Rekultivační činnost

Sokolovská uhelná a.s.                                                                      

Ing.Jiří Pöpperl

 

 

První zmínka o rekultivacích v sokolovském hnědouhelném revíru pochází z roku 1910 z oblasti Pochlovic a Lítova. V roce 1912 a 1913  byl na těžbou devastovaných plochách dolu Adolf-Žofie v Bukovanech vysázen cca 1 ha javorů. Větší rozmach rekultivačních prací nastal v 20. letech. V roce 1928 Správa dolu Jiří v Lomnici založila také první lesní školku pro pěstování sazenic k rekultivačním účelům. Rekultivace těžbou dotčených ploch pokračovala plynule dále  v 30. a 40. letech a probíhala i v době pomnichovské a během druhé světové války.

 

Systematicky a větší míře se rekultivace ploch dotčených hornickou činností započala realizovat v druhé polovině 50. let. Rekultivační činnost se koncem 50. a začátkem 60. let zaměřila na oblasti bývalých hlubinných dolů, kde těžba hnědého uhlí skončila ve 30. a 40. letech a kde se již neuvažovalo s výstavbou velkolomů. Bylo rekultivováno území dotčené těžbou v oblasti Kynšperku nad Ohří a Chodova v okrese Sokolov, řada hlubinných dolů v okrese Karlovy Vary a území u Nového Kostela (Čižebná) v okrese Cheb.

 

Začátkem 70. let byly zahájeny rekultivace dosypaných spodních etáží vnějších výsypek.  Na vnějších výsypkách probíhala většina rekultivačních prací také v 80. a 90. letech. Převažoval lesnický (59 %) a zemědělský  (38 %) způsob rekultivací. Hydrické a ostatní rekultivace tvořily jen nepatrnou část (cca 2 %).

 

S postupným útlumem povrchové těžby po roce 1990 nastala i potřeba zahlazovat zbytkové jámy lomů. U některých zbytkových jam (lomy Michal, Boden, Medard-Libík) byl zvolen hydrický způsob rekultivace. S hydrickou rekultivací se uvažuje i při zahlazení poslední zbytkové jámy (Družba-Jiří) po ukončení těžby na Sokolovsku. Na rekultivacích prováděných od roku 2001 do úplného zahlazení dolové činnosti se tak hydrické rekultivace budou podílet 34 %.

 

Dokončené rekultivace v letech 1959 – 2001 v sokolovské hnědouhelné pánvi v [ha]:

 

zemědělské

lesnické

vodohospodářské

ostatní

celkem

988,12

1 451,40

28,68

29,26

2 497,46

 

Z toho Sokolovská uhelná, a.s. v letech 1994 – 2001 dokončila [ha]:

 

zemědělské

lesnické

vodohospodářské

ostatní

celkem

356,39

 158,96

23,08

0

538,43

 

Rozpracované rekultivace ke konci roku 2001 v [ha]:

 

zemědělské

lesnické

vodohospodářské

ostatní

celkem

125,45

1 235,33

49,37

59,50

1 469,65

 

Do vytěžení zásob hnědého uhlí, které je uvažováno v roce 2036 (lom Družba) bude nutno ještě rekultivovat [ha]:

 

zemědělské

lesnické

vodohospodářské

ostatní

celkem

335,00

 2 597,38

1 848,71

116,41

4 897,50

 

 

První větší vodní plocha vzniká na místě lomu Michal. Zde byla v roce 1988 ukončena těžba uhlí ve sloji Antonín a následovalo sypání vnitřní výsypky. Hlavním důvodem přesypání dna lomu bylo vytvarování terénu tak, aby se umožnila výstavba vodní nádrže v západní části a zalesnění východní části na ploše o celkové výměře 109,28 ha. Způsob zahlazení dolové činnosti na lomu Michal byl součástí generelu rekultivací a rovněž i územně plánovací dokumentace předpokládala vznik nádrže a její začlenění do předměstské zóny města Sokolova. Po ukončení zakládání v roce 1995 a následné úpravě svahů byla ve východní části v roce 1997 zahájena lesnická rekultivace. S výstavbou nádrže v západní části bývalého lomu bylo započato v roce 1999, ukončení je plánováno v roce 2002. Vodní plocha bude mít rozlohu 28 ha a max. hloubku 6 m. Objem nádrže bude 716 tis. m3. V současné době je na vodní nádrži povolen rozhodnutím Okresního úřadu v Sokolově zkušební provoz. V tomto provozu je zahrnuto: monitoring hladiny spodní vody pomocí vrtů, sledování pohybu pobřežní linie a sledování pohybu hráze vodní plochy. Zkušební provoz bude ukončen k 30.11.2002.

Lom Michal – pohled na Sokolov

 

 

Na lomu Boden bude hydricky likvidována část zbytkové jámy. Do roku 2005 vzniknou u města Habartov dvě menší vodní plochy o celkové výměře 17 ha. Menší o ploše 6 ha bude mít objem 75 tis. m3 a maximální hloubku 4 m, větší o ploše 11 ha bude mít objem 328 tis. m3 a maximální hloubku 6,5 m. Navazující území bude zalesněno, počítá se i se vznikem travních porostů.

 

          Na lomu Medard-Libík byla ukončena těžba uhlí v březnu 2000. Území dotčené hornickou činností má rozlohu 1 183 ha. Po posouzení několika variant byl plán likvidace zpracován na variantu průtočného jezera s hladinou na kótě 401 m n.m. Vzniklé jezero bude mít plochu 501 ha, objem vody bude 138 mil. m3. Maximální hloubka jezera bude 50 m. Napouštění jezera se předpokládá v letech 2010 až 2013.

 

          Poslední zbytková jáma vznikne v závěru těžby uhlí na Sokolovsku po lomech Jiří a Družba po roce 2035. Zde by mělo vzniknout jezero o ploše hladiny 1 322 ha s objemem vody cca 515 mil. m3. Maximální hloubka bude až 93 m, průměrná hloubka 40 m.

 

          Lesnické rekultivace se provádí bez návozu ornice, přímou výsadbou prostokořených sazenic 2 – 3 letých. Spon je většinou 1 m x 1 m. Zastoupení listnatých dřevin je 60 %. Nejčastěji se vysazuje olše šedá, černá; javor klen; jasan ztepilý;  lípa malolistá; dub zimní, letní; topol černý, bílý; vrby, jeřáb. Z  jehličnanů   jsou  nejlepší  zkušenosti  na antropogenních  půdách  sokolovské  pánve s dřevinami borovice černá, lesní; smrk ztepilý, pichlavý, omorika; modřín evropský; douglaska tisolistá. Přednostně se vysazují autochtoní dřeviny, introdukované pouze na stanovištích na výsypkách s nízkým pH a příměsí zbytků uhlí a uhelných jílů. Biologický cyklus je 3 – 5 let, 11. rok prořezávka. Keřová výsadba se používá většinou podél  hospodárnic a na okrajích porostů. Používá se zejména: ptačí zob, čimišník, čilimník, svída zelená a krvavá, pámelník, tavolník, netvařec.

 

 

 

Výsypka Antonín – lesnická rekultivace

 

 

          Zemědělské rekultivace se většinou provádí s návozem ornice (30 – 40 cm). Biologický cyklus 4 – 6 let zahrnuje hnojení organické i anorganické, setí obilnin (u orné půdy) či jetelotravních směsí (trvalé travní porosty). Návrh biologického cyklu rekultivací je odvislý na pedologickém průzkumu.

 

 

          Při přípravě a realizaci rekultivací spolupracuje Sokolovská uhelná, a.s., Sokolov od 60. let s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy Praha – Zbraslav. Příkladem této spolupráce jsou lesnické a zemědělské rekultivace výsypek Antonín, Velký Riesl, Dvory – Bažantnice, Čistá, dále lesnické a zemědělské rekultivace Velké loketské výsypky a další. Velmi dobrá spolupráce v přípravě území pro těžební postupy i následnou rekultivaci je navázána s ENKI o.p.s. Třeboň a rovněž s Jihočeskou univerzitou a Českou zemědělskou univerzitou.

 

Zahlazení dolové činnosti je financováno z rezervy na sanace a rekultivace, kterou je těžební organizace podle horního zákona povinna vytvářet. Rezerva je tvořena měrným zatížením každé vytěžené tuny uhlí. Výše měrného zatížení vytěžené tuny uhlí je v současné době 19,49 Kč. V roce 2001 bylo z rezervy na sanace a rekultivace celkem čerpáno 167 mil. Kč. Pro rok 2002 je plánováno čerpání ve výši 175 mil. Kč.

 

Usnesení vlády ČR ze dne 27. listopadu 1991 č. 490 k programu ozdravění životního prostředí v okrese Sokolov na léta 1992 – 95 s výhledem do roku 2000 a další zákonné normy a prováděcí předpisy, ovlivnily záměry Sokolovské uhelné, a.s., Sokolov i v oblasti sanací a rekultivací. V příloze usnesení bylo uloženo MHPR ČR ve spolupráci s MŽP ČR a obcemi zpracovat dlouhodobý generel rekultivací včetně obnovy vodních ploch a vodohospodářských poměrů oblasti po těžbě uhlí a rud s cílem dosáhnout maximální diversitu, ekologickou stabilitu a estetickou hodnotu rekultivované krajiny. Generel rekultivací zpracoval Hydroprojekt a.s. Praha v roce 1993, kdy bylo také jeho závěrečné projednání za účasti příslušných ministerstev, OKÚ, dotčených měst a obcí. Generel však nebyl schválen. Oproti předchozím generelům rekultivací, zpracovávaným na pětileté období s výhledem na dalších 5 let je generel rekultivací z roku 1993 zpracován do ukončení těžby uhlí a následného úplného zahlazení následků těžby. I v tomto materiálu došlo proti předchozím představám ke snížení podílu zemědělských rekultivací, zvýšení lesnických a především vodohospodářských a ostatních rekultivací. I když zmíněný generel není závazný, Sokolovská uhelná, a.s. z něj při zpracovávání svých rekultivačních plánů vychází.

 

Program sanací a rekultivací na období 2001 až 2005 byl podrobně rozpracován v materiálu „Zvláštní režim plán sanací a rekultivací na období 2001 – 2005“. Tento materiál byl projednán a odsouhlasen na jednání dne 13.2.2001 za účasti OVSS IV MŽP Chomutov, OBÚ Sokolov, referátu ŽP OÚ Sokolov a přítomných zástupců dotčených měst a obcí. Zvláštní režim plánu sanací a rekultivací pak byl s ohledem na zamýšlené změny na lokalitě Silvestr v lednu 2002 aktualizován.

 

V období let 2002 až 2005 má dle výše uvedeného materiálu být zahájeno 72,17 ha a dokončeno 131,75 ha zemědělských rekultivací. Lesnické rekultivace budou zahájeny na 517,96 ha, dokončeno bude 234,96 ha. U hydrických rekultivací budou práce pokračovat na plochách o výměře 49,37 ha, nově bude zahájeno 2,43 ha vodních ploch. Všechny tyto vodní plochy budou ukončeny  do konce roku 2005. V období 2002 až 2005 budou zahájeny a ukončeny ostatní rekultivace na výměře 82,78 ha.