Dnešní situace ve zjišťování a zabezpečování historických a starých důlních děl v území úředního obvodu Obvodního báňského úřa

Dnešní situace ve zjišťování a zabezpečování historických a starých důlních děl v území úředního obvodu Obvodního báňského úřadu v Mostě (Ústeckého kraje)
Ing. Jiří Kouba, OBÚ v Mostě

1. Úvod

Účelem této práce je informovat symposium Hornická Příbram ve vědě a technice 2004 o dnešní situaci ve zjišťování a zabezpečování historických a starých důlních děl v území úředního obvodu OBÚ v Mostě (území Ústeckého kraje), o dnešním přehledu v jejich výskytu a o možnostech jejich zabezpečování i z hlediska báňsko-technického a právního.

2. Historický přehled

O výsledcích výzkumu historie dobývání rudných, nerudných a uhelných ložisek v Ústeckém kraji byla zpracována a vydána řada prací. Např. o rudném hornictví v tomto regionu je závažnou prací Historie dobývání cínu v krupském a cínoveckém revíru od RNDr. Reichmana a Přehled historie hornictví v okresu Chomutov, vydaný v Chomutově. V hnědouhelném hornictví je to např. práce Dr. mont. ing. Schenka „Historický přehled revíru Chomutov-Most-Duchcov-Teplice-Ústí nad Labem“ vydaný ve Zpravodaji vědeckých a technických informací Hornického ústavu ČSAV č. 8/1973. Proto v této práci není podáván úplný výčet známých důlních děl, ale jen celkový pohled na dnešní znalosti, respektive stupeň prozkoumanosti a tím i možnost posouzení nebezpečí historických a starých důlních děl na jejich okolí.

2.1. Rudná ložiska

Tato hornická činnost byla v minulosti v tomto regionu soustředěna do řady samostatných revírů a probíhala od středověku do současné doby s několika různě dlouhými přestávkami (např. válečná období, poklesy poptávky na trhu apod.). Za nejstarší lze považovat dobývání cínu na Sn – W ložiscích. Počátky těžby důlními díly spadají do 11. století a pravidelná důlní díla začínají ve 14. století a v okolí Cínovce v 15. století. Od té doby byla ložiska s přestávkami těžena až do 20. století.

Významná jsou i ložiska polymetalických rud se získáváním zejména stříbra, mědi a olova od 14. až do 19. století, zejména v okolí Hory Svaté Kateřiny, Měděnce, Mikulova, Hrobu a Telnice.

Rovněž významná je i těžba krevele a zpracovávání železa v hamrech zejména v okolí Měděnce, Horní Halže, Hradiště, Přísečnice a Vejprt až do 20. století.

2.2. Nerudní ložiska

Hlubinná těžba vápence je známa z okolí Měděnce a Kovářské až do 20. století (včetně poměrně zachovalé vápenné pece fungující až do 20. století u Kovářské). Větší těžba hlubinným způsobem je známa u Litoměřic – Důl Richard ještě ve 20. století s ukončením těžby po roce 1950.

Menší přehled je v prozkoumanosti v hlubinné těžbě cenomanských jílovců přecházející ještě do 1. poloviny 20. století.

2.3. Hnědouhelná ložiska

Nejdůležitějším je v tomto regionu severočeský hnědouhelný revír, tedy dobývání hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi a některé menší v minulosti dobývané hnědouhelné pánvičky oddělené od severočeské hnědouhelné pánve (např. v okolí Postoloprt, Bžan, Varvažova apod.). Za nejstarší písemný historický pramen o dobývání v severočeské hnědouhelné pánvi je zápis ve staré kronice města Duchcova o tom, že 16. 3. 1403 prodal duchcovský měšťan Stislav čtyřem Míšňanům svůj podíl na hnědouhelném dole v Grenzwaldu. Za významná důlní díla z výše uvedeného pohledu lze považovat doly z 2. poloviny 19. století a z 20. století, v jejichž průběhu došlo k mohutnému rozvoji vlivem vědecko-technické revoluce (po vynálezech parního stroje, rozvoje železnic a elektrifikace). Výše uvedená práce Dr. Ing. Schenka vypočítává seznam 1 639 hlubinných dolů za celé období těžby (z toho nejvíce na teplicku a chomutovsku). Velká část těchto hlubinných dolů již neexistuje v důsledku přerubání povrchovými doly, jejíž větší rozmach nastal s vývojem střední a velké mechanizace po 1. a zejména po 2. světové válce.

Rudné doly co do velikosti a rozfárávky odpovídají rozsahu většinou malých až v některých případech středních dolů jako je větší důl z 18. století Göppelschacht, jehož hloubka dosáhla 200 m situovaný na vrcholu Komáří Vížky. Jeho druhá dodatečná likvidace (viz. další přehled). V horském terénu krušných hor byla ložiska nejčastěji otvírána štolami a při zjištění dostatečného zrudnění z těchto štol pokračovaly slepé těžní jámy a větrací komíny. V takových případech se jednalo o několika patrovou rozfárávku.

Hnědouhelné hlubinné doly byly téměř vždy rozfárávány jako jednopatrové doly z důvodu výhodných úložných poměrů daných plochým téměř vodorovným uložením hlavní sloje. Jejich hloubka dosahovala maximálně několik desítek metrů, později až do 300 m, nejhlubší jámy Jan IV. a Jan V. dosáhly výjimečně přes 400 m. Rozfárávka štolami se vyskytovala sporadicky (známo asi 9 menších dolů).

3. Dnešní znalosti výskytu historických a starých důlních děl

OBÚ v Mostě se soustavně a celoplošně zabývá starými důlními díly zejména od doby větších mimořádných událostí v letech 1972 až 1973 (smrtelný úraz 10letého chlapce v jámě Neuberschertglück v Teplicích, náhlé propadávání 25 domků hornické kolonie v okolí jámy Pokrok III., propadnutí silnice v Cínovci do starých důlních děl Bünnau stolle). V roce 1975 proto úřad zpracoval prvotní seznam starých a opuštěných důlních děl. V praxi pak úřad postupoval podle výkladu ÚBÜ v Praze vydaného na základě výkladu Generální prokuratury III/2 Gd 2554/64 ze dne 16. 9. 1965, neboť žádný zákon až do roku 1978 nedefinoval neřešil stará důlní díla ani odpovědnost za ně. Rovněž byl používán výklad JUDr. Felda uveřejněný ve zpravodaji SHD Hnědé uhlí č. 5/1970. Tehdy používaný pojem stará důlní díla znamenal ta důlní díla, která nebyla předmětem znárodnění hornického průmyslu na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Protože při nařizování zabezpečování starých důlních děl docházelo ke stále větším potížím, předložil OBÚ Most podrobnou zprávu v dané věci na ČBÚ pro jednání III. kolegia předsedy v roce 1975. Na základě těchto materiálů pak ČBÚ předložil zprávu do vlády ČSSR. Z toho pak vyšel úkol zapracovat poem stará důlní díla a odpovědnost za ně do tehdy připravovaného nového horního zákona. Vedení státní báňské správy pak danou situaci řešilo s FMPE a FMHTS. Na základě toho obě ministerstva vydala směrnice tehdejším hornickým organizacím , vypracovat podrobné seznamy starých opuštěných důlních děl, a podle závažnosti situace sanovat vybraná důlní díla z prostředků fondu škod a náhrad. Tyto práce pak byly úřadem dozorovány.

Na základě těchto směrnic pak vznikly tyto podrobné a důležité seznamy hlavních úvodních důlních děl:

a) Důlní mapy SHR se zákresem všech zjištěných jam a štol v severočeské hnědouhelné pánvi (v návaznosti na předchozí důlní mapu SHR zpracovanou BP Teplice)

b) Evidenční listy všech jam a štol s uvedením důležitých údajů v SHR

c) Projekt „Likvidace úvodních důlních děl v SHR“ z března 1989 s návrhem dalšího postupu

d) Rudné doly s. p. Příbram zpracovaly podrobný seznam hlavních důlních děl ve vlastní odpovědnosti včetně starých a opuštěných důlních děl v nejbližším okolí jejich tehdejší působnosti v roce 1979. Tento seznam se později stal základem Registru hlavních důlních děl s. p. RD Příbram.

e) Seznam a vyhodnocení opuštěných hlavních průzkumných děl v severočeském regionu zpracovaný organizací Geoindustria a. s. Praha v roce 1997, zpracovaný na základě úkolu odboru geologie MŽP ČR

f) Seznamy a vyhodnocení starých a opuštěných hlavních důlních děl v dobývacích prostorech organizacích vzniklých po privatizaci majetku SHD, a to Mostecké uhelné společnosti a. s. Most a Severočeských dolů a. s. Chomutov a s. p. Palivový kombinát Ústí nad Labem v letech 1996 až 1997, zpracované z popudu OBÚ v Mostě na VÚHU Most a. s.

g) Seznam a vyhodnocení starých rudných a nerudných důlních děl v severočeském regionu organizace GIS-GEOINDUSTRI s. r. o. Plzeň na základě odboru geologie MŽP ČR v říjnu 2002.

V severočeské hnědouhelné pánvi podle výše uvedených seznamů lze odhadovat existenci asi 1 200 jam a štol (úbytek z dříve odhadovaných asi 1 800 těchto děl je dán postupem porubních povrchových front).

V seznamech ad e) a g) je zavedena kategorizace stupňů nebezpečnosti:

· stupeň nebezpečnosti 0 – stará díla, která v době terénní revize viditelně neohrožovala zdraví nebo životy občanů. Jsou to díla prakticky zlikvidovaná v souladu s báňskými předpisy nebo samovolně, případně jinak zabezpečená.

· stupeň nebezpečnosti 1 – stará díla, jejichž stav může ohrozit zdraví a životy, přičemž ohrožení odvisí od volních projevů jedince (vstup do zakázaných prostor, štol apod.).

· stupeň nebezpečnosti 2 – stará díla ohrožující zdraví a život nezávisle na vůli subjektu – do této kategorie patří otevřené jámy, komíny, šachtice u kterých hrozí náhodný pád, často do značených hloubek.

Seznam starých důlních děl rudných a nerudných ad g) takto uvádí 28 důlních děl ve stupni nebezpečnosti 2, 106 důlních děl ve stupni nebezpečnosti 1 a 666 důlních děl ve stupni nebezpečnosti 0.

Výše uvedené seznamy nelze považovat za ukončené, předpokládá se jejich další systematické doplňování a upřesňování.

4. Přehled báňských a některých souvisejících předpisů

Zákon č. 44/1988 Sb. – horní zákon v platném znění v § 35 jako první náš zákon definuje staré důlní dílo jako důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám a starým důlním dílem může také být opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů. Určuje povinnost pro MŽP ČR zabezpečovat zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, zajišťování a likvidaci starých důlních děl a jejich následků s vypořádáním případných škod atd..

Vyhláška č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru.

Zákon č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě v platném znění v § 13 ustanovuje, že zajištění a likvidaci starých důlních děl povoluje obvodní báňský úřad a odkazuje v této věci na další vydané předpisy. V § 2 písm. g) je zajišťování a likvidace starých důlních děl určeno jako hornická činnost. V § 3 písm. h) je zpřístupňování starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu určeno jako činnost prováděná hornickým způsobem. Důležitým stanovením tohoto zákona ve vztahu k vymezené činnosti je § 15 – vstupy na cizí nemovitosti.

Vyhláška č. 104/1988 Sb. v platném znění, kde jsou důležitá ustanovení § 5 – druhy povolení hornické činnosti, kde je zvlášť důležité ustanovení písm. a), které určuje rozsah (hloubka a délka) vyhledávacích a průzkumných děl, pro které se vyžaduje povolení OBÚ a dále § 10, 11 a 13, které určují předmět, obsah a lhůty ohlašování hornické činnosti. Důležité jsou pak přílohy č. 6 (plán zajištění a likvidace důlních děl a lomů) a příloha č. 11 (plán zajištění a likvidace starých důlních děl).

Vyhláška č. 55/1996 Sb. používá se ve vztahu k § 3 písm. h) zák. č. 61/1988 Sb. v případě zpřístupňování starých důlních děl (např. hornický skanzen štola Martin na Krupce, jeskynní útvary ve škole č. 4 Jílové – Sněžník apod.).

Vyhláška č. 52/1997 Sb. v platném znění, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl. Vyhláška definuje pojem hlavní důlní dílo, určuje obsah dokumentace zejména projektu likvidace nebo zajištění, stanoví zásady likvidace, požadavky na zpevněný a nezpevněný zásypový materiál a zajištění jeho stability, dále rozměry a pevnost uzavíracího ohlubňového povalu, bezpečnostní pásmo a návrh stavební uzávěry, bezpečnostní prostor, bezpečnostní opatření, zvláštní opatření pro plynující doly, kontroly, závěrečné zprávy a roční zprávy o výsledcích těchto kontrol.

Dohoda MŽP ČR a ČBÚ o společném postupu při zjištění a nezbytném zabezpečení starých nebo opuštěných důlních děl ze 13. 9. 1999 uveřejněná ve Zpravodaji státní báňské správy ČR č. 3/1999 (15) ročník IV., kde mimo jiné je zvlášť důležitý čl. č. III. odst. 7., cit.: „Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může obvodní báňský úřad v případech, na které se vztahuje horní zákon nebo zákon č. 61/1988 Sb., výjimečně, na návrh představitele obce nebo okresního úřadu nebo na návrh MŽP, souhlasit s provedením zajišťovacích, popřípadě likvidačních prací i bez zpracovaného plánu. V takovém případě však úřad nařídí podrobné dokumentování všech prací a dodatečné zpracování plánu zajištění, popřípadě plánu likvidace, např. formou podrobné zprávy o provedených pracích, doložené potřebnou mapovou, popřípadě i jinou dokumentací“.

5. Likvidace a zajišťování starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl (SDD, OPDD).

Do doby vydání nového horního zákona č. 44/1988 Sb. byla likvidace tzv. „starých, respektive opuštěných důlních děl“ řešena případ od případu jako věc svého druhu na základě požadavků orgánů lidosprávy a samosprávy z fondů škod a náhrad a prováděna tehdejšími hornickými organizacemi.

Velkým předělem v dané věci bylo vydání nového horního zákona v roce 1988 a zejména navazujících vyhlášek č. 363/1992 Sb. a zvláště č. 52/1997 Sb. a od té doby je věc řešena systematicky orgány MŽP ČR (odbor geologie), Českou geologickou službou – GEOFOND a orgány státní báňské správy. Proto OBÚ v Mostě tuto činnost zařazuje pravidelně do Plánu hlavních úkolů na každý rok Odbor geologie MŽP ČR každoročně zajišťuje výběr starých důlních děl a opuštěných průzkumných děl a s prioritou podle stupně nebezpečí k jejich zabezpečení (neprodlené provizorní zabezpečení s následnou likvidací). Těmito pracemi jsou pověřovány organizace s oprávněním k provádění hornické činnosti na základě výsledků vyhlašovaných veřejných soutěží a nebo u menších prací přímým oslovením.

Vzhledem k požadavkům vyhlášky č. 52/1997 Sb. jsou projekty a vlastní technologie likvidací hlavních důlních děl náročné (s použitím moderní techniky). Zvlášť vysoká pozornost je věnována kvalitě zásypového materiálu a zajištění jeho stability. Při použití nezpevněného zásypového materiálu OBÚ vždy vyžaduje znalecký báňský posudek, který je pak přílohou plánu a projektu likvidace. V této dokumentaci se vypočítává namáhání jámové výztuže, stlačování závalového materiálu, vtlačování zásypového materiálu do naraziště a navazujících chodeb, konsolidace zásypu, usazení a stabilita jámových zátek, pevnostní výpočet uzavíracího ohlubňového povalu apod.. Proto likvidace hlavních důlních děl za období působnosti výše uvedených nových báňských předpisů lze považovat za stabilní i v dlouhodobé budoucnosti.

Přehled likvidací starých důlních děl a opuštěných průzkumných děl za poslední léta:

Rok 1997:

1. jáma Kovářská – jih, OPDD

2. jáma Engelsburg – Černý potok, OPDD

3. jáma Milada II – bývalý důl Milada, SDD

4. jáma Marie Antonie II., býv. Důl Marie Antonie, SDD

5. jáma Florián III.,SDD

6. jáma bez názvu, býv. důl Milada II., SDD

7. jáma nejasný název (Černá Máry), býv. důl Milada II. SDD

8. jáma výdušná Marie Antonie III., SDD

9. jáma Dobelhoff III. (stará), SDD

10. zajištění jámy Elektrárna k čerpání vody, SDD

Rok 1998:

1. jáma Franz – Josef-Pozorka, SDD

2. jáma Segen Gottes – Údlice, SDD

3. štola Požehnání Boží III., SDD

4. bezejmenná štola na pč. 354, k.ú. Proboštov, SDD

Rok 1999:

1. jáma Hamr I., býv. Důl Rudý Sever, SDD

2. jáma Háj – jižní, býv. Důl 1. Máj, SDD

3. komín štoly č. 3 Telnice, OPDD

4. Nová jáma – Důl 1. Máj, SDD

5. jáma Hamr II., SDD

6. průzkumná jáma nebo komín v k.ú. Mikulov

7. OPDD jáma Judy Tadeáše, OPDD

8. hloubení H-2 – Přísečnice, OPDD

9. šachtice U trianglu – Nové Zvolání, OPDD

10. jáma Uberscharzeche II., OPDD

11. komín – K-1, OPDD

12. jáma nebo komín K – 2, OPDD

13. hloubení H – 1 – Přísečnice, OPDD

14. jáma H – 1 Hrad Osed, OPDD

15. štola Engelsburg, OPDD

16. štola Jiří – Nové Zvolání, OPDD

17. štola Antonína Paduánského a komín, OPDD

18. štola JD č. 2. Horní Halže, OPDD

19. štola Sv. Kříže, OPDD

20. jáma Nelson VII., SDD

21. jáma Háj – severní, býv. Důl 1. Máj, SDD

22. štola Jacobi, SDD

23. neznámá šachtice, k.ú. Nové Město, SDD

Rok 2000:

1. komín Krupka Preiselberg, SDD

2. jáma Soběchleby V. – větrací (Dobelhoff V.), SDD

3. větrná jáma MR 2, Důl Kohinoor a. s., HDD

4. jáma Göppelschacht, Komáří Vížka, OPDD

5. štola Ve mlýně, OPDD

6. štola Bartoloměj, OPDD

7. zajištění štoly Stradonice neznámého jména k.ú. Stradonice, SDD

Rok 2001:

1. štola č. 5 Segen Gottes, OPDD

2. jáma Boží Požehnání – Černý Potok, OPDD

3. štola č. 8 Hasištejn, OPDD

4. štola č. 6 – Hasištejn, OPDD

5. štola č. 6 Telnice, OPDD

6. štola č. 1 Telnice, OPDD

7. štola č. 9 Telnice – Žandov, OPDD

8. štola č. 3 Telnice, OPDD

9. štola Preiselberg č. 1., OPDD

10. štola Preiselberg č. 3., OPDD

11. štola sv. Lukáš, OPDD

12. jáma S.K. Neumann, SDD

13. Kohinoor Výdušná I., SDD

14. výdušná jáma III/Iv. Dolu Julius III., SDD

15. výdušná jáma Anna (pomocná), SDD

16. těžní jáma č. 1. býv. Dolu Zd. Nejedlý, SDD

17. jáma Evžen dolu Kohinoor I., SDD

Rok 2002:

1. jáma Jan IV. – staré důlní dílo, SDD

2. jáma Jan V. – SDD

3. těžní jáma bývalého dolu Vrbenský – SDD

4. jáma Union těžní – SDD

5. jáma Jaroslav těžní – SDD

6. těžní jáma dolu Julius III – používané důlní dílo MUS, a. s. Most

7. vodní jáma dolu Julius III – používané důlní dílo MUS, a. s. Most.

Rok 2003:

1. větrní jáma Jan IV., k.ú. Lom u Mostu

2. větrní jáma Jan V., k.ú. Lom u Mostu

3. těžní jáma Vrbenský, k.ú. Souš

4. těžní jáma Jaroslav, k.ú. Proboštov

5. těžní jáma Union, k.ú. Křižanov

6. Závěr

Postupnou likvidací starých a opuštěných důlních děl je nutno považovat z hlediska rozsahu a náročnosti technické i finanční za dlouhodobý úkol.

V současné době lze konstatovat, že v severočeském regionu téměř všechna hlavní důlní díla ve vyšším stupni nebezpečí v blízkosti zákonem chráněných objektů, zejména staveb, silnic, inženýrských sítí byla již likvidována. Hlavní důlní díla ve vyšším stupni nebezpečí zjištěná mimo tyto objekty se zabezpečují provizorně a jejich likvidace bude plánována na nejbližší období. Dosud provedené likvidační práce za období působnosti nových báňských předpisů mají vysokou kvalitu.

Nadále je nutné v kompetenci odboru geologie MŽP ČR a České geologické služby – GEOFOND doplňovat a upřesňovat stávající seznamy starých a opuštěných průzkumných děl a podle těchto výsledků vytypovávat a plánovat na další období jejich zabezpečování (neprodlené provizorní zabezpečení a následnou definitivní likvidací) s upřednostňováním podle akutnosti nebezpečí.

Příloha: mapová dokumentace, foto dokumentace včetně seznamů

Zpracoval: Ing. Jiří Kouba

Most, ul. Jana Kříže 931/714