PhDr.A.Mayová,Archivní kancelář a průvodce cestovního ruchu Kladno:
Na Kladensko za Přemyslovci a za uhlím.
*Anotace k přednášce "Na Kladensko za Přemyslovci a za uhlím".
Konference "Návrat do města" o průmyslových památkách, jejich ochraně a zabezpečení i využití na 7.stavebním veletrhu v Brně.
Koncepce "posledního pracovního dne" ve skanzenech Důl Mayrau a Důl Michal. Náplň koncepce. Soustava přednášek, průvodcovských výkladů a zájezdů /služby cestovního ruchu a poradenství CR/ ve skanzenu Mayrau nazvaná "Na Kladensko za Přemyslovci a za uhlím."
Soupis fotografií z dolu Mayrau 1907-12, Jaroslav Kmodras a Mayrau, jenž zachycuje technický a stavební stav dolu z této doby. Fotografie dokládají autenticitu skanzenu Mayrau a jejich kopie budou východiskem pro úpravu a využití této hornické památky pro památkový ústav, technické vedení skanzenu i pro veřejnost - využití v expozici.
I.
Návrat do města.
IBF, SHK, URBIS - 7.mezinárodní stavební veletrh v Brně 23-27.dubna 2002 o technických zařizeních budov byl též fórem investičních přiležitostí seznámit se s technologickými zařízeními pro města a obce. Měl řadu doprovodných akcí, z nichž se jedna nazývala "Návrat do města". Byla to mezinárodní konference řady komor stavebních inženýrů, architektů, pracovníků památkové péče, muzeí a podnikových archivů.
Přednášející se zabývali problematikou architektonické úpravy a nového využití, tj. návratu obyvatelů do opuštěných průmyslových areálů, případně jednotlivých objektů v městské zóně, měst zemí Visegradské čtyřky, se zaměřením na využití pro bydlení a občanskou vybavenost.
O počátcích tohoto tématu a dnes již discipliny seznámil přítomné PhDr Merta z Technického muzea Brno: O industriální - průmyslové archoeologii se začalo mluvit v šedesátých letech 20.století ve Velké Britanii. Již v sedmdesátých letech byly v naší zemi někteří odborníci obeznámeni s touto problematikou. Začaly se mapovat a sepisovat české technické památky. Jedna z počátečních byla Stará huť u Adamova - původně lichtenštejnská huť Františka.
Při Národním technickém muzeu však existoval /a trvá odnes/ seminář dějin hornictví a každoroční sympozium Hornická Příbram ve vědě a technice vytvářely teorii i pracovní postupy o evidenci a možném využití technických objektů. Paralelně ale existovaly a též trvají dodnes aktivity lidí, zabývající se problematikou průmyslových čtvrtí měst, starých památek v obcích i v přírodě. V osmdesátých letech se ustálil terním montánní archeologie a o
jeho naplnění v vývoj se zasloužil prof. Kudrnáč, prof.Jan Kořan, PhDr Jiří Majer a další.
V devadesátých letech 20.století se rozšířily názory na evidenci, opravy a využití technických památek. Nové směry vznikly v Německu, kde k rozsáhlé archivní stavební dokumentaci, jenž zachycuje architektonický vývoj sledovaného objektu a kterou potřebuje jak památkový ústav, tak i investor oprav se přidávají přírodní a společenské podmínky vzniku technické památky. Pracuje se též v terénu jako v podmínkách klasické archeologie. Nabývá důležitost intepretace proč v místě průmyslový objekt vznikl, přesně se určuje místo a způsob pozdějších průmyslových provozů a sleduje se i sociální historie. "Dokumentace není dokončena, dokud nejsou prověřeny v terénu všechny objekty industriální archeologie" /ing.arch.m.Matěj,přednášející/. To prezentuje ten pracovní postup, že se vyhledá veškerá dostupná dokumentace v archivech a podle ní se postupuje v přírodě, obcích a městech a fotograficky i na mapách se zaznamená stav a situace technických objektů. Potom se určuje na př. typologická významnost památkového objektu, technologický tok, což je souvislost staveb od zdrojů surovin přes konečný výrobek, a to všechno pak může /podle výsledků poznání/ sledovat až k pohledu "posledního pracovního dne", a to má vliv na druh využití té které technické památky.
Prof.Inf.arch. Tomáš Šenberger z fakulty architektury ČVUT Praha rozdělil druhy opuštěných průmyslových objektů podle krajinné souvislosti a začlenění podobně jako hrady - objekty industriální architektury, jenž tvoří krajinné dominanty, jejichž udržování je v mezích přirozené konzervace. Dalším druhem pak jsou stavby z kamene, cihel, jako sklady, továrny textilní i jiné, budovy přístavních doků, parní mlýny, městská jatka a podobně, které se dají využít ke společenským příležitostem a někdy i k bydlení. Složitější je ale situace pozdějších, již rozvinutých průmyslových účelových železobetonových a ocelových konstrukcí průmyslových staveb, jejichž záchrana a konzervace omezují jejich další užívání, na kterém se podílí památkáři až v konečném rozhodnutí, že stavba je památkově chráněná pro svoji výjimečnost. Mezi tímto rozhodnutím památkářů se mohou a také účastní na záchraně a využití památek právní nástupci - noví majitelé areálů a objektů, kteří obvykle mají studii pro další průmyslové, řemeslné, obchodní, počítačové a jiné podnikatelské aktivity /průmyslové zóny/. Zvláštní postavení mají povrchy báňských provozů - dolů a hutí. Proto se také Památkový ústav v Ostravě zaměřil na technické památky čerhouhelného hornictví podle teorie a památkových postupů z devadesátých let 20.století a určil spolu s ministerstvem kultury některé doly jako skanzeny, a tehdy jsou tyto průmyslové objekty konciopovány /"odsouzeny" jak by řekl činný architekt/ do polohy skan@LH 6
zenu nebo muzea.
*Koncepce "Posledního pracovního
dne" a trvalý rozvoj programů technické památky.
Některé autentické dolové povrchy - skanzeny
dochované v rámci teorie "posledního pracovního dne", o kterých bylo
hovořeno jsou Důl Michal v Ostravě a Důl Mayrau ve Vinařicích u Kladna. Zde se
postupně vytváří "programové vybavení" památkově chráněných objektů.
Jejich vyžívání má vzdělávací a rekreační charakter pro lokalitu, kde se
nachází. Jsou to: - běžná prohlídka s průvodcovským výkladem. Příklad
katalogu průvodcovských textů vytištěný jako Průvodce skanzenu Mayrau pro malé
skupiny a individuální návštěvníky.
- výtvarné a tématické výstavy muzejního
charakteru pro dané téma hornictví, ale vyloženě výtvarné výstavy a galerie.
Příklad: Výstavy archivních dokumentů, které budou instalovány pd r. 2003,2004
k výročím vzniku kamenouhelného revíru a deseti letům skanzenu Důl Mayrau.
- nabídky videoprogramů z regionálního i
obecného dějepisu, což je z hlediska uchování autencicity technických památek
perspektivní přístup pro velké množství a pestrost programů, úsporu místa a
komfort pro návštěvníky, kteří obvykle přivítají možnost dalšího výkladu v sedě
a s občestvením. Příklad doplňujících přednášek pro školy s promítáním dějin
architektury a místních videoprogramů.
- nabídku poradenství domácího cestovního
ruchu, obvykle zájezdů souvisejících s dějinami okresu, revíru a kraje s
výkladem průvodce. Na př. "Na Kladensko za Přemyslovci a za uhlím" a
letos zřízení odborné knihovny, studovny a INFO ve kanzenu Mayrau. Příklad
programu "Na Kladensko za Přemyslovci a za uhlím", který obsahuje jak
doplňující přednášky, tak i celodenní zájezdy, které si mohou zájemci objednat.
- V současnosti jsou zkoumány dohody s kulturními zařízeními o pořádání divadelních představení a s hudebními agenturami o koncertech. Konkrétně v případě Mayrau by se navazovalo na velkou tradici ochotnických divadel v obcích, kde byly doly a aktivní ochotnické soubory.
*Příklady využití průmyslové architektury
v zahraničí.
ARCHITEKTURA MĚST a městských čtvrtí, kde vznikaly průmyslové provozy přímo v centru města, u městských hradeb nebo u vodních toků byla předmětem přednášky PhDr B.Frágnera, který se zabýval pražskými Holešovicemi, kde jsou opravovány jednotlivé objekty bývalých jatek, dále stavby nádraží Holešovice, elektrárna, pivovar, parní mlýny a s chystanou přestavbou holešovického přístaviště, kdy se vychází ze zkušenosti s přestavbou londýnských doků ze 70 a 80.let 20.století, které tvoří v současnosti "nové městou nad řekou", aby respektovalo původní funkce obyvatelů města. Do velkých investic, které splňují zájem velkých stavebních firem, zasahují různými drobnými zásahy a opravami drobné podnikatelské subjekty, které opravují tovární dvory a menší stavby, ze kterých jsou kluby, sklady, obchody a podobně.
SLOVENSKOU INDUSTRIÁLNÍ ARCHITEKTURU interpretoval ing. Droppa a ing.arch.V.Cvengrošová na příkladu architektonické úpravy a využití Staré tržnice v Bratislavě.
Z BUDAPEŠTI přijel přednášet ing.Holló Csaba o Budapest Millenáris Parku, což je ukázka původních montážních hal a ostatních objektů továrny, jenž slouží citlivě architektonicky upravené původním účelům: vstupní hala - "Hospoda" je místo, kde se pořádají divadelní představení, koncerty a nepřetržité programy pro děti i v době školního vyučování, kavárenský provoz ve výrobních halách, výstavní haly /výstava "Světově proslulí Maďaři"/s využitím fragmentů původních zdí. Bohaté ukázky stavebních plánů a fotografií a texty všech přednášek najdete v časopise FÓRUM ARCHITEKTURY a STAVITELSTVÍ.
V KRAKOVĚ mají obyvatelstvem hojně navštěvovaný "technický park" na území bývalých chemických závodů Solvay s ukázkami původních Hofmanových pecí na pálení vápna a koželužských závodů. O vývoji užívání těchto průmyslových památek přednášel dr.ing.S.Karczmarczyk jako o "návratu do města"- tedy k modifikovanému užívání prostoru a staveb obyvateli v současnosti. Prezentoval také další příklad vhodného řešení pro úschovu strojů a úpravu budov tramvajového a autobusového depa v Krakově, ze kterých je Muzeum hromadné dopravy.
Další přednášky a jednání pokračovaly v Technickém muzeu Brno/TMB, které je samo ukázkou využití bývalé továrny Tesla v Brně na Králové Poli. O technických památkách, které spravuje TMB přednášel dr.Merta. Jsou to větrný mlýn v Kuželově, Stará huť u Adamova, kovárna v Těšanech, areál městské hromadné dopravy Brno-Líšeň a vodní mlýn ve Slupi.
Zajímavou historii a plány úpravy zájezního a formanského hostince "Veselka", což byla původně přepřažní stanice/"depo"/ nejstarší železniční dráhy "Koněspřežky" ve stanici Holkov přednesla ing.V.Benešová.
Historii zprůmyslnění údolí Černé Nisy a příklad úpravy továrního objektu, jakož i popis archeologických postupů posal pracovník Severočeského muzea Liberec I.Rous. V libereckém muzeu bude od 19.září 2002 výstava o průmyslu, na kterou je tímto zvána veřejnost.
Na třech ostravských nádražích došlo k rekonstrukci drážních staveb - výpraven, a to na nádražích Ostravě - Svinově, Frýdku - Místku a Ostravě - středu. Rekonstrukci nádražních budov popsala mgr.A.Borovcová.
O výzkumu vodovodu v Bruntále a záměrech oprav referoval J.Jásek.
Prefektní fotodokumetací a popisem vývoje druhů textilního průmyslu Moravy, Slezka a východních Čech předvedla mgr.M.Ryšková, pracovnice Památkového ústavu v Ostravě.
Konferenci "Návrat do města" komentoval i jako podnikatelsky přínosnou prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing.Miloslav Mašek CSc. Pro širší veřejnost, a to jak historickou i archivní vyjmenují organizátory této akce, protože se připravuje II. bienále o památkách r.2003 i další, vzniklo Výzkumné centrum pro průmyslové dědictví ČR a to naznačuje velké využití archivních fondů z podniků. Kromě toho se opět ukázalo, že meziprofesní průzkumné vztahy jsou přínosem a inspirací pro všechny: podnikatele, archiváře, historiky, muzejníky, z nichž v posledních letech přístupy a aktivity architektů přinesly neobyčejné oživení pro dějepis průmyslu a společenský i cestovní ruch. Tedy pro život.
Hlavní organizátorem konference "Návrat do města" byly Veletrhy Brno a.s.
Spoluorganizátoři: -Česká komora autorizovaných inženýrů a architektů, -Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, -Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezka, -Český svaz stavebních inženýrů, -Obec architektů, -Slovenská komora stavebních inženýrů, -Slovenský svaz stavebních inženýrů, -Polský svaz inženýrů a techniků ve stavebnictví, -Polská komora stavebních inženýrů, -Maďarská inženýrská komora, -Technické muzeum v Brně, -Bayosan ČR - partner Kolegia pro TP. Odborní garanti konference "Návrat do města byli: -Sekce ochramy průmyslového dědiství při Národním technickém muzeu v Praze, -Kolegium pro technické památky, -Státní ústav památkové péče v Praze, -Státní památkový ústav v Brně, -Výzkumné centrum pro průmyslové dědictví ČR při ČVUT.
V letošním roce také vychází encyklopedie Technické památky v Čechách a na Moravě v nakladatelství LIBRI v Praze. I.díl již vyšel.
II.
Příklad
pro udržování technické památky v koncepci "Posledního pracovního
dne."
Soupis fotodokumentace pro výuku ve školách z let 1907..........
Alba
dnes již technických památek z roku 1900-1910 z dolu Mayrau, které vyhotovil
pan učitel Jaroslav Kmodras z Vinařic. Zhotoveno pro přednášky v letech
1921-1944. Fotodokumentace dokončována ještě v letech 1910-12. Autor usiloval o
kompletní dokumentaci dolu.
Díl
I. MAYRAU,snímky na dni /povrchu/. Elektrická centrála.
1. Rychloběžka od západu
2. Dtto
3. Rychloběžka od východu
4. Rozváděcí deska
5. Unform
6. Dynamo pro světlo
7. Fedrovka na Robert
8. Dtto
9. Fedrovka na Mayrau, indikátor
10. Šajby
11. Tachograf
12. Dtto
13. Stroj vcelku
14. Dtto
15. Válec s ventily připouštěcími a odpouštěcími
16. Klika a křížová hlava
17,18,19,20. Celkové pohledy na důl Mayrau z "Králova nosu"
21. Mayrau z "Homole": zásoby dříví
22. Mayrau z "Homole": nové prádlo
23,24. Mayrau z "Homole":zařízení nad šachtou
25/2x/.Mayrau z "Homole": celkový pohled
26/2x/.Mayrau z "Homole": prádlo a sortýrka v celku
27,28. Hašple u prachu
29. Hašple, doprava prachu
30. Magacíny
31,32,33. Zásoby dříví
34. Tesaři řezají stojky
35. Dříví: nakládání
36. Rozřezané dříví
37. Dříví: značení
38. Dříví: doprava k šachtě
39,40. Pila
41. Mayrau uvnitř
42. Klec do šachty Mayrau
43,44. Skupina havířů před šachtou Robert
45. Skupina přes šachtou
46. Robert: schody na šajby
47,48,49,50. Robert - "porrichtung"
51,52,53,54. Šachetní budovy Mayrau a Robert - celkové pohledy
55. Mayrau
56. Zařízení nad šachtou /od šachty/
57. Zařízení nad šachtou /od prádla/
58."Forota" shora
59. Vyvezená "forota"
60. Skupina u paliva
61. Forota u paliva
63,64,65,66. Vykládání paliva
67,68,69,70. Odvážení paliva
71,72,73,74. Elevátor
75. Elevátor shora
76. Stroj v prádle
77. Stroj na vzduch do váhy
78. Prádlo zpředu
79,80. Vagony s pasy
81. Prádlo: pasy nasypávací
82. Prádlo: závaží, udržující pasz v libovolné poloze
83. Prádlo a sortýrka zblízka
84. Dtto
85,86. Nasypávání vagonů
87,88. Prádlo a sortýrka
89. Prádlo: žlaby na vodu
90. Šíbovka s vagonem
91,92. Dtto
93,94. Šíbovka
Díl
II. Mayrau II.
95. Šíbovka pod prádlem
96. Vlak přijíždí
97. Vlak odjíždí
98. Vlak prázdný
99. Vlak plný a váhy
100. "Manšaft" na peroně
101. Dtto
102,103. Vozaři
104. Doprava klece
105. Kotláři /za kotlinou/
106. Parní vedení
107,108,109,110. Havíři před sfáráním
111,112,113,114,115,116. Havíři před sfáráním
117,118. Havíři před lázněmi
119,120,121,122. Havíři u klece Robert
123. Havíři u klece Robert, štajgr Heinrich
124. Havíři u klece Robert
125. Havíři o plat
126. Zazdívání kotle
127,128,129,130. Nýtování
131,132. Obsluha kotle
133. Kotel a topeniště, manometry
134. "Kotlina" po díle
135. Silnice k šachtě
136. Vila "SiroteK"
137,138. Vily pp. inženýrů a kantina
139,140,141. Vybírání rudy
142. Pod kotlem
143. Děti vybírají uhlí
144. Pod viprem: báby a děti
145,146. Vybírání uhlí
147,148. Vybírání uhlí
149. Kolo na převracení vozů
150. Stavění kozy
151. Starej Dominik Šíma s bábou Masákovic
152. Čište svatební průvod
153,154. Kus haldy
155,156. Moře kamení
157,158. Z haldy: Prádlo a šmantové rybníky
159. Halda a celé prádlo
160. Hašple u rybníka
161,162. Mayrau a hromady prachu
163. Lázně pro dozorce
164. Sprchy
165. Lázně pro horníky
166. "Vandráci"
167,168. Lázně
169. Vila p.vrchního inženýra Beneše
170. Vila p.vrchního a okna šachty Robert
171,172. Vila p.inženýra Rüdigera
173. Pro vodu
174. Havíř v kroji
175. Doprava důležitá velice velmi
176. Důležité rozpravy moment pozdější
177. Učená hádka o přezku na řemen
178. Druhá "iáse"
179. Portýrna
180. Mayrau od Beraníka
181. Boženka Polenovic
182. Z domácího veřtatu
183. Pumpa ve III. překopu
184. Telefon v VII. překopu
185. Dřevaři nakládající na kocábku
186. Sklad polen v VII.překopu
187. Transformátor v VII. překopu
188,189. Skalní štreka v VII.
190. Předpisy v VII. překopu
Díl
III. Mayrau
191. Před ventilátorem
192. Ventilátor
193. Kašna v VII. překopu
194. Větrní dveře v VII.
195. Kus větrní třídy
196. Rozdvojenáí štreka na I.řetěze a na I.bremsšachtu/
197. Dveře plechem pobité
198. Střed I.řetězu
199. Spojka kabelu - "mufna"
200. Zeď ve fárací třídě
201. Z fárací třídy
202. Zeď ve fárací třídě
203. Schody k I.řetězu
204. Bílená štreka i I.řetězu
205,206. Hlava I.řetězu
207. Telefon na I.řetězu
208. Signály na I.řetězu
209. Pobořená maštal na I,.řetěze
210. Kůň Průla
211. Brems 57
212. Korpus na 37. Br.
213. Elektrický řetězák /ze předu/
214. Dtto ze zadu
215. Pobořený telefon na II.řetězu
216. Klony el.řetězáku
217. Pumpa pod III.úpadní
218. Zarostlá štreka na 88. Br.
P r á c e v o r t u /na předku/.:
219. Vrtání
220. Ládovvání
221. Narážení foroty
222. Kopání pilochú
223. Přiřezávání kopny
224. Přisekávání kopny
225. Stavění kopny
226. Odbíhání foroty /"cirkusák Karel"/
227. Pumpa pod V.úpadní
228. Pumpa pod V.úpadní, dědek Šnajdr/Beran
229,230. Bývalá místnost pro pumpu /zarostlá/
231. Zarostlá štreka pod V.úpadní
232. Luneta pod X.úpadní na 10.Br
233. Větrání pomocí vody pod X.úpadní
234. Zarostlá štreka pod X.úpadní, pod 10.Br
235. Letní "zátiší" pod X.úpadní
236. Tunel pod III.úpadní na 83.Br
237. Oprava klenutí pod el.řetězákem
238. Transformátor pod II.úpadní
239. Tlukadlo pod II.úpadní právě pod 64.Br
240. Barriera na 64.Br pod II.úp.
241. Průch na 64.Br pod II.úp. /Karel Bartoň/
242,243. Rozbořená střeka nad 64.Br pod II.úp.
244. Štreka k Balkánu
245,246. Koník Kokeš před II.hašplí
247. Nařízení u II.hašple
248. Po šichtě
249. Výměna mážstva v VII.překopu
250. Boženka Polenovic
S e v e r - oddíl II.
251. Prkna na kleci v VUU.př
252. První snímek pod zemí zhotovený
253. I.bremsšachta /Nácek/
254. Kus štreky u I.bremsšachty /Pelc/
255. Maštal na III.šachtičce
256. Hlava řetězu na III.šachtičce
257,258. Konec řetězu na III.šachtičce
259,260. III.šachtička-hořejšek
261. III. šachtička-dolejšek
262. "Drak" na konci lana
263,264. Strkání vozů od lana /pod III.šacht./
265. Lano: plesnivé páry
266. Lano: vodopád u staré bremsšachty
267,268. Lano: začátek skály
269,270. Lano :"mraky"
271,272. Lano:1300 m od šachty
273,274. Lano: u skalního bremsu
275. Lano: barriera pod skalním bremsem
276. Lano: "rám" pod skalním bremsem
277,278. Lano: transformátor
279,280. Lano: Setkání dvou vozů
281,282. Spojka kabelu - "mufna"
283. Lano: u nové strojovny
284. Lano: nová strojovna v celku
285. Lano: nová strojovna - převody
286. Lano: nová strojovna - drak a váha
Díl
IV.Mayrau.
287. Lano: dolejšek I.bremsšachty
288. Lano: Začátek u šachty Robert
289,290. Lano: drak u šachty Robert
291,292,293,294. Obrázky z lanové dráhy
Z á p a d - oddíl III.
295. Portýr Štóz
296. Boženka Polenovic
297. Skupina v depoštrece pod Robert
298. Obrhajrové ze severu v depo pod Robert
299. Telefon pod Robert
300. Začátek roviny /"japonec"/
301,302. Část roviny
303. Část roviny blízko konce
304. Konec roviny před rozdvojováním štrek
305,306. Konec roviny - rozdvojené štreky
307. Konec roviny - noční klid
308. V.hašple, vypínač
309. V.hašple
310. Klony V.hašple
311. Barriera pod V.úpadní /kovář Jansa/
312. Kumbál pumpy pod V. úpadní /elektrikář Horák/
313. Starej Oplt pod V.úpadní
314. "Komár" v ohybu pod V.úpadní
315. VII.hašple
316. Chztrý Fuksík
317. Kumbál pumpy pod VII.úpadní
318. V.hašple, stará
319. Větrní dveře u V.hašple,staré
320. Začátek I.řetězu
Na I.řetěze a v ý ch o d.
321. Dolejšek I.řetězu
322. Část I. řetězu
323. Klony I.řetězu
324. Koník Jarka /Novák, syn "materialisty"/
325,326. Maštal na I.řetěze
327. Prachárna zvenku
328. Prachárna, obrhajr Knížka
329. Prachárna - otvírání beden
330. Prachárna - "opisování" dynamitových patron
331. Naklonění páry na 136. Br /Dědek Houba/
332.
333,334. Zavalená štreka na 118.Br
335. Nerad a "já" pod 118.Br
336. Koník Jarka na I.řetěze
337. Dolejšek I.řetězu v noci
338. Rozdvojené štreky před Dolním západem s koněm Hvězda
II. ř e t ě z
339. Část II. řetězu
340. Hlava II.řetězu
341,342. Chyt II. řetězu
343,344. Přibírání dráhy v II.řetězu před ohybem a za ohybem
345. Oprava pumpy pod Vi. úpadní
346. VI. hašple, Hošek
347. Pár "křižák" pod VI.úpadní
348. VI. hašple, skupina "nočních" havířů
349. Bourání zdi po ohních na 68. Br pod VI.úp.
350. Havířova chudá svačina
351. Stará bremsšachta v západní štrece
352. "Zátiší" č.19
353,354. Transformátor pod Mayrau
355. Chodba ventilátoru pod Mayrau
356. Ventilátor pod Mayrau, rozvaděč
357. Ventilátor pod Mayrau, parní stroj
358. Ventilátor pod Mayrau, motor na 5 500 Volt
359. Malý komín
360. Dřevní štreka, nakládání
361. Dřevní štreka, odvážení
362. Dřevní šachta, hořejšek
363. Dřevní šachta, dolejšek
364. Vchod do X. překopu
X. překop - p r e s s o v k y
365. Kruhovitá chodba do I.překopu
366. X.překop: obrovský setrvačník /"čvundrát"/
367. X.překop: reservní stroj
368. X.překop: umbau
369. Za klenutím u X.překopu /starej Holec/
370. X.překop: starej Holec
371. X.překop: na klenutí
372. X.překop: na klenutí vpravo
373,374. X.překop:na klenutí vpředu
375,376. Šmyka nad X.překopem
377,378. Prostora na X.překopu /štajgr Kácl/
379. Odbíhači a narážeči
380. Svačina
P o d M a y r a u
381. Odbíhání pod řetěz a pod Robert
382. Odbáhání pod šachtou /Otta "Maděra"/
383. ?
Díl
V. Mayrau.
384. Odbíhání prázdných vozů od šachty
385. Narážení do svážených klecí
386. Signalizování
387. Signályx
388. Narážení do těžné klece /z druhé strany/
389. "Šichta v tělě, čárka v knize, peníze u pánů".
390. Portýr Kučera
391. Boženka polenovic.
D o l n í z á p a d.
392. Zátiší pod č.1. /starej Holeček/
393. Dolní západ, kopna na 128.Br
394. Dolní západ, zarostlá štreka nad 128 Br
395. "Průch" nad 163 bremsem
396. Dolní západ, korpus na I.Br
397. Dolní západ pod I.Br "přišla voda"
398. Pumpaři v VII.úpadní
399. VII.úpadní zatopená
400. VII.hašple, svačina
401. "Materialista s apatykoUů
402. Zlámané futro pod 169 Br jih
403. Autor fotodokumentace po vyjetí ze 172 Br
P o d e t o n a c i na 174 Br, kteráž stala se ve 3/4 na 3
v noci ze 25 na 26.ledna 1912 ze čzvrtka na pátek.
404. Větrem přeražené a odnesené dveře nad 174 Br
405. Havíři vypravují zavalenou štreku nad 174 Br
406. 174 Br z druhé strany v konci zavalené štreky
407. 174 Br - větrní tříha
408,409 c h y b í: 174 Br z druhé str. větrní tříhy
174 Br " zavalená štreka
Tlakem z b o ř e n é k l e n u t í na II.řetěze
410. II.řetěz, vyrostlá zeď
411. II.řetěz, pobořené klenutí v klovech
412,413. II.řetěz, podepřené klenutí
414. II.řetěz, zedníci
415. II.řetěz, na lešení
416. II.řetěz, tlakem zohýbaná šina
417. II.řetěz, restaurace klebutí
418. II.řetěz, spojovaní přetrženého řetězu
419. II.řetěz, oprava dráhy
V o d a pod V.úpadní
420. Štajgr Poch před "utopením"
421. Adjustýrunk "potápěčů"
422. Pumpa v místnosti zavěšená na kladku
423. "Dojwemný obrázek"
424. Pumpa vyzdvižena ve štrece
425. Ze života potápěčů
426. Konečně na suchu
427. Nakládání rekvizit a "dyby se tak mohlo vyject". Voda byla velmi chladná.
R o z b í r á n í VII. h a š p l e
428. VII.hašple, rozbírání
429. VII.hašple, sopučásti naloženy
430. Doprava velitele výpravy
431. Na voze je přece jen lépe
P u m p a pod krátkým bremsem
432. Příprava k přemístnění
433. Přemístnění
434. Otočení pumpy
435. Pumpa vytažená z vody
436. Zatopená rovina
437. Jeden z potápěčů jak ho Pánbu strořil
438. Ruční hašple pod V.úpadní
439. Ort pod V.úpadní rovně
440,441,442. Tři pumpy pod V.úpadní
443. "Myš,myš" starej Boček
B a h n o pod V.úpadní /sopečný popel/.
444,445. Žlaby na vodu
446. Žlaby, nalévání /"Moulis"/
447. Opuštěná místnost pro pumpui
448. Nová štreka, ládování /Martin Daič/
449. Dtto, ládování
450. Zablácená štreka
451. Zablácená V.úpadní
452. Narážení bahna - sopečného popela
453. Bahno - sopečný popel
454,455. U barriery /starej Holec/
456. Narážení písku
457. Písek
458. Půl století jako havíř /22.5.1912/
459. Dědeček Oplt vypravuje veselé historky
460. Pumpa v kumbálu pod V.úpadní
461. Příprava k umístnění zdi
Z a z d í v á n í proti vodě a "bahnu"
462. Upravování štreky
463. Dřevěná zeď
464. Cihlová zeď na cement
465. Cihlová zeď na 14 q cementu
466. Komise
467. V době stávky
468,469,470,471. Havíř Přibyl - model podle nějž měla být zhotovena socha pro technické muzeum pražské
472,473,474,475. Autor fotodokumentace ve svém bytě
476,477,478,479. Kresby, které měly provázet promítání fotodokumentace
Kladno, 28.června 2002