování a diagnostiku různých typů
přístrojů. Základní program pro
diagnostiku a monitorování všech přístrojů je Field Manager.
Obsluha tak monitoruje a
zpracovává data z přístrojů snadno a efektivně přímo z velínu. Získané
informace slouží zejména k optimalizaci řízení údržby a redukci času a
nákladů na cenově náročný servis.
Největšími výhodami tohoto
systému jsou:
·
konfigurace
přístrojů na dálku a automatický záznam o všech provedených změnách
·
On-line
monitorování stavu a nastavení výstražných hlášení pro kritické parametry
·
Predikce
údržby založená na stanovených podmínkách vzhledem k různým parametrům
·
dálková
diagnostika vlastních přístrojů a celých měřících smyček, porovnávání nastavení
přístrojů, přenášení konfigurací z přístroje na přístroj
·
snadné
a rychlé uvádění polní instrumentace do provozu, autotesty, autokalibrace,
archivace a tisk parametrů nastavení
·
Vedení
komplexní dokumentace o všech přístrojích včetně náhradních dílů, všech
změnách, nastaveních a kalibracích
·
Podpora
konvenčních přístrojů umožňující zavedení všech přístrojů a zařízení do
databáze
V současné době
„restrukturalizací“ je tento softwarový prostředek velmi dobrým pomocníkem
k udržení či dokonce zvýšení přesnosti a spolehlivosti přístrojů polní
instrumentace. Jeho zásadním přínosem je efektivní správa a predikce či
lokalizace závad.
3. Optimalizace provozování „Hlavního objektu“
Za období od zahájení
provozu obou PZP projevila nehomogenita geologické stavby jednotlivých
skladovacích objektů, hlavně z pohledu hydrodynamické komunikace mezi
jednotlivými krami nebo částmi uvnitř samostatných ložiskových struktur. Tyto
detaily se v průběhu primární těžby plynu ev. těžby ropy nemohly projevit
z důvodu nesrovnatelně mírnějšího tempa odtěžování, které je účelné kvůli
hospodárnému využití ložisek, tz. dosažení jejich maximální vytěžitelnosti.
Budování PZP Dolní
Bojanovice z pohledu podzemní části probíhalo v několika etapách.
V současnosti se plyn na této lokalitě skladuje v pěti ložiskových
objektech – původních ložiscích ropy a plynu, které se nacházejí
v hloubkovém intervalu 750 – 2070 m. Nejvyšší z nich je vázán na
sedimenty 16. sarmatského písku (vytěžené plynové ložisko) a ostatní (částečně
vytěžená ropoplynová ložiska) v lábských píscích středního bádenu.
V rámci první etapy bylo v listopadu 1999 zahájeno
vtláčení do 1. a 2. kry tzv. „Hlavního objektu“, který je zároveň největším a
nejvýkonnějším objektem celého komplexu PZP Dolní Bojanovice. Ve druhé
fázi budování byl v roce 2000 zásobník rozšířen o objekty „16. sarmat“,
„Čočky“ a 3. kru „Hlavního objektu“. Jako poslední byl v roce 2004
k zásobníku připojen objekt „Lábský obzor – JV“.
Komplikovanost geologické stavby lábského obzoru je
geneticky podmíněna jeho deltovým charakterem a značným tektonickým narušením,
které způsobuje jeho členění na samostatné nebo jen částečně komunikující kry.
Z toho důvodu se názor na jeho geologickou stavbu s přibývajícími
geologickými informacemi značně měnil.
„Hlavní objekt“ je tvořen dvěma polohami jemně až středně
zrnitých písků s mocností do 20 m, uložených ve střední hloubce 1600 m.
Jejich porozita kolísá mezi 10 a 25% a propustnost se pohybuje v rozmezí
100 – 750 mD. Přesto že písky jsou vzájemně odděleny jílovým proplástkem o
mocnosti 3-15 m, ve většině případů mezi sebou navzájem hydrodynamicky
komunikují.
Od doby objevení ložiska v roce 1974 sondou P-62 do
začátku výstavby zásobníku se geologická představa o tomto objektu opírala
hlavně o informace získané při vrtání 7 sond sloužících k primární těžbě plynu
a ropy a 7 vrtů ohraničujících ložisko (obr. 1 a 2). Na této etapě geologického
poznání struktury byl objem aktivní náplně budoucího zásobníku odhadován na
180 mil. m3 zemního plynu (tab. 1).
Obr. 1 a 2 –
Jedna z původních představ o geologické stavbě 1. (vlevo) a 2. (vpravo)
písku lábského obzoru dnešního „Hlavního objektu“ (rok 1990).
V roce 1997 bylo učiněno rozhodnutí o konverzi ložiska
Poddvorov na PZP Dolní Bojanovice a v této oblasti bylo provedeno 3D
seismické měření. V následujícím roce byl proveden hydrodynamický výzkum
sond a reinterpretace karotážních měření. Na základě jejich výsledků byl
zpracován matematický model ložiska, podle kterého by v 1. a 2. kře
„Hlavního objektu“ mohlo být uskladněno 265 mil. m3 plynu.
Po získání nových informací z pěti sond, vrtaných pro
účely PZP (1998-99), byla geologická stavba opět přehodnocena (obr. 3 a 4) a
modelovaný objem aktivní náplně dosáhl hodnoty 277 mil. m3 plynu (tab. 1).
V roce 2000 byla do systému PZP zapojena 3. kra
„Hlavního objektu“ – vytěžené ložisko ropy s aktivním vodním zápolím,
které od 2. kry odděluje systém zlomů. Rovněž její zásluhou po aktualizaci
matematického modelu vzrostla předpokládaná skladovací kapacita na úroveň 308
mil. m3.
V prvních sezónách náběhového období byly získány
podrobné provozně-geologické informace o hydrodynamické komunikaci mezi
jednotlivými oblastmi v rámci celého skladovacího objektu. Provádění
těchto testů bylo možné hlavně díky řídícímu systému PZP, pomocí kterého je
možné kontinuálně dálkově sledovat a archivovat všechny důležité údaje ze sond
(tlaky, teploty, průtoky a jiné) a operativně řídit průběh celého testu.
Obr. 3 a 4 –Představa o geologické
stavbě 1. (vlevo) a 2. (vpravo) lábského
písku při zahájení provozu PZP (rok 1999).
V roce 2002 byly odvrtány dvě nové vtlačně-odběrové
sondy a byl proveden 1. reprocesing 3D seismiky. Nové údaje byly společně
s dosavadní analýzou provozu objektu použity pro přepracování
matematického modelu ložiska a jeho výstupy se staly podnětem pro rozhodnutí o
snížení minimální úrovně provozního tlaku z původních 10 MPa na hodnotu
8,5 MPa. Tím se skladovací kapacita „Hlavního objektu“ zvýšila na 345 mil. m3.
Obr. 5 a 6 – Doposud poslední aktualizace geologické stavby
1. (vlevo) a 2. (vpravo) lábského písku
(rok 2004).
![]() |
Tab. 1 – Vývoj projektované aktivní náplně „Hlavního
objektu“
Rozvoj skladovací kapacity „Hlavního objektu“ je
v současnosti řešen také z hlediska optimalizace skladování plynu v
jeho jednotlivých krách, či mezikrách. V letošním roce již proběhly
nebo probíhají práce zaměřené na tři části struktury (obr. 7), ve kterých je
podle provozních zkušeností dosud nevyužitý potenciál jak z hlediska
kapacity, tak i výkonu.
O nedostatečném využití oblastí v okolí sond P-76 a
P-62 svědčí vývoj jejich ložiskového tlaku v průběhu cyklování plynu
(hlavně jeho zaostávání za ostatními oblastmi ve druhé polovině odběrové
sezóny). Proto v červnu letošního roku byla původně pozorovací sonda P-76
zapojena do sběrného systému PZP a bylo do ní zahájeno vtláčení.
Obr. 7 – Strukturní mapa na povrch 1. lábského písku
s vyznačením perspektivních oblastí.
Do oblasti sondy P-62 byl v červenci letošního roku
odvrtán horizonrální vrt P-101H, který byl vrtán způsobem Re-entry
z původního vrtu P-101, zastihující část lábského písku ve zlomu. Hloubení
tohoto vrtu opět dokázalo komplikovanost geologické stavby objektu, protože
trajektorie musela být operativně upravována. Navzdory tomu však celková délka
otevřeného písku činí projektovaných téměř 300 m. Po připojení do sběrného
systému PZP bylo do sondy zahájeno vtláčení plynu výkonem cca 1,3 mil. m3/den.
Třetí nadějnou oblastí z hlediska efektivního využití
skladovacího prostoru se jeví 3. kra „Hlavního objektu“. Podle jeho dosavadního
chování a předběžné aktualizace matematického modelu bude možné původně
projektovanou aktivní náplň zvýšit.
Předpokládané konečné řešení nejenom tohoto objektu vyplyne
z upřesněné geologické stavby, která se v současnosti zpracovává pro
lábský obzor na dané lokalitě na základě nově reprocesované 3D seismiky. Toto
zpracování umožní využít seismické materiály pro nové nadstavbové postupy
využití (AVO analýzy, studium seismických atributů, spektrální analýzy a jiné).
Novinkou by mělo být i využití nového světového trendu ve zpracování
seismických dat a to předsoučtové migrace, jak ve verzi časové (PSTM), tak ve
verzi hloubkové (PSDM). Všechny tyto nové postupy zpracování mají sloužit
k upřesnění geologické stavby, prostorového rozložení kolektorských
vlastností hornin a v neposlední řadě k stanovení rozsahu nasycení
struktur uhlovodíky (především plynem).
Na základě nového zpracování geologické stavby lábského
obzoru v poddvorovské a bojanovické oblasti, zahrnující i výsledky vrtby
P-101H, se na začátek roku 2006 plánuje sestavení nových matematických modelů
pro všechny skladovací objekty PZP Dolní Bojanovice nacházející se v daném
obzoru.
4. Závěr
S přibývajícím množstvím geologických a provozních
informací v průběhu náběhového období se v případě skladovacích
objektů PZP Dolní Bojanovice značně měnil a upřesňoval názor na jejich
geologickou stavbu, k čemuž nemalou měrou přispěla analýza hydrodynamické
komunikace mezi jednotlivými částmi skladovacího obzoru při cyklování plynu.
Zároveň se od úrovně geologického poznání struktur mohou
zásadně měnit i základní parametry objektů, jako aktivní a základní náplň,
maximální denní výkon, rozsah provozních tlaků, počet vtlačně-odběrových sond a
jiné. V optimálním případě lze očekávat pozitivní změnu parametrů stejně jako u
„Hlavního objektu“ PZP Dolní Bojanovice.
5. Literatura
1.
RNDr. Jana Hudcová - Využití
1. a 2. písku lábského obzoru na ložisku Poddvorov - východ pro účely
uskladňování zemního plynu, Hodonín 1995
2.
RNDr. Miroslav Pereszlényi,
CSc. a kol. - Geologická stavba, ropoplynonosnosť a petrofyzikálne vlastnosti
1. a 2. piesku lábskeho obzoru v severovýchodnej časti štruktúry Poddvorov -
Geologická štúdia možnosti konverzie ropoplynového ložiska na podzemný zásobník
zemného plynu, Bratislava 1998
3.
RNDr. Jana Hudcová, Ing.
Richard Bittner, CSc. - Modelování konverze ložiska 1. a 2. písku lábského
obzoru - Poddvorov - východ na PZP, Hodonín 1998
4.
RNDr. Pavel Bošácky a kol. -
Simulácia konverzie ropo-plynového ložiska 1. a 2. piesku lábskeho obzoru v
severovýchodnej časti štruktury Poddvorov na podzemný zásobník plynu, Bratislava
1999
5.
RNDr. Pavel Bošácky a kol. -
Ložisková simulácia konverzie 3. kryhy ropo-plynového ložiska Poddvorov SV na
PZP, Bratislava 2000
6.
RNDr. Pavel Bošácky a kol. -
Matematické modelovanie PZP Poddvorov SV po vtlačno-odberovej sezóně 2000 –
2001, Bratislava 2001
7.
RNDr. Pavel Bošácky a kol. -
Súhrnná správa simulácií konverzie ropo-plynových ložísk lábského obzoru
(hlavný objekt a čočky) a plynového ložiska 16. Sarmatského obzoru v severnej
časti štruktúty Poddvorov na podzemné zásobníky zemného plynu, Bratislava 2003
8.
RNDr. Pavel Bošácky a kol. -
Ložisková simulácia konverzie 3. kryhy ropo-plynového ložiska Poddvorov SV na
PZP, Bratislava 2005