V příspěvku
jsou krátce prezentovány nálezy z několika vrcholně středověkých a raně
novověkých hornických pracovišť a jednoho sídliště, získaných v průběhu
20. století. Více pozornosti je věnováno nálezu kachlů z hornického
sídliště u Borotic (kompletní publikace: Doležal-Korený-Kypta 2004). Celý
soubor je uložen v Muzeu těžby a zpracování zlata v Novém Kníně, kde
je jeho část prezentována ve stálé expozici muzea (Štědrá – Velfl 2003).
1.
Novoknínský revír
Nový
Knín, Chvojenské pásmo (k vymezení a terminologii Litochleb 1980; 2003; Morávek
1992; 2003)
2.
Kozohorský revír
Kozí Hory, vrch Besídka (Pánův vrch)
515 m.n.m., důl hraběte Sylva
Taroucca
Naleziště
souvisí s pásmem obvalů a kutacích jam sj. směru, nacházejících se pod
vrchem Pod skálou, k.ú. Borotice (viz níže; k terminologii Nováček 1994;
Kuna 2004).
3.
Kozí Hory, vrch Kateřinka
4.
Borotice, vrch Pod skálou (Čihadlo, 525 m.n.m.)
Místo
nálezu je na západním až severozápadním svahu v pásmu obvalů a kutacích
jam severojižního směru s často vysokými obsahy zlata. Maximální
odhadovaná hloubka objektů činí 20m, výjimečně i více (Litochleb 1980, 35). Na
lokalitě je několik malých nádrží s občasnou vodotečí směru VZ,
protékající v blízkosti místa nálezu raně novověkých kachlů.
Tab.1
Přehled nálezů z jednotlivých lokalit (XXX-větší množství nálezů dané
kategorie
Nález\Lokalita |
1 |
2 |
3 |
4 |
Motyka |
1 |
- |
- |
- |
želízka |
- |
6 |
3 |
6+? |
špičák |
- |
1 |
- |
- |
klín |
- |
1 |
- |
- |
šíp |
- |
1 |
- |
- |
podkovy |
- |
2+? |
- |
- |
Fe
předměty |
- |
2+? |
- |
2+? |
palice |
- |
- |
1 |
- |
hřebík |
- |
- |
- |
3+? |
přezka |
- |
- |
- |
1 |
nůž |
- |
- |
- |
1 |
plech
(mosaz?) |
- |
- |
- |
1 |
struska |
- |
- |
- |
XXX |
kachle |
- |
- |
- |
XXX |
užitková
keramika |
- |
- |
- |
XXX |
V prostoru
obvalů a kutacích jam bylo místo (kovárna ?) s výraznější koncentrací
strusky s nálezy opotřebovaných želízek, zatavených ve strusce.
Vedle
kovového inventáře byla získána i početná kolekce kuchyňské keramiky (převažuje
režná hrnčina; z tvarů jsou zastoupeny hrnce, džbány, trojnožka) a kachlů.
Povšimneme si blížeji kachlů, neboť v prostředí hornických sídlišť
představují velmi specifický nález a jsou (alespoň v českém prostředí)
dosud výjimečným dokladem vybavení interiéru hornického obydlí konce vrcholného
středověku až raného novověku.
Tab.
2 Kachle. Přehled typů a motivů
Motiv\Typ |
nádobkový |
Komorový
základní řádkový |
římsový |
Počet |
- |
15+ |
5+ |
4+ |
24+ |
Narození
Páně |
- |
- |
- |
|
Jonáš
a velryba |
- |
- |
- |
|
Cimbuří+růže |
- |
- |
- |
|
architektura |
- |
- |
- |
Komorové
kachle náležejí k běžné pozdně středověké kamnářské produkci, kterou můžeme
rámcově datovat do 2. poloviny 15. až 1. poloviny 16. století (k uvedeným
motivům srov. Hazlbauer 1998). Takto je ale ohraničena pouze doba zhotovení
matric, užití kachlů může horní časovou hranici překračovat. Nálezový soubor
obsahuje i jeden fragment obloukovitě prohnutého keramického prvku (obr. 2:14),
který mohl být zřejmě součástí zařízení k odvodu dýmu z otopného
zařízení. Větší počet analogických artefaktů byl nedávno získán při výzkumu ve
Svatém Poli u Dobříše (Korený – Kypta – Šulc 2003, 720).
V příspěvku
bylo poukázáno zejména na fragmenty gotických kachlů nalezených v poloze
Pod skálou na katastru obce Borotice. Představují jeden z nemnoha dokladů
existence otopných zařízení se zabudovanými kachli v interiérech příbytků
hornických sídlišť, které byly dosud registrovány v českých zemích. I když
na základě pouhého nálezu zlomků kachlů nelze rekonstruovat podobu příslušného
otopného zařízení, jeho obsluhu a řešení odvodu dýmu, lze uvažovat, že dané
těleso výrazně zpříjemňovalo pobyt v chladných měsících roku. Požadavek na
zdokonalení efektivity vytápění byl zřejmě hlavním důvodem užití kachlů, snížila
se tak spotřeba dříví, potřebného k provozu šachet a kovárny (příp.
dalších technologických součástí). Dataci kachlů klademe na základě charakteru
souboru doprovodné užitkové keramiky do prvních dvou třetin 16. století.
Při
snaze blížeji určit sociální kontext borotických nálezů kachlů narážíme na
omezené vypovídací možnosti dochovaných písemných pramenů. V areálech
hornických sídlišť lze uvažovat o široké škále stavebníků a disponentů s
nemovitostmi. Po větší část roku či dokonce celoročně zde pobývali řadoví
horníci, avšak provizorní zázemí zde mohli mít i horní úředníci nebo
provozovatelé těžby. Z rozboru písemných pramenů tak vyplývá pouze
skutečnost, že prezentované artefakty pocházejí z montánního sídliště,
situovaného přímo v prostoru kozohorského revíru z doby vrcholné těžby
zlata v knínském okrsku.
O
skutečnosti, že výskyt kachlů v areálu hornického sídliště
nepředstavuje výjimečný jev, svědčí analogické nálezy. Fragmenty kachlů byly
získány při výzkumech zlatorudných dolů Kometa a Havírky na Písecku. Z prvé
z jmenovaných lokalit pocházejí zlomky nádobkových i komorových gotických
kachlů s reliéfní výzdobou, která vymezuje chronologický rámec nálezů do
2. poloviny 15. až 1. poloviny 16. století (Fröhlich – Koppová 1992). Datace
fragmentů z lokality Havírky je kladena do 1. poloviny 16. století
(Fröhlich – Kurz 1980). Díky rozvinuté montánní archeologii v zemích na
západ od našich hranic lze uvést i řadu zahraničních nálezů kachlů,
z nichž některé jsou zařazeny již do 13. století (Nováček 1994, 120).
Kovárna
identifikovaná v poloze Pod Skálou na katastru Borotice představovala
nedílnou součást areálů hornických sídlišť (srov. Kudrnáč 1987; obecně
k výzkumu Nováček 2001).
Literatura
Fröhlich,
J. – Koppová, E. 1992: Výzkum středověkých dolů a úpraven zlata na Kometě. In:
Prácheňské muzeum v Písku, zpráva o činnosti za rok 1991. Písek, 29-38.
Fröhlich,
J. – Kurz, J. 1980: Středověké zlaté doly Havírky u Písku, Studie z dějin
hornictví 10, 17-25.
Hazlbauer,
Z. 1998: Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém
uměleckém řemesle. Praha.
Korený,
R. – Kypta, J. – Šulc, J. 2003: Pozdně gotické a renesanční kachle ze Svatého
Pole. Příspěvek k poznání hmotné kultury venkovské fary, Archeologie ve
středních Čechách 7, 711-733.
Kudrnáč,
J. 1987: Archeologické výzkumy hornických stařin v povodí Litavky a
středověkých zlatodolů u Čeliny, Vlastivědný sborník Podbrdska 38-39, 221-247.
Lhotský,
P. – Morávek, P. – V. Štědrá, V.(eds.), Zlato na Novoknínsku. Nový Knín 2003.
Litochleb,
J. 1980: K dějinám a topografii středověké těžby zlata v okolí Knína,
Vlastivědný sborník Podbrdska 18, 33-37.
Litochleb,
J. 2003: Historie těžby zlata na Novoknínsku. In: P. Lhotský, P. Morávek, V.
Štědrá (eds.), Zlato na Novoknínsku. Nový Knín 2003, 14-23.
Morávek,
P. et al. 1992: Zlato v Českém masívu. Praha.
Morávek,
P. 2003: Ložiska zlata. In: P. Lhotský, P. Morávek, V. Štědrá (eds.), Zlato na
Novoknínsku. Nový Knín 2003, 31-46.
Nováček,
K. 1994: Hornická sídliště. Příspěvek ke studiu středověkého neagrárního
osídlení. In: Medievalia archaeologia bohemica 1993. Památky archeologické –
Supplementum 2. Praha, 158-170.
Nováček,
K. 2001: Nerostné suroviny středověkých Čech jako archeologický problém:
bilance a perspektivy výzkumu se zaměřením na výrobu a zpracování kovů,
Archeologické rozhledy 53, 279-309.
Štědrá,
V. – Velfl, J. 2003: Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku. In: P.
Lhotský, P. Morávek, V. Štědrá (eds.), Zlato na Novoknínsku. Nový Knín 2003,
47-49.
Obr.
1. Ložiskově-geologická mapa kozohorského a libčického revíru (podle Morávek
1992, upraveno). Kroužkem označena lokalita Borotice-Pod skálou.
Obr.
2. Borotice (vrch Pod skálou), výběr zlomků kachlů a keramického prvku (14),
pravděpodobně konstrukční součásti zařízení k odvodu dýmu z otopného
tělesa. Kresby J. Kypta.