prof., Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc

Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TU Ostrava

ORIENTACE HGF VŠB-TU OSTRAVA V OBLASTI VÝUKY

A VĚDECKOVÝZKUMNÉ ČINNOSTI

Hovoříme-li o ochraně montánních památek, je nutno zdůraznit, že se jedná o dlouhodobý proces. Nejprve je nutno zejména mladou generaci vzdělávat, aby pochopila význam této oblasti a následně lze očekávat aktivní činnost směřující k ochraně ukázek technické vyspělosti minulých generací. Rozsah a úroveň montánních památek je vázán na vývoj báňského průmyslu v minulých staletích. Ten lze obecně charakterizovat jako cyklický vývoj, kdy vzestupy a pády hornictví se odvozovaly od společenské poptávky po nerostných surovinách a možností jejich zajišťování. Ani posledních 15 let nebylo výjimkou.

Uplatňovaná ekonomická a ekologická kritéria, konkurence dovozu i nových domácích hospodářských subjektů, restrukturalizace národního hospodářství spojená s poklesem poptávky po surovinách, ale i partikulární zájmy vedly k útlumu hornictví. Pokles produkce, uzavírání dolů a zhoršené vnímání báňského průmyslu celou společností se netýkalo jen samotných těžebních organizací, ale mělo dopad i do sféry vzdělávání.

Chtěl bych stručně popsat vývoj Hornicko-geologické fakulty po roce 1989, která musela reagovat na tendence společné všem vysokým školám a navíc se vyrovnat s problémy své orientace na utlumované a znevažované hornictví. Tyto problémy lze označit jako obecné a specifické.

Obecným problémem bylo, stejně jako na jiných vysokých školách, zrušení kategorie vědeckovýzkumných pracovníků a nutnost reakce na nové podmínky ve společnosti a oblasti vzdělávání včetně stupňující se konkurence.

Specifickým problémem byl výrazný pokles studentů „klasických“ hornických oborů jako důsledek ztráty perspektivy hornictví v očích studentů a z toho vyplývající diskuse o samotném názvu fakulty nebo obavy o jejím sloučení s jinou fakultou.

Řešení těchto problémů bylo nutno realizovat zvlášť pro oblast výuky a zvlášť pro vědeckovýzkumnou činnost.

OBLAST VÝUKY

Změny ve struktuře výuky lze dokumentovat srovnáním akreditovaných oborů studia. Ve školním roce 1989/90 HGF nabízela:

Obor: Hlubinné dobývání ložisek se zaměřením:

Hlubinné dobývání uhelných ložisek

Hlubinné dobývání uhelných a rudných ložisek

Hlubinné dobývání rudných a nerudných ložisek

Větrání a bezpečnost hlubinných dolů

Obor: Lomové dobývání užitkových surovin se zaměřením:

Lomové dobývání uhelných ložisek

Lomové dobývání nerostných surovin

Obor: Hornická geologie a geologický průzkum se zaměřením:

Geologický a těžební průzkum ložisek

Hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum

Geologie ropy a plynu a podzemní skladování

Obor: Výstavba dolů a geotechnika

Obor. Úprava nerostných surovin se zaměřením:

Úprava uhlí a rud

Obor: Ekonomika a řízení hornictví

Automatizované systémy řízení v hornictví

Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu

Je zřejmé, že těžiště HGF spočívalo na hlubinném a lomovém dobývání ložisek a na hornické geologii.

V akademickém roce 2003/2004 byla struktura studijních oborů HGF následující:

Obor: Hornické inženýrství

Využívání zdrojů stavebních nerostných surovin

Důlní měřictví

Inženýrská geodézie

Geologické inženýrství

Geovědní a montánní turismus

Úpravnictví

Zpracování a zneškodňování odpadů

Technologie a hospodaření s vodou

Environmentální inženýrství

Ekonomika a řízení v oblasti surovin

Ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné správy

Komerční inženýrství v oblasti surovin

Automatizace a počítače v surovinovém průmyslu

Informační a systémový management

Systémové inženýrství v oblasti surovin

Geoinformatika

Aplikovaná fyzika materiálů

Tučně jsou vyznačeny obory, které se odvozují od studijních oborů podobně orientovaných v minulosti, ostatní obory jsou nově koncipované.

Při jejich tvorbě fakulta využila kvalifikace pedagogů orientovaných na přírodní vědy, ovšem s technickým přístupem, čímž se vyhnula konkurenci s obory, které zejména na životní prostředí nahlížely z ryze biologického hlediska (např. na zemědělských univerzitách). Obecně lze konstatovat, že oproti minulosti v oblasti výuky lze registrovat:

a) nové resp. inovované obory spojené se surovinami

b) zavedení bakalářských oborů studia

c) nové formy zajišťování kvalifikovaných absolventů pro hornictví

ad a) Obor Využívání zdrojů stavebních nerostných surovin je studijním oborem zaměřeným na lomové dobývání především nerudných surovin, čímž fakulta reagovala na privatizaci a vznik řady menších těžebních společností zejména stavebních surovin spadajících pod legislativu státní báňské správy.

Studijní obor Komerční inženýrství v oblasti surovin je rovněž novým oborem spojujícím ekonomický základ se znalostmi technologie a širších souvislostí dobývání pro řešení střetů zájmů mezi využíváním přírodních zdrojů a ochranou životního prostředí.

Obor Ekonomika a řízení v oblasti surovin nahradil klasickou Ekonomiku hornictví širším zahrnutím nových ekonomických disciplín při ponechání základů technologie hlubinného a lomového dobývání ložisek.

Obor Technologie a hospodaření s vodou vycházel z pojetí vody jako nenahraditelné suroviny se schopností recyklace, po níž poptávka neustále stoupá ve všech částech světa.

Studijní obor Zpracování a zneškodňování odpadů reagoval na problémy spojené s průmyslovými i komunálními odpady, je postaven na využití klasických a nových úpravárenských postupů pro využívání druhotných surovin a zneškodňování odpadů v současnosti nevyužívaných.

Obor Geovědní a montánní turismus je nový studijní obor orientovaný na cestovní ruch v oblasti přírodních a technických památek.

ad b) Bakalářské obory nebyly v první polovině 90. let 20. století zcela běžné, nicméně nyní projevují o ně intenzivní zájem především zaměstnanci státní správy a jsou v souladu s koncepcí strukturovaného studia prosazovanou MŠMT.

Obor Ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné správy získala HGF výběrovým řízením pro potřeby státní správy v severních Čechách.

Studijní obor Informační a systémový management patří k novým oborům z oblasti informatiky umožňující univerzální uplatnění absolventů.

Obor Geoinformatika je aplikačně pojatý informační obor zaměřený na vědy o Zemi použitelný pro státní správu.

ad c) Prudký pokles zájmu studentů prezenční formy studia o studium „klasických“ hornických oborů vedl jak velké těžební společnosti, tak HGF k hledání jiných forem zajišťování kvalifikovaných absolventů těchto oborů.

Jednou z nich bylo studium při zaměstnání (tzv. kombinované) organizované např. pouze pro OKD, a.s. pod patronací personalistů této akciové společnosti. Jinou formou jsou tzv. rekvalifikační kurzy v rámci celoživotního vzdělávání, kde inženýři jiných technických oborů získávají nadstavbu nezbytnou pro výkon vedoucích funkcí na báňských podnicích, zejména hlubinných uhelných dolech.

OBLAST VĚDY A VÝZKUMU

Vědecko-výzkumná činnost Hornicko-geologické fakulty byla v minulých desetiletích zaměřena na první fáze životního cyklu báňské kapacity, tj. na průzkum ložiska, výstavbu těžební kapacity, vlastní proces exploatace nerostné suroviny a její úpravy. Útlum hornictví spojený s uzavíráním a likvidací dolů, zahlazování následků hornické činnosti, ale i řešení důsledků rychlého opouštění těžebních kapacit (např. destrukce povrchu, nekontrolovaný výstup důlních plynů), to vše vedlo k orientaci fakulty na poslední fázi životního cyklu báňské kapacity. Praktické zkušenosti ukázaly, že i tato etapa vyžaduje sběr informací a zobecňování zkušeností, srovnání se stavem ve světě. Tato orientace s projevila v oblasti grantů a projektů jednotlivých ministerstev, zejména Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

V současné době usiluje fakulta o získání výzkumného záměru v rámci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy vyhlášené veřejné soutěže, kde bychom se chtěli pokusit o hledání kompromisu mezi ochranou životního prostředí na jedné straně a využíváním přírodních zdrojů na straně druhé. Fakulta tak reaguje na skutečnost, že hornictví zaznamenalo strukturální změnu spojenou s omezením produkce klasických nerostných surovin (zánik těžby rud, brzké skončení těžby uranu, omezení produkce uhlí) při současném rozvoji těžby nerudných surovin a růstu využití druhotných surovin.

Novým jevem oproti minulosti jsou výzkumné projety v rámci Evropské unie, do nichž jsou zaměstnanci fakulty také zapojeni. Počet těchto projektů není vysoký, podmínky jejich získávání je však řadí k těm nejprestižnějším.

Návrat vědy na vysoké školy se projevuje i v obnově kategorie pracovníků pro vědu a výzkum, která byla počátkem 90. let zrušena. HGF má 2 tyto zaměstnance, což je minimální počet, avšak výzkumná činnost se předpokládá u všech pedagogů.

ZÁVĚR

Od nástupu nového vedení Hornicko-geologické fakulty v roce 2000 se začala důsledně prosazovat orientace fakulty na báňské organizace buď aktivně těžící nerostné suroviny nebo se podílející na zahlazování následků hornické činnosti a příbuzných činnostech. Vývoj ukázal, že původní averze vůči báňskému průmyslu zeslábla, že nerostné a energetické suroviny jsou pro společnost nepostradatelné a že na druhé straně těžební organizace musí zejména veřejnost přesvědčit o své snaze využívat nerostné suroviny za minimálních dopadů na životní prostředí a život společnosti. Legislativa státní báňské správy vyžaduje pro určitá místa v báňském průmyslu příslušnou kvalifikaci, pro jejíž udělování má HGF akreditaci v některých oborech jako jediná v České republice.

Tento vývoj vytvořil podmínky pro postupnou změnu názoru veřejnosti na báňský průmysl, na pochopení významu hornického dědictví a v konečném důsledku i pro ochranu montánních památek.