Ing. Jan Kaňka
Český báňský úřad
Úvod Problematika odpadů je nejen pro Evropskou Unii stěžejní. Stačí letmý pohled na připravovanou legislativu, která se odpadů týká - nová směrnice pro odpady z těžebního průmyslu, novela směrnice o autobateriích, novela směrnice o obalech, novela nařízení o přepravě odpadů, nové směrnice pro kaly z čistíren odpadních vod a biologicky rozložitelné odpady, novela směrnice o odpadech za účelem zpřesnění pojmu odpad - to vše svědčí o velké pozornosti, která je odpadům věnována prakticky již od roku 1975, kdy byla přijata první směrnice v odpadové oblasti - č.75/442/EHS o odpadech. Aktivity, které orgány Evropské unie (dále jen "EU") vyvíjí kolem odpadů, jsou velice výrazné např. ve srovnání s aktivitami, které jsou věnovány otázkám bezpečnosti práce a provozu, kde byla prakticky vydána základní směrnice Rady ze dne 12. června 1989 č. 391/89/EHS o zavedení opatření pro zvýšení bezpečnosti a zdraví pracovníků a řada na ni navazujících dílčích směrnic, z nichž 2 se týkaly bezprostředně hornictví - směrnice Rady 92/104/ES ze dne 3. prosince 1992 o minimálních požadavcích na zvýšení bezpečnosti a zdraví pracovníků v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu (dvanáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a směrnice Rady 92/91/EHS ze dne 3. listopadu 1992 o minimálních požadavcích na zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků v těžebním vrtném průmyslu (v pořadí jedenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) a kde se v současné době žádná nová legislativa nepřipravuje.
Stav v ČR před vstupem do EU Odpady jako takové nelze od hornictví oddělit. Jednak při procesu dobývání a úpravě nerostů odpady vznikají, jednak jedním ze způsobů zneškodňování odpadů je jejich ukládání na skládky, resp. podzemní úložiště. Báňská legislativa v ČR již v 80. letech počítala s možností ukládat odpady do podzemí. Vycházela z toho, že ukládání odpadů do podzemních prostor bez ohledu na jejich vlastnosti, je zvláštním zásahem do zemské kůry - § 34 odst. 1 písm.b) horního zákona jako jedna z hornických činností - § 2 písm. f) zák. č. 61/1988 Sb., které je ale možné realizovat pouze za předem stanovených podmínek. Při přípravě vyhlášky Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb.,o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, dále jen "vyhláška č.99/1992 Sb.", která na základě zmocnění vyplývajících ze zákona č. 44/1988 Sb. upravila požadavky na zřizování a provoz podzemních úložišť, bylo nutno vycházet z tehdy platné odpadové legislativy, kterou představoval zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech a 2 prováděcí předpisy a to Opatření FVŽP, kterým se vyhlásila Kategorizace a katalog odpadů a Nařízení vlády o evidenci odpadů. Obvodní báňský úřad mohl povolit podzemní úložiště, pokud dal souhlas příslušný orgán státní správy k provozování zařízení pro zneškodňování odpadů nebo těžař předložil vyjádření ke zřízení takového zařízení. Tímto orgánem byl krajský úřad. Kromě radioaktivních odpadů uložených v podzemních prostorech nebyla vyhláška č.99/1992 Sb. aplikována na jiná podzemní úložiště. Jedním z případů, kdy byly při likvidaci dolu použity, byly odpady, které byly ukládány do podzemí dolu Šverma v Žacléři, ale tyto odpady měly charakter výplňového materiálu se stanovenými vlastnostmi a byly použity na základě povolení obvodního báňského úřadu Trutnov za důsledné kontroly orgánů ochrany životního prostředí k likvidaci hlavních děl v rámci likvidace dolu. Nejednalo se tedy o podzemní úložiště ve smyslu vyhl. č.99/1992 Sb.
Stav v ČR po vstupu do EU Výše uvedeným způsobem tedy ČR ale i ostatní členské státy postupovaly při ukládání odpadů do podzemí prakticky do roku 2004, kdy byly jednak zahájeny práce v pracovní skupině pro životní prostředí na přípravě směrnice pro odpady z těžebního průmyslu a dále přijetím dokumentu č. 2003/33/ES se rozhodla EU řešit v rámci legislativy pro skládky i ukládání odpadů do podzemí. Tento dokument označený jako Rozhodnutí Rady č. 2003/33/ES, kterým se stanoví kriteria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle článku 16 směrnice 1999/31/ES a její přílohy II, bylo nutno z pohledu povinností členského státu zapracovat do 16. července 2005 do národních legislativ. Protože ale z důvodů rozdělení kompetencí není tato problematika pouze v rámci ministerstva životního prostředí (dále jen "MŽP"), ale ukládání odpadů do podzemí jako zvláštního zásahu do zemské kůry je i hornická činnost, bylo na úrovni náměstků MŽP a ČBÚ dohodnuto, že budou připraveny resortní vyhlášky, které obsah rozhodnutí převedou do českého práva a to vzájemně koordinovaným postupem. Výsledkem jsou tedy vyhlášky, které nabyly účinnosti dnem 1.8.2005 a které byly zveřejněny v částkách 105 a 106: - vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, - vyhláška č. 299/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 104/1988 Sb. - vyhláška č. 300/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 99/1992 Sb.
Stav v ČR po 1.8.2005 Vyhlášky umožňují ukládat odpady dvojím způsobem : - na skládky podle vyhl. č.294/2005 Sb. - do podzemí podle vyhl. č.99/1992 Sb., ve znění vyhl. č.300/2005 Sb.
Pro větší přehlednost byla snaha ČBÚ provést transpozici požadavků citovaného rozhodnutí pouze 1 vyhláškou. Toto se však ukázalo legislativně neprůchodné, neboť existují odlišné zmocnění ze zákona, které je jiné pro provoz podzemních úložišť a jiné pro povolení hornické činnosti pro provoz podzemních úložišť. Z těchto důvodů jsou požadavky na vypracování integrovaného hodnocení úložiště jako jednoho z podkladů pro vydání rozhodnutí zapracovány do novely vyhlášky č. 104/1988 Sb. (vyhláška č. 299/2005 Sb.).
Ke snížení nepřehlednosti by pomohla novelizace odkazů, toto však legislativní pravidla vlády neumožňují. Výsledkem je, že odkazy uvedené v původní vyhlášce 99/1992 Sb. jsou dnes již neaktuální. Týká se to odkazů č. 7,12,13,14,15 a 16. Aktuální odkazy jsou uvedeny v příloze.
Jak tedy postupovat v případě, že se někdo rozhodne ukládat odpady do podzemí? Musí mít: 1. podzemní prostor 2. oprávnění k hornické činnosti - vyhl.č.15/1995 Sb. 3. vyhodnocení vlastností odpadu, který lze do podzemního prostoru uložit - příloha č. 4 a 5 vyhl. č. 294/2005 Sb. 4. stanoveno chráněné území pro zvláštní zásahy - § 6 vyhl. č. 364/1992 Sb. 5. vypracovanou integrovanou analýzu podzemního prostoru, kam bude ukládat - tuto analýzu podle přílohy č. 12 k vyhl.č.104/1998 Sb., ve znění vyhl. č.299/2005 Sb. může zpracovat pouze osoba odborně kvalifikovaná podle § 2 vyhl. č. 298/2005 Sb. 6. schválený provozní řád úložiště - příloha č. 1 k vyhl. č.383/2001 Sb. 7. zpracovaný a schválený havarijní plán - vyhl.č.22/1989 Sb. 8. dokumentaci pro zvláštní zásahy do zemské kůry - příl.9 k vyhl.č.104/1988 Sb. 9. povolení hornické činnosti - vyhl.č.104/1988 Sb.
Tím ovšem rozsah jeho povinností nekončí, neboť musí plnit povinnosti podle vyhl.č.22/1989 Sb. a dále povinnosti týkající se evidence odpadů, hlášení apod.podle vyhl. č.383/2001 Sb.
Oproti původní vyhlášce jsou podstatnými změnami požadavky více provázané s odpadovou legislativou, zejména pokud se týká vlastností ukládaných odpadů, výčtu zakázaných odpadů, které nesmí do podzemí, dále je to změna při řízení o povolení, kdy místo souhlasu příslušného orgánu státní správy musí předložit provozovatel úložiště stanovisko příslušného orgánu.
Největší změnou jsou požadavky na úložiště, kdy toto místo musí být detailně zhodnoceno z různých hledisek, které příloha č. 12 k vyhl.č.104/1988 Sb. taxativně vyjmenovává. Nejsledovanějším ukazatelem je kvalita podzemních vod. ČBÚ při přebírání požadavků výše uvedeného rozhodnutí se držel pouze přeloženého textu a do citovaných novel další požadavky nad rámec tohoto rozhodnutí již nestanovil.
Závěr Z výše uvedeného vyplývá, že česká legislativa po vstupu do EU nejde v případě odpadů cestou zjednodušování administrativní zátěže, ale přesně naopak. Tento proces je uplatňován ve všech členských státech EU a žádný resort ho nemůže ovlivnit. Kauzy projednávané před Evropským soudním dvorem, které se týkají nedostatečně, částečně nebo nepřesně převzatých požadavků dokumentů EU jsou dostatečně varující pro všechny resorty i všechny členské státy. Sankce za nedodržování platných ustanovení v EU nejsou malé a závazky, které Česká republika jako členský stát převzala, jsou jednoznačné.
Příloha
Aktuální přehled odkazů pod čarou k vyhlášce 99/1992 Sb., ve znění vyhl. 299/2005 Sb.
1 - změněný - směrnice Rady 1999/31 (původní § 1 zák.č. 238/1991 Sb.)
2- původní - § 34 zák.č. 44/1988 Sb.
3- původní - § 5 zák. č. 61/1988 Sb.
4- původní - vyhl. č. 104/1988 Sb.
5- změněný - § 79 zák. č.185/2001 Sb. ( původní § 4 zák. č.238/1991 Sb.)
6- původní - neaktuální, místo vyhl. č. 78/1988 Sb. platí nyní vyhl. č. 364/1992 Sb.
6a - nový - vyhláška č. 394/2005 Sb.
6b - nový - příloha č. 12 vyhlášky č. 104/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 299/2005 Sb.
7- původní - zák. č.62/1988 Sb.
8- původní - zák.č.50/1976 Sb.
9- původní - zák. č. 44/1988 Sb.
10- původní - odkaz na řadu zákonů, z nichž je neaktuální vodní zákon, místo 138/1973 Sb. platí nyní vyhl. č.254/2001 Sb
11- původní - vyhl. č. 22/1989 Sb.
12- původní, neaktuální - místo Opatření FVŽP 1991 nyní vyhl. č. 381/2001 Sb.
13- původní, neaktuální, místo NV 521/1991 Sb. platí nyní zák. č. 185/2001 Sb.
14- původní, neaktuální, místo výnosu č. 8/1987 nyní platí vyhl. č. 71/2002 Sb.
15- původní, neaktuální, místo vyhl. č. 103/1989 Sb. platí nyní vyhl. č. 298/2005 Sb.
16- původní, neaktuální, místo výnosu č. 17/1981 platí nyní vyhl. č. 239/1998 Sb.