Obraz způsobu života a
bydlení horníků na Podbrdsku
v obecních kronikách
Příbramska II.
Lubomír Procházka, Hornické
muzeum Příbram
Řada obecních kronik uložená ve Státním okresním archívu Příbram představuje poměrně neznámý pramen ke studiu způsobu života horníků na území bývalého okresu Příbram, pracujících ve velkých rudných dolech či menších šachtách a bydlících v převážné míře v tradiční zástavbě vesnice. 1) Jde především o lokality na Podbrdsku v okolí Příbrami, respektive Březových Hor - o Bohutín, Vysokou Pec a Tisovou. Kromě všeobecných údajů k hmotné i duchovní kultuře obyvatel obcí, kroniky přinášejí zajímavá fakta i k jednotlivým stránkám způsobu života obyvatel, ke zvykům a obyčejům, dále k základní obživě (zaměstnání) a rovněž ke způsobu bydlení vesnického obyvatelstva.
Kronikářské záznamy z obecní kroniky Vysoké Pece přinášejí mimo jiné i důležité informace k vzniku této lokality. 2) Obec Vysoká Pec (nyní součást obce Bohutína) se jako samostatná obec datuje až od roku 1876, ovšem první písemná zmínka pochází z roku 1748. Jak napovídá její název vývoj této sídelní lokality se konstituoval od existence hamrů a vysokých pecí pravděpodobně někdy na přelomu 17. a 18. století. Sídelní jádro obce pak tvořily zřejmě přízemní dřevěné domky, z kterých jejich obyvatelé (poddaní) platili roční „pamětní činži“ a za pozemek, který patřil mlynářům, museli robotovat. Podobný, i když o něco mladší urbanistický vývoj, prodělala obec Havírna (dnes opět součást Bohutína), o níž první písemná zmínka pochází až z roku 1840. Názvy lidských sídel Pec a Havírna, podobně jako hor a vrchů, souvisí s někdejším hornictvím a hutnictvím, podobně jako například Měděnec, Železné Hory, Cínovecký hřbet či Huťská hora. 3)
Nedaleko ležící obec Tisová patřila rovněž k hornickým obcím v okolí Bohutína. 4) Kronikář poznamenává, že v roce 1934 měla tato poměrně malá obec 22 domů, z nichž dva objekty nebyly obydleny. Zajímavý je jistě údaj, že obec v této době, dle pohledu kronikáře, vykazuje starobylý ráz spočívající především v dochovaných roubených stavbách, krytých převážně doškovými střechami. Tisová je v okolí Bohutína nejstarší obcí s písemnou zmínkou (roku 1298), i když spolu s Bohutínem (první písemná zmínka o obci pochází z roku 1379) nešlo při lokaci původně o obce, jejichž vznik by byl přímo vyvolán těžbou drahých kovů či případnou existencí hamrů či hutí. Do roku 1911 byl též zdejší hospodářský dvůr patřící původně jesuitskému řádu krytý doškovou krytinou (v té době byl rozparcelován na rolnické usedlosti a to možná již v době raabizačních reforem). Velmi zajímavý z pohledu etnologického studia je přehled jednotlivých čísel popisných v obci, s uvedením jména majitele usedlosti a s jejím popisem. Soupis dokládá především převažují střešní krytinu – došek, vedle něho pak zvláště eternit a pálené tašky. U obytných částí usedlostí je doložen výskyt jak zděných, tak i roubených konstrukcí, u hospodářských staveb (špýcharů a stodol) pak jednoznačně převažují roubené objekty. Jen u velkých statků jsou stáje již zděné s nespalnou střešní krytinou. Součástí zástavby obce bylo též roubené stavení – pastouška, krytá došky s dřevěnou zvoničkou umístěnou na hřebenu střechy (podobný typ obecního domku je doložen i v jiných regionech). V obci Tisová se výrazně uplatnilo bydlení horníků v tradiční vesnické zástavbě - šlo zpravidla o tzv. „kovorolníky“. Součástí jejich usedlostí byly zpravidla též menší hospodářské objekty (např. u čp. 5 dokonce zděná stodola s doškovou krytinou). Zajímavý kronikářský záznam se vztahuje k usedlosti horníka čp. 22, kdy zděné stavení kryté došky a eternitem bylo přestavěné ze stodoly, patřící původně k usedlosti čp. 14.
K významným hornickým obcím okolí Příbrami patřil bezesporu Bohutín, o němž první písemná zmínka pochází z roku 1376. 5) Roku 1908 žádalo obecní zastupitelstvo, aby byl Bohutín povýšen na městys (k této historické skutečnosti však nedošlo). Ale to již bylo období úpadku dolování, jako základní obživy obyvatel obce a tudíž zákonitě docházelo i k postupnému poklesu obyvatelstva. Tyto faktory, trvající zhruba do roku 1914, měly zřejmě vliv i na zastavení celkového rozvoje obce. Nedílnou součástí kroniky obce je i příloha, kterou představuje plán Bohutína a Havírny na konci roku 1925. Odráží se v něm vývoj obou hornických lokalit, co se týká sídelní struktury. Jednotlivé domy jsou šítově i okapově orientovány především při hlavní komunikaci Příbram – Rožmitál pod Třemšínem a další zástavba se rozvíjela při místních komunikacích. Poměrně excentricky na kraji zástavby Bohutína, tvořícího silnicovku, při hlavní komunikaci směr Rožmitál stojí kostel sv. Maří Magdalény, původně gotický ze 14. století.
V roce 1922 vznikl na obecním zastupitelstvu Bohutína návrh postavit obecní dům, čímž by se mimo jiné i částečně podařilo vyřešit špatnou bytovou situaci obce. Různé názory na realizaci této stavby pak vedly ke skutečnosti, že se stavba obecního domu neuskutečnila. Je třeba podotknout, že stavby obecních bytů v menších městech a obcích v období l. republiky 20. století bylo i jednou z forem řešení bytové situace sociálně slabších vrstev vesnického obyvatelstva. Nezbytnou součástí společenského života na vesnici, zejména v období meziválečném ve 20. století bývaly hostince. V obci Bohutín bylo ve 20. letech 20. století v provozu celkem 6 hostinských živností.
Obecní kronika Bohutína se rovněž zmiňuje o řadě zvyků a obyčejů, které se udržovaly v l. polovině 20. století v těchto hornických obcích a byly zpravidla stejné jako ve vesnicích, kde se obyvatelstvo zabývalo výhradně zemědělstvím. V tradičních kalendářních obyčejích a zvycích nelze spatřovat (jak dokládá kronika Bohutína) rozdílů mezi vesnicemi s převahou zemědělského obyvatelstva a lokalitami s obyvatelstvem zabývajícího se většinou hornictvím. Jde například o udržování vánočních zvyků a slavení masopustu, ale rovněž se stavěly máje a slavily dožínky.
Využívání záznamů obecních kronik jednotlivých regionů umožňuje nahlédnout do způsobu života i zvyků obyvatelstva živícího se jak zemědělstvím, tak zabývajícího i dalšími způsoby obživy, spjatými od 2. poloviny 19. století zejména s rozvojem průmyslu.
Poznámky:
1) Procházka, Lubomír. Obraz způsobu života a bydlení horníků v obecních kronikách na okrese Příbram. Sborník sympozia HPVT, sekce T, Příbram 2002, s. 69-71
2) Pamětní kniha obce Vysoké Pece 1920 – 1959. Státní okresní archív Příbram
3) Olivová-Nezbedová, Libuše a kol. Pomístní jména v Čechách. Praha, Academia 1995. s. 279
4) Pamětní kniha obce Tisové. 1920 - 1959. Státní okresní archív Příbram
5) Kronika obce Bohutína. 1923 – 1950. Státní okresní archív Příbram