JUDr. Ing. Josef Staša, CSc.                                                                            L 3

Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

 

 

 

Nový správní řád a aplikace horních předpisů orgány státní báňské správy

I.

 K 1. lednu 2006 má nabýt účinnosti nový správní řád (dále jen "NSŘ"), který byl schválen v červnu t. r. Zákon přináší řadu výrazných změn. Ve srovnání s dosavadním správním řádem je rovněž značně obsáhlejší. Na první pohled je patrný i rozdíl v systematice. Dlouhá legisvakance má vytvořit prostor jak pro osvojení nové právní úpravy, tak pro zajištění návaznosti některých speciálních úprav. Spolu s novým správním řádem byl sice přijat tzv. změnový zákon, řada speciálních úprav správního řízení, vůči nimž bude i nový zákon platit subsidiárně, jím ovšem není dotčena. To může do budoucna činit jisté potíže. Tento stav se týká i horních předpisů - zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, v platném znění, (dále jen "HoZ") a zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, v platném znění, (dále jen "ZHč").

 Cílem tohoto příspěvku je především zmínit, jak nový správní řád ovlivní aplikaci horních předpisů orgány státní báňské správy. Nelze se však vyhnout ani některým úvahám de lege ferenda týkajícím se možných novel horních předpisů v návaznosti na nový správní řád.

 Pozornost bude v této fázi objasňování nové právní úpravy, účelné věnovat následujícím okruhům problémů:

a) základní zásady činnosti orgánů státní báňské správy,

b) orgán státní báňské správy jako subjekt správního řízení,

c) účastníci řízení před orgánem státní báňské správy,

d) činnost orgánu státní báňské správy před zahájením správního řízení,

e) zahájení řízení před orgánem státní báňské správy,

f) zjišťování podkladů pro rozhodnutí orgánu státní báňské správy,

g) zajišťování průběhu a účelu řízení před orgánem státní báňské správy,

h) komunikace orgánu státní báňské správy s účastníky řízení a veřejností,

i) rozhodování orgánu státní báňské správy ve věci,

j) opatření proti nečinnosti činěná Českým báňským úřadem,

k) rozhodování procesních otázek orgánem státní báňské správy,

l) odvolání a rozklad proti rozhodnutí orgánu státní báňské správy,

m) přezkumné řízení před orgánem státní báňské správy,

n) obnova řízení před orgány státní báňské správy,

o) prohlašování nicotnosti rozhodnutí Českým báňským úřadem,

p) uspokojení účastníka správního řízení, který podal žalobu proti rozhodnutí orgánu státní báňské správy,

q) rozhodnutí orgánu státní báňské správy jako exekuční titul,

r) jiné jednostranné konkrétní úkony orgánu státní báňské správy,

s) veřejnoprávní smlouvy a orgány státní báňské správy,

t) opatření obecné povahy a orgány státní báňské správy,

u) stížnosti na činnost orgánu státní báňské správy.

 Třeba podotknout, že vzhledem k prostoru určenému pro tento příspěvek nemůže jít u žádné z výše uvedených otázek o komplexní výklad.

 

II.

 Stručně k jednotlivým okruhům:

ad a)

 Základní zásady činnosti orgánů státní báňské správy jsou upraveny v § 2 až 8 NSŘ. Zákon klade důraz na vyvážený přístup k formální legalitě na straně jedné a k ochraně práv nabytých v dobré víře a oprávněných zájmů osob dotčených správní činností na straně druhé; zásahy do těchto práv a zájmů bude zapotřebí v odůvodnění rozhodnutí věcně argumentovat. Aplikaci horních předpisů asi nejvíce ovlivní pravidla pro uplatňování správního uvážení, zejména v § 2 odst. 4 NSŘ vyjádřená zásada materiální rovnosti rozhodování. Lapidárně řečeno - stejné případy mají být rozhodovány stejně a podobné podobně; nedůvodná (a neodůvodněná) zřejmá odchylka bude rozhodnutí činit nezákonným (nepřezkoumatelným). Specificky se správní uvážení může uplatnit v případě konkurence dotčených osob - vzhledem k charakteru oprávnění k dobývání výhradního ložiska může mít po případné novele horních předpisů význam výběr žádosti upravený v § 146 NSŘ. Významné pro praxi státní báňské správy rovněž je ustanovení § 177 odst. 1 NSŘ (a § 180 odst. 1 NSŘ); k tomu srov. § 41 HoZ a § 46 ZHč.

ad b)

 Věcná i místní příslušnost orgánů státní báňské správy může být dotčena ustanoveními § 131 odst. 1 a 2 NSŘ. Jde o atrakci nebo delegaci z důvodu procesní vhodnosti týkající se zejména zvlášť obtížných a neobvyklých případů nebo případů, jejichž řešení výrazně ovlivní dotčené osoby ve více správních obvodech, popřípadě v jiném správním obvodu (než ve správním obvodu místně příslušného správního orgánu) anebo o řízení s velkým počtem účastníků (viz § 144 NSŘ). Dlužno ovšem poznamenat, že podle dosavadní právní úpravy se určování příslušnosti orgánů státní báňské správy vyznačovalo vyšší mírou flexibility (arg. § 38 odst. 5 ZHč). Ustanovení § 136 odst. 6 NSŘ znamená odklon od způsobu řešení rozporů s dotčenými orgány státní správy, který je upraven v § 33 odst. 3 HoZ. Vzhledem ke specialitě druhého ustanovení a k negativním zkušenostem z jeho aplikace (či popravdě spíše absenci zkušeností) by bylo žádoucí novelizovat horní předpisy. Podle obecné úpravy by pak mělo proběhnout dohodovací řízení mezi Českým báňským úřadem a partnerským ústředním správním úřadem a v případě jeho bezvýslednosti by měla věc řešit vláda. Toto ustanovení se ovšem netýká sporů o příslušnost. Problematikou tzv. závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy se pak zabývá § 149 NSŘ.

ad c)

 Nová právní úprava správního řízení přináší jistý pokrok v diferenciaci postavení dotčených osob, které jsou účastníky řízení (§ 27 odst. 1 a 2 NSŘ). Praktické to bude zejména u správních řízení o žádostech (o stanovení dobývacího prostoru, o povolení hornické činnosti), kde se rozlišuje postavení žadatele, popřípadě jeho nerozlučných společníků na straně jedné a ostatních účastníků řízení na straně druhé (ve vztahu k horním předpisům viz též § 27 odst. 2 věta druhá NSŘ; srov. dále § 28 odst. 2 HoZ a § 18 odst. 1 ZHč, které nebude nezbytné v souvislosti s novým správním řádem novelizovat). Rozdíl se projevuje např. v otázce důsledků neoznámení individuálně oznamovaného rozhodnutí (viz § 84 odst. 1 NSŘ s tím, že nedotčena pochopitelně zůstává případná odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem). O otázce tvrzeného účastenství se bude rozhodovat jen tehdy, jestliže odpověď na ni může být objektivně vzato nejistá, resp. sporná (§ 28 odst. 1 NSŘ, viz též § 76 odst. 2 NSŘ), jinak postačí pouhé sdělení. Rozšiřuje se možnost ustanovení opatrovníka (např. u právnické osoby, která nemá orgán způsobilý za ni jednat). Nová právní úprava výrazněji chrání handicapované účastníky [již § 7 odst. 2 NSŘ, zvlášť pak § 16 odst. 3 až 5, § 32 odst. 2 písm. g) a g) a § 38 odst. 3 NSŘ]. Procesní ekonomii má přispět ustanovení o společném zmocněnci a společném zástupci (§ 35 NSŘ). Novinkou je možnost zmocnit zástupce pro neurčitý počet řízení v budoucnu [§ 33 odst. 2 písm. c) NSŘ].

ad d)

 Nový zákon má, na rozdíl od dosavadní právní úpravy, některá ustanovení o postupu správního orgánu před zahájením správního řízení. Ustanovení § 42 NSŘ se týká přijímání a vyřizování podnětů k zahájení správního řízení zahajovaného z úřední pravomoci. Ustanovení § 43 NSŘ upravuje institut odložení věci. Ustanovení § 137 NSŘ se týká podávání vysvětlení (toto ustanovení samo zmocňuje k opatřování vysvětlení v souvislosti s prověřováním okolností rozhodných pro zahájení řízení z úřední pravomoci; na základě zvláštního zákona je možno opatřovat vysvětlení nezbytná pro určení předpokládaného rozsahu podkladů pro rozhodnutí). Významné pro praxi státní báňské správy může být v případě správních řízení zahajovaných z úřední pravomoci ustanovení § 138 NSŘ o zajištění důkazu před zahájením správního řízení. Inspirací pro novely horních předpisů je kromě výše uvedeného druhého případu vysvětlení též ustanovení § 139 NSŘ o předběžné informaci. Za dosavadního právního stavu mohla předcházet činnosti orgánů státní báňské správy podle správního řádu prakticky pouze činnost podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Tato vazba bude poněkud modifikována. Podle novelizovaného ustanovení § 18 odst. 4 zákona o státní kontrole bude možno některé námitky proti protokolu vyřizovat až v rámci navazujícího správního řízení. Podle § 150 odst. 2 NSŘ může být protokol pořízený podle zákona o státní kontrole jediným podkladem pro vydání příkazu, který se za určitých předpokladů stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím ve věci.

ad e)

 Řízení je zahajováno buď na žádost (nová legislativní zkratka návrhu), nebo z úřední pravomoci (slovy zákona "z moci úřední", jde o nové a přesnější vyjádření dosavadního "z vlastního podnětu"). V souvislosti se zahájením řízení o žádosti zákon výslovně pamatuje na případ, kdy žádost podává více žadatelů společně (§ 44 odst. 2 NSŘ). V případě správního řízení s více účastníky zahajovaného z úřední pravomoci nová úprava, v návaznosti na diferenciaci postavení účastníků, upřesňuje okamžik zahájení řízení (§ 46 odst. 2 NSŘ). Pro praxi státní báňské správy bude mít význam úprava uvědomění o zahájení řízení s velkým počtem účastníků (§ 144 odst. 2 NSŘ). U řešení věcně souvisejících otázek se nabízí promyslet využití § 140 NSŘ o společném řízení.

ad f)

 Orgán státní báňské správy bude moci za určitých okolností připustit, aby za něj některé podklady rozhodnutí opatřil účastník řízení (§ 50 odst. 2). Na druhé straně z § 6 odst. 2 NSŘ vyplývá povinnost zajistit opatření některých podkladů za účastníka. Zdůrazňuje se povinnost zjistit z úřední povinnosti všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu (§ 50 odst. 3 věta první NSŘ). Režim standardních důkazních prostředků je podrobněji propracován (§ 53 až 56 NSŘ). Použití čestného prohlášení bude podmíněno úpravou ve zvláštním zákoně (§ 53 odst. 5 NSŘ); je třeba promyslet, zda v této souvislosti bude žádoucí novela horních předpisů. Výpověď účastníka řízení není výslovně upravena, možnost vypovídat lze však dovodit již např. z § 4 odst. 4 nebo z § 46 odst. 2 věta první NSŘ. Náznak povinnosti vypovídat lze spatřovat v § 50 odst. 2 věta druhá NSŘ. Zákon pamatuje na uvědomění účastníků o provádění důkazů mimo ústní jednání (§ 51 odst. 2 NSŘ). Výrazem procesní ekonomie je § 51 odst. 3 NSŘ. V souvislosti s opatřováním podkladů pro rozhodnutí má význam též ustanovení § 49 NSŘ o ústním jednání; k posílení transparentnosti řízení má přispět úprava veřejnosti ústního jednání (např. v řízení o žádosti bude ústní jednání na návrh žadatele zásadně veřejné). Ustanovení § 28 odst. 3 HoZ a § 18 odst. 3 ZHč není třeba v uvedené souvislosti novelizovat. Jestliže je podkladem rozhodnutí řešení předběžné otázky, bude orgán státní báňské správy postupovat podle § 58 odst. 1 nebo 2 NSŘ. O tzv. závazných stanoviscích byla již zmínka. Novinkou je úprava situace, kdy sám příslušný orgán státní báňské správy musí řešit určité otázky v samostatných řízeních postupně (§ 58 odst. 3 NSŘ). Vyjádření se účastníků k podkladům rozhodnutí upravuje § 36 odst. 3 NSŘ.

ad g)

 Daleko větší pozornost věnuje nová právní úprava prostředkům zajištění průběhu a účelu správního řízení. Pro praxi státní báňské správy mohou mít největší význam ustanovení o pořádkové pokutě (§ 62 NSŘ), popřípadě o předběžném opatření (§ 61 NSŘ). Horní hranice pořádkové pokuty činí 50 000 Kč; pořádková pokuta bude ukládána v jednoduchém řízení, kde prvním úkonem ve věci bude vydání rozhodnutí. Pokud účastník požádá o vydání předběžného opatření, bude třeba o tomto návrhu rozhodnout do 10 dnů; zvlášť se upravuje oznamování rozhodnutí o předběžném opatření. Novým prostředkem zajištění průběhu a účelu řízení je záruka za splnění povinnosti (§ 147 NSŘ). Tento institut se týká i povinností vznikajících v důsledku využívání oprávnění založeného rozhodnutím správního orgánu. Obecně se týká záruky přijaté na požádání, možnost uložit povinnost složit záruku je vázána na úpravu ve zvláštním zákoně. To je opět otázka případných novel horních předpisů.

ad h)

 Komunikace správního orgánu s účastníky řízení se týkají zejména též ustanovení o formě podání (§ 37 odst. 4 a 5 NSŘ). Předpokládá se, že orgány státní báňské správy budou schopny zajistit přijímání podání v elektronické podobě (náhradní řešení vyplývá z ustanovení § 37 odst. 7 a 8 NSŘ). Značně podrobná, i když ne zcela vyčerpávající, jsou ustanovení o doručování (§ 19 až 25 NSŘ). Upravuje se možnost dohodnout adresu pro doručování. Doručování nebude závislé na tom, zda se adresát v místě doručení nezdržuje (pro právnickou osobu a podnikající fyzickou osobu to platí absolutně, pokud jde o adresu jejího sídla nebo sídla její organizační složky, anebo místa podnikání; jinak lze postupovat obdobně podle ustanovení o navrácení v předešlý stav; viz § 21 odst. 3, § 24 odst. 2 a § 41 NSŘ). Umožňuje se zmocnění k převzetí písemnosti doručované do vlastních rukou (§ 20 odst. 2 NSŘ). V některých případech bude možno písemnost uložit i u orgánu státní báňské správy, který je jejím původcem. Každý orgán státní báňské správy musí mít nepřetržitě veřejně přístupnou úřední desku, jejíž obsah musí být zveřejněn i způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 26 odst. 1 NSŘ; k náhradnímu řešení viz § 26 odst. 3 a 4 NSŘ; viz ale též § 38 odst. 6 ZHč).

ad i)

 Smyslem správního řízení je přijmout rozhodnutí ve věci. Horní předpisy lhůtu pro vydání rozhodnutí nestanoví. Pokud orgán státní báňské správy nebude moci vydat rozhodnutí bezodkladně, bude povinen tak učinit zásadně do 30 dnů od zahájení řízení; k tomu se však připočítává až 30 dnů, je-li zapotřebí konat ústní jednání nebo místní šetření, nechat někoho předvolat nebo předvést anebo doručovat veřejnou vyhláškou; připočítává se rovněž doba nutná ke k provedení dožádání, zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny (§ 71 odst. 3 NSŘ). Je třeba zvážit, zda si řízení podle horního zákona nevyžádají odchylnou úpravu. Vydáním rozhodnutí nová právní úprava rozumí kromě jiného předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení nebo vyvěšení veřejné vyhlášky [§ 71 odst. 2 písm. a) a c) NSŘ]. Významné je ustanovení o tom, že lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal důvod přerušení řízení (§ 65 odst. 1 věta třetí v návaznosti na § 64 odst. 1 NSŘ). Ustanovení § 143 NSŘ se týká řízení na místě. Pozornost bude v této souvislosti třeba věnovat vztahu k § 42 odst. 2 písm. b) a c), popřípadě i d) a § 43 ZHč.

ad j)

 Nevydání rozhodnutí ve věci obvodním báňským úřadem a nesplnění povinnosti zahájit řízení z úřední pravomoci budou důvodem opatření proti nečinnosti, k němuž bude příslušný Český báňský úřad (§ 80 odst. 1 a 2 NSŘ). Za jistých okolností bude lze takové opatření učinit i preventivně (§ 80 odst. 3 NSŘ). Kromě atrakce, kterou zná i dosavadní právní úprava, může opatření proti nečinnosti spočívat v příkazu zjednat ve stanovené lhůtě nápravu, v pověření jiného obvodního báňského úřadu vést řízení a vydat rozhodnutí nebo v přiměřeném prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí (nepočítá se nadále s prodloužením lhůty bez bližšího určení). K tomu viz § 80 odst. 4 NSŘ. V případě nečinnosti Českého báňského úřadu bude přijetí opatření k nečinnosti příslušet jeho předsedovi (arg. § 178 odst. 2 věta čtvrtá NSŘ).

ad k)

 Zcela nově bude upraveno řešení procesních otázek. V zákonem stanovených případech se předpokládá jejich formální rozhodování. Orgán státní správy tak bude činit rozhodnutím, které bude označovat jako usnesení (§ 76 NSŘ). Kromě posílení právní jistoty při vedení řízení nová úprava sleduje zejména hledisko procesní ekonomie. Usnesení budou mít několikerý režim. Některá budou oznamována všem účastníkům řízení, jiná jen některým z nich s tím, že další účastníci budou o usnesení vyrozuměni, některá se budou pouze poznamenávat do spisu s tím, že účastníci budou vyrozuměni. Proti oznamovanému usnesení bude možno podat odvolání (rozklad), které nebude mít odkladný účinek. Proti ostatním usnesením nebude odvolání (rozklad) přípustné. Stanovená usnesení bude možno vydávat paušálně, přičemž jejich účinky nastanou již samotným vydáním.

ad l)

 Ustanovení o odvolání jsou v nové právní úpravě daleko podrobnější (§ 81 až 93 NSŘ). Odvolání bude moci směřovat proti výrokové části (skupině výroků), jednotlivému výroku nebo vedlejšímu ustanovení výroku (části výroku). Nebude přípustné odvolat se pouze proti odůvodnění. Povinnost přihlédnout k novým skutečnostem a návrhům na provedení důkazů budou mít orgány státní báňské správy jen tehdy, nemohl-li je účastník uvést nebo navrhnout dříve (totéž bude platit v průběhu odvolacího řízení). Pro odvolání proti rozhodnutí, jímž bylo přiznáno oprávnění a stanoveny mody (slovy horních předpisů "podmínky") jeho výkonu (typicky rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru nebo rozhodnutí o povolení hornické činnosti), může mít význam možnost vyloučit odkladný účinek odvolání na základě iniciativy žadatele (ten bude mít často zájem využívat oprávnění i za cenu povinnosti dodržovat mody, proti nimž brojí). Zachován zůstává institut autoremedury. Rozsah revize je poněkud zúžen - v celém rozsahu  bude rozhodnutí přezkoumáváno z hlediska zákonnosti, z hlediska věcné správnosti tomu tak bude v rozsahu námitek odvolatele; třeba ale vzít v úvahu též výše zmíněný posun mezi zákonností a věcnou správností vyplývající z § 2 odst. 4 NSŘ. U řízení vedeného z úřední pravomoci bude Český báňský úřad moci rozhodnutí obvodního báňského úřadu zrušit a řízení zastavit, u řízení o žádosti bude v případě zrušení zapotřebí věc vrátit do prvního stupně. Pokud Český báňský úřad napadené rozhodnutí změní, bude muset respektovat zákaz reformatio in peius; změnu nebude lze provést, pokud by v jejím důsledku došlo k faktické ztrátě instance. V případě zpětvzetí odvolání bude odvolací řízení zastaveno dnem zpětvzetí. Proti rozhodnutí Českého báňského úřadu vydanému v prvním stupni bude možno podat rozklad (§ 152 NSŘ). Zrušit, nebo změnit napadené rozhodnutí bude nově možné pouze za předpokladů platných pro autoremeduru v řízení o odvolání. Jinak bude třeba rozhodnutí zamítnout a nastoupí zásadně soudní ochrana. To koncepčně znamená, že řízení před ústředním správním úřadem se s výjimkou autoremedury stane jednoinstančním. Jiný režim může stanovit zvláštní zákon (tedy případné novely horních předpisů). Pro tzv. rozkladovou komisi platí, že bude moci jednat nejméně v pětičlenných senátech, přičemž většina přítomných členů budou muset být odborníci, kteří nejsou zaměstnanci zařazení do daného ústředního správního úřadu.

ad m)

 Dosavadní institut přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení bude nahrazen institutem přezkumného řízení (§ 94 až 99 NSŘ). Přezkumné řízení se bude týkat nejen pravomocných rozhodnutí, ale i dosud nepravomocných rozhodnutí, která jsou předběžně vykonatelná. Kritériem přezkoumávání zůstává zákonnost. K přezkumnému řízení bude příslušný nadřízený správní orgán, z podnětu účastníka řízení bude možno provést autoremeduru. Výslovně je upraveno zkrácené přezkumné řízení, kde prvním úkonem ve věci bude vydání rozhodnutí. Zavádí se možnost pozastavit právní účinky přezkoumávaných rozhodnutí. Přezkumné řízení má být zastaveno nejen v případě, že se zjistí, že přezkoumávaným rozhodnutím nebyl porušen právní předpis, ale i tehdy, převáží-li zjevně potřeba chránit práva nabytá v dobré víře. V rozhodnutí, jímž se přezkoumávané rozhodnutí ruší nebo mění, bude třeba stanovit, kdy nastupují jeho účinky. Náprava v případě nezákonně uložené povinnosti má být zásadně ex tunc, v případě nezákonně přiznaného oprávnění ex nunc (způsobil-li nezákonnost žadatel, ex tunc). Přísněji jsou stanoveny lhůty (subjektivní dvouměsíční a objektivní roční lhůta pro zahájení řízení, patnáctiměsíční lhůta pro vydání rozhodnutí). Horní právo je jednou z oblastí, kde se vyskytují tzv. přirozené sekvence správních rozhodnutí a kde u řady rozhodnutí dochází k vyčerpání jejich právních účinků konzumací obsahu. Kromě otázky možných specialit přezkumného řízení je třeba věnovat pozornost i úvahám o legislativní postižení naposled uvedených jevů.

ad n)

 Oproti dosavadní úpravě dochází k redukci důvodů obnovy řízení. Cílem bylo odstranit průnik s důvody přezkumného řízení. Jako důvod zůstávají novoty, jiné řešení předběžné otázky (včetně tzv. závazného stanoviska) a dosažení rozhodnutí trestným činem (§ 100 odst. 1 a 4 a § 149 odst. 6 NSŘ). Negativní vyřízení žádosti účastníka řízení o obnovu bude mít podobu usnesení o zastavení řízení (§ 102 odst. 4 NSŘ); usnesení se bude oznamovat pouze žadateli. Kromě obnovy řízení zákon upravuje také institut nového rozhodnutí ve věci (§ 101 a společné ustanovení § 102 NSŘ). Některé důvody vydání nového rozhodnutí mají upravovat zvláštní zákony. To se zdá pro novelizaci horních předpisů podnětné.

ad o)

 Zcela nová je úprava prohlašování nicotnosti rozhodnutí (77 a 78 NSŘ). V resortu státní báňské správy půjde výlučně o příslušnost Českého báňského úřadu, který bude moci prohlásit nicotnost rozhodnutí obvodního báňského úřadu z důvodu tzv. absolutní věcné nepříslušnosti. Pokud jde o rozhodnutí Českého báňského úřadu, bude k prohlašování nicotnosti příslušný jeho předseda (§ 178 odst. 2 věta čtvrtá NSŘ). Prohlašování nicotnosti podle správního řádu se bude dít z úřední pravomoci a není omezeno žádnou lhůtou. Pokud některý obvodní báňský úřad nebo Český báňský úřad dojde k závěru, že jiný správní orgán učinil úkon, který je z výše uvedeného důvodu nicotným rozhodnutím, dá podnět k prohlášení nicotnosti. Z jiných důvodů přísluší pravomoc vyslovit nicotnost správního rozhodnutí soudu podle příslušných ustanovení zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Nicotnost je ovšem hmotněprávní stav, její prohlášení nebo vyslovení má jen odstranit nejistotu ohledně existence, či neexistence rozhodnutí (jde o deklaratorní rozhodnutí).

ad p)

 Ustanovení § 153 NSŘ navazuje na úpravu obsaženou v § 62 soudního řádu správního. Žalovaným správním orgánem (odpůrcem) bude zásadně Český báňský úřad (výjimkou může být např. žaloba proti rozhodnutí o námitkách v exekuční fázi správního řízení). Uspokojení žalobce bude lze, v závislosti na tom, čeho se žalobce domáhá, dosáhnout zrušením nebo změnou rozhodnutí správního orgánu, prohlášením nicotnosti z důvodu tzv. absolutní věcné nepříslušnosti, vydáním správního rozhodnutí (u nicotnosti z jiného než výše uvedeného důvodu), postoupením věci nebo vydáním nového rozhodnutí (v případě moderace správní sankce). Právní moci nabudou zmíněná správní rozhodnutí až dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení o žalobě. Přezkumné řízení proti těmto správním rozhodnutím nebude přípustné.

ad q)

 Rozhodnutí orgánu státní báňské správy je možno exekučně provést soudní nebo správní cestou. Nový správní řád upravuje jen část správní exekuce. Vychází z modelu duální úpravy - peněžitá plnění mají být vymáhána podle zákona o správě daní a poplatků (§ 106 odst. 3 NSŘ; nový zákon se připravuje), nepeněžitá plnění podle ustanovení § 107 až 129 NSŘ. Peněžitá plnění bude subsidiárně příslušet vymáhat finančním úřadům; státní báňské správy se tato úprava nedotkne, pokud jde o pokuty a úhrady [§ 44 odst. 12 a § 41 odst. 1 písm. j) ZHč]; problém je u jiných peněžitých plnění (náklady řízení); rozumné by bylo úpravu symetrizovat horní novelou. U nepeněžitých plnění budou orgány státní báňské správy provádět exekuci jimi vydaných rozhodnutí. Nařízení exekuce exekučním příkazem bude ve stanovených případech předcházet exekuční výzva. Způsoby provedení exekuce budou náhradní výkon (u zastupitelných plnění), přímé vynucení (u nezastupitelných plnění) a ukládání donucovacích pokut (není-li jiný způsob možný nebo účelný); donucovací pokuty budou ukládány postupně, a to až do výše 100 000 Kč. Opravným prostředkem v exekuční fázi zůstanou námitky; úprava je poněkud podrobnější a je stanovena možnost přiznat námitkám odkladný účinek v případě, že jej nemají ze zákona.

ad r)

 Nový správní řád se netýká jen vydávání rozhodnutí (správních aktů), ale i jiných forem správní činnosti. Řadu ustanovení o správním řízení je účelné vztáhnout i na vydávání vyjádření a osvědčení, jakož i na úkony, které bývají označovány jako sdělení. V resortu státní báňské správy dosavadní úprava neposkytuje právní základ pro nápravu takových úkonů, pokud trpí vadami. Úprava se bude vztahovat i na úkony s nižší intenzitou právních účinků, které správní orgán činí v průběhu správního řízení. Ke všem zmíněným úkonům viz § 154 až 158 NSŘ.

ad s)

 Moderním institutem se zdají být veřejnoprávní smlouvy. Jim jsou věnována ustanovení § 159 až 170 NSŘ. Pro praxi státní báňské správy může mít význam především ustanovení o obdobném použití režimu tzv. koordinačních veřejnoprávních smluv organizačními složkami státu. Za předpokladu novel horních předpisů lze uvažovat i tzv. subordinační veřejnoprávní smlouvy uzavírané s adresáty veřejné správy (slovy horních předpisů "organizacemi") vydávané namísto rozhodnutí. Veřejnoprávní povahu mohou mít i některé smlouvy mezi adresáty (de lege ferenda srov. např. § 27 odst. 7 HoZ). Spory z veřejnoprávních smluv by v resortu státní báňské správy řešil Český báňský úřad (spory ze smluv mezi adresáty obvodní báňský úřady).

ad t)

 Novou kategorií správních úkonů (formou správní činnosti) je tzv. opatření obecné povahy (§ 171 až 174 NSŘ). Jde o hybrid mezi rozhodnutím a právním předpisem. V současné době je nedůvodně některým takovým úkonům předepsána forma právního předpisu (územní plán), u jiných jde problematicky o individuální rozhodnutí (chráněné ložiskové území). Možnost přijmout opatření obecné povahy bude muset vždy založit zvláštní zákon. Ve vztahu k horním předpisům a působnosti státní báňské správy lze diskutovat např. stanovení obecných revírních podmínek dobývání ložisek určitých nerostů.

ad u)

 Ustanovení § 175 NSŘ přináší úpravu stížností na nevhodné chování úředních osob nebo na postup správního orgánu. Úprava je subsidiární. Stížnost bude třeba podat u obvodního báňského úřadu nebo u Českého báňské úřadu v závislosti na tom, o které úřední osoby nebo o čí postup půjde. Vyřizuje ji vždy správní orgán, jehož činnosti se týká. Lhůta k vyřízení stížnosti bude činit 60 dnů. Stěžovatel bude vyrozuměn, jestliže o to požádal. Není-li stěžovatel s vyřízením stížnosti spokojen, může o přešetření způsobu jejího vyřízení požádat nadřízený správní orgán (Český báňský úřad v případě stížností vyřizovaných obvodními báňskými úřady, předsedu Českého báňského úřadu v případě stížností vyřizovaných Českým báňským úřadem).

 

 

III.

 V legislativním procesu přípravy a přijímání nové právní úpravy zazněla celá řada často protichůdných připomínek a názorů. Výsledek je jistě určitým kompromisem. Kvalitě prospěly i neprospěly rozsáhlé změny v závěrečné fázi, v níž by bylo lépe soustředit se v klidu na detaily. Přijetí nového správního řádu je ale obecně vzato bezesporu pozitivem. Obavám z jeho složitosti je třeba čelit důkladným proškolením. V resortu státní báňské správy, který je poměrně vysoce integrován a má tradičně kvalitní právní službu, jsou pro zvládnutí nároků, které přinese uvádění nového správního řádu do života, jistě dobré výchozí předpoklady.