Mgr. Rastislav Korený

Hornické muzeum Příbram                                         

 

Kachle z hornického sídliště u Borotic, okr. Příbram

 

 

Úvod

V příspěvku jsou krátce prezentovány nálezy z několika vrcholně středověkých a raně novověkých hornických pracovišť a jednoho sídliště, získaných v průběhu 20. století. Více pozornosti je věnováno nálezu kachlů z hornického sídliště u Borotic (kompletní publikace: Doležal-Korený-Kypta 2004). Celý soubor je uložen v Muzeu těžby a zpracování zlata v Novém Kníně, kde je jeho část prezentována ve stálé expozici muzea (Štědrá – Velfl 2003).

 

Lokality

1. Novoknínský revír

Nový Knín, Chvojenské pásmo (k vymezení a terminologii Litochleb 1980; 2003; Morávek 1992; 2003)

2. Kozohorský revír

Kozí Hory, vrch Besídka (Pánův vrch) 515 m.n.m., důl hraběte Sylva Taroucca

Naleziště souvisí s pásmem obvalů a kutacích jam sj. směru, nacházejících se pod vrchem Pod skálou, k.ú. Borotice (viz níže; k terminologii Nováček 1994; Kuna 2004).

3. Kozí Hory, vrch Kateřinka

4. Borotice, vrch Pod skálou (Čihadlo, 525 m.n.m.)

Místo nálezu je na západním až severozápadním svahu v pásmu obvalů a kutacích jam severojižního směru s často vysokými obsahy zlata. Maximální odhadovaná hloubka objektů činí 20m, výjimečně i více (Litochleb 1980, 35). Na lokalitě je několik malých nádrží s občasnou vodotečí směru VZ, protékající v blízkosti místa nálezu raně novověkých kachlů.

 

Tab.1 Přehled nálezů z jednotlivých lokalit (XXX-větší množství nálezů dané kategorie

 

Nález\Lokalita

1

2

3

4

Motyka

1

-

-

-

želízka

-

6

3

6+?

špičák

-

1

-

-

klín

-

1

-

-

šíp

-

1

-

-

podkovy

-

2+?

-

-

Fe předměty

-

2+?

-

2+?

palice

-

-

1

-

hřebík

-

-

-

3+?

přezka

-

-

-

1

nůž

-

-

-

1

plech (mosaz?)

-

-

-

1

struska

-

-

-

XXX

kachle

-

-

-

XXX

užitková keramika

-

-

-

XXX

 

V prostoru obvalů a kutacích jam bylo místo (kovárna ?) s výraznější koncentrací strusky s nálezy opotřebovaných želízek, zatavených ve strusce.

Vedle kovového inventáře byla získána i početná kolekce kuchyňské keramiky (převažuje režná hrnčina; z tvarů jsou zastoupeny hrnce, džbány, trojnožka) a kachlů. Povšimneme si blížeji kachlů, neboť v prostředí hornických sídlišť představují velmi specifický nález a jsou (alespoň v českém prostředí) dosud výjimečným dokladem vybavení interiéru hornického obydlí konce vrcholného středověku až raného novověku.

 

Tab. 2 Kachle. Přehled typů a motivů

 

Motiv\Typ

nádobkový

Komorový základní řádkový

římsový

Počet

-

15+

5+

4+

24+

Narození Páně

-

Obr. 2:8,9

-

-

Jonáš a velryba

-

Obr. 2:2-4

-

-

Cimbuří+růže

-

-

Obr. 2:1

-

architektura

-

-

Obr. 2:6

-

 

Komorové kachle náležejí k běžné pozdně středověké kamnářské produkci, kterou můžeme rámcově datovat do 2. poloviny 15. až 1. poloviny 16. století (k uvedeným motivům srov. Hazlbauer 1998). Takto je ale ohraničena pouze doba zhotovení matric, užití kachlů může horní časovou hranici překračovat. Nálezový soubor obsahuje i jeden fragment obloukovitě prohnutého keramického prvku (obr. 2:14), který mohl být zřejmě součástí zařízení k odvodu dýmu z otopného zařízení. Větší počet analogických artefaktů byl nedávno získán při výzkumu ve Svatém Poli u Dobříše (Korený – Kypta – Šulc 2003, 720).

 

Závěr

V příspěvku bylo poukázáno zejména na fragmenty gotických kachlů nalezených v poloze Pod skálou na katastru obce Borotice. Představují jeden z nemnoha dokladů existence otopných zařízení se zabudovanými kachli v interiérech příbytků hornických sídlišť, které byly dosud registrovány v českých zemích. I když na základě pouhého nálezu zlomků kachlů nelze rekonstruovat podobu příslušného otopného zařízení, jeho obsluhu a řešení odvodu dýmu, lze uvažovat, že dané těleso výrazně zpříjemňovalo pobyt v chladných měsících roku. Požadavek na zdokonalení efektivity vytápění byl zřejmě hlavním důvodem užití kachlů, snížila se tak spotřeba dříví, potřebného k provozu šachet a kovárny (příp. dalších technologických součástí). Dataci kachlů klademe na základě charakteru souboru doprovodné užitkové keramiky do prvních dvou třetin 16. století.

Při snaze blížeji určit sociální kontext borotických nálezů kachlů narážíme na omezené vypovídací možnosti dochovaných písemných pramenů. V areálech hornických sídlišť lze uvažovat o široké škále stavebníků a disponentů s nemovitostmi. Po větší část roku či dokonce celoročně zde pobývali řadoví horníci, avšak provizorní zázemí zde mohli mít i horní úředníci nebo provozovatelé těžby. Z rozboru písemných pramenů tak vyplývá pouze skutečnost, že prezentované artefakty pocházejí z montánního sídliště, situovaného přímo v prostoru kozohorského revíru z doby vrcholné těžby zlata v knínském okrsku.

O skutečnosti, že výskyt kachlů v areálu hornického sídliště nepředstavuje výjimečný jev, svědčí analogické nálezy. Fragmenty kachlů byly získány při výzkumech zlatorudných dolů Kometa a Havírky na Písecku. Z prvé z jmenovaných lokalit pocházejí zlomky nádobkových i komorových gotických kachlů s reliéfní výzdobou, která vymezuje chronologický rámec nálezů do 2. poloviny 15. až 1. poloviny 16. století (Fröhlich – Koppová 1992). Datace fragmentů z lokality Havírky je kladena do 1. poloviny 16. století (Fröhlich – Kurz 1980). Díky rozvinuté montánní archeologii v zemích na západ od našich hranic lze uvést i řadu zahraničních nálezů kachlů, z nichž některé jsou zařazeny již do 13. století (Nováček 1994, 120).

Kovárna identifikovaná v poloze Pod Skálou na katastru Borotice představovala nedílnou součást areálů hornických sídlišť (srov. Kudrnáč 1987; obecně k výzkumu Nováček 2001).

 

 

Literatura

Doležal, D. – Korený, R. – Kypta, J. 2004: Archeologické nálezy z hornických pracovišť v okolí Nového Knína, Archeologie ve středních Čechách 8.

Fröhlich, J. – Koppová, E. 1992: Výzkum středověkých dolů a úpraven zlata na Kometě. In: Prácheňské muzeum v Písku, zpráva o činnosti za rok 1991. Písek, 29-38.

Fröhlich, J. – Kurz, J. 1980: Středověké zlaté doly Havírky u Písku, Studie z dějin hornictví 10, 17-25.

Hazlbauer, Z. 1998: Krása středověkých kamen. Odraz náboženských idejí v českém uměleckém řemesle. Praha.

Korený, R. – Kypta, J. – Šulc, J. 2003: Pozdně gotické a renesanční kachle ze Svatého Pole. Příspěvek k poznání hmotné kultury venkovské fary, Archeologie ve středních Čechách 7, 711-733.

Kudrnáč, J. 1987: Archeologické výzkumy hornických stařin v povodí Litavky a středověkých zlatodolů u Čeliny, Vlastivědný sborník Podbrdska 38-39, 221-247.

Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.

Lhotský, P. – Morávek, P. – V. Štědrá, V.(eds.), Zlato na Novoknínsku. Nový Knín 2003.

Litochleb, J. 1980: K dějinám a topografii středověké těžby zlata v okolí Knína, Vlastivědný sborník Podbrdska 18, 33-37.

Litochleb, J. 2003: Historie těžby zlata na Novoknínsku. In: P. Lhotský, P. Morávek, V. Štědrá (eds.), Zlato na Novoknínsku. Nový Knín 2003, 14-23.

Morávek, P. et al. 1992: Zlato v Českém masívu. Praha.

Morávek, P. 2003: Ložiska zlata. In: P. Lhotský, P. Morávek, V. Štědrá (eds.), Zlato na Novoknínsku. Nový Knín 2003, 31-46.

Nováček, K. 1994: Hornická sídliště. Příspěvek ke studiu středověkého neagrárního osídlení. In: Medievalia archaeologia bohemica 1993. Památky archeologické – Supplementum 2. Praha, 158-170.

Nováček, K. 2001: Nerostné suroviny středověkých Čech jako archeologický problém: bilance a perspektivy výzkumu se zaměřením na výrobu a zpracování kovů, Archeologické rozhledy 53, 279-309.

Štědrá, V. – Velfl, J. 2003: Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku. In: P. Lhotský, P. Morávek, V. Štědrá (eds.), Zlato na Novoknínsku. Nový Knín 2003, 47-49.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1. Ložiskově-geologická mapa kozohorského a libčického revíru (podle Morávek 1992, upraveno). Kroužkem označena lokalita Borotice-Pod skálou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 2. Borotice (vrch Pod skálou), výběr zlomků kachlů a keramického prvku (14), pravděpodobně konstrukční součásti zařízení k odvodu dýmu z otopného tělesa. Kresby J. Kypta.