Z2 Ekonomická stránka aktivit v rámci zahlazování následků hornických činností

Prof. Ing. Jaroslav Dvořáček, CSc.

Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava

Útlum hornictví v průběhu 90.let 20.století byl realizován v zásadě z ekonomických a environmentálních důvodů. Paradoxem je, že dopady na životní prostředí uzavřením a likvidací dolů neskončily, ale začaly se projevovat v jiné podobě a k environmentálním rizikům se přidaly problémy bezpečnosti osob a majetku.

Podstata technického řešení prevence uvedených rizik je již známa – jde o zakládání podzemních prostor hydraulickými nerozplavitelnými základkami vyrobenými na bázi průmyslových odpadů. V minulosti to byly především suché úletové popílky a flotační hlušiny jako průmyslové odpady z úpravy a využití uhlí. Výzkum i praxe posledních let prokázaly, že pro tyto účely lze využít i další průmyslové odpady.

Pro praktickou realizaci je rozhodující ekonomická stránka procesů zakládání, tedy stanovení podmínek ekonomické efektivnosti těchto aktivit.

Pro posouzení ekonomické stránky zakládání je nutno určit:

- trvalé náklady likvidovaného dolu

- kapacity zakládání, tj. stanovení objemu založených směsí za časové období

- variabilní náklady na tvorbu, dopravu a založení jednotky základkové směsi vyrobené ze zpracovaných průmyslových odpadů

- parametry jednotlivých základkových směsí a z nich vyplývajících výnosů

Všechny tyto faktory mohou nabývat různých kvantitativních hodnot v závislosti na rozsahu likvidace, použitých průmyslových odpadech, recepturách směsí atd. Byly proto použity simulační výpočty, které mohou kolísání hodnot příslušných vstupů vzít v úvahu.

Výsledky výpočtů ukázaly, že pro dosažení kladného hospodářského výsledku v případě, že zpracovatel průmyslových odpadů bude nucen hradit trvalé náklady likvidovaného dolu, bude nutno:

- vytvářet základkové směsi z „dražších“ průmyslových odpadů

- usilovat o minimalizaci trvalých nákladů likvidovaného dolu

- maximalizovat kapacitu zakládání, i když zde lze narazit na problém zajištění dostatečného přísunu průmyslových odpadů jako vstupu pro výrobu základkových směsí.

Uvedené simulační propočty vymezují alespoň orientační hranice. Jejich metodická použitelnost je větší s ohledem na skutečnost, že s podobnými ekologickými a bezpečnostními problémy se setkává i dnes již zlikvidované rudné hornictví a základkové směsi lze použít i při sanaci povrchových lomů s ukončenou těžbou.