Na Vojně s Františkem Zahrádkou

Druhá exkurze v rámci Hornické Příbrami mířila na bývalou uranovou šachtu Vojna, tam jsem zajel pár dní po sympoziu s Františkem Zahrádkou, příbramským předsedou Konfederace politických vězňů.

Vojna je 6 km za Příbramí, vyskytovala se zde železná a stříbrná ruda, při zkoumání starých hald bylo objeveno uranové zrudnění. V létech 1947 až 1949 byl vybudován německými válečnými zajatci pod vedením sovětských expertů tábor, po jejich odsunu o Vánocích 1949 do Německa byl zde Tábor nucených prací (TNP). Tzv. Kutací práce (K 2 - kutačky) ověřovaly ložisko, po jamách Vojna č. 1 a Vojna č. 2 byla hloubena i Kamenná č. 3. Do TNP byli podle zákona 247/48 dodáváni bez soudu, na základě doporučení StB Akčními trojkami při Okresních národních výborech určení tzv. buržoazní elementi na převychování. V létě 1951 nahradili chovance TNP odsouzení Státními soudy z přeplněných věznic a tábor nucených prací byl přeměněn na nápravně pracovní tábor, ze kterého vedly koridory také na šachtu č. 3 Kamenná a šachtu č. 4 Lešetice. V roce 1961 byli vězni přemístěni na Bytíz, a tábor převzala armáda, která ho využívala jako sklad, takže zde zůstalo 11 původních objektů. Z 18 vězeňských táborů při uranových dolech je Vojna nejautentičtější. Proto státní orgány schválily návrh Konfederace politických vězňů ČR na vybudování Památníku obětem komunismu. Vojna byla jedním z cílů druhé exkurse, konané v rámci Hornické Příbrami, takže při ní, o polední přestávce, jsem předsedu příbramské pobočky konfederace politických vězňů Františka Zahrádku navštívil ve staré Příbrami na Zámečku, kde je muzeum 3. odboje. Prohledl jsem si některé vystavené dokumenty, nebyly mi například jasné TNP, a s Františkem Zahrádkou jsem předběžně dojednal návštěvu Vojny. V pondělí 27. října vyjíždíme. Areálu dominuje nově postavená vyhlídková věž, budova korekce je opravená, rovněž budova velitelství. Zde byly v přízemí malé dvě cely, kde byly umísťováni právě vyšetřovaní vězňové. Zachovala se také ošetřovna a část bývalého kulturního domu.V areálu se ještě před jeho rekonstrukcí natáčely filmy Bumerang a Zdivočelá země, u kterých můj průvodce byl odborným poradcem. Je opravena zachovaná vězeňská ubikace G, po ostatních barácích zbyly základy. Areál byl v lednu 2001 vyhlášen kulturní památkou. Bunkr, který jsem fotografoval při minulé návštěvě s Ing. Škvorem, má prodloužený vstup, aby byl přístupný i vozíčkářům. Vojna, i když ještě není dokončena, je cílem řady návštěvních skupin. Jsou to historici, byli zde studenti ze Sorbony a z Washingtonské židovské univerzity, studenti z gymnázií V Dobříši a Příbrami, také ze zdejší průmyslovky, tábor navštěvují skautské oddíly. Pan Zahrádka mi ukazoval objekty a mezi tím vyprávěl. Z vězeňského baráku si pamatuje stávajícího předsedu PEN klubu, Jiřího Stránského. Seděli zde vojáci z čs. západní armády, tankisté od Dunquirku, vojáci od Tobruku i příslušníci východní armády, Svobodovci. Silvestr Müller ze 312 stíhací perutě, plukovník in memoriam, zahynul při důlním závalu 28. 1. 1954. Z partyzánské skupiny Žingor tu byl Pišta Kucharovič, v roce 1955 přišli z Leopoldova příslušníci španělských interbrigád, například Holdoš. Byl tu Dr. Vavro Hajdů a výrazná postava Pražského jara, Eduard Goldstücker. Na Vojně se nakonec i ocitl jako vězeň náčelník věznice v Ruzyni, vyšetřovatel od Švába Plaček, ze kterého se stal v Bumerangu plukovník Dobrý, hrál ho Karel Heřmánek. A v dobách volnějšího režimu zde Boris Masopust, který po smrti Víta Nejedlého vedl Československý armádní umělecký soubor, dirigoval vězeňskou kapelu, která vyhrávala o památných výročích jako byla VŘSR, nebo 1. máj. Pěkný výhled na budoucí muzeum je z bývalé trafostanice, která byla mimo areál vězeňského tábora. Úzkým kanálem v ní, kde vedly kabely, se pokoušeli vězňi z tábora uprchnout, ale byli vyzrazeni. Blízko trafostanice je zasypaná jáma č. 2, na navršeném kuželi kameniva je zřetelné sesedání zásypu. Památník Vojna se rekonstruuje částkou 75 milionů, do konce roku 2004 má být dokončený. Návštěvu je nutno objednat telefonem na čísle 318 628 606, nebo osobně v Muzeu 3. odboje, Zámeček - Ernestinum 106, Příbram 1 261 01.

Otto Hejnic