Shrnuti výsledků 2. vegetačního období u
provenienčního pokusu výsadby lesních dřevin na výsypce Březno
Souhrn: Příspěvek informuje o růstovém chování vybraných druhů dřevin v průběhu období od založení po ukončení 2. vegetačního období na sledovaných plochách v oblasti výsypkových stanovišť SDCH, a.s., DNT. Zaměřuje se především na chování jednotlivých druhů dřevin, jejich růst, úmrtnost, poškození ve vztahu ke způsobu a termínu založení výsadby.
Úvod
Pokus spojený se sledováním chování výsadeb lesních dřevin na rekultivovaných plochách výsypky Březno IX je realizován nositelem ČZU v Praze, řešiteli Ing. K. Dimitrovským a Ing. M. Nechanickým.
Tento úkol je dlouhodobý a plánovaná I. etapa bude uzavřena na konci roku 2004. Toto sledování je plně podporováno Severočeskými doly Chomutov, a.s.
Klade si za hlavní cíl řešit otázky v oblastech :
- problematiky ekovalence jednotlivých vybraných druhů dřevin a její vliv na vhodnost výběru jednotlivých dřevin pro zalesnění výsypkových stanovišť DNT, SDCH a.s.
- výběru provenience dřevin, a její vliv na úspěšnost procesu lesnické rekultivace
- působení biotických a abiotických činitelů na proces růstu jednotlivých druhů dřevin
- vlivu kvalitativních aspektů prací a sadebního materiálu při zakládání lesnických rekultivací na jejich vývoj
- vlivu volby směsi dřevin, intenzity pěstební péče a způsobu výchovy kultur a porostů lesnických rekultivací na stanovištích rozdílného geologicko-petrografického složení
- vlivu termínu výsadby na vývoj růst kultury
- vlivu přípravného biologického agrocyklu na vývoj kultury lesních dřevin
- klimatologie oblasti DNT
- teorie pohybu vody v kapalné fázi (infiltrace) u antropogenních půd terciérního a kvartérního stáří
K těmto otázkám je souběžně přiřazeno sledování a vyhodnocení již v průběhu předcházejících 40-ti let založených porostů lesních dřevin, konfrontace růstových ukazatelů těchto porostů s porosty založenými v „přirozeném“ lesním prostředí porovnatelných oblastí a hledání možnosti využití těchto porostů co by semenných zdrojů uplatnitelných v oblasti rekultivací.
Záběr řešení jednotlivých otázek je velmi široký a byl takto pojat záměrně. Závěry tohoto sledování by měly průběžně navazovat na již v některých ohledech zastaralou typizační směrnici Lesnická biologická rekultivace ploch porušených povrchovou těžbou v SHP ve znění její novely z října 1993 či v době zahájení sledování ještě připravované metodiky Rekultivace území devastovaných báňskou činností v oblasti severočeského hnědouhelného revíru autorů Čermák, Kohel, Dedera.
Byl zahájen na podzim roku 1999. Tehdy byla v rámci běžné výsadby na ploše výsypky Březno IX založena oplocenka. V této oplocence byla na polovině výměry provedena podzimní výsadba jednotlivých dřevin. Druhá polovina výměry byla zalesněna na jaře 2000. Na jednotlivých dílcích dřevin je prováděna odlišná pěstební péče. Všechny práce spojené s výsadbou této kontrolní oplocenky byly prováděny kontrolovaně předepsaným způsobem. Sadební materiál byl z části zajištěn řešiteli úkolu, z části byl použit sadební materiál idetický s materiálem dodavatelů výsadeb na ploše Březno IX. Sledování je založeno na konfrontaci výsledků dosahovaných růstových ukazatelů mezi jarní a podzimní výsadbou, mezi různými druhy pěstební péče. Součástí je také sledování paralelně založených nových výsadeb na plochách Březno IX, Březno X a Prunéřov VIII.
Dílčí výsledky za
období 1999-2001 a diskuse
Protože je záběr sledování velice široký a jejich množství přesahuje rozsah referátu, budou proto uváděny jen ty zjištění, bezprostředně se dotýkající rekultivační praxe.
Mortalita a růst jednotlivých druhů dřevin
o Jednotlivé dřeviny často vykazují i v rámci jednoho druhu rozdílné hodnoty ve většině sledovaných ukazatelů. Původní hypotéza o vlivu vhodnosti jednotlivých ekotypů se plně nepotvrdila a rozhodující vliv na prvotní růst sazenice po výsadbě lze v hlavní míře přisoudit způsobu pěstování sadebního materiálu ve školkách. Jednotlivá provedená měření naznačují, že v souladu s morfologickou kvalitou sadebního materiálu je u výsadby na extrémních stanovištích pro zdárný růst sazenice rozhodující také posouzení optimální výšky sazenice v kontextu s jejím věkem, způsobem pěstování a jejím postavením v rozložení hlavních ukazatelů sledování kvality sadebního materiálu vzhledem k ostatním jedincům, rostoucím na „jednom záhoně“. Prakticky by se tedy sadební materiál neměl vybírat jen podle požadavku technických norem (např. 48 2115), ale také podle současného, a zhlédnutého stavu ve školce. Naprosto odlišnou kvalitu dalšího růstu bude vykazovat např. jedinec o výšky 0,6 m, tloušťky kořenového krčku 0,9 mm rostoucí na minerální půdě na záhoně, kde střední výška sazenic dosahuje 0,5 m než stejně morfologicky definovaný jedinec, rostoucí na pěstebním substrátu ve společenství jedinců 0,7 m vysokých.
o Rozdíl mezi růstem prostokořenných a obalovaných jedinců není s výjimkou jehličnatých dřevin (BO,MD) podstatný. Obalované sazenice dokonce vykazují vesměs horších hodnot v ukazateli úhynu. Důvodem bývá ve většině případů odlišný mechanizmus přirozené selekce obalovaných sazenic či výrazný nepoměr mezi plochou asimilačních orgánů a velikostí obalu. Obojí se projevuje v retardaci přírůstu jedinců. Použití obalovaného sadebního materiálu také svádí k posunu výsadby mimo dobu biologického klidu sazenice. Také efekt mortality nastává u obalované výsadby vesměs pozvolně a výrazně se projevuje sekundárním úhynem až v druhém roce.
o Dynamika růstu jednotlivých dřevin měřená hodnotou součtu ročních redukovaných přírůstů (výška střední hodnoty přírůstu redukovaná mírou úhynu) je znázorněna v tabulce č.1:
|
dřevina |
Lred(cm) |
dřevina |
Lred(cm) |
|
Olše šedá (jarní výsadba) |
24,4 |
Jasan ztepilý (j) |
11,0 |
|
Topol osika (podzimní výsadba) |
24,2 |
Jasan ztepilý (p) |
10,6 |
|
Topol osika (j) |
22,7 |
Jilm Laevisův (j) |
10,4 |
|
Jeřáb ptačí (p) |
21,6 |
Javor mléč (p) |
9,8 |
|
Bříza pýřitá (p)-obalovaná |
21,1 |
Javor mléč (j) |
9,6 |
|
Borovice lesní (j) – obalovaná |
20,5 |
Bříza pýřitá (p)-obalovaná, přerostlá |
8,8 |
|
Olše šedá (p) |
19,4 |
Olše lepkavá 1/0 (j) |
8,2 |
|
Modřín evropský (p)-obalovaný |
19,0 |
Olše lepkavá 1/0 (p) |
7,8 |
|
Bříza pýřitá (p) |
18,6 |
Olše šedá (p) obalovaná, přerostlá |
7,3 |
|
Borovice lesní (p) – obalovaná |
18,3 |
Habr obecný (p), obalovaný |
6,8 |
|
Olše lepkavá 2/0 (p) |
18,2 |
Dub letní (p) |
6,7 |
|
Javor klen (p) |
16,8 |
Habr obecný (p) |
5,3 |
|
Jilm Laevisův (p) |
15,6 |
Dub letní (j) |
5,2 |
|
Jeřáb ptačí (j) |
15,5 |
Habr obecný (j), obalovaný |
5,1 |
|
Javor klen (j) |
15,5 |
Modřín evropský (j)-obalovaný |
4,9 |
|
Bříza pýřitá (j) |
14,7 |
Habr obecný (j) |
3,0 |
|
Olše šedá 2/0 (p) |
13,6 |
Olše šedá (p) obalovaná, přerostlá |
2,3 |
|
Lípa srdčitá (p) |
11,7 |
Modřín evropský |
1,0 |
|
Lípa srdčitá (j) |
11,3 |
Borovice lesní |
0,8 |
o Jako velmi důležitou okolností pro zdárné zalesnění se jeví volba termínu výsadby. Zatímco při pečlivě provedené výsadbě a za předpokladu použití kvalitního řádně vyzrálého sadebního materiálu lze termín považovat u většiny dřevin ( BŘ, OS, OL, HB, JV, JŘ, JS, LP) za nepodstatný, je nutné upozornit na některé odlišnosti při použití specifického sadebního materiálu. Sazenice nevyzrálé (pěstované na substrátech, hnojené, vydatně dotované vodou) lze s lepšími výsledky sázet na jaře, popřípadě je nesázet vůbec. Jedná se především o jednoleté sazenice olše lepkavé, která jako druh vykazuje v zavlažovaných školkách dynamický růst a často dosahuje v 1. roce parametrů požadovaných normou. Často se lze setkat také s jednoletým javorem, jasanem či lípou.
Všechny jedinci dřevin byly vysazovány do pedologicky stejného substrátu – žlutého jílu. Ten se v semiaridních podmínkách výsypky Březno vyznačuje zrychleným procesem desagregace fyzikální stavby. Dílce jednotlivých druhů dřevin byly vystaveny odlišné pěstební péči, která se v podmínkách lesnických rekultivací DNT považuje za standartní. První dílec každé dřeviny byl pouze 2 x ročně okopáván, druhý dílec byl pouze přihnojen 40 g hnojiva Silvamix, třetí dílec jak okopáván, tak i hnojen, čtvrtý dílec byl ponechán jako kontrolní. Na všech dílcích proběhlo celoplošné vyžínání buřeně.
o Jednotlivé druhy dřevin reagují na použitou péči značně rozdílně a to vždy v závislosti na způsobu pěstování sazenice ve školce. Nepotvrdila se zvýšená vnímavost jednotlivých druhů na druh péče ani jeho intenzitu.
o Celkový vliv okopávání (2x ročně) a přihnojení je sice ze statistického hlediska významný, praktický efekt je však nízký. Lze konstatovat, že výsledky samostatného provedení okopávky jsou ve srovnání s izolovaným provedením přihnojení na obdobné úrovni. Mezi hnojenými (HN) dílci a dílci bez péče se projevila výšková diference 1,53 cm, mezi okopávanými (OK) dílci a dílci bez péče se projevila výšková diference 1,46 cm.
o Okopávka se výrazněji projevila ve svém sekundárním efektu – při horší viditelnosti sazenic snižovala riziko poškození sazenice ožinem. Tento jev se výsledkově projevil hlavně při vyčíslení úhynů, kdy rozdíl mezi uhynulými sazenicemi okopávanými a neokopávanými činil 9,5 % z počtu vysázených. Také průměrnou výšku tento jev snižuje o 2 cm.
o Při porovnávání výsledků mezi jednotlivými druhy substrátů (Březno IX – žluté jíly; Březno X – žluté jíly, hnědé jíly, ornice; Prunéřov VIII – šedé jíly kaolíny) byly při pečlivě provedené výsadbě na ploše kontrolní oplocenky dosaženo lepších výsledků oproti všem sledovaným plochám a to u všech druhů substrátu. Celkový rozdíl se pohyboval souhrnně vždy mezi 25-35%.
o Úhyn z následných dosadeb prováděných na plochách pokrytých jílovými substráty se meziročně zvyšuje souhrnně o 10 – 15%-tních bodů. Nárůst bude mít vzhledem k času progresívní růst a je vysvětlován trvale se zhoršujícími se fyzikálními vlastnostmi nadložních jílů. Toto zjištění také koresponduje s hrubými směrnými odhady úhynů (na úrovni 30-60% z vysázených počtů), zjišťovaných při inventurách starších výsadeb, kde byly střední počty jedinců vesměs ustáleny okolo 5500-6500 ks/ha a to i tehdy, když byl do matematického modelování zahrnut prvek selhání lidského faktoru. ten se projevuje např. stálým upravováním sponu u některých dělníků, kdy sázejí buďto větší (nalézané řidčeji), či menší počet jedinců na plochu, než předpokládá původní projektová dokumentace výsadeb.
o Přírůst dosazovaných sazenic dosahuje pouze souhrnně 5-7% hodnot vykazovaných jedinci ze základní výsadby.
Výsledky sledování dřevin v průběhu druhého vegetačního období jsou pro exaktní závěry jednotlivých problematik ještě příliš kusé. Projevují se však již výrazné trendy odlišujícími se od poznatků dřívějších. Pokud si uvědomíme, že původní prameny metodik provádění lesnických rekultivací jsou vesměs 30-50 let staré a vycházejí většinou z lesnické empirie, musíme si položit otázku, do jaké míry jsou v dnešní době tyto stále přebírané poznatky platné. Nejenže se mění podmínky klimatické, mění se také podmínky technologické a sociálně-ekonomické. Měli bychom se hlavně zaměřit na odstraňování původců nezdarů základních výsadeb protože náprava vzniklých chyb je již prakticky na většině ploch nemožná a ekonomické náklady neúměrné výsledkům. Mezi základní opatření by se mělo zařadit vytvoření systému hodnocení realizací jednotlivých rekultivací, a to ne jen dodavatelů prací ale také pěstitelů sadebního materiál. Jen pak nebude budoucí celkový efekt provedených rekultivačních prací pouze „loterií“ s neznámým výsledkem.