Nová krajina Mostecka po těžbě hnědého uhlí

Ing. Jiří Kašpar

Mostecká uhelná společnost a.s., vedoucí odboru přípravy území a rekultivací

Bc. Lenka Měsková

Mostecká uhelná společnost a.s., odbor přípravy území a rekultivací

Anotace: Velkoplošné rekultivace výsypkových těles

Nedílnou součástí báňsko-technologického řešení lomového způsobu dobývání hnědého uhlí, jsou mimo jiné rozsáhlá tělesa vnějších výsypek. Mostecká uhelná společnost, a.s. prováděla a provádí na těchto výsypkách v současné době rozsáhlé rekultivační práce, s cílem začlenit tyto prostory do původní krajiny a připravit rozsáhlé plochy zasažené báňskou činností pro nové využití v souladu s potřebami regionu.

Rekultivační činnost dala tak možnost, aby na výsypkových tělesech těžebních lokalit MUS, a.s. vznikla taková díla jako je autodrom, hipodrom, golf, nové lesní porosty či orná půda. Výsypné prostory umožnily také využití ploch k budování bezpečných skládek komunálních a jiných odpadů.

Velkoplošné rekultivace vnějších výsypkových těles znamenají návrat několika tisíc ha ploch do nového způsobu využití a to v nejrozmanitějších formách a jsou výsledkem úzké spolupráce těžařů se státní správou mosteckého regionu.

Velkoplošné rekultivace výsypkových těles

Severozápadní Čechy patří mezi známé těžební regiony. Z hlediska historického jsou v paměti těžbou rud v Krušných horách, z pohledu posledního století rozsáhlou těžbou hnědého uhlí.

Mezi významné těžaře patří v tomto regionu také Mostecká uhelná společnost, a. s. Tato společnost patří mezi tři rozhodující firmy, které v České republice produkují hnědé uhlí. Činnost společnosti probíhá v centrální části Severočeské hnědouhelné pánve za jejíž centrum je možno považovat město Most, jehož život, útlak i rozvoj je s těžbou hnědého uhlí významně spjatý.

Současný způsob těžby provozovaný moderní těžební technologií využívající technologické celky řady TC2 a TC1 představují pro region významný zásah do jejího krajinného prostředí. Dochází k rozsáhlým změnám tvarování terénu s dopady do všech složek prostředí. Představu o rozsahu těchto změn, jejich rychlosti a význam mohou dát následující dvě čísla. Za období pěti let (1997 - 2001) bylo odtěženo a přemístěno 247 mil m³ skrývky a vytěženo 88 mil tun uhlí.

Souběžně s těžbou se zabývá naše společnost cílevědomě rekultivacemi a v dlouhodobém předstihu připravuje zahlazování následků důlní činnosti. Zároveň intenzivně a ve shodě se zákonem realizuje sanační a rekultivační práce na plochách, kde byla již hornická činnost ukončena.

Nedílnou součástí báňsko-technologického řešení lomového způsobu dobývání je mimo jiné zakládání rozsáhlých těles vnějších výsypek, ať klasických na volných plochách, či při využití prostorů ukončených lomů.

Rozvoj porubních front a báňsko geotechnické podmínky umožnily, že od roku 1995 je odkliz těžebních lokalit MUS, a. s. zakládán pouze do vyuhlených prostorů. Tento fakt radikálně změnil plošnou výměru potřebnou pro hornickou činnost. V přehledu uvádíme rozlohy rozhodujících výsypek:

Hornojiřetínská výsypka 411 ha

Růžodolská výsypka 760 ha

Střimická výsypka 395 ha

Slatinická výsypka 400 ha

Čepirožská výsypka 260 ha

Kopistská výsypka 435 ha

Velebudická výsypka 790 ha

Výsypka Malé Březno 210 ha

Lom Vrbenský a jeho výsypka 500 ha

Celkem 4161ha

MUS, a. s. prováděla a provádí na těchto výsypkách v současné době rozsáhlé rekultivační práce s cílem začlenit tyto prostory do původní krajiny a připravit rozsáhlé plochy zasažené báňskou činností pro nové využití v souladu s potřebami regionu.

Rozloha ploch, přemístěné objemy zemin, čas, vlastnictví k pozemkům a způsob financování, to jsou aspekty umožňující realizovat velkoplošné rekultivace, respektive schválené záměry způsobem jež přesahuje možnosti běžných investorů.

K seznámení jak vypadá řešení této problematiky v rámci naší společnosti předkládáme realizované či rozpracované záměry na některých vybraných výsypkách MUS, a. s.

Hornojířetínská výsypka

Výsypka o výměře 411 ha byla umístěna na poddolovaném území, s předpokladem budoucího přetěžení velkolomem ČSA. Záměrem rekultivačního řešení se proto stala dočasná rekultivace s omezenou životností cca 30 - 40 let, která byla zahájena v roce 1970. Úkolem bylo odclonit výsypku zalesněním zejména viditelných svahů ze silnice Most - Litvínov rychlerostoucími dřevinami. Na náhorní planině byly ponechány vodní plochy o výměře 16 ha. Zbývající část plochy byla v roce 1972 bez terénních úprav zalesněna v řídkém sponu 3500 saz./ha. Terénně byly upraveny jen pokusné plochy o celkové výměře 40 ha s cílem vytvoření zemědělské rekultivace přímým způsobem, tj. bez převrstvení ornicí. V roce 1996 byly tyto plochy po neúspěšném pokusu zalesněny. Na všech výsadbách se prováděla pěstební péče, která byla ukončena v roce 1982.

Růžodolská výsypka

Je vnější výsypkou velkolomu Československé armády a byla zakládána v letech 1965 - 1995. Byly zde ukládány nadložní zeminy, které nebyly vhodné pro zakládání do vnitřní výsypky. Tomu odpovídalo i převýšení max. 30 m.

Výsypka je protáhlého tvaru o délce cca 6 km a průměrné šířce 1,3 km s celkovým rozsahem cca 760 ha. Její umístění v blízkosti Chemických závodů Litvínov ovlivnilo způsob a charakter rekultivačních prací. Uvažovaná orientace zemědělské rekultivace na horní etáže byla vyloučena. Celkové řešení bylo pojato s dosažením záměru lesnického charakteru s funkcí ekostabilizující a ochrannou. Zejména však funkci hygienické clony mezi průmyslovou zónou a obydlenou částí představovalo zalesnění, a to v první fázi rekultivačního řešení. Rekultivací lesnickou je řešena plocha o výměře 630 ha s komunikačním propojením a umístěním 10 ha vodních ploch. Lokalita je řešena citlivým způsobem s respektováním samovolně vzniklých porostů. Část území byla také vyčleněna pro záměry skládkování. Rekultivace výsypky bude ukončena v roce 2010.

Obr. č.1 - Střimická výsypka

Střimická výsypka

Je vnější výsypkou lomu Ležáky s rozsahem 395 ha, s mocností 17 - 48 m. Situována je východně od zbytkové jámy lomu a spolu jsou v současné době nejvíce sledovanou lokalitou širokou veřejností, a to nejenom z důvodů umístění této lokality na území starého města Mostu, ale dnes i z důvodů zaplavení zbytkové jámy vodou, jako jedné z prvních lokalit řešenou touto hydrickou cestou.

Střimická výsypka byla rekultivována v několika etapách s termínem zahájení rekultivačních prací v roce 1990. Plocha byla povezena kůrovými substráty za účelem vylepšení pedologických poměrů. Celoplošné mulčování povrchu výsypky organickými hmotami se projevilo jako vysoce účinné opatření zejména z hlediska zabezpečení protierozních účinků. Převážně lesnická rekultivace vzhledem k tvarování terénu plní funkci půdoochrannou a meliorační. Systém komunikačního propojení vhodně doplňuje budoucí příměstský oddychový areál, který lesoparkovým uspořádáním naváže na budoucí plážové a sportovní plochy v okolí jezera Most. Také řešení vodohospodářských úprav projektant zpracoval organizovaně technickými opatřeními, a to systémem poldrů, propojených gravitačně do zbytkové jámy budoucího jezera.

Střimická výsypka s převahou lesnické rekultivace je v části vrchní etáže řešena formou zemědělské rekultivace na ploše 32 ha a formou lučních porostů. Jiné využití bylo uplatněno na ploše 10 ha, kde byla upravena plocha pro skládkování inertních materiálů.

Slatinická výsypka

Lokalita Slatinické výsypky představuje báňskou historii cca od roku 1958 se vznikem lomu Bohumír Šmeral. Po ukončení těžby uhlí byl od 80-tých let vyuhlený lom využíván k ukládání odklizu z lomu Vršany a to tzv. Slatinickou výsypkou, která v konečném řešení navázala na Čepirožskou výsypku. Zakládání skrývkových zemin bylo ukončeno v roce 1999.

Rekultivační práce byly pojaty v této lokalitě, která je umístěna v bezprostřední blízkosti aglomerace města Mostu, převážně v její rekreační částí /zahrádkářské osady a zástavby rodinných domků na Čepirožské výsypce/, formou doplnění o funkční a rekreační plochy. Rozsah 400 ha je rekultivován postupně od roku 1999. Území je dořešeno komunikačním systémem, nezbytnou součástí jsou vodní plochy doplněné vodohospodářským systémem. Návrh kombinace skupinové výsadby zeleně se zatravněním s vazbou na zemědělskou rekultivaci, navazuje v této části na mírně zvlněnou geografickou modelaci krajiny, typickou  pro tento kraj.

Obr.č.2 - Slatinická a Bylanská výsypka

Čepirožská - Bylanská výsypka

Dnes propojená Bylanská a Čepirožská výsypka s názvy po zlikvidovaných obcích, je jednou z nejstarších výsypek vzniklých po lomové těžbě. Je v bezprostřední blízkosti nového města Mostu a zasahuje do jeho intravilánu. Tento novotvar, přetvořil historické krajinné prostředí v okolí města Mostu.

Konvexní modelací krajiny báňskou výsypkovou činností vzniklý ochranný antropogenní val, tvořený od počátku padesátých let tohoto století, přetvaroval historické území a vytvořil z hlediska technického nový krajinotvorný prvek, který odclonil činný lom a jeho výsypkové hospodářství v oblasti Vršan a Slatinic, jak z hlediska hygienického, tak i estetického.

Pestrost, kombinace a určení nejvhodnějšího způsobu rekultivace bylo ovlivněno návazností na zalesněný areál úpatí Resslu s umístěným stávajícím hřbitovem, areálem tenisových kurtů a městskou zástavbou.

Vlastní vytváření krajinného systému na celkové ploše cca 260 ha výsypkového hospodářství bylo zvoleno na svahových partiích s převahou lesnické a parkové rekultivace s vytvářením keřových a stromových pater. Skladba a typ rekultivace zde plní zejména funkci ochranného lesa s  významem lesních porostů jako stabilizujícího prvku v ekologických soustavách.

Rekultivace byla podřízena výhradně účelům krátkodobé rekreace. Jižním směrem od města byl zřízen na svazích výsypky nástupní schodišťový prostor na který navazuje bezprašné komunikační propojení parkových cest. Široký sortiment stromů a keřů, včetně okrasných dřevin se zakomponováním lesních palouků podtrhuje charakter příměstského lesoparku s rozsahem 44,7 ploch. Na lesopark navazuje i zahrádkářská kolonie, a vinice.

Další lesoparková část je vedena v územním plánu města Mostu jako rezerva pro bytovou zástavbu , na které v současném období probíhá I. etapa výstavby rodinných domků.

V roce 1988 zde byla založena výzkumná plocha VÚOZ Průhonice za účelem sledování 102 klonů topolů /populus/. Tato plocha byla zapojena do řešení výzkumných programů pro využití genofondu dřevin při rekultivaci devastovaných ploch a programu produkce a využití biomasy jako obnovitelného zdroje v krajině.

Obr.č.3 - Výstavba rodinných domků na Čepirožské výsypce

Kopistská výsypka

S rozsahem 453 ha je jednou z nejstarších výsypek. Je vnější výsypkou bývalého lomu Obránců Míru a lomu Most. Její způsob nasypání byl sledován a prezentován jako pohled na tzv. měsíční krajinu. Tyto typické snímky dodnes představují ukázkovou devastaci prostředí výsypkovým hospodářstvím. Přesto dnešní názor na rekultivaci této výsypky je opačný a naopak celé těleso je jednou z dominant nové krajiny a je významným ekologicky stabilizujícím prvkem s výskytem mnoha druhů živočichů a rostlin.

Převážně lesnické výsadby byly prováděny od roku 1964 do členitého neupraveného terénu ručně.

Velebudická výsypka

Velebudická výsypka je vnější výsypkou lomu Jan Šverma, a byla zakládána od roku 1955. Skrývkové hmoty - písky, jíly a spraše - byly sypány na celkové ploše 790 ha v mocnosti až 75 m, při založeném objemu 237 mil. m³.

Terénní úpravy a zalesňovací práce byly zahájeny na nejnižších etážích v roce 1965. Využití Velebudické výsypky bylo cíleně koncipováno od roku 1973 se záměrem výstavby koňské dostihové dráhy na hlavní etáži. Z tohoto záměru vycházela i v roce 1986 zpracovaná urbanistická studie, která již řešila kompletní využití území na celé Velebudické výsypce jako architektonický celek, který odpovídá příměstskému rekreačnímu zázemí města Mostu.

Způsob zakládání a tvarování výsypky s termínem ukončení zakládání v roce 1995, zde plně respektoval její budoucí využití. Dominantní plochou je plocha dostihového závodiště s travnatým povrchem, živými ploty překážek, s výsadbou okrasné zeleně a zatravněnými tribunami pro 40 000 diváků. Představuje celkovou plochu 82 ha. Vybudováno je základní komunikační propojení a základní inženýrské sítě /vn, nn, kanalizace dešťová, splašková, závlahy odvodnění/.

Parametry dostihové dráhy:

hlavní dráha: šířka 30 m

délka 1800 m /ovál/

přímá dráha : šířka 30 m

délka 1200 m

Rekultivace Velebudické výsypky představuje také uskutečnění programu golfového sportu s umístěním 18ti golfových drah na ploše 130 ha.

Od roku 1997 je areál dostihových drah zprovozněn pro veřejnost, konají se zde dostihové dny na mezinárodní úrovni, společenská setkání, dny dětí a podobně.

Výsypka Malé Březno

Rekultivace vnější výsypky lomu Vršany je od roku 1990 prováděna ve čtyřech etapách s převahou lesnické rekultivace na ploše 210 ha. Vylepšení fyzikálních a chemických vlastností výsypkových zemin zde bylo provedeno návozem kůrových substrátů s cílem dosažení snížení projevů eroze. Byly provedeny terénní úpravy svahů do sklonu 1:4 a jejich zalesnění. V oblasti náhorní plošiny byla navezena ornice s cílem realizace zemědělské rekultivace. 55 ha zemědělské rekultivace je dnes ukončeno, předáno uživatelům a úspěšně obhospodařováno. Zájem o zemědělskou rekultivaci v této oblasti má vazbu na okolní zemědělské plochy a hospodaření, které je v této oblasti intenzivní s vysokou kvalitou zemědělské produkce.

Obr. č. 4 - výsypka Malé Březno

Lom Vrbenský a jeho výsypka

Povrchovým lomem Vrbenský byla těžena uhelná sloj pod severní patou vrchu Ressl. Zájmové území o rozloze 500 ha bylo následně zasypáno vnitřní výsypkou lomu Vrbenský, po ukončení těžby pak výsypkou z lomu Jan Šverma. Technická rekultivace území koncipovaného jako příměstská rekreační oblast, byla řešena v závěru těžby lomu již příslušným tvarováním výsypky. Rekultivace oblasti byla zahájena od roku 1965 zalesňováním vnějších výsypek. Plocha o výměře 22 je dnes již součástí lesního půdního fondu.

Na základě rekultivačních územních studií byly do území bývalého lomu situovány záměry rekultivačních staveb sportovního areálu s automobilovým okruhem na bázi  mezinárodních parametrů a vodní plocha s rekreačním využitím. Na této lokalitě je dnes patrné, že rekultivací byly úspěšně a komplexně řešeny územní struktury a zasažené území hornickou činností bylo navráceno novým funkcím k obnově funkční způsobilosti krajinného systému.

Obr. č.5 - areál Vrbenský

Autodrom Most

Rekultivační řešení území vnitřní výsypky bývalého lomu Vrbenský bylo od roku 1975 koncipováno jako soubor rekultivačních staveb pro krátkodobou rekreaci obyvatel města ve smyslu sportovního areálu pro provozování automobilových soutěží, které měly na Mostecku tradici. V rámci základních terénních úprav nutných pro umístění okruhu na výsypku byly tvarovány divácké svahy, terénní příčné i podélné sklony plochy vlastního okruhu, včetně příslušného hutnění pod drahou. Návazně pokračovaly práce odvodňovacího charakteru, terénní úpravy svahů mezi areálem a budoucí vodní nádrží, a vegetační úpravy širšího okolí ve smyslu lesoparkových úprav. Objekty realizované v rámci rekultivace podmiňovaly realizaci investiční výstavby povrchových objektů, jejichž výstavba byla zahájena v roce 1980 (tunelový podjezd pod silničním okruhem do vnitřních části okruhu, startovací věž, depo, dílny, řídící středisko, telefonní přípojky a přípojky k sítím).

Závodní okruh byl zprovozněn v roce 1982. Na území vnitřní výsypky bývalého lomu Vrbenský vznikl tak díky rekultivaci závodní okruh mezinárodní úrovně, který představuje již 20 let úspěšného provozu. Jeho délka je 4 148 m, šířka 12 m s bezpečnostními pásy.

Vodní plocha Vrbenský

Dosypání prostoru bývalého lomu bylo provedeno /dle schváleného likvidačního plánu/ již na potřebnou kótu budoucího dna vodní nádrže, skrývkovými zeminami z dolu Jan Šverma. Poslední etáž vnitřní výsypky byla dosypána z nepropustných materiálů /jílů/ svrchní nadložní vrstvy DJŠ, jejichž vhodnost byla postupně ověřována. Jižní svah navazující na autodrom byl na základě stabilitních posudků dosypán do bezpečného sklonu, neboť bylo nutno zajistit stabilitu svahu zejména ve vztahu ke kontaktu s vodní plochou. Po dosypání prostoru bývalého lomu byla zahájena v roce 1986 stavba vlastní vodní nádrže úpravou těsnících vrstev dna nádrže. Byly opevněny svahy nádrže, vybudována obslužná komunikace, odvodňovací příkopy a objekty vtokového a výpustního charakteru. Vodou byla nádrž napuštěna v roce 1992 dálkovým přivaděčem z  Nechranic. Vodní plocha o výměře 39 ha má průměrnou hloubku 3,5 - 4 m. Okolí nádrže s pláží a parkovými úpravami je upraveno pro koupání a provozování vodních sportů.

Obr.č.6 - Vodní plocha Vrbenský

Závěr:

Výsledný efekt prováděných rekultivací je významným způsobem ovlivňován již ve fázi sypání tělesa výsypky. Na nestabilizovaném a rekultivačně neupraveném povrchu téměř okamžitě začíná působit vodní eroze a to již při výskytu velmi malých intenzit srážek. Omezení vzniku těchto počátečních negativních procesů jsme jako závažnou problematiku sledovali dlouhodobým průzkumem VÚMOP Praha a výsledky s návrhy opatření jsme zařadili do metodiky pro praxi. Omezení vzniku těchto počátečních negativních procesů před dokončením biologického oživení povrchu výsypky je možné pouze pomocí opatření, která kvalitativně upravují infiltrační schopnosti zemin výsypek. Z dostupných rekultivačních technologií jsou pro tyto účely v současnosti využitelné především různé organické hmoty, aplikované buď formou mulče nebo formou promísení s povrchovým půdním horizontem tvořeným výsypkovou zeminou. S půdním povrchem výsypky a jeho úpravou samozřejmě také souvisí stanovení přípustných délek svahů a jejich sklony.

Vhodné sklony svahů, které patří mezi stanovištní kriteria, jsou uplatňovány v rozmezí:

- 3-8 % u zemědělské rekultivace,

- do 25 % u lesnické rekultivace.

Přípustné, nebo-li vhodné délky svahů vychází z hydrofyzikálních vlastností zemin, sklonitostních poměrů, dostupné meliorační technologie využitelné pro potřeby úpravy infiltračních vlastností povrchu výsypky a způsobu vegetační úpravy /travní porost, les/. To vše nám může ekonomicky pozitivně ovlivnit výstavbu navazujících technických protierozních opatření / příkopy, průlehy, suché nádrže - poldry, atd./.

Systematickým přístupem k provádění rekultivací navrátila MUS, a.s. do roku 2001 4800 ha ploch novému využití. Přitom za dobu existence MUS, a.s. to je od roku 1993, vynaložila na rekultivace více než 3,1 miliard Kč. Dosažené výsledky rekultivační činnosti prokázaly, že pojem měsíční krajina přestává být synonymem pro těžbu. Rekultivované plochy dnes zaujímají rozsáhlá území s plnohodnotným postavením k plochám původním a nové funkční prvky jsou přínosem pro okolní krajinný systém.