Z12 Možnosti využití bioindikátorů k určení aktuálních a starých atmosférických depozičních zátěží krajiny vybranými prvky z důlní činnosti

RNDr. Ivan Suchara, CSc., Ing. Julie Sucharová

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice

Vlastní hornická činnost nebo doprovázející úprava a zpracování nerostných surovin může významně znečišťovat složky životního prostředí toxickými nebo radioaktivními prvky a jejich sloučeninami nebo zatěžovat okolí vysokými úrovněmi atmosférického spadu pevných aerosolů různého prvkového složení.

Kromě sledování atmosférické depozice prvků a jejich sloučenin pomocí přístrojů na měřících stanicích je možno rychle a spolehlivě učit distribuci spadu prvků v místech těžby a zpracování surovin pomocí chemické analýzy vzorků vhodných biologických bioindikátorů. Zvláště v lesnatých lokalitách lze s úspěchem využít analýzy lesního mechu (např. druh Pleurozium schreberi), jehož chemické složení těsně koreluje s průměrnou aktuální úrovní spadu prvků v místě růstu mechu. Velmi vhodným bioindikátorem historických či dlouhodobě hromaděných úrovní atmosférické depozice prvků je nadložní humus jehličnatých lesů. Prvkové složení lesního humusu vypovídá o relativní dlouhodobě nahromaděné úrovni spadu prvků za období stáří lesa. Analýzy humusu často odhalí historické zátěže spadu prvků z emisních zdrojů, které v současnosti již často neexistují. Metody biomonitoringu spadu prvků pomocí analýz mechu a humusu byly standardizovány a našly široké uplatnění v zahraničí i u nás.

Výsledky celorepublikového biomonitoringu spadu prvků pomocí analýz mechu na izoliniových mapách poskytují např. údaje o spadu uranu a jeho sloučenin v oblastech jeho současné nebo dřívější těžby. Izoliniové mapy spadu prvků sestavené na základě analýzy lesního mechu a humusu na Příbramsku dokumentují aktuální i dlouhodobě akumulovanou distribuci spadu prvků (Al, Be, Ce, Cr, Fe, Ga, La, Li, Nd, Pr, Sc, Th, U, V a Y) v okolí hald bývalých uranových dolů, kde je drceno kamenivo k výrobě štěrku.

Na základě analýz vzorků mechu na Příbramsku bylo možno lokalizovat oblast s nejvyššími úrovněmi spadu prvků, učit jejich výměru, zjistit absolutní míru atmosférického spadu prvků a získat rovnice popisující závislost úrovně spadu prvků na vzdálenosti od emisního zdroje. Podobně pomocí analýz lesního humusu byly určeny podobné informace o dlouhodobě hromaděných spadech sledovaných prvků na Příbramsku.

Prezentované příklady výsledků biomonitoringu spadu prvků v různých částech ČR budou dokumentovány barevnými bodovými a izoliniovými mapami.