Využití odpadů při rekultivacích a ostatních stavbách (dopravních, vodohospodářských apod.) se stává, vzhledem k implementované legislativě EU, jednou z priorit v oblasti nakládání s odpady.
Využívání a recyklace všech odpadů, zvláště pak odpadů z průmyslu těžby a zpracování nerostných surovin, odpadů z energetiky a odpadů ze stavebnictví, přímo podmiňuje zlepšování ekologických podmínek životního prostředí. V současnosti je např. velmi dobře zpracována problematika využití odpadů z průmyslu a těžby nerostných surovin ve stavebnictví. Při každém způsobu využití nebo recyklace odpadů je nutno brát v úvahu ekonomické podmínky, specifikaci a složení odpadu a v současnosti velmi důležité náklady na dopravu.
Proces využití konkrétních druhů odpadů pro rekultivační účely musí být v každém kroku řádně kontrolován a vyhodnocován avšak v současnosti neexistuje v rámci národní legislativy žádný relevantní předpis, který by upravoval konkrétní podmínky pro použití a kvalitu rekultivačních materiálů.
Pro odpady, které jsou ukládány na povrch terénu platí podmínky stanovené vyhláškou č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Podle zákona č.100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí podléhá každé zařízení na využití odpadů, u kterého se nakládá s 1000 až 30 000 tunami (kategorie II) ostatních odpadů zjišťovacímu řízení při záměru v rozsahu daného tímto zákonem.
Nejčastěji se v případě rekultivačních materiálů postupuje způsobem, že se konečný produkt prohlásí za výrobek V tomto případě tedy odpady slouží, jako vstupní surovina pro výrobu určitých druhů výrobků, pak je třeba plnit obecné podmínky nařízení vlády č.178/1997 Sb., o technických požadavcích na stavební výrobky (v novele 81/1999 Sb.)
Všechny předchozí úvahy pro posouzení rekultivačních materiálů pocházejících z hornické činnosti (objemově největší množství využitelných odpadů) jsou zbytečné pokud se budeme striktně řídit zákonem č.44/1988, který považuje veškeré materiály pocházející z hornické činnosti – odvaly, výsypky, odkaliště, důlní vody atd., jako vyhrazená ložiska nerostů a jejich využití a nakládání s nimi by bylo plně v kompetenci tohoto zákona.
V časovém horizontu příštích 10-15 let lze očekávat přísun velmi výrazných investičních prostředků právě do oblasti rekultivací krajin postižených těžbou nerostných surovin Rovněž velmi významný tok prostředků bude zaměřen na likvidaci starých ekologických zátěží, které představují významné riziko mobilního znečištění všech složek životního prostředí. Současně vzhledem k blízkému datu předpokládaného vstupu do EU přichází na pořad dne i výstavba a dostavba potřebné dopravní infrastruktury v mnoha regionech ČR a tím i problematika využití odpadů při dopravních stavbách – dálnice, železniční koridory apod.