Vyhláška
Českého
báňského úřadu,
kterou
se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti
a
ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu
při
svislé dopravě a chůzi
Jistě není žádným tajemstvím, že se
připravuje nová vyhláška o svislé dopravě a chůzi. Práce na přípravě vyhlášky
probíhají už více než půldruhého roku a účastnila se na nich celá řada
odborníků z praxe. Musím říci, že řada z těchto odborníků je uznávána
širokou odbornou veřejností, někteří z nich jsou i znalci „s kulatým
razítkem“, někteří dnes pracují na
vysoké škole nebo podnikají a někteří jsou již na zaslouženém odpočinku.
V rámci připomínkového řízení měli možnost se na konečné podobě vyhlášky
podílet provozní pracovníci prakticky všech důlních podniků a pochopitelně i
obvodních báňských úřadů.
1.
Důvody
k vydání nové vyhlášky
Potřeba
aktualizace a modernizace dosud platného výnosu ČBÚ č. 12/1982 Ú.v. ČSR, ve
znění výnosu ČBÚ č. 16/1986 Ú.v. ČSR, výnosu ČBÚ č. 2/1990 a vyhlášky č.
340/1992 Sb., byla pociťována již delší dobu. Impulsy k tomu přicházely
nejen z oblasti praxe a z výsledků šetření mimořádných událostí, ke
kterým při provozu těžního zařízení občas dochází i na našich dolech, ale také
ze zahraničí. Například podle informací z WUG byl polský předpis pro
svislou dopravu nově vydán a následně ještě upraven. Také v SRN mají
obsáhlý a podrobný předpis, se kterým se náš výnos ČBÚ č. 12/1982 Ú.v. ČSR jen
těžko svým rozsahem dá srovnat. Je nutné také přiznat, že rozvíjející se věda a
technika zasáhla i do oblasti těžních zařízení a v některých oblastech nám
umožňuje zvýšit požadavky na těžní zařízení s cílem zajistit vyšší úroveň
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) při svislé
dopravě.
Vedle potřeby aktualizovat a modernizovat
dosud platný, avšak více než 20 let starý právní předpis, výnos ČBÚ č. 12/1982
Ú.v. ČSR, je hlavním důvodem k vydání nové vyhlášky zákon č. 309/1999 Sb.,
o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Podle tohoto zákona by
dosavadní předpis v případě nevydání nové vyhlášky skončil svou platnost
k datu 31.12.2003, protože nebyl v plném znění uveřejněn ve Sbírce
zákonů, i když byl ve Sbírce včetně změn oznámen, tedy registrován.
2.
Hlavní
principy navrhované právní úpravy
Nová vyhláška
Českého báňského úřadu stanovuje podmínky k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi.
Vychází ze zmocnění uvedeného v § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona č.
61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve
znění zákona č. 542/1991 Sb. (dále jen „zákon č. 61/1988 Sb.“). Nová vyhláška
stanovuje zároveň požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu pro
zřizování, provoz a kontrolu těžních zařízení používaných při svislé dopravě v
jámě a požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost zaměstnanců při
zřizování, provozu a kontrole těžního zařízení při hornické činnosti a v omezeném
rozsahu i při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. Nová
vyhláška dále stanovuje požadavky na lezní oddělení a chůzi v jámě.
Nová vyhláška
respektuje zákon č. 102/2001 Sb., a zákon o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č.
22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a na jeho základě vydaných
nařízení vlády, například nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů a
nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na
zařízení a ochranné systémy pro použití v prostředí s nebezpečím
výbuchu, ve znění pozdějších předpisů.
Při tvorbě
vyhlášky byla uplatněna zásada ponechání osvědčených požadavků a zapracování
nově získaných zkušeností z provozu těžních zařízení používaných při
svislé dopravě a chůzi v jámě. Tento systém koresponduje s poměrně nízkou
úrazovostí a nízkou četností mimořádných událostí při používání těžních
zařízení ke svislé dopravě a chůzi v jámě. Do návrhu vyhlášky byly také
zapracovány nové poznatky z dlouhodobého provozu těžních zařízení při
svislé dopravě a chůzi v jámě při hornické činnosti a činnosti prováděné
hornickým způsobem. Zachována byla také koncepce předpisu pro svislou dopravu a
chůzi, jakou měl výnos ČBÚ č. 12/1982 Ú.v. ČSR.
Státní báňská
správa při tvorbě této vyhlášky zachovala léty vžitý a hornickou veřejností
obecně přijatý institut koordinačního technika těžního zařízení, technika
pověřeného dozorem nad strojní částí těžního zařízení, technika pověřeného
dozorem nad elektrickou částí těžního zařízení a technika pověřeného dozorem
nad udržováním jámy a ostatních pracovníků s odbornou profesní způsobilostí
zajišťujících odborné řízení a bezpečné provozování svislé dopravy.
Nová vyhláška
také přihlíží k letitosti provozování některých těžních zařízení
(v některých případech se jedná až o zařízení starší 50 let). Proto nová
vyhláška zpřísnila dosavadní rozsah požadavků na bezpečnost práce a provozu
kladených na zřizování, provoz a kontrolu těžních zařízení používaných při
svislé dopravě v jámě a požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost
zaměstnanců při zřizování, provozu a kontrole těžního zařízení při hornické
činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.
Nová vyhláška také stanovuje požadavky na lezní oddělení a chůzi v jámě.
Nová vyhláška
se nebude vztahovat na svislou dopravu a chůzi v jámě
a) při činnosti prováděné
hornickým způsobem v podzemí prováděnou jednočinným strojním dopravním
zařízením do hloubky 50 m
s povolenou rychlostí menší než 1m.s-1,
b) při
havárii v jámě.
3. Soulad navrhované právní úpravy se zákonem a předpisy EU
Navrhované
věcné řešení je v souladu se zákonem č. 61/1988 Sb., nejde nad jeho rámec
a neukládá žádné povinnosti, které by ze zákona nevyplývaly. Je nutno
konstatovat, že předmět návrhu vyhlášky není právem ES upraven. Přesto byly při
přípravě návrhu vyhlášky vzaty v úvahu směrnice Rady 95/63/ES, kterou se mění
směrnice 89/655/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví
pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, směrnice Rady
92/104/EHS o minimálních požadavcích na zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví
pracovníků v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu, a směrnice Rady
94/9/EHS o sbližování předpisů členských států vztahujících se k vybavení
a ochranným systémům určeným pro použití v potenciálně explosivních
atmosférách. Na základě uvedeného lze konstatovat, že z pohledu bezpečnosti
práce a provozu je nová vyhláška slučitelný s předpisy platnými v EU.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované
úpravy, nároky na státní rozpočet
Navrhovaný
právní předpis nebude mít žádný negativní finanční dopad na státní rozpočet ani
na další veřejné rozpočty, tj. na rozpočty krajů a obcí.
Dopad na
provozovatele těžních zařízení používaných při svislé dopravě a chůzi
v jámě sice nelze přesně určit, avšak lze předpokládat jednorázové zvýšení
nákladů v oblasti vyhotovení či spíše doplnění stávající provozní
dokumentace a dovybavení těžních zařízení v rozsahu požadovaném vyhláškou,
a to v rozsahu 120 – 150 milionů v průběhu 5 let. Tyto náklady by
však měly být vyváženy úsporami vyplývajícími z vyšší bezpečnosti
provozovaných těžních zařízení při svislé dopravě a chůzi v jámě.
Naproti tomu
určité ekonomické výhody pro provozovatele těžních zařízení vyplynou
z toho, že vyhláška již nepředepisuje povinnost mít v zásobě náhradní
díly. Tato výhoda se projeví především v případě, že jeden majitel provozuje
více těžních zařízení stejného typu.
Dojde však i
ke zvýšení provozních nákladů, a to v důsledku zkrácení lhůt revizí
těžního zařízení ze tří na dva roky.
Zcela
jistě se nové požadavky vyhlášky promítnou i do cen nových, popřípadě
rekonstruovaných těžních strojů, protože ty už budou muset splňovat všechny
požadavky nové vyhlášky.
5. Hlavní změny požadavků oproti
dosavadnímu výnosu
Jak
již bylo řečeno, byla u nové vyhlášky zachována koncepce předpisu pro svislou
dopravu a chůzi, jakou měl výnos ČBÚ č. 12/1982 Ú.v. ČSR. Po úvodních
ustanoveních je v části druhé nejprve zařazena hlava I nazvaná Společná
ustanovení, protože se vztahuje na všechna těžní zařízení včetně malých těžních
zařízení a těžních zařízení používaných pro hloubení, prohlubování a
rekonstrukci jam (na tzv. dopravní zařízení se ale nevztahuje – viz § 97).
V této hlavě jsou vedle požadavků na uvádění těžního zařízení do provozu
také požadavky na Spis o jízdě na laně, kvalifikační požadavky na zaměstnance
zajišťující provoz těžního zařízení a základní pravidla a podmínky provozu
těžního zařízení.
Další hlavy části druhé pak obsahují
požadavky na konstrukci a prohlídky těžního zařízení s tím, že
v jednom paragrafu jsou uvedeny úlevy pro malá těžní zařízení a
v hlavách IV a V odchylné požadavky na havarijní dopravní zařízení a
na těžní zařízení používaná při
hloubení, prohlubování a rekonstrukci jam.
A nyní k některým novinkám a
důležitým ustanovením.
Po vybudování těžního zařízení, ale
i po provedení podstatné změny na již provozovaném těžním zařízení se celé
zařízení uvede nejprve do zkušebního provozu a po jeho ukončení a vyhodnocení
do trvalého provozu. Před uvedením do zkušebního a znovu před uvedením do
trvalého provozu posoudí těžní zařízení komise odborníků určená na dole
závodním dolu, v ostatních případech vedoucím organizace (dále jen
„závodní dolu“). Samozřejmě, je-li podstatnou změnou např. jen náhrada části
těžního zařízení zařízením jiného typu s odlišnými technickými parametry
nebo zprovoznění dalšího úseku jámy, je zkušební provoz omezen jen na tu část
těžního zařízení nebo jámy, která byla důvodem podstatné změny.
Zde bych chtěl upozornit na zvýšení
kompetence a tím i odpovědnosti závodního dolu, která se promítla do celé řady
ustanovení nové vyhlášky. Za zmínku snad stojí i to, že nová vyhláška již nemá
žádné vzory záznamů o provedení a výsledku stanovených prohlídek a měření,
lhůty pro jejich provedení a harmonogram případných oprav, to všechno ponechává
na organizaci a závodním dolu.
Jiným příkladem zvýšení kompetence a
odpovědnosti závodního dolu je požadavek, aby závodní dolu určil opatření
k zajištění bezpečnosti v případě, že v blízkosti těžního
zařízení má být provozováno elektrické zařízení, které by svým účinkem,
například vysokofrekvenční energií nebo proudovými nárazy, mohlo nepříznivě
ovlivnit bezpečný provoz těžního zařízení.
Nová vyhláška přímo zakazuje
používat mobilní telefon, radiopřijímač a audiovizuální techniku nesouvisející
s provozem těžního zařízení ve strojovně.
K novým požadavkům patří to, že
brzdový stroj těžního stroje musí být vybaven zařízením zajišťujícím rovnoměrné
zpoždění při brzdění pojistnou brzdou. Tímto novým zařízením bude nutné podle
přechodných ustanovení vyhlášky dovybavit i některé stávající těžní stroje.
Zpřísnily a zpřesnily se i požadavky na pojistnou brzdu ve smyslu zkrácení doby
od uvedení této brzdy do činnosti po začátek snižování rychlosti. Nový je i
požadavek na hlídání nejvýše přípustné teploty diskových brzd a požadavky na
nejvýše přípustnou radiální a axiální házivost brzdových věnců a disků.
Nově formulované jsou požadavky na
bezpečnostní obvod.
Znalci
dosavadního výnosu č. 12/1982 Ú.v. ČSR jistě poznají, že novým je i zařízení
pro kontrolu programové a přejezdové rychlosti, i když novým je v zásadě
jen požadavek na kontrolu rychlosti v celé dopravní dráze a požadavky na
přesnost zjišťování polohy dopravní nádoby v jámě.
Rozšířeny byly
i požadavky na vybavení stanoviště strojníka provozní a poruchovou signalizací
stavu těžního zařízení.
Vyhláška také
stanovuje, že vícelanový těžní stroj může být provozován jen
s vyrovnávačem tahů v lanech zajišťujícím rovnoměrné rozdělení zatížení na
těžní lana s tolerancí nejvíce 5 %. Také toto ustanovení je předmětem
přechodných ustanovení, a proto bude muset být doplněno nejpozději do konce
roku 2005 i k provozovaným těžním zařízením.
Nová vyhláška
požaduje více využívat nedestruktivní kontrolu některých částí těžního
zařízení, např. u závěsů a úvazků. Výsledek nedestruktivní kontroly pak
poslouží závodnímu dolu k určení doby použití takového zařízení.
Ke zpřísnění
požadavků došlo i v oblasti kontroly těžního zařízení a jámy. Zásadní změnou
je, že byla zkrácena doba mezi dvěma revizemi, a to ze tří na dva roky. Důvodů
k tomu bylo několik, např. stáří provozovaných těžních strojů bylo jedním
z nich. Hlavním důvodem byla snaha zvýšit pravděpodobnost včasného
zjištění zhoršujícího se stavu těžního zařízení a tím předejít možným haváriím.
Naproti tomu
vyhláška umožňuje úlevy při provádění prohlídek, ovšem jen za dodržení stanovených podmínek. Opět je zde dána kompetence
a odpovědnost závodnímu dolu.
Při provádění
prohlídek platí zásada, že denní prohlídky provádí prohližitel sám, týdenní
prohlídky dělá za účasti technika určeného organizací a prohlídky s delší
lhůtou pak pod vedením technika pověřeného dozorem nad příslušnou částí těžního
zařízení nebo jámy. Výjimkou je podrobná prohlídka konstrukce betonové těžní
věže, kterou provede znalec z oboru stavebnictví určený závodním dolu.
K novým
patří i požadavek na kontrolu úbytku tloušťky stěny žebříků a konzol a dalších
kovových prvků především v lezním oddělení jámy. Tento požadavek vyplynul
ze šetření smrtelného úrazu, ke kterému došlo právě při kontrole lezního
oddělení jámy. Výrazně zkráceny byly i lhůty těchto kontrol. Změna je i
v tom, že kontrolovaný kovový prvek se vymění, jestliže úbytek tloušťky
jeho stěny je větší než určí pevnostní výpočet uvedený v projektu nebo
v odborném posudku zpracovaném odborníkem profese strojní, projektantem,
odbornou organizací nebo znalcem příslušného oboru; pokud pevnostní výpočet
není zpracován, provede se výměna, dosáhne-li úbytek nejvíce 50% původní
tloušťky jeho stěny.
Přísnější jsou
i požadavky na přímost pevného vedení dopravní nádoby, která se ověřuje
akcelerografickým měřením před uvedením nové nebo rekonstruované jámy nebo její
části do provozu. Přísnější jsou i nejvyšší dovolené hodnoty čelního a bočního vodorovného zrychlení. I
v tomto případě je zřejmé, že důvodem ke zpřísnění je snaha zvýšit
bezpečnost při jízdě n laně.
Při revizi
těžního zařízení se nyní požaduje provést řada měření a zkoušek, která dosud
buď byla prováděna jen s menší mírou přesnosti (typickým příkladem může
být měření doby od uvedení pojistné brzdy v činnost do dolehnutí brzdových
čelistí na brzdový věnec) nebo jsou ve vyhlášce nově požadována. Všechna tato
měření a zkoušky mají za cíl ověřit, zda jsou při provozu těžního zařízení
docilovány, popřípadě nejsou překračovány nejvýše přípustné hodnoty. Jednotlivá
měření a podmínky jejich provedení a vyhodnocení stanovuje nová příloha č. 6,
která platí i pro funkční zkoušky těžního stroje.
Ke změně došlo
u definování malého těžního zařízení: zatímco dosavadní předpis stanovil jako
mezní rychlost 3 m.s-1, nová vyhláška posunula tuto mez na 4 m.s-1.
Nově byla definována i velikost volné výšky, která musí být číselně rovna
alespoň pěti čtvrtinám nejvyšší povolené rychlosti, nejméně však 4 m.
U havarijního
dopravního zařízení se zkracuje hloubka jámy pro jeho zřízení ze 300 m na 200
m. Stejná vzdálenost byla stanovena i pro případ využití druhého těžního
zařízení v téže jámě jako havarijního dopravního zařízení. Málo konkrétní
pojem dosavadního předpisu „operativní nasazení“ u mobilního havarijního
dopravního zařízení byl v nové vyhlášce vyjádřen požadavkem na schopnost
„dojet na místo potřeby v limitu 2 hodin“.
Povinnost
zavedení dopravy osob při hloubení, prohlubování a rekonstrukci jámy je novou
vyhláškou stanovena tak, že tato doprava musí být zavedena již od 20 m
výškového rozdílu mezi ohlubní a pracovištěm v jámě, zatímco dosud to bylo
od 30 m. Úleva v kvalifikaci strojníka těžního stroje již není možná.
Přechodná
ustanovení jednak uznávají kvalifikaci osob, avšak obvykle její platnost
podmiňují přezkoušením, popřípadě ověřením jejich znalostí. Je snad samozřejmé,
že předmětem zkoušek budou požadavky nové vyhlášky, zejména ty, které se
odlišují od požadavků dosavadního předpisu.
Poněkud jinak
je tomu u těžních zařízení. Český báňský úřad po konzultaci s uznávanými
odborníky dospěl k závěru, že celkem ve 4 případech mají nové požadavky
takový význam pro bezpečnost provozu těžních zařízení, že je nutné i stávající
těžní stroje s dlouhou předpokládanou životností o tato nová zařízení
doplnit, a to i za cenu poměrně značných finančních nákladů.
6. Závěr
Nová vyhláška
o podmínkách k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi nabývá účinnosti dnem 1. ledna
2004 s výjimkou přílohy č. 6, která nabývá účinnosti o rok později.
Jsem
přesvědčen, že nová vyhláška přispěje ke zvýšení úrovně bezpečnosti při svislé
dopravě, že bude odbornou veřejností přijata s pochopením a že její zavedení do
praxe nevyvolá žádné problémy.
Na závěr bych
chtěl alespoň touto cestou poděkovat všem, kteří se o přípravu nové vyhlášky
jakýmkoliv způsobem zasloužili.