Doc. Ing. Petr Žůrek, CSc., Doc. Ing. Robert Kořínek, CSc.,

Ing. Petr Michalčík, Ing. Hana Štěpánková,

VŠB-TU Ostrava – Poruba

současný stav a perspektiva zpřístupnění lokality

důl jeroným – čistá, okr. sokolov

1. ÚVOD

Rozhodnutím Ministerstva kultury ČR ze dne 16. 2. 1990 pod čj. 4292/89-PPM byl středověký opuštěný Důl Jeroným v Čisté (okr. Sokolov) prohlášen za nemovitou kulturní památku (příloha č. 1). Díky aktivitě bývalých Rudných dolů, s.p. Příbram (dnes Diamo, s.p. SUL Příbram, o.z.) a Nadaci Georgia Agricoly Slavkovský les je dnes již reálné, že kulturní památka Důl Jeroným bude zachována a postupně rekonstruována do podoby, která umožní její využívání pro poznávací účely a jako doklad historicky cenných a unikátních hornických děl a objektů.

Při řešení otázek zachování kulturní památky jsou sledovány dvě základní linie:

- znovuzpřístupnění kulturní památky Dolu Jeroným, který je dosud přístupný pouze jedním důlním dílem, a to šachticí Jeroným;

- sledování a zajištění geomechanické stability komplexu báňských děl Dolu Jeroným.

2. Současný stav důlního komplexu

a) Štola Jeroným (obr. č. 1, 2)

Jedná se o základní báňské dílo předmětné lokality a dle prokazatelného svědectví pamětníků byla průchodná v celé své délce cca 400 m ještě v 70. letech minulého století. Má přibližně vejčitý profil s řadou nepravidelných rozšíření způsobených dobýváním zrudnělých žilných úseků. Výška dědičné štoly dosahovala v některých částech až 6 m. Na řadě míst byla dědičná štola i z těchto důvodů vyztužena dřevěnou dveřejovou výztuží, zvláště pak v místech sledovaných a dobývaných žil. Od zděného kamenného portálu u Chalupeckého potoka proti směru vytékající vody je štola průchodná do staničení cca 130 m, kde došlo k rozsáhlejšímu závalu z důvodu vyčerpání únosnosti výztuže a degradace pevnosti horniny. Podle dostupné dokumentace, od tohoto bodu sledovala štola cíno-wolframovou žílu dobývanou do výšky 3 až 6 m nad stropem štoly. Přes rozsáhlý zával plní štola Jeroným, i když ve značně zmenšené míře, funkci základního odvodňovacího díla a větrného spojení, byť neschůdnou cestou.

V současné době probíhají rekonstrukční práce na štole Jeroným. Tato je zmáhána od svého ústí (u přítoku Lobezského potoka) pomocí trhací práce, přičemž se upravuje původní profil. Následně dojde k obetnutí závalu a rekonstrukce bude pokračovat po stávající štole až do velké komory na štolovém patře.

b) Komplex důlních děl – komor (šiřin) (obr. č. 3, 4, 5)

Jedná se o komplex chodeb, dobývek, vertikálních a šikmých důlních děl, přičemž monumentálně působí právě komory značných rozměrů (výška cca 6 m, šířka 10 až 20 m). Část velké komory pod šachticí Jeroným je vyplněna zásypovým materiálem. Do jedné z komor na dědičné úrovni ústí dědičná štola Jeroným. V komorách jsou zachovány pilíře plnící výztužní funkci a stabilizující prvky v podobě suchých zdí. V bezodtokových partiích na dně komor a v hlubších horizontech vznikla jezírka nadržené podzemní vody. Na četných místech tohoto komplexu důlních děl jsou zřetelné patrné znaky jejich vzniku: práce želízkem, sázení ohně, suché zdi apod.

c) Šachta Jeroným (obr. č. 6, 7)

Spojuje povrch s komplexem dobývek a je vyhloubena v obdélníkovém profilu o rozměrech 3,3 x 1,0 m a při rekonstrukčních pracích v roce 1999 vyčištěna a zprůchodněna do hloubky 27 m, kde byl dostižen strop dobývky, tzv. velké komory o volné výšce 6,3 m. Pravděpodobný zbytek jámového stvolu do hloubky 45 m je zasypán.

Rekonstrukce šachtice Jeroným byla provedena v roce 2001 úpravou ohlubně šachtice a výměnou výstroje lezního oddělení. Část příčného profilu šachtice je vyhrazena pro lutnový tah nuceného foukacího větrání dolu a pro ruční dopravu materiálu.

d) Stará důlní díla nalezená v roce 1982 v severozápadní části lokality Jeroným

Objevená stará důlní díla patří zřejmě k celé soustavě dobývek v endokontaktu žulového masivu v této oblasti. Komplex starých důlních děl tvoří chodby, komíny a komory na ploše cca 60 x 30 m.

I přes ohraničenost tohoto komplexu SDD voda odtéká po spádu k „velké pince“, kde se ztrácí průsakem přes zavalená důlní díla a odtéká do komplexu opuštěných důlních děl popisovaných v bodě b) a odtud do štoly Jeroným. Tato skutečnost potvrzuje domněnku o původní propojenosti obou soustav důlních děl (SDD a ODD) v době těžební činnosti na ložisku Jeroným. Veškerá důlní díla tohoto komplexu jsou bez výztuže a byla vysekána želízkem a mlátkem do skalního masivu. Zajímavé jsou i do skály vysekané stupy, výklenky pro rozestavění kahanů a ukázky po použití metody sázení ohněm. Tuto část kulturní památky lze považovat za unikátní dochování vysoké úrovně hornické práce v době vzniku. také na této lokalitě dochází v současné době k rekonstrukčním pracím.

3. Přehled v současné době prováděných postupů geotechnického monitoringu

3.1 Seizmický monitoring

Touto problematikou se podrobně zabývá následující příspěvek pracovníků Ústavu geoniky AV ČR Ostrava.

3.2 Geologický monitoring (obr. č. 8, 9)

Spočívá v provedení detailních strukturně tektonických měření v celém rozsahu opuštěných a případně i starých důlních děl. Doposud bylo realizováno pouze monitorování rozvoje trhlin na vytypovaných místech důlních děl Dolu Jeroným. Sádrové a skleněné terčíky byly instalovány na deseti místech (T 1 – T 10).

3.3 Geomechanický monitoring (obr. č. 10, 11, 12, 13, 14)

Cílem je sledování vzájemné souvislosti deformačních změn a deformačních projevů v důlních dílech a povrchu masivu (komunikace II/210).

Monitoring v důlních dílech je od roku 2001 realizován v těchto profilech (obr. 3):

- konvergenční měření v 16 příčných profilech v liniových důlních dílech (P 1 – P 16);

- konvergenční měření v 5 příčných profilech v komorách (šiřinách) – (K 1 – K 5);

- monitoring stavu a vlivu nadržených a prosakujících důlních vod v profilech V 1 – V 4.

Výsledky měření a jejich komentář jsou uvedeny na vystaveném posteru v rámci konání symposia.

4. perspektiva dalších prací a jejich návaznost (příloha č. 2)

V souvislosti s realizací I. etapy celého projektu zpřístupnění lokality Dolu Jeroným v Čisté probíhá předprojektová příprava pro další etapy. Etapa č. II zahrnuje vyražení dalšího přístupového díla z povrchu, a to úpadnici v délce cca 80 m z tzv. Lomu na úroveň štolového patra do chodby CH-2 (měřický bod 242), včetně zprovoznění důlními díly až k ústí dědičné štoly Jeroným ve velké komoře. Součástí této etapy je rovněž úprava a vyčištění celé trasy, včetně zajištění odvodnění a zajištění dopravní a pochůzkové cesty. Zde vyvstává řada problémů, které budou muset být v rámci projektu řešeny.

1) Otázka zachování některých částí profilů historických důlních děl v rámci plánované trasy, s citlivým přístupem s ohledem na budoucí využití pro turistické účely.

2) Problematika návrhu dopravního systému s ohledem na kapacitu a také na bezpečnostní aspekty (osvětlení, doprava osob atd.).

3) V neposlední řadě je nutno počítat také s III. etapou, což je napojení komplexu ODD na SDD (stará důlní díla) ve všech jejich aspektech.

Všechny tyto problémy, včetně řešení povrchové situace,m je nutno řešit v projektu realizace II. etapy. Jak již bylo řečeno, bude následovat III. etapa, která spočívá v propojení ODD a SDD. Toto je již předběžně řešeno v „generelu“, který je zpracován v rámci několika prací pracovníků SUL Diamo. Zde je – viz příloha č. 2 – navržena ražba dovrchního důlního díla, které by mělo definitivně propojit obě lokality, které zcela logicky patřily v době exploatace k sobě. Je zde samozřejmě ještě řada otázek, které bude třeba v době realizace II. etapy a v přípravě III. etapy řešit. je totiž nutno konstatovat, že navržený způsob propojení může dostát změn z hlediska nových poznatků o existenci starých důlních děl, která se mohou v prostoru navrženého propojení nacházet. Tyto skutečnosti budou tedy řešeny jednak v rámci projekčních prací, ale zejména při jednání mezi správními právnickými subjekty obou lokalit.

5. závěr

Vše co bylo konstatováno v předchozím textu můžeme shrnout do několika bodů:

1) Je chvályhodná iniciativa všech, ale zejména s.p. Diamo, o zachování této nenahraditelné historické památky hornické činnosti.

2) Je nezbytné dále citlivě posuzovat všechny vlivy na geomechanickou stabilitu daného komplexu a průběžně výsledky měření vyhodnocovat.

3) Nutnost dokonalé projekční přípravy pro další etapy zpřístupnění, zejména s ohledem na budoucí využití, aby nedošlo k nevratným krokům a také aby logika návaznosti prací vedla k realizaci pokud možno dokonalého turisticko-historického komplexu, který bude sloužit k prezentaci vysoké úrovně hornické činnosti ve středověku.

4) Z výše uvedeného vyplývá, že nastal čas ke koordinaci všech prací na ODD a SDD, ať už z hlediska technického, tak i z hlediska perspektivy komplexního řešení.

Vzhledem k tomu, že řadu let autoři spolupracují nejen s podnikem Diamo s.p., ale také s kolektivem spravujícím další část této lokality – SDD, věříme v úspěšnost realizace našich úvah.

Literatura

Kaláb, Z. (2003): Posouzení seismického zatížení středověkého Dolu jeroným v České republice. Acta Montanistica Slovaca, roč. 8 (2003), č. 1, Košice, Slovensko, ISSN 1335-1788, s. 36-41

Kaláb, Z. (2004): Sledování vlivu vibrací na historické důlní dílo Jeroným – Čistá. Geotechnika, ORGWARE, v tisku

Kaláb, Z., Knejzlík, J. (2004): Metodika posuzování seizmického zatížení historických důlních děl na příkladu Dolu Jeroným v Čisté. Sborník Hornická Příbram ve vědě a technice, v tisku

Kaláb, Z., Knejzlík, J. (2004): Experimentální měření seismických účinků trhacích prací v historickém Dole Jeroným. Sborník vědeckých prací VŠB-TU Ostrava, řada stavební, 13. Regionální konference Rozvoj seismologie, inženýrské geofyziky a geotechniky, v tisku

Beran, P., Jangl, L., Majer, J., Suček, P., Otfried, W. (1995): 1000 let hornictví cínu ve Slavkovském lese. Okresní muzeum Sokolov

Bernard, J., Suček, P. (2000): Studie zpřístupnění historického důlního díla Jeroným veřejnosti. RD Příbram s.p.

Kořínek, R., Žůrek, P. (1999): Odborný báňský posudek „Zpřístupnění technické kulturní památky bývalého Dolu Jeroným v Čisté, okres Sokolov“. VŠB-TU Ostrava

Majer, J. (1995): Posudek na historické dílo Jeroným u Čisté. Praha

Žůrek, P. et al. (2001): Geomechanická stabilita kulturní památky Důl Jeroným – Čistá, okr. Sokolov, VŠB-TU Ostrava, ISBN 80-7078-897-6