Český báňský úřad je již po několik let gestorem sekce
horního práva, která se stala permanentní sekcí tohoto dnes již historicky
nejstaršího symposia báňského oboru v naší republice.
Je
mým úkolem, abych v úvodu jednání naší sekce řekl několik slov o současném
stavu horního práva a legislativních perspektiv tohoto vědního oboru.
Vláda
České republiky mi usnesením č. 1311/1999 uložila vypracovat analýzu
stávajícího horního práva, která by se stala základem pro tvorbu horního
kodexu, který je legislativním cílem současného desetiletí. Ve zmíněné analýze
jsou zodpovědně zpracovány všechny zásadní instituty horního práva a tyto
všestranně posouzeny z hlediska jejich aktuálnosti a současného vývoje
báňského průmyslu. Na této analýze se podíleli významní právní experti, ze
kterých bych rád jmenoval prof. JUDr. Dušana Hendrycha, CSc., děkana a
vedoucího katedry správního práva PFUK, JUDr. Ing. Josefa Stašu, CSc., pedagoga
PFUK a našeho předního odborníka na oblast správního a horního práva, a
předsedu České společnosti pro stavební právo JUDr. Miroslava Hegenbarta,
předního odborníka na stavební právo. Ve vzájemné spolupráci vzniklo dílo
mimořádné kvality s jednoznačnou vypovídající schopností přesně
specifikovat to, o co je v současnosti nutno horní právo obohatit a od
čeho je nutno ustoupit jako od residua totalitní minulosti. Nebude mi snad
přičítána neskromnost, když se pochlubím, že bývalý místopředseda vlády a šéf
legislativy vlády pan JUDr. Pavel Rychetský ocenil vysokou kvalitu této práce a
označil ji jako velice dobrý základ pro přípravu zákonných předloh celého
horního práva. Po projednání závěrů této studie s panem ministrem průmyslu
a obchodu p. Ing. Jiřím Rusnokem přistoupil Český báňský úřad na konkrétní
realizaci úkolu vlády, která svým usnesením mi uložila zpracovat novelu horních
zákonů. Tato novela by měla odbourat zbytečné byrokratické bariéry, respektovat
požadavky podnikatelů i ochrany životního prostředí a současně dosáhnout stavu
odpovídajícího úrovni legislativy a administrativních postupů uplatňovaných
v zemích EU. Před několika dny dokončila skupina pracovníků Českého
báňského úřadu novelu zákona č. 44/1986 Sb., zákona č. 61/1988 a zákonů
souvisejících. Je tedy na místě otázka, jaké změny tato novela přinese. Chtěl
bych předem poznamenat, že informace, které Vám dnes poskytnu, nejsou předmětem
utajení, a že každý z Vás se může do podrobnosti seznámit s tím, co
Český báňský úřad k novelizaci představuje. Nejdůležitější změny jsou
následující:
1) Horní právo
vyslovuje princip, na základě kterého přechází výhradní ložisko z majetku
státu do vlastnictví podnikatele.
2) Odbourává
institut předchozího souhlasu se stanovením dobývacího prostoru a zároveň
upravuje proces stanovení dobývacího prostoru tak, aby tento byl stanoven
organizaci, která nejlépe splňuje požadavky horního zákona pro úspěšné
(úsporné) dobývání výhradního ložiska.
3) Zjednodušuje
postup při povolování hornické činnosti. Upouští od pojmu „střet zájmů“ a
vytváří prostor pro vypořádání důlních škod před zahájením dobývání, a tedy i před vznikem důlních
škod.
4) Pro povolování
hornické činnosti připouští nejenom dosud deklarovaný nucený nájem, ale tento
procesně rozvádí.
5) Stanoví řešení
pro případy, kdy se organizace nedohodla s vlastníkem ohrožených
nemovitostí. Zmocňuje obvodní báňský úřad, aby v případě, kdy nedojde
k dohodě mezi organizací a vlastníkem nemovitosti ve věci samé, rozhodl
při současném respektování jak práv vlastníka nemovitosti, tak i vlastníka
výhradního ložiska, kterým je dosud stát.
6) Zvyšuje
ochranu vlastníka nemovitosti tím, že dohodu uzavřenou mezi vlastníkem nemovitosti a těžařem recipuje
obvodní báňský úřad do svého rozhodnutí a že nedodržení dohody je správně
sankcionováno.
7) Mění odvody
z dobývacích prostorů v tom, že za
jednotku již nepokládá 1 km2, ale 1 ha. Sazba za plochu DP se
sice zvyšuje, vyvolává však zároveň tlak na organizace, aby plochy, které
neslouží hornické činnosti, byly uvolňovány k jiným činnostem, zejména
k výstavbě.
8) Povinnost
odvodů z vydobytých nerostů klade všem těžařům, a to bez ohledu na to, zda
se jedná o nevyhrazený nerost tvořící výhradní ložisko, nebo o nevyhrazený
nerost dobývaný mimo dobývací prostor.
9) Odvody
z vydobytých nerostů se navrhuje vypočítávat z pevné sazby uvedené
v zákoně a upustit od výpočtu z tržní ceny.
10) Zavádí
povinnost pro všechny těžaře, aby tvořili rezervu finančních prostředků na
sanace a rekultivace, a tedy u všech hornických činností zajišťovali jejich
následnou likvidaci.
11) Výši a
disponibilnost rezervy finančních prostředků na sanace a rekultivace by se měla
prokazovat auditem.
12) Odbourává
nutnost předchozího souhlasu se změnou dobývacího prostoru a stanoví kriteria
pro organizace, které mohou dobývací prostor převzít. Zavádí také registraci
smluv o převodu dobývacího prostoru, kterou příslušný OBÚ povoluje.
V těchto dvanácti bodech jsem se Vás
snažil informovat o připravované novele zákona č. 44/1988 Sb. a zákona č.
61/1988 Sb. Novela respektuje současné potřeby a předpoklady pro rozvoj hornictví. Na jedné straně se
snaží odbourat zbytečné překážky bránící možnosti užitkové nerosty svobodně
dobývat, na druhé straně by měla výrazně omezit přístup k hornickému
podnikání subjektům, které nejsou ochotny respektovat celospolečenské zájmy a
nemají ani předpoklady proces exploatace ložiska dokončit.
I když legislativní návrh je dokončen a připraven v paragrafovém znění, musíme stále mluvit o zákoně de lege merenda. Je naším zájmem připravit dobrou novelu, která by chránila zájmy státu, jako vlastníka nerostů, zájmy celospolečenské, zejména ve vztahu k životnímu prostředí, zájmy obcí, ale v neposlední řadě i zájmy občanů, kteří jsou hornickou činností dotčeni.