PhDr. Oldřich Klepek T 19

Archiv OKD, a.s., součást Hornického muzea v Ostravě

Vážení příznivci hornického stavu a jeho tradic. Skutečnost, že se téma hornických archivů objevuje na programu těchto sympozií jen sporadicky a to, že organizační začlenění Archivu OKD do OKD a.s., Hornického muzea, o.z. je , zda se, jeho zařazením do struktury OKD a.s. definitivním, mě vedly k rozhodnutí seznámit účastníky letošního ročníku sympozia alespoň v nejstručnější podobě s problematikou Archivu  OKD.

Na prostoru, který je dán časovým limitem příspěvku, bych Vás chtěl seznámit se vznikem archivu, jeho organizačním vývojem, prostorovým zabezpečením, rozsahem archivního materiálu a skladbou jeho fondů a sbírek, hlavními úkoly archivu a specifiky vyplývajícími ze skutečnosti, že archiv je součástí Hornického muzea v Ostravě.

Ostravsko-karvinské doly vznikly jako samostatný národní podnik 1. ledna 1946 a jako státní hospodářská organizace existovaly až do konce roku 1990. Od 1. ledna 1991 byla vytvořena akciová společnost OKD.

První – a po mém soudu zajímavou – zmínkou o archivu je dobré zdání o archivu a kronice OKD ze dne 16.5. 1947, zpracované Dr. Karlem Ottou, gymnasijním profesorem v Moravské Ostravě, na žádost ředitele správní skupiny národního podniku OKKD.

Za první skutečný konkrétní pokus o vytvoření místa, kde by se ukládaly důležité písemnosti OKD, lze považovat oběžník správní skupiny OKKD ze dne 2. února 1949 č. 112 – zřízení sbírky listin. Oběžník obsahoval návrh na ukládaní důležitých listin na jediném místě. Součástí oběžníku byl i vzor zápisu o převzetí dokumentů a návod na způsob nahlédání do těchto písemností. Toto jistě dobře míněné opatření ještě přesto nevedlo k institucionalizování archivu.

Problematice podnikových archivů se začalo věnovat MPE v roce 1952. Sdělením č. 117/33 z 25. února. Uložilo zpracovat údaje:

1) zda je v podniku (závodech) podnikový archiv

2) (zdůrazněno, že nejde ústřední spisovnu) adresu, umístění/zda je ve vhodných místnostech /

3) v jakém celkovém stavu je archiv

4) jméno archiváře, komu je podřízen, jeho platové zařazení, odborná kvalifikace pro archivářskou práci, zda vykonává i jinou činnost

Z odpovědi Kombinátu OKD vyplývá, že archiv není zřízen, existuje jen ústřední spisovna, do níž se ukládají i takové písemnosti, které by měly být archivovány a dále, že ani bývalý n.p. OKD neměl zřízen samostatný archiv a písemnosti byly ukládány v ústřední spisovně. Důležitá je rovněž informace, že v nové organizaci není ani na Kombinátě ani jednotlivých trustech na zvláštní archiváře pamatováno.

Dalším krokem MPE v snaze o budování podnikových archivů je oběžník č. 183/109 – 33 ze 3. června 1952 (směrnice pro podnikové archivy - stálý úkol, za realizaci odpovídá ředitel), ve kterém se konstatuje, že vláda se 9. ledna 1951 usnesla na opatření k zajištění archivního materiálu a byl uložen úkol zřídit podnikové archivy jako zařízení podniků a ustanovit podnikového archiváře s termínem splnění 30. června 1952.

Jde již o slušně propracovaný dokument, obsahující směrnice pro podnikové archivy, důležité je rovněž ustanovení o zřízení funkce archivního referenta na ministerstvu. Kombinátům bylo, což je pro náš archiv důležité, ponecháno na rozhodnutí ředitele Kombinátu, zda bude zřízen centrální archiv pro celý kombinát nebo decentralizovaný na jednotlivá obvodní ředitelství nebo i podniky.

Reakcí na toto sdělení byl dopis Kombinátu ze dne 28.června 1952, ve kterém byl sdělen výsledek projednání: archiv nebude centralizován, budou zřízeny samostatné archivy pro Kombinát, jednotlivá obvodní ředitelství a u koksoven i na jednotlivých koksovnách; archivní úkoly budou pro nedostatek zaměstnanců ve všech případech obstarávány zaměstnanci spisové služby vedle jejich práce – ti budou rovněž zodpovědni za skartaci spisů. Alespoň pro začátek nebudou rovněž zřizovány zvláštní místnosti pro archiv (archiválie však budou odděleny) .V odpovědi MPE z 24. července 1952 na tuto informaci Kombinátu poprvé zaznívá doporučení uvažovat o zřízení sdruženého archivu „kde by bylo možné daleko lepší uskladnění i daleko lepší odborné vedení této služby“.

Toto stanovisko bylo v následujícím období skutečně akceptováno.

Zásadní změnu v působnosti archivu Kombinátu OKD umožnila vyhláška ministra vnitra ze dne 13. července 1956 (č. 153/56 Ú.l.) o archivech hospodářských a rozpočtových organizací. Ta v § 2 uložila všem podnikům zřídit do konce roku 1956 podnikové archivy. Pro archiv OKD měl význam zvláště § 5, který umožňoval „je-li vhodné z důvodů hospodárnosti nebo účelného využití archivního materiálu, zřídí dva nebo více podniků téhož resortu jeden podnikový archiv (sdružený podnikový archiv)“. V odstavci 2 citovaného paragrafu pak vyhláška uváděla, že o zřízení a správě sdruženého podnikového archivu rozhoduje příslušný ústřední orgán v dohodě s archivní správou MV. Na základě toho svolal Kombinát OKD po projednání s KSVM v Ostravě dne 26. října 1956 jednání za účelem projednání podmínek vybudování SPA s tím, že pro sektor MP bude jako SPA vybudován dosavadní sdružený revírní archiv Kombinátu OKD. Na toto jednání byli pozváni zástupci všech organizací MP na Ostravsku. Zástupci n.p. VOKD, VVUÚ v Ostravě – Radvanicích a n.p. Východomoravských plynáren vyslovili souhlas se zřízením sektorového SPA. Báňské projekty sdělily, že se k tomuto archivu nepřipojí, protože jejich výkresový archiv musí zůstat v jejich pobočce v Ostravě a rovněž tak „spisový archiv“, protože s ním úzce souvisí. N.p. Ostroj sdělil, že hodlá zřídit samostatný podnikový archiv, protože archivování v Ostravě by bylo spojeno se značnými obtížemi. Báňské projekty ale později změnily své stanovisko a dopisem ze dne 20.června 1957 sdělily, že mají zájem o připojení k SPA. Nakonec tedy jen n.p. Ostroj setrval u svého původního stanoviska vybudovat si vlastní podnikový archiv.

Právně bylo vytvoření SPA uzavřeno dopisem MP ze dne 6.srpna 1957, ve kterém MP sdělilo, že v dohodě s AS MV souhlasí, aby sdružený revírní archiv plnil funkci SPA pro všechny organizace odvětví paliv na Ostravsku s výjimkou n.p. Ostroj. V příloze byl dokonce uveden popis práce vedoucího sdruženého archivu.

Písemná úmluva obsahující bližší podmínky existence SPA však v té době ještě uzavřena nebyla. K tomu došlo až 20.května 1965. Tím bylo dokončeno, alespoň po právní stránce, vytvoření SPA OKD.

V této podobě existoval archiv celé další období především v tom smyslu, že byl začleněn do ředitelství OKD, ať již neslo název Sdružení OKD, OKD – oborové ředitelství, OKD, koncern, generální ředitelství nebo OKD, státní podnik. Změnou ale bylo to, že organizace, které uzavřely smlouvu o zřízení SPA (s výjimkou VVUÚ), se postupně staly organizačními články OKD (Báňské projekty Ostrava a VOKD definitivně od 1. července 1965, Uhlozbyt od 1. července 1967). VVUÚ v Ostravě – Radvanicích odstoupil od úmluvy o vytvoření SPA k 31. prosinci 1993 – a archiv tak i fakticky ztratil právo užívat název SPA OKD. Již od vzniku akciové společnosti OKD stejně užíval název Archiv OKD, a.s.

I po vzniku akciové společnosti OKD byl archiv začleněn na ředitelství akciové společnosti. Ke změně došlo 1. ledna 1999, kdy byla zrušena Správa OKD, a.s. Příkazem č. 21 ředitele pro strategii OKD, a.s. z 30. listopadu 1998 byla budova Archivu OKD, a.s. převedena s účinností od 1. ledna 1999 na OKD, a.s., Správa majetku, o.z. Následně pak byl příkazem č. 22 ředitele pro strategii OKD, a.s. ze dne 1. prosince 1998 s účinností od 4.prosince 1998 převeden Archiv OKD, a.s. na OKD, a.s., Správa majetku, o.z. (tedy přesně činnosti vyplývající z dosavadních pracovních povinností současného Archivu OKD, a.s. a zaměstnanců Archivu OKD, a.s.).

Představenstvo OKD, a.s. na svém zasedání ze dne 29. srpna 2000 rozhodlo zřídit ke dni 1. ledna 2001 novou organizační jednotku – OKD, a.s., Hornické muzeum, o.z. a začlenit do ní i Archiv OKD, a.s. (dodatek č. 23 k Rozhodnutí č. 1 představenstva OKD, a.s. ze dne 14. ledna 1991).

K 1. prosinci 2001 byla do Hornického muzea převedena spisovna OKD, a.s., Důl Odra, o.z. a fakticky se stala součástí Archivu OKD, a.s.

Pokud jde o prostorové zabezpečení činnosti Archivu OKD, a.s. omezím se na konstatování, že po letitých peripetiích se zajištěním kapacitně dostačujících a technicky vyhovujících prostor pro uložení archiválií, byla 30 června 1987 předána archivu k užívání novostavba účelové budovy. Za zaznamenání jistě stojí, že tato účelová archivní budova je jednou z prvních v celé ČR.

Mám–li podat stručnou informaci o archivním materiálu, uloženém v našem archivu, uvedu nejdříve stručný statistický údaj. Podle stavu ke konci roku 2001: v archivu bylo uloženo celkem 136 archivních fondů a sbírek, jejichž celkový rozsah v běžných metrech představuje číslo 2 687, 66.
Všechny tyto archivní fondy a sbírky lze rozdělit do těchto pěti skupin:

- archivní fondy z období do znárodnění (tedy v podstatě do roku 1945)

- archivní fondy z období státních hospodářských organizací ( tedy z období od roku 1946 do vzniku akciové společnosti OKD)

- osobní pozůstalosti

- sbírky

- archivní fondy z období od vzniku akciové společnosti OKD

Považuji za důležité uvést, že v podstatě všechen archivní materiál je pro badatele přístupný, i když ne vždy prostřednictvím definitivní archivní pomůcky. Na závěr této části svého příspěvku nemohu neuvést, že náš archiv je co do rozsahu archiválií v něm uložených největším podnikovým archivem v našem kraji a druhým největším v celé České republice.

Svůj příspěvek zakončím úvahou nad možnostmi užší spolupráce našeho archivu a Hornického muzea v Ostravě, které vyplývají ze skutečnosti, že obě instituce jsou organizačně v nejužším možném vztahu.

Poznamenávám, že následující úvaha vychází z pohledu archivu.

A nyní konkrétně k oněm možnostem:

- větší zohledňování potřeb muzea při skartačním řízení v organizačních jednotkách OKD

- možnost nejužší spolupráce při získávání archiválií mimo skartační řízení

- možnost jednotného zajišťování fotografické dokumentace ze současnosti

- bezprostřednější podíl archivu na zpracovávání vývojových řad nejrůznějších zařízení provozovaných v důlních podnicích

- možnost účinnějšího zapojování do příprav muzejních exposic

- možnost lepšího využívání knihovny archivu

- snadnější zabezpečování výstav archiválií

Tím samozřejmě není výčet oněch možností vyčerpán. A je třeba zároveň říci, že od onoho užšího spojení obou institucí uplynula příliš krátká doba, než aby bylo možno činit v tomto směru nějaké definitivní závěry.

Jsem zároveň pevně přesvědčen o tom, že obě strany udělají vše proto, aby byly maximálně využity všechny možnosti pro to, aby byly co nejlépe zdokumentovány a rozvíjeny tradice českého hornictví.