Informace o některých smrtelných
úrazech a mimořádných událostech a jejich rozbor z hlediska porušování
bezpečnostních předpisů, sankce za
jejich porušování včetně případné trestné zodpovědnosti,
Postavení závodních dolů a upřesnění jejich zodpovědnosti ve smyslu novely zákona č. 61/1988 S.
V červnu letošního roku projednala
vláda České republiky „Zprávu o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2002“
předkládanou Českým báňským úřadem a konstatovala, že stav bezpečnosti
v hornictví lze hodnotit jako stabilizovaný, a to i přesto, že některé bezpečnostní problémy přetrvávají.
Opatření státní báňské správy přijatá na úseku bezpečnosti práce a bezpečnosti
provozu v hornictví přijala jako opodstatněná.
Zpráva analyzovala stav bezpečnosti
práce a bezpečnosti provozu v organizacích vykonávajících hornickou
činnost a činnost prováděnou hornickým
způsobem, jakož i stav
v organizacích vyrábějících výbušniny. Zpráva zahrnovala i úrazy a
mimořádné události, ke kterým došlo při používání výbušnin v civilním
sektoru, kde rovněž vykonává vrchní
dozor státní báňská správa.
V roce 2002 došlo při námi dozorované
činnosti celkem k 11 smrtelným pracovním úrazům, přičemž k 9
smrtelným úrazů došlo při těžbě černého uhlí, která patří v hornictví k
dlouhodobě k nejrizikovějším činnostem.
U
každého smrtelného úrazu zjišťovaly orgány státní báňské správy stav
pracoviště, příčiny a důsledky, které k mimořádné události vedly.
Z rozboru smrtelných úrazů vyplývá, že největší procento smrtelných úrazů
připadlo na nepředvídatelné riziko
hornické práce včetně selhání lidského činitele (36%) a na porušení
pracovní kázně samotnými postiženými (27%)
Zpráva rovněž upozornila na hlavní rizika
hornické práce, mezi která patří zejména nahromadění a zapálení metanu, důlní
otřesy a samovzněcování uhlí.
Letošní rok se však nevyvíjí příznivě,
především ve smrtelné úrazovosti. K 30.8.2003 je zaregistrováno 14 smrtelných
úrazů což je o 3 smrtelné úrazy více než v celém předchozím
roce. Bohužel musím konstatovat,
že tak nepříznivý vývoj smrtelné úrazovosti
nemá obdobu ani v posledních 5-ti letech. Na tomto nepřijatelném
vývoji smrtelné úrazovosti má největší
podíl dobývání černého uhlí, kde konkrétně OKD, a.s. se podílí 8 smrtelnými
úrazy a ČMD, a.s. 2 smrtelnými úrazy. Zbývající 4 smrtelné úrazy připadají na činnost prováděnou
hornickým způsobem (3) a výrobu výbušnin (l).
Přehled smrtelných úrazů:
leden 2003 - při čerpání vody
z odpadní jímky v objektu pro výrobu výbušnin došlo k výbuchu
třaskaviny, jejíž zbytky po výrobě nebyly dostatečně odstraněny, a ke
smrtelnému zranění zaměstnance provádějícího čerpání,
(Hrubé porušení
bezpečnostních předpisů především ze strany organizace, která nezajistila
včasné odstranění zbytků po výrobě třaskaviny.)
- při dopravě břemene
nadměrné hmotnosti v dole (stropnice mechanizované výztuže FAZOS) došlo
k jejímu převrácení a přiražení postiženého k počvě,
(Hrubé porušení
bezpečnostních předpisů především ze
strany organizace, která ruční dopravu vysoce hmotnostních břemen nevyhodnotila
jako vysoce rizikovou, nestanovila pro tyto práce stálý dozor a neurčila pro
její provedení zkušené pracovníky.)
únor 2003 - při dopravě
břemene nadměrné hmotnosti (sekce MEOS)
došlo k přitlačení postiženého touto sekcí k nástavnému plechu
hřeblového dopravníku,
(Hrubé porušení
bezpečnostních předpisů ze strany postiženého, který vstoupil do ohroženého
prostoru, ale ne menší i ze strany
organizace, která manipulaci s vysoce hmotnostními břemeny nevyhodnotila
jako vysoce rizikovou a nestanovila pro tyto práce stálý dozor.)
březen 2003 - při vrtání čelby došlo k uvolnění bloku horniny
1,5x1,0x0,5 m po skrytých odlučných
plochách a zasažení zaměstnance provádějícího vrtání, postiženého,
(Jelikož uvedené odlučné
plochy nebyly zjistitelné a uvolnění bloku kamene o takových rozměrech nelze
zjistit poklepem je nutno tento úraz připočíst riziku hornické práce. Při tomto
hodnocení jsme vzali v úvahu, že hmotnost bloku cca 2 t nezachytí žádná
záchytná síť na čelbě.)
- na těžebním řezu došlo
k převrácení kolového nakladače KN
250 na řidiče, který zde vyjel z nezjištěných důvodů,
(Naprosto zbytečný úraz,
řidič neměl žádný důvod vjet na těžební řez, ani takový pokyn nedostal.
Nezodpovědnost a lajdáctví postiženého.)
- při důlním otřesu,
který zasáhl vrchní úvrať porubu a část výdušné chodby byli smrtelně zraněni
dva zaměstnanci černouhelného dolu,
(Následky důlního otřesu nutno
přičíst riziku hornické práce. K důlním otřesům se ještě vrátím.
duben 2003 - postižený se
dopravoval na střeše lokomotivy BND 30 v raženém tunelu. Došlo
k vykolejení lokomotivy a pádu postiženého pod přední soukolí dopravovaného velkoprostorového vozu,
(Úraz takového
charakteru může svědčit pouze o bezbřehé benevolenci spolupracovníků i
vykonávaného dozoru k bezpečnosti práce. Hrubé porušení bezpečnostních
předpisů na všech stranách. Již představa člověka ležícího na střeše důlní
lokomotivy, kde se není ani čeho zachytit, jedoucí temným tunelem připomíná
snad akční filmy a horory, nikoliv však důlní provoz. A řidič lokomotivy, i
když o pracovníkovi na střeše ví, jízdu realizuje.)
- při zajišťování čelby
prorážky prozatímní výztuží došlo
k pádu horniny ze stropu díla na
postiženého,
(Nedostatky byly zjištěny
v technologickém postupu pracoviště i riskantním jednání postiženého)
květen 2003 - při skládání potrubí DN 300 z nákladního automobilu
došlo k jejich uvolnění a zasypání
postiženého.
(Postižený nezkontroloval zajištění přepravovaného nákladu,
přestože jako vazač měl k tomu kvalifikační předpoklady. Nesprávný
pracovní postup.)
červen 2003 - při výměně hydraulického válce mechanizované výztuže v
porubu došlo k propadnutí nadloží a zavalení postiženého,
(Porušení technologického
postupu ve způsobu zajjištění stropu porubu, neprovedení kontroly stavu
pracoviště.)
- při řízení
lokomotivy došlo k jejímu vykolejení a
přiražení jiného zaměstnance k boku důlního díla,
(Lajdáctví a nezodpovědnost je slabý výraz pro příčinu tohoto úrazového
děje. Pracovník, který jízdu lokomotivy nezvládl neměl oprávnění k řízení
lokomotivy.)
- při kontrole drtiče KANICA došlo
k uvolnění krytu drtiče a přiražení postiženého,
(Opět nezodpovědnost
pracovníka, nedodržení předepsaného pracovního postupu. Postižený prováděl
kontrolu strojního zařízení, aniž by si zajistil kryt drtiče v otevřené
poloze).
srpen 2003 - na následky zranění zemřel předák plenění, který byl
v červenci zasažen uvolněným
hákem lana plenícího vrátku
v době, kdy se zdržoval v ohroženém prostoru.
(Tento smrtelný úraz je
mimo jakoukoliv diskusi. Vysoce kvalifikovaný pracovník dělnické profese vědomě
porušuje bezpečnostní předpis a zdržuje se v nebezpečném prostoru.
S jeho souhlasem je v tomto prostoru i jeho podřízený pracovník,
který rovněž utrpěl úraz. Další spolupracovník - vrátkář, uvádí vrátek na
předákův signál do chodu i když ví, že v ohroženém a vysoce nebezpečném
prostoru má dva spolupracovníky a ví, že porušuje bezpečnostní předpis.)
Výsledky šetření smrtelných úrazů ukazují, že většina z nich má své příčiny
v poklesu úrovně pracovní kázně, v nerespektování bezpečnostních
předpisů a rozhodnutí orgánů státní báňské správy a v poklesu respektování
vrchního dozoru. V některých případech lze vysledovat příčiny i v nekvalitní úrovni úvodních
i periodických školení zaměstnanců.
Z hlediska zaznamenaných
mimořádných událostí, bych si dovolil zaměřit na ty, které z hlediska
nebezpečnosti patří mezi hlavní rizika hornické práce. Mezi ně patří zejména
nahromadění a zapálení metanu, důlní otřesy a samovzněcování uhlí.
Nahromadění a zapálení metanu je
potencionálním nebezpečím spojeným s nebezpečím možného výbuchu
metanovzdušné směsi, které spolu s výbuchem směsi vzduchu a uhelného
prachu bylo v minulosti v hornictví příčinnou rozsáhlých havárií. Výbuchy
plynu a uhelného prachu jsou nejzávažnější důlní nehody, neboť zasahují
postižené tlakovou vlnou, plamenem a
toxickými povýbuchovými zplodinami, a to ve velmi krátkém časovém úseku a
v poměrně velké vzdálenosti od místa vzniku. V roce 2003 jsme zaznamenali pouze jeden případ zapálení metanovzdušné směsi, a to
zapálení metanové vrstvy v porubu jiskrou od dobývacího pluhu. Jiskra
vzniklá od nožů pluhu projíždějícího tektonikou naštěstí zapálila jenom malý
ohraničený objem metanu nahromaděného ve větrně hluchém prostoru ve stropu
porubu. Zapálení metanu bylo bezprostředně a bez následku zlikvidováno.
Samovzněcování
je
průvodním jevem technologie dobývání uhlí. Prvotním nebezpečím samovzněcování
uhelné hmoty je výstup toxických plynů do uzavřeného důlního prostředí
s dopadem na zdraví a životy zaměstnanců, druhotným pak otevřený oheň
v dole s možnou iniciací zapálení metanu nebo uhelného prachu.
V roce 2002 jsme zaznamenali 20 případů samovzněcování uhelné hmoty
v dole. V letošním roce za období leden-srpen pouze 5 případů. Včasné
zjišťování již počátečních fází tohoto procesu především využitím měřící
techniky pro nepřetržité monitorování vznikajícího oxidu uhelnatého dává
předpoklad k zvládnutí vznikajících endogenních požárů a nebezpečných
stavů z nich vyplývajících. Rovněž je na slušné úrovni propracována
strategie utlumování a likvidace probíhajícího samovznícení
Přesto však musím zdůraznit, že v jednom
případě v roce 2002 (Důl Lazy,
závod Dukla OKD,a.s.) byl vývin požáru tak prudký, že hrozilo uzavření celého
dolu.
Důlní
otřesy.
Z hlediska mimořádných události došlo ve sledovaném období k 9
důlním otřesům. Při těchto otřesech zahynuli 2 pracovníci, 2 utrpěli podle
staré klasifikace těžké úrazy. Tento
vývoj souvisí s přesunem těžebních
kapacit do ker a slojí s vyšším nebezpečím ohrožení důlními otřesy.Tato
skupina mimořádných událostí je nejzávažnější, zejména s ohledem na možné vysoké ztráty na lidských životech a
rozsáhlé destrukce důlních prostor, i když ne všechny otřesy měly destruktivní
charakter.
Z přehledu
otřesů za posledních 5 let, tj. od r. 1999 až dosud vyplývá, že došlo k 25 důlním otřesům při kterých
bylo 5 pracovníků zraněno smrtelně a dalších 75 pracovníků bylo zraněno. Důlní otřesy se omezují na karvinskou část
ostravsko-karvinského revíru, kde souvisejí jednak s úložními poměry
dobývání sedlových slojí, jewdnak s nekvalitně vedenou hornickou činností
našimi předchůdci, kteří nám v nadloží ponechali řadu nevýrubů a pilířů kumulujících přídatné tlaky na
hranách nevýrubů.
K otřesům došlo ve spodní části
sedlových vrstev, v jednom případě
ve slojích vrstev spodních sušských. Všechny otřesy lze označit jako
otřesy s mechanismem vzniku ve
vyšším nadloží. Ve všech případech došlo k důlním otřesům v hloubce
větší než 600 m.
Eliminace
důlních otřesů je velmi obtížná a ani
při uplatnění všech známých způsobů protiotřesového boje nelze vzniku důlních
otřesů plně zabránit.
Přesto
však můžeme konstatovat, že pracovníci v porubech jsou již před účinky
důlních otřesů chránění speciálními porubovými výztužemi. Doposud nejsme schopni
zvládnout jejich bezpečnost na třídách v okolí dobývaných porubů. Do těchto děl
musíme zamezit vstupu pracovníků vždy při pracovních operacích spojených
s narušením integrity pilíře nebo
horského masívu. V ostatních případech pak povolovat vstup pracovníků
pouze výjimečně za mimořádných bezpečnostních opatření a pro nezbytně nutné práce.
Riziko
hornické práce je trvalým jevem, který lze eliminovat pouze do určité míry.
Úrazy, jejichž příčinou je však selhání lidského činitele, hrubé porušení
pracovní kázně zaměstnancem resp. porušení bezpečnostních předpisů organizací
však řešitelné jsou a je na všech zaměstnancích i orgánech dozoru, aby
postupovali a přijímali taková opatření, aby zamezili vzniku respektive
opakování obdobných úrazů.
Státní
báňská správa reagovala na nepříznivý vývoj smrtelné úrazovosti a přijala
odpovídající opatření k eliminaci resp. omezení úrazovosti, zejména:
· svolala aktiv
vedoucích pracovníků zabývajících se těžbou černého uhlí, kde analyzovala
dosavadní průběh smrtelné úrazovosti včetně rozboru jednotlivých případů.
Současně vyhlásila program zpřísněného režimu bezpečnosti práce a vedoucí pracovníky vyzvala ke zvýšení
bezpečnostní kázně na všech stupních řízení .
· zvýšila
intenzitu inspekční činnosti. Především rozšířila systém neohlášených inspekcí
pracovišť, a to i ústředními báňskými inspektory, s důslednějším uplatňováním
finančních sankcí. Jenom za období osmi měsíců letošního roku provedla 4 600
inspekcí, zastavila 133 pracovišť, ve správním řízení uložila sankce ve výši 1
444 000 Kč, za zřejmé a bezprostřední
porušení bezpečnosti práce uložila při inspekcích na místě blokové pokuty ve
výši 490 000 Kč.
· vydala vnitřní
řídící akt (mimořádné Opatření č. 29/200 předsedy ČBÚ ze dne 7.7.2003), ve
kterém s ohledem na stálé se zhoršující situaci ve vývoji smrtelné
úrazovosti stanovila závazný postup při prošetřování smrtelných úrazů týkající
se zejména personálního složení šetřící komise, zastavení pracoviště nebo
provozu do došetření smrtelného úrazu, bezodkladného pozastavení výkonu funkcí
pracovníkům porušujícím bezpečnostní předpisy včetně rozsahu finančních sankcí
ve správních řízeních. Nehodláme nadále strpět tzv. „levné smrtelné úrazy“.
Smrtelný úraz nelze vrátit, zmařený lidský život zůstává a má dalekosáhlé dopady na rodiny postižených
i na společnost. Organizace musí pocítit i finanční důsledky smrtelného úrazu,
aby se zmobilizovala a dala přednost optimálním opatřením na úseku bezpečnosti
před krátkodobým ziskem.
· provedla
rozbor smrtelných úrazů za období posledních dvou let a v případech, kde
došlo k hrubému porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a současně vznikly
oprávněné pochybnosti, že závodní dolu jako osoba odpovědná za plnění úkolů na úseku bezpečnosti práce podle § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a
o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, těmto povinnostem
nedostál navrhla vedení organizací,
aby do doby ukončení prošetření
smrtelných úrazů pozastavila určeným závodním dolu výkon funkce. Současně
zahájila se závodními dolu Darkov 2 Darkov3, ČSM Jih a ČSM Sever správní řízení o odejmutí osvědčení vodního
dolu.
Požadavek
zákona č. 61/88 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
na řízení a dozorování prací
kvalifikovanými pracovníky - závodními dolu resp. lomů, je obsažen ve všech horních zákonech zemí
s tržním hospodářstvím. Tento požadavek byl v minulosti velice
postrádán právě z hlediska zabezpečení odborné způsobilosti a
kvalifikace řídících pracovníků a jeho
nenaplněním docházelo k rozmělnění zodpovědnosti na širokou škálu
pracovníků. Přitom již zákon č. 12 říšského zákoníku z roku 1894 hovořil o
„zřízení závodních a dozorců hor“.
Závodní
t.j. odpovědný vedoucí hornických závodů nebo jejich samostatných částí je
ustanoven k zajištění bezpečného a odborného řízení hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na
každém dole nebo lomu.
Litera
zákona je jasná a nezpochybnitelná. Mnohem horší je však změnit myšlení
zaměstnanců, a to i uvedených závodních dolu. Zatímco za skutečnost neplnění
plánu těžby cítí 100% závodních dolu nezpochybnitelnou zodpovědnost, a já jsem
nikdy neslyšel, že by závodní dolu či lomu říkal, že nemůže ovlivnit těžbu,
nemůže zaměstnancům přece pohybovat rukama, nemůže jim říkat jakým způsobem
pracovat, je tomu jinak
u hodnocení úrazovosti.
Zdůvodnění
jako „průběh smrtelného úrazu nemohu přece ovlivnit, na pracovišti jsem nebyl,
předpis porušil pouze postižený a nikdo jiný, to abych ke každému pracovníkovi
postavil technický dozor a podobná zdůvodnění či vysvětlení nejsou nic mimořádného. Je nutno docílit
změny myšlení u pracovníků zodpovědných za řízení bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci.
V tomto
směru vyslalas státní báňská správa naprosto jasný signál. Jste zodpovědni.
Jste zodpovědni za vytváření klimatu na závodě, pracovišti či jiné jednotce
k bezpečnosti práce, za systém kontrol, školení, úroveň techniků, ap. a
pochopitelně v konečném důsledku za výsledky v úrazovosti.
· projednává
všechny smrtelné úrazy a vybrané mimořádné události formou vytýkacího řízení
s vedením organizací za účasti zástupců odborových svazů PHGN a Stavba ČR
na Českém báňském úřadě.
K vytýkacímu
řízení rovněž budeme zvát i dodavatelské organizace, pokud se smrtelný úraz
stane na pracovišti jim vyhrazeném. Důsledně však budeme uplatňovat zásadu při
důlní činnosti nezbytnou, že důl musí mít jedno vedení, jednoho závodního dolu,
který za výsledky své práce nese plnou zodpovědnost.
· vydala
rozhodnutí se stanovením opatření ke zvýšení bezpečnosti práce a provozu v dolech s nebezpečím
důlních otřesů v němž stanovila zpřísněný bezpečnostní režim protiotřesové
prevence ve vyjmenovaných dobývacích krách ostravsko-karvinského revíru a další
technická opatření pro projektování důlních děl s cílem maximálně omezit
tlakové projevy důlních otřesů v důlních dílech na základě dosavadního
poznání vzniku a vývoje důlních otřesů,
· připravuje
novelizaci vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a
bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů
v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, a to v části týkající se
dopravy břemen nadměrné hmotnosti, která stanoví konkrétní podmínky dopravy i
manipulace s takovými břemeny.
Právě při dopravě břemen vysoké hmotnosti
došlo za posledních 10 měsíců ke
třem
smrtelným úrazům.
· ocenila
v březnu a dubnu Cenou za bezpečnost „Zlatý Permon“ organizace, jejichž
výsledky v oblasti bezpečnosti práce na pracovištích dozorovaných státní
báňskou správou jsou nadprůměrné. Každoročním udělováním uvedených cen ve třech
kategoriích hodlá státní báňská správa morálně a společensky ohodnotit
organizace a zvýšit jejich prestiž ve společnosti i v získávání zakázek
jako „bezpečného podniku“ ,
Tento
zpřísněný režim státní báňské správy se
do budoucna stane trvalým jevem na všech pracovištích dozorovaných státní
báňskou správou.
Jsme
přesvědčeni o tom, že jeho realizací již v letošním roce, a to za aktivní
účastí vedoucích technických pracovníků organizací, dojde ke zvratu dosud
nepříznivého vývoje smrtelné úrazovosti v hornictví.