Úvaha o způsobu
morálního ocenění pracovníků v hornictví
Těžko lze dnes říci, kdy a komu se
dostalo poprvé morálního ocenění od veřejného nebo soukromého poděkování až po
dekorování, resp. označení jednotlivce nebo skupiny lidí za mimořádné skutky.
Je známo, že již ve starém Římě po vítězné bitvě legionáři promenovali před
svým velitelem a ten chválil a děkoval
jednotlivcům nebo skupinám za jejich statečnost a disciplinu. Vrcholem ocenění
ve starém Římě bylo čestné vyznamenání, což v praxi představovalo
symbolické kopí bez železného hrotu, náramky ze stříbra či zlata a konečně
i medailony, které nosil legionář na pancíři. Je zřejmé, že tento způsob
ocenění neměl hodnotu jenom v okamžiku dekorace, ale na dlouho označoval
jedince či skupinu jako osoby hodné projevu úcty, vážnosti a veřejného uznání.
Vyznamenání, medaile a řády byly vždy věrným obrazem nejen své doby, ale
především politického uspořádání, v případě králů a císařů také osobnosti,
která stála v čele státu. Velkou roli hraje ovšem i síla tradic národů a států.
Události roku 1989 znamenaly následně v České republice zánik morálních ocenění od státních vyznamenání až po rezortní odznaky který byl vybudovaný po roce 1953. Dlužno podotknout, že tento systém byl silně zpolitizován a ocenění se udělovalo v těch oblastech lidské činnosti, kde mělo politické vedení státu potřebu vyzdvihnout jedince či kolektivy. Zvláštností této doby je skutečnost, že hornictví, o němž se dodnes tvrdí, že bylo privilegovaným odvětvím socialismu, nemělo žádné státní vyznamenání, které by bylo specificky určeno jen hornictví. Existoval sice čtyřstupňový systém ocenění, připomínám „Za pracovní věrnost“, „Za pracovní obětavost“, „Řád rudé hvězdy práce“a konečně„Řád rudého praporu práce“. Toto vyznamenání však mohl dostat každý občan státu bez ohledu na svoji profesi. Svoje státní vyznamenání mělo školství,zdravotnictví,kultura a umění, vynálezci, sportovci a dokonce i matky s více dětmi, ale horníci nikoli.
Český báňský úřad je v současné
době jediným ústředním orgánem státní správy, v jehož povinnostech
převažují činnosti směrem k hornictví. Dlouhodobá tradice tohoto úřadu,
jeho personální složení a historicky vyvinutá stavovská čest, to vše jsou
důvody, proč se Český báňský úřad vedle svých zákonem uložených povinností
snaží o udržení hornických tradic a zvyků. Někdy okolo roku 1995 vznikla
myšlenka vytvořit pro hornictví nový
systém morálního ocenění jednotlivců a kolektivů.
Dne 21.11.1997 byla zřízena rezortní
medaile „Záchranářský záslužný kříž“. Profese báňský záchranář nebyla vybrána
náhodně. Jedná se o skupinu lidí, kteří musí při výkonu své profese vykazovat
velký kus osobního hrdinství a obětavosti. Vyznamenání je trojstupňové
(bronzový kříž, stříbrný kříž a zlatý kříž). Základem vyznamenání je osmihrotý
kříž, přes jehož střed jsou zkřížena hornická kladiva. Rub vyznamenání tvoří
hladká část kříže, ve svém středu opatřená kruhovým medailonem s nápisem
„Báňská záchranná služba“. Ve středu kříže je vyraženo matriční číslo a pomocí
písmen A, B, C stupeň vyznamenání. Součástí vyznamenání je stužka, roseta a
odznak.
Do dnešního dne bylo uděleno celkem 303
záchranářských záslužných křížů.
Na podzim roku 2002 byla Českým báňským
úřadem vyhlášena soutěž o bezpečnost v hornictví „Zlatý Permon“. Soutěž je
určena pro organizace, které podléhají dozoru Státní báňské správy. Symbolem
soutěže je soška „Permoníka“, vycházející
ze starých hornických pověstí o hodném skřítkovi, který vždy pomáhá
horníkům. Skulptura provedená z vápence
je vysoká 70 cm a ve svém pojetí představuje mužíčka – permoníka
vycházejícího z bloku, skály, se kterou je spjatý. Na zadní stranu
skulptury se umísťují kovové destičky se jménem vítěze a letopočtem. Vedle této
putovní trofeje každý vítěz získá do trvalého držení zmenšenou kopii putovní
ceny odlitou z bronzu.
Soutěž je rozdělena do čtyř kategorií:
-
hlubinné hornictví,
-
povrchové dobývání hnědého uhlí,
-
povrchové lomy,
-
podzemní stavitelství a těžba nafty.
Organizace soutěží o nejlepší výsledek
v oblasti bezpečnosti práce za kalendářní rok s tím, že se přihlašují
v lednu roku následujícího samy, v únoru dochází k vyhodnocení a
v březnu k vyhlášení výsledků. Z uvedeného tedy vyplývá, že
letošního roku v březnu byli vyhlášeni první vítězové soutěže. Pro zajímavost
uvádím jména prvních vítězů:
-
kategorie hlubinné hornictví - důl Darkov Ostrava,
-
kategorie povrchové dobývání hnědého uhlí - lom Jiří,
Sokolovská uhelná,
-
kategorie povrchové lomy - lom cementárny Mokrá,
Českomoravský cement,
-
kategorie podzemní stavitelství a těžba nafty - Moravské
naftové doly.
Prvního ročníku soutěže se zúčastnilo
ve všech kategoriích okolo čtyřiceti organizací.
Na podzim roku 2002 zahájil Český
báňský úřad přípravné práce související se zřízením hornického vyznamenání pro
jednotlivce. Mottem bylo, aby toto vyznamenání bylo udělováno za zásluhy o
české hornictví. Za symbol tohoto
vyznamenání byl vybrán Jiří Agricolla, renesanční vědec, který za svého
působení v Jáchymově sepsal na základě svého pozorování a studia dílo
„Dvanácte knih o hornictví a hutnictví“, která vyšla v roce 1556
v Basileji a dodnes představuje základ vědeckých pojednání o hornictví.
Odborné práce na výtvarném pojetí vyznamenání byly svěřeny renomovanému
výtvarníkovi a heraldikovi p. Zdiradovi Čechovi. Na jaře letošního roku navrhl
předseda Českého báňského úřadu prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc.
ministrovi průmyslu a obchodu Ing. Jiřímu Rusnokovi, aby toto vyznamenání bylo
zřízeno společně Českým báňským úřadem
a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. V tomto smyslu byl sepsán a
podepsán Statut vyznamenání. V rekordně krátké době bylo vyznamenání
vyrobeno a v září roku 2003 podepisovali předseda Českého báňského úřadu a
ministr průmyslu a obchodu první doklady o udělení vyznamenání.
Vyznamenání má na přední straně
portrétní poprsí Jiřího Agricolly, k němuž byl předlohou portrétní
dřevořez autora z knihy „Dvanácte
knih o hornictví a hutnictví“. V opisu komponovaném po stranách poprsí je
latinská podoba jeho jména. Zadní strana nese uprostřed opisu „Za zásluhy o české
hornictví“ zkřížená hornická kladiva, jako mezinárodní tradiční symbol
hornictví a políčko s vyraženým pořadovým číslem. Vyznamenání je
jednostupňové.
Český báňský úřad tedy během posledních
9 let připravil a uvedl v život tři kategorie morálního ocenění pro
pracovníky v hornictví, resp. pracovníky a organizace podléhající dozoru
Státní báňské správy. Velká pozornost byla u všech tří ocenění věnována
výtvarnému zpracování a volbě symbolů především z titulu jejich naprosté
apolitičnosti. Teprve čas ukáže, zda se záměr založit dlouhodobou tradici
morálního oceňování pracovníků zdaří. V každém případě lze ale říci, že
hornictví jako obor a lidé v něm pracující si za svoji práci možnost
získat morální ocenění zaslouží už proto, že současná společnost vůči hornictví
nevykazuje vážnost a úctu, kterou by si toto povolání historicky zasloužilo.