Ing. Václav Obluk
(autorizovaná osoba pro oblast posuzování vlivů na životní prostředí
podle zákona č. 100/2001 Sb.)
Ř Účelem procesu EIA je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané
vlivy vybraných připravovaných záměrů na životní prostředí a veřejné
zdraví ve všech rozhodujících souvislostech jako objektivní odborný
podklad pro následující rozhodovací proces, ve kterém se rozhoduje o
povolení záměru.
Proces EIA představuje významný preventivní nástroj
ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a je významný a přínosný
i pro podnikatelskou sféru, neboť může včas upozornit na možné
environmentální problémy spojené s uvažovaným záměrem a přispět k
jejich řešení (zpravidla je totiž včasné řešení potenciálních problémů
v předinvestiční fázi přípravy záměrů levnější než dodatečná řešení
těchto problémů, zejména pak v případech, kdy jsou tato řešení prováděna
až v etapě vlastního provozu).
Rozsah posuzování vlivů záměru na životní
prostředí a veřejné zdraví je stanoven tak, aby vedl ke komplexnímu
posouzení záměru z hlediska jeho přímých i nepřímých vlivů na životní
prostředí a veřejné zdraví, a to při provedení i neprovedení záměru.
Ř Posuzují se vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí,
které zahrnují vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové
prostředí, vodu, ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný
majetek a kulturní památky, včetně jejich vzájemného působení a
souvislostí.
Vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví se přitom
posuzují ve všech časových etapách spojených se záměrem (tj. při přípravě
záměru, provádění, provozování i jeho ukončení) s tím, že se posuzují
vlivy i v případě nestandardních provozních stavů. Vychází se přitom ze
stavu životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru.
1. P r e v e n c e
Posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné
zdraví je prováděno v nejranější fázi přípravy záměru
2. D e m o k r
a t i č n o s t
Posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné
zdraví umožňuje účast všech zainteresovaných subjektů včetně veřejnosti
3. V a r i a n t n o s t
Kde je to účelné, hledá se optimální řešení
z více variant
4. S y s t e m a t i č n o s t
Při posuzování vlivů na
životní prostředí a veřejné zdraví se uplatňují kauzální argumentační
řetězce "když - potom"
5. K o m p l e x n o s t
Posuzování
vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je prováděno jako souhrnný
pohled z věcného a časového hlediska
6. D i f e r e n c i a c e
Při
posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví se respektují
specifika se soustředěním na rozhodující problémy
7. P r o k a z a t e l n
o s t
Posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je
založeno na zdůvodněné predikci vlivů
8. P r o f e s i o n á l n o s t Ř
Posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je založeno na
standardních metodách, expertním úsudku a odpovědnosti
9. O b j e k t i v i
t a
Posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví vychází
z objektivně zjištěných údajů bez akceptace partikulárních zájmů
10. S
r o z u m i t e l n o s t
Výsledky posuzování vlivů na životní prostředí
a veřejné zdraví se předkládají ve srozumitelné formě
Ř Proces EIA je v souladu s principem prevence orientován do nejranější
fáze přípravy záměru a v tomto smyslu je součástí předinvestiční fáze
přípravy investičního záměru: - U záměrů, které jsou v režimu stavebního
zákona, to v praxi znamená, že výsledné stanovisko k posouzení vlivů
provedení záměru na životní prostředí je jedním z nezbytných podkladů
pro územní řízení (bez tohoto stanoviska nelze vydat rozhodnutí nebo opatření
nutná k provedení záměru v žádném správním ani jiném řízení nebo v
jiném postupu podle zvláštních předpisů). - U záměrů, které jsou v režimu
horního práva, je stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní
prostředí jedním z nezbytných podkladů pro rozhodnutí o stanovení dobývacího
prostoru (popřípadě před územním rozhodnutím pro využívání ložiska
nevyhrazeného nerostu), resp. pro povolení hornické činnosti (popřípadě
povolení činnosti prováděné hornickým způsobem).
Optimálním postupem
je takový přístup, kdy výsledek procesu EIA, resp. stanovisko k posouzení
vlivů provedení záměru na životní prostředí, může být využito pro
dokončení příslušné dokumentace (např. plánu otvírky přípravy a dobývání).
Ř V případech, kdy je např. plán otvírky přípravy a dobývání
prakticky hotov a teprve následně je řešeno posuzování vlivů záměru na
životní prostředí a veřejné zdraví, mohou požadavky vyplývající z
tohoto procesu vyvolat problémy v další přípravě záměru, zejména v případech,
kdy je nezbytné provést určité korekce záměru.
Příslušnými úřady, které organizují proces EIA a vydávají pro oznamovatele záměru stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, jsou Ministerstvo životního prostředí nebo organy kraje v přenesené působnosti (tj. jednotlivé krajské úřady) a v případě hl. m. Prahy Magistrát hl. m. Prahy.
Ministerstvo životního prostředí zajišťuje proces EIA u následujících
záměrů:
záměry uvedené v příloze č. 1 sloupci A zákona č. 100/2001
Sb.,
záměry uvedené v příloze č. 1 sloupci B zákona č. 100/2001 Sb.,
pokud je oznamovatelem Ministerstvo obrany,
příslušné změny výše
uvedených záměrů,
všechny záměry podléhající mezistátnímu posuzování,
Ř záměry, u kterých je příslušný orgán krajský úřad nebo Magistrát
hl. m. Prahy, pokud si tuto působnost v jednotlivém případě Ministerstvo životního
prostředí vyhradí.
Jednotlivé krajské úřady nebo Magistrát hl. m. Prahy zajišťují podle
své územní působnosti proces EIA u následujících záměrů:
záměry
uvedené v příloze č. 1 sloupci B zákona č. 100/2001 Sb. a jejich příslušné
změny (pokud nejde o případy mezistátního posuzování, oznámení na úrovni
Ministerstva obrany a vyhrazení procesu EIA z úrovně Ministerstva životního
prostředí),
záměry, u kterých je příslušným úřadem Ministerstvo životního
prostředí (záměry uvedené v příloze č. 1 sloupci A zákona č. 100/2001
Sb. a záměry uvedené v příloze č. 1 sloupci B zákona č. 100/2001 Sb.,
pokud je oznamovatelem Ministerstvo obrany) v případě, že Ministerstvo životního
prostředí proces EIA přeneslo na krajský úřad nebo Magistrát hl. m. Prahy
po dohodě s ním.
Procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. podléhají pouze vybrané záměry uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona, které jsou rozděleny na dvě kategorie: 1. Obligatorní (tj. povinný) proces EIA u záměrů uvedených v příloze č. 1 kategorii I k zákonu č. 100/2001 Sb. (tyto záměry se posuzují vždy a je k nim vždy vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí); 2. Fakultativní (tj. výběrový) proces EIA u záměrů uvedených v příloze č. 1 kategorii II k zákonu č. 100/2001 Sb., záměrů, u nichž se žádá o prodloužení platnosti stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, a dále u změn záměrů definovaných v zákoně č. 100/2001 Sb. (tyto záměry a změny se posuzují v celém procesu EIA jen v případě, že se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb.).
Změny jsou přitom v zákoně č. 100/2001 Sb. definovány jako: - změny každého záměru uvedeného v příloze č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., pokud má být zvýšena jeho kapacita nebo rozsah o 25 % a více nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání; - změny každého záměru uvedeného v příloze č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., pokud jimi bude dosaženo příslušné limitní hodnoty nebo záměr vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty.
Oznámení záměru podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., jehož náležitosti stanoví příloha č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., je prakticky možno považovat za "malou" dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (od dokumentace vlivů záměru na životní prostředí se prakticky liší pouze rozsahem, tj. hloubkou podrobností příslušných údajů).
Z hlediska oznamovatele záměru je před oznámením záměru vhodné posoudit, zda nevyužít možnosti předběžného projednání podle § 15 zákona č. 100/2001 Sb., které může odpovědět na řadu otázek souvisejících s aplikací procesu EIA v konkrétním případě.
Rozsah oznámení záměru bude v praxi ovlivněn zejména následujícími
skutečnostmi:
Event. aplikací postupu podle § 15 zákona č. 100/2001 Sb.,
v rámci kterého může být oznamovatel záměru při předběžném projednávání
orientován příslušným směrem;
Možností předložit podle § 6 odst. 2
zákona č. 100/2001 Sb. oznámení záměru s obsahem a rozsahem dokumentace
vlivů záměru na životní prostředí podle přílohy č. 4 k zákonu č.
100/2001 Sb.;
Event. možným mezistátním posuzováním;
Charakterem
vlastního záměru;
Charakterem území, do kterého je záměr umisťován;
Ř Obecným přístupem oznamovatele záměru a zpracovatele oznámení záměru.
Po obsahové stránce musí oznámení záměru vyhovět náležitostem podle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb. a je důležité, aby zároveň oznámení záměru respektovalo i zásady pro zjišťovací řízení podle přílohy č. 2 k zákonu č. 100/2001 Sb.
Zjišťovacímu řízení podléhají všechny záměry uvedené v zákoně č. 100/2001 Sb., včetně změn záměrů specifikovaných v tomto zákoně, neboť zjišťovací řízení v pojetí tohoto zákona představuje skloubení dvou procesů: 1. U "fakultativních" záměrů (záměrů podle přílohy č. 1 kategorie II k zákonu č. 100/2001 Sb., záměrů, u nichž se žádá o prodloužení platnosti stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, a definovaných změn záměrů) se ve zjišťovacím řízení stanoví, zda záměr nebo změna budou standardně posuzovány s vydáním stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, nebo zda již nebude dále postupováno podle zákona č. 100/2001 Sb. (jde o tzv. "screening" proces - vytřídění záměrů); 2. U "obligatorních" záměrů (záměrů podle přílohy č. 1 kategorie I k zákonu č. 100/2001 Sb.) a "fakultativních" záměrů (záměrů podle přílohy č. 1 kategorie II k zákonu č. 100/2001 Sb., záměrů, u nichž se žádá o prodloužení platnosti stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, a definovaných změn záměrů), u kterých bylo v rámci zjišťovacího řízení, resp. v rámci vytřídění záměrů, stanoveno, že budou standardně posuzovány podle zákona č. 100/2001 Sb. s vydáním stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, se ve zjišťovacím řízení se zřetelem na charakteristiku záměru, faktory životního prostředí, které mohou být ovlivněny, a na stav poznatků a metody posuzování dále upřesní informace, které je vhodné uvést do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, popřípadě se může navrhnout zpracování variant (jde o tzv. "scoping" proces - stanovení rozsahu).
Oznamovatel záměru je povinen zajistit zpracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí prostřednictvím fyzické osoby s autorizací podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., a to na základě oznámení záměru, obdržených vyjádření k oznámení záměru a závěru zjišťovacího řízení. Náležitosti dokumentace vlivů záměru na životní prostředí jsou uvedeny v příloze č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb.
U záměrů uvedených v příloze č. 1 kategorii I k zákonu č. 100/2001 Sb. a u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, musí být část dokumentace vlivů záměru na životní prostředí týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou s osvědčením odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví.
V případě záměru, u kterého orgán ochrany přírody nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (v rámci soustavy Natura 2000), musí být toto dílčí posouzení vlivu provedeno pouze fyzickou osobou se zvláštní autorizací podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Rozsah dokumentace vlivů záměru na životní prostředí bude v praxi
ovlivněn zejména následujícími skutečnostmi:
Obsahem vyjádření obdržených
k oznámení záměru;
Závěrem zjišťovacího řízení podle § 7 zákona
č. 100/2001 Sb.;
Event. mezistátním posuzováním;
Charakterem vlastního
záměru;
Charakterem území, do kterého je záměr umisťován;
Obecným
přístupem oznamovatele záměru a zpracovatele dokumentace vlivů záměru na
životní prostředí.
Zpracování posudku o vlivech záměru na životní prostředí smluvně zajišťuje příslušný úřad autorizovanou fyzickou osobou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb.
Náležitosti posudku o vlivech záměru na životní prostředí, který má
charakter odborné oponentury, jsou stanoveny v příloze č. 5 k zákonu č.
100/2001 Sb. s tím, že zpracovatel posudku nesmí dokumentaci vlivů záměru
na životní prostředí přepracovávat ani ji doplňovat, může si však: Ř
vyžádat podklady od oznamovatele záměru, které byly použity pro zpracování
dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, a další údaje nezbytné
pro zpracování posudku,
vyžádat dílčí podklady k ověření údajů o
vlivech provedení záměru na životní prostředí od jiných odborníků,
nebo
doporučit příslušnému správnímu úřadu vrácení dokumentace
vlivů záměru na životní prostředí k přepracování nebo doplnění.
Zpracovatel posudku je povinen posoudit dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí objektivně a v plném rozsahu. Součástí tohoto posudku je dále kromě základních údajů o záměru a oznamovateli posouzení technického řešení záměru, posouzení navržených opatření, vypořádání obdržených vyjádření k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí, resp. k oznámení záměru, celkové posouzení přijatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí a rovněž i návrh stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
Ve vazbě na § 9 odst. 9 zákona č. 100/2001 Sb., který nastoluje fakultativnost veřejného projednání, zajišťuje veřejné projednání příslušný úřad (v případě, že příslušný úřad obdržel nesouhlasné vyjádření k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí nebo k posudku o vlivech záměru na životní prostředí).
Průběh veřejného projednání řídí osoba pověřená příslušným úřadem tak, aby vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví byly projednány ze všech podstatných hledisek.
Pokud jde o oznamovatele záměru, má za povinnost na veřejném projednání informovat o záměru a jeho cílech. Na otázky a připomínky týkající se hodnocení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví odpovídají zejména zpracovatelé dokumentace vlivů záměru na životní prostředí a posudku o vlivech záměru na životní prostředí.
Příslušný úřad má povinnost pořizovat z veřejného projednání zápis a rovněž i úplný těsnopisný nebo zvukový záznam.
Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydává příslušný úřad na základě dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (popřípadě oznámení záměru), posudku o vlivech záměru na životní prostředí a veřejného projednání a všech obdržených vyjádření.
Příslušný úřad samozřejmě vychází zejména z posudku o vlivech záměru na životní prostředí, jehož nedílnou součástí je návrh stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
Rozhodující význam má zejména obsah bodu III. 6. stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (podle přílohy č. 6 k zákonu č. 100/2001 Sb.), tj. vlastní stanovisko příslušného úřadu z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí s uvedením podmínek pro realizaci záměru, (tj. požadavků k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví ve smyslu § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb.). V opačném případě, tj. při konstatování nepřijatelnosti záměru z hlediska jeho vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je toto konstatování doprovázeno příslušným zdůvodněním.
Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí je neopominutelným odborným podkladem, který oznamovatel záměru předkládá jako jeden z podkladů pro navazující povolovací proces týkající se záměru. Bez stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nelze vydat žádná rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru.
Jedná se především o následující zásady správného postupu
oznamovatele záměru:
Včasný začátek (v rámci předinvestiční přípravy
záměru)
Management (zaměřený na plánování, řízení a efektivní
koordinaci)
Zvážení předběžného projednání (možnosti postupu podle
§ 15 zákona č. 100/2005 Sb.)
Orientace na poradenství (s týmovou práci)
Ř Komunikace ve správném čase (s cílem zjistit nejen stanoviska, ale i zájmy
všech zainteresovaných stran) ve správném čase
Vstřícnost při jednáních
se správními úřady, územními samosprávnými celky a ostatními stranami
(při řešení oprávněných požadavků)
Identifikace klíčových problémů
(při exploatační činnosti jde zejména o hluk, vibrace, vodu, krajinný ráz,
přírodu, dopravní obslužnost, sanace a rekultivace pozemků dotčených dobýváním)
Ř Kvalita a dostatečný rozsah potřebných podkladů pro zpracování oznámení
záměru, resp. dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (s uplatněním
zejména principu diferenciace)
Transparentnost záměru (vyjasnění základních
charakteristik záměru, bez "černých schránek")
Zvážení
variant řešení záměru (včetně možných kompromisních řešení) Ř
Orientace na aplikaci nejlepších dostupných technik (BAT - Best Available
Techniques)
Zvážení možných kompenzačních opatření (jde zejména o
reakci na požadavky územních samosprávných celků)
Dostatečný časový
prostor pro zpracování oznámení záměru, resp. dokumentace vlivů záměru
na životní prostředí (s ohledem na potřebné údaje, např. ve vztahu k
ochraně přírody)
Efektivnost v nákladech (úspory za každou cenu jsou
zpravidla drahou záležitostí)
Komplexní přístup (řešení všech
souvislostí spojených se záměrem)
Soustředění na významné vlivy na
životní prostředí (neplýtvat časem a prostředky na popisování a
analyzování nepodstatných věcí)
Důraz na velikost a významnost klíčových
vlivů na životní prostředí (sama velikost vlivu ještě nemusí být významná)
Ř Konkrétnost opatření k ochraně životního prostředí (adresná opatření
s žádoucím efektem)
Objektivita při predikci vlivů na životní prostředí
(vycházet ze standardních metodik)
Kontrola kvality (podkladů a výsledných
materiálů - oznámení záměru a dokumentace vlivů záměru na životní
prostředí)
Eliminace informačního přesycení s nízkou vypovídací
schopností (s důrazem na přehlednost)
Srozumitelnost a přehlednost oznámení
záměru, resp. dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (zejména s
ohledem na účast veřejnosti)
Příprava na veřejné projednání posudku
o vlivech záměru na životní prostředí a dokumentace vlivů záměru na životní
prostředí (režie průběhu)