Požadavky na zajištění S-R staveb menšího rozsahu v rámci jejich začlenění do průmyslové krajiny ostravsko-petřvaldské oblasti MS kraje

Autoři: Ing. Květoslava Hrubá, Ing. Vítězslav Nešporek

Abstrakt:

Vlivem hlubinného dobývání docházelo k poškozování krajiny hornickou činností ve smyslu poklesů terénu a zamokřování pozemků, navážky hlušin, porušení stability svahu apod. Referát se zabývá rozborem požadavků na zajištění staveb menšího rozsahu, které představují cca 40 % všech rekultivačních staveb v rámci působnosti DIAMO s.p., o.z. ODRA. Na příkladu vytypovaných staveb je demonstrován postup jejich přípravy a realizace.

Úvod

„Černé zlato“ – tak bylo symbolicky nazýváno uhlí těžené v oblasti české části hornoslezské černouhelné pánve, zaujímající na území České republiky cca 1 600 km². Toto „černé zlato“ mělo v posledních třech stoletích zásadní vliv na historický, demografický, společensko – sociální a kulturní rozvoj území ohraničeného na severu a východě hranicí s Polskou republikou, na západě přibližně linií Starý Bohumín – Svinov – Fryčovice – Frenštát pod Radhoštěm – Trojanovice a na jihu linií Trojanovice - Frýdlant nad Ostravicí – Český Těšín.

Mohutná a prakticky celoplošná exploatace černého uhlí v severní části výše vymezeného území se projevila zásadní přeměnou území spojeného s těžbou jednak vlivy spojenými s přípravou těžebních ploch (průzkumné šachtice, jámy, areály důlních závodů) a jednak především přímými následky vlastního dobývání, úpravy a zušlechťování těžené suroviny ve formě vzniku odvalů, odkalovacích nádrží a poddolovaných poklesových kotlin.

Na základě programu restrukturalizace uhelného průmyslu bylo v 90. letech 20. století přistoupeno k útlumu hornické činnosti, který měl za následek postupné komplexní uzavření činných dolů v ostravské a petřvaldské dílčích pánvích čs. části hornoslezské pánve a částečně také v dílčí pánvi karvinské a v jižní části OKR. V roce 1994 byla ukončena veškerá těžba na území města Ostravy, v roce 1998 bylo ukončeno dobývání na území měst Petřvaldu a Rychvaldu.

V průběhu dobývání černouhelných slojí ovlivněné území bylo v posledních 50 letech průběžně sanováno územně příslušnými doly resp. samostatnými rekultivačními závody v rámci Ostravsko – karvinských dolů a.s.

V souladu s usnesením vlády České republiky č. 453 ze dne 9.5.2001 byl bývalý OKD a.s. Důl Odra o.z., který plnil funkci „útlumového závodu“ v rámci OKD a.s. prodán DIAMO, státnímu podniku se sídlem ve Stráži pod Ralskem. Od 1.1.2002 tak vznikl DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA se stávajícím sídlem v Ostravě – Vítkovicích, na který byla mj. převedena vlastnická práva k dobývacím prostorům a převedeny povinnosti a závazky k sanačně – rekultivačním stavbám vyjmenovaným v kupní smlouvě.

Bylo rozhodnuto o shrnutí dosavadních znalostí celé problematiky ZNHČ v DP spadajících od 1.1.2002 do správy o.z. ODRA formou vstupní jednotící studie. Takto vznikl „Generel zahlazení následků hornické činnosti v DP v působnosti DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA“ vypracovaný na základě výběrového řízení OKD, a.s. odštěpným závodem IMGE. Tento odštěpný závod do roku 2000 mandátně zajišťoval rekultivační práce spadající do územní působnosti tehdejšího OKD, a.s. o.z. ODRA.

Ve svém referátu se zaměříme na rozbor S-R staveb v působnosti DIAMO s.p., o.z. ODRA v ostravsko – petřvaldské oblasti Moravskoslezského kraje se zaměřením na stavby menší, obecně podceňované a mediálně méně preferované, které však tvoří nezanedbatelný podíl při povinnosti organizace zajistit sanaci všech pozemků dotčených těžbou dle § 31, odst. 5 Horního zákona. Zaměření referátu na ostravskou a petřvaldskou dílčí pánev je dáno již definitivním ukončením těžebních aktivit, vlastnickými právy s.p. ke všem DP a zároveň ucelenou statistickou základnou k sanačně-rekultivačním stavbám v tomto prostoru.

Generel ZNHČ v dobývacích prostorech o.z. ODRA

Jak již bylo naznačeno v úvodu, současnou vstupní ideovou platformou pro činnosti směřující k úpravě krajiny po ovlivnění důlní činnosti je tzv. GENEREL. Před zpracováním generelu pochopitelně existovaly soubory dokumentací vztahující se k plánům na následnou sanačně-rekultivační činnost a to v rozdílné formě zpracování jak ve smyslu obsahového tak formálního. Prakticky pro všechna katastrální území byla na základě horního zákona vypracována dokumentace ke komplexnímu řešení území ovlivněného hornickou činností, byly zpracovány studie řešící vztah územně-správních jednotek k těžebním organizacím včetně požadavků na následnou sanaci poškozeného území, problematika sanací byla řešena v technických plánech likvidace pro jednotlivě uzavírané důlní podniky a rovněž byly vznášeny požadavky na řešení poškozeného území soukromými subjekty a tyto byly solitérně pojaty do celého komplexu sanačně-rekultivačních prací.

Pro zachování alespoň základního přehledu na požadavky spojené s řešením území byl v roce 2001 proveden pouhý kompilační soupis staveb s uvedením základních identifikačních údajů jednotlivých staveb. Po jeho zpracování bylo zřejmé, že musí dojít k radikálnímu přehodnocení vztahu k plánované sanačně-rekultivační činnosti. Počet SR staveb dosáhl jen pro ostravsko-petřvaldskou oblast úctyhodného čísla 75-ti, přičemž u mnohých plánovaných staveb nebylo možno určit ani lokální vymezení vlastní stavby či území určeného k sanaci. Pro část staveb nebyly stanoveny rekultivační cíle popř. tyto neodpovídaly územním plánům obcí, nejednotnost názvů staveb v jednotlivých dokumentech způsobovala duplicitu vedení totožných staveb ve zpracovaném soupisu. Z tohoto pohledu nejednotnost takových údajů jako byly velikosti ploch SR-staveb či očekávané náklady na sanace území se jevila jako podružná a pochopitelná.

Po zpracování kompilačního soupisu byly upřesněny a odstraněny zásadní hrubé chyby v evidencích SR-staveb (především duplicita), stavby byly rozčleněny dle dobývacích prostorů a bývalých důlních lokalit a bylo rozhodnuto o nutnosti zpracování studie – generelu, který by v základních rysech charakterizoval hornickou činností dotčené území, zhodnotil dosavadní sanačně-rekultivační činnost a vytipoval směry dalšího vývoje SR-činnosti formou výběru SR-staveb po předchozím projednání se zástupci územně-správních jednotek. V listopadu 2002 byl profesními pracovníky o.z. IMGE, OKD a.s. „Generel“ dokončen a následně předán zástupcům DIAMO, s.p. o.z. ODRA.

Rekultivační stavby zahrnuté do ostravské oblasti jsou umístěny na ploše 4 platných dobývacích prostorů (Slezská Ostrava I, Heřmanice, Michálkovice, Přívoz) , 1 DP zmenšeného (Vítkovice) a 3 DP zrušených (Slezská Ostrava III, Mariánské Hory, Svinov). Část jedné rekultivační stavby je zcela mimo DP–y. Celková plošná výměra všech DP v ostravské oblasti (včetně zrušených resp. zmenšených) činí 11 127 ha, což při celkové plošné výměře území města Ostravy ve výši 21 400 ha činí 52% celkové plochy města. Do roku 2002 bylo zrekultivováno plošně 472 ha území, což představuje 4,24% plochy DP a 2,2% plochy města Ostravy.

Přehled doposud nedokončených a plánovaných sanačně-rekultivačních staveb v ostravské části je uveden v tabulce č. 1.

Rekultivační stavby zahrnuté do petřvaldské oblasti jsou umístěny na ploše 4 platných dobývacích prostorů (Radvanice, Petřvald I, Petřvald II, Poruba). Celková plošná výměra DP v petřvaldské oblasti činí 4 516 ha. Do roku 2002 bylo zrekultivováno plošně 35 ha území.

Přehled doposud nedokončených a plánovaných sanačně-rekultivačních staveb v petřvaldské části je uveden v tabulce č. 2.

Tabulka č. 1

P.č.	Název S-R stavby	Plocha v ha
1	Rekultivace odvalu Rychvald	nezahájeno
2	Rekultivace odvalu Oskar	nezahájeno
3	Rekultivace území Vrbice	206,0
4	Rekultivace u Heřmanické vlečky	13,4
5	Sanace ČOV na odvalu Heřmanice	nezahájeno
6	Rekultivace odvalu Karolina	nezahájeno
7	Rekultivace bývalého hřbitova v Hrušově	4,1
8	Rekultivace u ul. Hlučínské	9,9
9	Sanace a rekultivace nádrží Stachanov	9,9
10	Gravitační odvodnění Hrušova	nezahájeno
11	Asanace a rekultivace ČOV Lhotka	37,3
12	Rekultivace odvalu Urx	nezahájeno
13	Rekultivace odvalu Koblov	nezahájeno
14	Sanace sesuvného území Urx	nezahájeno
15	Rekultivace území Rudná – Koráb	nezahájeno
16	Rekultivace Rudná 5.st – podél ul. Polanecká	6,5
17	Dolesnění hydroodvalu Šverma	nezahájeno
18	Odvodnění pozemků podél Mariánskohorské	nezahájeno
19	Zalesnění zemníku P. Bezruč	1,2
20	Sanace u jámy Trojice	nezahájeno
21	Sanace Salma	1,5
22	Rekultivace odvalu Jeremenko	12,5
23	Sanace odkalovacích nádrží Jeremenko	9,0
24	Rekultivace odvalu Svoboda	nezahájeno
25	Rekultivace odvalu Ema	nezahájeno

Tabulka č. 2

P.č.	Název S-R stavby	Plocha v ha
1	Sanace odvalu Václav	7,0
2	Úpravy na Orlovské stružce	nezahájeno
3	Rekultivace odvalu Žofie	9,0
4	Rekultivace nádrže č. 1	1,1
5	Rekultivace nádrží Pokrok	6,7
6	Rekultivace kotliny u Větrné jámy	13,9
7	Revitalizace Kuběnovy kolonie	8,5

Stavby menšího rozsahu

Za stavby menšího rozsahu lze považovat stavby, jejichž rozloha je menší než 10 ha. Tyto stavby představují cca 40 % všech rekultivačních staveb v rámci působnosti o.z. ODRA. Bohužel je nutné konstatovat, že rozloha staveb není přímoúměrná procesu legislativního vyřizování, situace je většinou přímo opačná – čím menší stavba, tím větší problémy při její přípravě a povolování.

Projektová příprava

V současné době jsme přistoupili na změnu při zadávání zpracování projektové dokumentace. Praxe byla, že projektant zpracoval projektovou dokumentaci – u menších staveb se většinou jednalo přímo o prováděcí PD – a investor realizoval povolení ke stavbě – územní řízení, popř. stavební povolení. V současné době zadáváme zpracování PD včetně vyřízení povolení a smlouva se považuje za ukončenou vydáním rozhodnutí o využití území a stavebního povolení nebo jemu na roveň postaveného rozhodnutí stavebního úřadu. Tento způsob klade větší nároky na projekční organizace, včetně ohodnocení své práce, neboť zahrnuje ve většině případů analýzu stávajících ekologických, sociálně ekonomických a územně technických poměrů řešeného území, zpracování podkladů pro případné vynětí pozemků ze ZPF, vyřešení majetkoprávních poměrů (včetně souhlasů vlastníků s umístěním stavby na jejich pozemku, s kácením dřevin, případnou změnou kultury apod.). Veškeré tyto činnosti jsou realizovány v úzké součinnosti projektant – investor.

V této fázi jsou největším problémem ve většině případů majetkoprávní poměry. Vzhledem k tomu, že DIAMO s.p., o.z. ODRA není, až na malé výjimky, vlastníkem pozemků určených k rekultivaci, je nutné již pro územní, resp. stavební řízení doložit právo investora provádět na těchto pozemcích stavbu. (dle § 38, resp. § 58 zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění – Stavební zákon). Ve většině případů se tento problém řeší pomocí uzavírání nájemních smluv s vlastníky pozemků, což přináší navýšení nákladů na stavbu, neboť většina smluv je uzavírána za úplatu.

Dalším problémem jsou pozemky soukromých vlastníků, u nichž není znám trvalý pobyt. V tomto případě jde o dlouhodobý problém hlavně z časového hlediska, neboť řešení např. formou veřejných vyhlášek je časově velmi náročné. Stejným problémem jsou i dědická řízení, která jsou v našich podmínkách velmi zdlouhavá.

Bohužel dochází i k vyjmutí soukromých pozemků z plánované plochy stavby. Např. u nyní realizované stavby „Rekultivace Rudná 5.st. – podél ul. Polanecká“, kde vzhledem k nemožnosti dohody se soukromým vlastníkem byla ze stavby vyjmuta plocha o rozloze cca 0,5 ha.

Velkým problémem jsou také změny územních plánů obcí a měst. Vzhledem k tomu, že stavbu lze schválit pouze tehdy, je-li v souladu se schváleným územním plánem příslušné obce, je v případě probíhajících řízení o změnách ÚP nutno vyčkat se zpracováním projektové dokumentace až do doby schválení změny. Jedná se většinou o území, kde došlo ke změně požadavků zastupitelů, popř. občanů obcí vzhledem k novému předpokládanému vývoji obce. V takových případech je ze strany DIAMO s.p. snaha vyjít obecním zastupitelstvům vstříc v maximální možné míře. Bohužel všechny tyto kroky prodlužují stavbu v přípravné fázi v průměru o cca 2 roky.

Příklady staveb menšího rozsahu a postup při jejich přípravě a realizaci

Rekultivace odvalu Žofie

Plocha bývalého odvalu Žofie o rozloze 9 ha, se nachází v blízkosti stávajícího areálu vodní jámy Žofie v Orlové-Porubě. Provoz odvalu byl ukončen začátkem 80. let minulého století a bylo zde nasypáno cca 900 tisíc m³ hlušin při maximální výšce sypání 15 m. Začátkem 90-tých let byla zahájena stavby silnice 2. třídy č. 470 spojující Ostravu a Karvinou s Orlovou-Lutyní, v rámci této stavby byl odval v částech přiléhajících k silnici rekultivován. Nerekultivovaná část odvalu byla zarostlá náletem křovin i vzrostlých stromů, terén byl velmi členitý, zvlněný a z hlediska stavby nehomogenní. Pouze v jižní části přechází do rovinné nivy s náznakem parkové výsadby stromů. Vlivy poddolování v oblasti odvalu již odezněly.

Stávající projekt řeší odval komplexně a v plné míře respektuje záměry územního plánu s ohledem na podmínky ochrany přírody a krajiny.

Na 50 % zájmové plochy bylo provedeno odstranění stávající vegetace, odstranění nežádoucích materiálů (černých skládek) a úprava terénu pro záměry územního plánu, který předpokládá využití území pro výstavbu střediska motoristických služeb a obchodního centra. Cílovým stavem na cca 30 % plochy odvalu je rozptýlená zeleň s podporou původních druhů dřevin – dubů, lip, javorů, jasanů, buků a habrů. V rámci této plochy byla realizována rovněž částečná modelace terénu s výraznější probírkou dřevin a likvidací míst výskytu křídlatky japonské. Na zbývající ploše budou provedeny pouze drobné dosadby zeleně do stávající stabilní části zájmového území a odstranění odpadových hmot, tak, aby došlo k plynulému zapojení plochy do městského biokoridoru.

Terénní úpravy na předmětné ploše budou časově homogenní a ihned po těchto úpravách dojde k biologické rekultivaci zatravněním a dosadbou dle PD – 1. etapa biologické rekultivace byla již ukončena. Po výsadbě bude probíhat 4 – letá údržba.

Ukončení stavby předpokládáme v r. 2006.

Rekultivace odvalu Ludvík, 2. etapa

V rámci této sanačně rekultivační stavby se jednalo o dolesnění hlušinových svahů bývalého odvalu Dolu Fučík III na ploše 0,55 ha v katastrálním území Radvanice, okres Ostrava.

Na suťových svazích bez porostu, které jsou v nepříznivém sklonu 1:1 a s převýšením 9 až 12 m, bylo provedeno zpevnění pomocí vrbových plůtků s následnou výsadbou dřevin a keřů. Na ostatních plochách, na kterých je vyvinut vegetační kryt v různých vývojových stádiích bylo pomístně provedeno dolesnění vhodnými dřevinami. Celkem bylo vysazeno 1 003 ks dřevin a keřů. Součásti bylo vyžnutí buřeně a přihnojení sazenic.

Tato stavba byla z časového hlediska realizována velmi rychle, jelikož nepodléhala územnímu ani stavebnímu řízení. Jednalo se pouze o stavbu ohlášenou příslušnému stavebnímu úřadu. Realizace byla provedena v jarních měsících letošního roku a následně byla stavba předána majiteli pozemku (Lesy ČR, s.p.).

Sanace odvalu Václav

Jedná se o území ovlivněné hornickou činností Dolu Fučík a to o plochu bývalé elektrorozvodny s navazujícími okolními pozemky a o plochu prohořelé části odvalu Václav v katastrálním území Poruba u Orlové, okres Karviná. Jedná se o plochu 7 ha.

V souladu s územním plánem města Orlové na části plochy bude provedena úprava území pro zónu průmyslu. Technické řešení prohořelé části odvalu Václav bude navrženo po posouzení termické aktivity odvalu. Rekultivačním cílem v souladu s územním plánem bude zalesnění.

V současné době je zpracovávána projektová dokumentace včetně vyřízení stavebního povolení, termín předání je v 04/2005. Předpoklad realizace je v 10/2005 s ohledem na nutnost zahájení prací kácením stávajícího náletového vegetačního krytu. Ukončení TR se předpokládá koncem r. 2006. Pozemky budou následně předány vlastníkům a na části, která bude zalesněná bude nadále probíhat 5-ti letá údržba.

Rekultivace odvalu Jeremenko

Území bylo používáno k odvalování hlušiny Dolu Hlubina, závodu Jeremenko. Jedná se o plochu 9 ha.

Na odvalu Jemenko je v současné době ukončená technická rekultivace. V rámci této rekultivace byla nejdříve vytyčena trasa a plocha plánované komunikace – přivaděče na Rudnou včetně ochranného pásma. Následným vstupem bylo mechanické vyčištění plochy od sutě a cizorodých předmětů. Stěžejním technickým zásahem byla modelace ostrých hran a svahů odvalu ve východní a severní části.

Dále proběhla biologická rekultivace ve smyslu probírky náletových porostů, chemického odplevelení - odstranění expanzní rostliny Reynoutria sachaliensis ( křídlatky ), založení trávníku a postupného dolesnění 5 400 ks stromů a 200 ks keřů. V současné době probíhá pětiletá údržba nově založených porostů na ploše 9 ha, v rozsahu ožínání dřevin 2x ročně, 30% dosadba dřevin a chemické ošetření proti okusu .

Předpokladu ukončení prací je v červenci r. 2007. Pozemky jsou ve vlastnictví DIAMO s.p., takže odpadá proces předávání pozemků vlastníkům.

Závěr

Realizace staveb menšího rozsahu je zadávána formou poptávkových (výběrových) řízení dodavatelským způsobem a je závislá na rozsahu prováděných prací. V průměru trvá technická rekultivace 1 – 2 roky (záleží většinou na přípravě území spojeného s kácením dřevin, které je nutné realizovat v období vegetačního klidu). S ohledem na platné územní plány obcí je stanoven rekultivační cíl a dle toho je určena délka biologické rekultivace, respektive následné údržby. Jedná se maximálně o délku 5 let v případě lesnické rekultivace. Po kolaudaci jsou pozemky předávány jednotlivým vlastníkům.

Lze obecně zkonstatovat, že i stavby malého rozsahu jsou při legislativním řízení stejně náročné jako velkoplošné rekultivace (i s ohledem na časové hledisko), ale jsou s ohledem na menší plošnou výměru řešeného území realizovány v kratším časovém období – jedná se především o TR, následné údržby po provedených BR jsou časově shodné.