Ing. Jindřich Stiebitz L 6

Český báňský úřad

Změny v placení úhrad z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách

1. Úvod

Na základě zákona č. 315/2001 Sb., kterým se mění zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon ), ve znění pozdějších předpisů, vznikla od 1. 1. 2002 těžebním organizacím povinnost platit úhrady z vydobytých nerostů, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor.

Ke stejnému datu nabyla účinnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 426/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva hospodářství ČR č. 617/1992 Sb., o podrobnostech placení úhrad z dobývacích prostorů a z vydobytých vyhrazených nerostů. Tato vyhláška mění zejména přílohu č. 1, ve které jsou uvedeny nerosty, za které se platí, včetně procentního rozdělení pro jednotlivé druhy nerostů. Platby se provádí na účet obvodního báňského úřadu (dále OBÚ) v jehož obvodě se nachází dobývací prostor.

Do konce roku 2001 se tato povinnost dotýkala těch těžařů v rámci povrchového dobývání, kteří těžili a zpracovávali vyhrazené nerosty taxativně vyjmenované v § 3 horního zákona. Počínaje rokem 2002 se platby z vydobytých nerostů, ve stanovených dobývacích prostorech, budou odvádět i za nevyhrazené nerosty, které se nachází na ložisku, o němž bylo rozhodnuto příslušnými orgány státní správy, že jsou vhodné pro potřeby a rozvoj národního hospodářství. Podle § 43a odst. 1 přechodných ustanovení k zákonu č. 541/1991 Sb., se tato ložiska považují za výhradní a byl pro ně stanoven dobývací prostor. Jedná se zejména o dobývání štěrkopísků, nerostů pro výrobu drceného kameniva, cihlářských surovin atd..

Povinnost platit úhrady ze všech vydobytých nerostů na výhradním ložisku, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor, vzniká pro organizaci poprvé za nerosty vydobyté v roce 2002. Termín první zálohy plateb je 30.6.2002.

Organizace je povinna, podle § 1 písm. d) vyhlášky o úhradách, předložit místně příslušnému OBÚ, jako správci úhrad, řádně vyplněné “Přiznání” na předepsaném tiskopisu, který rozesílá OBÚ všem plátcům, tedy nyní také všem těžebním organizacím, pro které byly stanoveny dobývací prostory ve kterých se těží nevyhrazené nerosty.

Nejpozději k 31. 3. 2003 musí organizace, vedle “Avíza platby” za IV. čtvrtletí roku, rovněž předložit “Přiznání”. Výše poslední splátky úhrady (za IV. čtvrtletí roku) se stanoví jako rozdíl mezi celkovou výší úhrady z vydobytých nerostů a součtem organizací zaplacených záloh za I. až III. čtvrtletí příslušného kalendářního období. Povinnost předložit nulové “Avízo platby” a nulové “Přiznání” mají též organizace, které např. odebírají vytěžené nerosty následně z homogenizačních hald k další spotřebě či organizace, které během kalendářního roku neprováděly těžbu.

Postup výpočtu úhrady není možné obecně stanovit pro všechny druhy těžby, vzhledem k jejich rozdílným podmínkám. Proto je nutné, aby každý pracovník těžební organizace, který bude přiznání k platbám za vydobyté nerosty zpracovávat, dokonale znal proces v jednotlivých lomech a to jak proces těžby, tak proces úpravy a velmi úzce spolupracoval s účetním firmy, případně daňovým poradcem.

2. Úvodní ustanovení

Organizací se pro účely přiznání úhrady z vydobytých nerostů rozumí právnická a fyzická osoba, která splňuje kriteria § 5a zákona 44/1988 Sb., v platném znění a § 3a zákona 61/1988 Sb., v platném znění.

Výpočet základu úhrady a její výše se uvádí v “Přiznání” samostatně pro jednotlivé druhy nerostů. V případě finalizace vydobytého nerostu se výpočet provádí i pro jednotlivé sortimenty finální odbytové produkce organizace. Základ pro výpočet úhrady tvoří tržby organizace za vydobyté nerosty, které se přepočítávají na cenovou úroveň prvého odbytového produktu

Sazba úhrady podle druhu vydobytého nerostu je uvedena v příloze č. l vyhlášky č. 426/2001 Sb. Zásadně pro stanovení druhu výše sazby se vychází z druhu nerostu, pro který byl stanoven dobývací prostor

Tržby za odbytový produkt se uvádějí bez daně z přidané hodnoty a v cenách v místě těžebního popř. úpravárenského závodu.

Do celkových tržeb se započítávají i tržby za vedlejší produkt vzniklý úpravou nebo zušlechtěním nerostu. Tyto vedlejší produkty však nejsou prvním odbytovým produktem.

Finálním odbytovým produktem je produkt vzniklý úpravou a zušlechťováním prováděnou v souvislosti s dobýváním nerostů.

Přitom se rozumí:

· úpravou - soubor procesů, které na mechanických, fyzikálních, chemických nebo fyzikálně-chemických principech umožňují zlepšit jakostní znaky vydobytých nerostů tak, že se dají buď přímo použít nebo lépe zpracovat na konečné výrobky, tj. zbavit vydobyté nerosty nečistot a bezcenných součástí, s nimiž jsou v ložisku promíšeny nebo těsně spojeny a které se spolu s užitkovými nerosty vytěží,

· zušlechťováním - další zlepšování užitných vlastností např. sušením, vypalováním, briketováním, aglomerací a peletizací.

Výše čtvrtletních splátek musí být úměrná tržbám z vydobytých nerostů v daném období

Plátce je povinen si úhradu z vydobytých nerostů sám vypočítat za příslušné období včetně jejího rozděleni pro státní rozpočet a pro oprávněné příjemce - obce a zaplatit ji ve lhůtách stanovených vyhláškou o úhradách. Pokud si organizace splátky úhrady stanoví nízko, může je správce úhrady zvýšit tak, aby nedošlo ke kumulaci platby úhrady v konci údobí rozhodujícího pro platbu úhrady.

Statistické údaje uváděné organizací v “Přiznání” a “Avízu platby” jsou důvěrné povahy a mohou být využity orgány státní báňské správy pouze pro účely kontroly správnosti stanovení výše úhrady, způsobu jejího rozdělení oprávněným příjemcům a zpracování příslušných statistických výkazů. Ochrana individuálních dat vykazovaných organizací před zneužitím je zaručena zákonem č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, v platném znění a zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění.

Organizace je povinna v “Přiznání” a v “Avízu platby” uvést veškeré skutečnosti, které jsou rozhodující pro stanovení výše úhrady a její rozdělení oprávněným příjemcům.

2. 1. Plátce úhrady

Obchodní jméno organizace, identifikační číslo (IČ), sídlo organizace a jméno statutárního zástupce organizace se uvádí v souladu se zápisem v obchodním rejstříku nebo v rejstříku ekonomických subjektů.

Pokud v průběhu období rozhodujícího pro platbu úhrady došlo k převodu těžebních práv na jinou právnickou či fyzickou osobu, předkládají “Přiznání” samostatně obě organizace za příslušné údobí, ve kterém ložisko dobývaly. Předávající organizace nebo organizace, která ukončila těžbu, je povinna předložit “Přiznání”, za příslušné období, ve kterém ložisko dobývala, do tří kalendářních měsíců po ukončení těžby touto organizací.

2. 2. Předmět úhrady

Předmětem úhrady jsou vydobyté nerosty v příslušném kalendářním období. Základem pro výpočet úhrady jsou tržby organizace za vydobyté nerosty přepočtené na cenovou úroveň prvých odbytových produktů (§ 3 vyhlášky o úhradách).

Skrývky, hlušiny, výklizové materiály a pod. nejsou předmětem úhrady.

Organizace předkládá “Přiznání” a “Avíza platby” souhrnně za všechny dobývací prostory (ale rozčleněné po jednotlivých dobývacích prostorech) místně příslušnému OBÚ, podle sídla organizace. Pokud dobývací prostor (resp.dobývací prostory) a sídlo organizace nejsou v působnosti jednoho OBÚ, překládá se “Přiznání” a “Avíza platby” za dobývací prostor (resp.dobývací prostory) samostatné “Přiznání” každému místně příslušnému OBÚ.

Uvedou se všechny druhy nerostů v členění podle přílohy č. l vyhlášky o úhradách, t.zn. uvede se každý nerost samostatně včetně příslušné sazby podle přílohy č. l.

3. Výpočet úhrady

3. 1. Výpočet úhrady podle § 3 vyhlášky o úhradách.

Při výpočtu úhrady podle § 3 probíhá ocenění tak, že se celkové množství vydobytých nerostů za předmětné období (kalendářní rok) vynásobí tržní cenou. Z této částky se vypočítá procentuální podíl podle příl. č. 1 vyhlášky, který tvoří úhradu.

Základní evidenční jednotkou jsou tržby organizace za jednotlivé sortimenty odbytové produkce. Rozumí se tím ocenění prvního odbytového produktu (tj. takový stupeň v procesu těžby, úpravy a zušlechtění nerostu, který je již prodejný ). Pro každý sortiment je nutno uvést jednotku, ve které jsou údaje o množství tohoto sortimentu vykazovány (tuny, m³, kg - jestliže celková roční těžba je nižší než 1 tuna nerostu, nebo jejich násobky). Údaje o množství produkce vyrobené z vydobytých nerostů se vyplňují samostatně za jednotlivé sortimentní druhy odbytových produktů v příslušných měrných jednotkách. Tržní ocenění finální produkce vyrobené z vydobytých nerostů se uvádí v Kč. Do tržeb musí být zahrnuty i pohledávky za dodané výrobky i když tyto odběratel neuhradil v případě jeho platební neschopnosti, pokud tyto byly zahrnuty do daňového základu organizace. Do celkového ocenění vydobytých nerostů musí být zahrnuto i ocenění části produkce, kterou organizace využila pro svoji vlastní spotřebu.

Těžkosti při výpočtu podle § 3 může působit ocenění vydobytých nerostů tržní cenou. Vyhláška stanovuje ocenit tržní cenou tržby za vydobyté nerosty a to v období, za které se výpočet provádí. V praxi je nutné rozlišovat tržní hodnotu jako odhadovanou částku, za kterou by měl být majetek k datu ocenění směněn a cenu, za kterou se skutečně prodal.

Tento způsob výpočtu úhrady by mohl být určen pro jednoduché provozy, kde se vydobytý nerost neupravuje a prodává se ve stavu, v jakém byl vytěžen (např. kopaný písek, kámen pro regulaci vodních toků atd.)

Vedle výpočtu podle § 3 odst. 1 až 3 provede organizace též srovnávací výpočet úhrad podle § 5. Nevyhne se tudíž povinnosti sledování nákladů na těžbu a na úpravu. Organizace, v níž by úhrady vypočítané z ceny prvního odbytového produktu byly nižší, než úhrady vypočítané podle § 5, odvádí úhrady podle § 5.

3. 2. Výpočet úhrad podle § 5 vyhlášky o úhradách.

Výpočet provádí organizace, která neprodává první odbytový produkt, ale vydobytý nerost dále upravuje a zušlechťuje, případně zpracovává na výrobek. Je nutné si uvědomit, že zpravidla každá organizace, která zpracovává vydobyté nerosty, prodá jejich část ve formě prvního odbytového produktu (např. lomový kámen, kopaný písek). Uskutečněné prodeje prvního odbytového produktu však bývají nahodilé a z hlediska celkových tržeb zpravidla nevýznamné. Je zřejmé, že prodej prvního odbytového produktu není cílem při dobývání nerostů. Úpravárenské zařízení je vybudováno k tomu, aby bylo možné realizovat prodej většího objemu vydobytých nerostů v kvalitnější a samozřejmě i dražší formě výrobků. Je velmi nepravděpodobné, že v organizaci, kde roční prodej činí např. 300 tis. tun granulovaných drtí by bylo možné prodej tohoto množství realizovat i ve formě prvního odbytového produktu.

Z toho vyplývá, že každá organizace, která finalizuje vydobytý nerost a prodej prvního odbytového produktu nepřevažuje nad prodejem zpracovaných výrobků, provádí výpočet úhrad podle § 5.

Výpočet podle § 5 vyhlášky se provádí podle vzorců:

výpočet základu úhrady

(1)

kde: Z_u ……. základ pro stanovení výše úhrady (tis. Kč)

N_d……. náklady na dobývání (tis. Kč)

N_c……. náklady na výrobu finální produkce (tis. Kč)

T……... tržní cena (tržby) za finální produkci z vydobytých nerostů

výpočet výše úhrady

(2)

kde: U .…. výše úhrady (tis. Kč)

Z_u ….. základ úhrady dle vzorce (1) (tis. Kč)

S .…. sazba úhrady (%) – příl. vyhlášky č. 1

Organizace, která nesleduje přímé náklady na dobývání, odvozuje tyto náklady ze vztahu:

N_d = N_c - N_f

kde: Nf ……náklady na finalizaci vydobytých nerostů

Jak vyplývá z výše uvedeného, žádná organizace se nevyhne sledování nákladů, a to buď přímo na dobývání, nebo pouze na finalizaci vydobytých nerostů.

V případě, že organizace sleduje přímé náklady na dobývání, jedním z problémů asi bude správně rozvrhnout náklady na el. energii, protože např. ve standardních případech kamenolomů, je elektrická energie odebírána a tudíž i placena jako jeden celek. Dalším z problémů bude sledování mezd pracovníků, protože běžně se pracovníci přesouvají podle potřeby organizace, např. z těžby do úpravy a podobně. I další běžné záležitosti je potřeba velmi pečlivě členit.

Je zřejmé, že náklady na dobývání (N_d) zahrnují náklady na skrývky, případné odlesnění a v případě provádění trhacích prací i hromadné odstřely a sekundární rozpojování. Ale tyto náklady si každá organizace musí na jednotlivých ložiskách rozčlenit sama dle situace v období, za které se úhrada provádí.

Náklady na výrobu finální produkce (N_c) by měly být veškeré náklady, které je nutno vynaložit před tím, než je výrobek převzat zákazníkem či dopravcem. Měly by tedy zahrnovat náklady na těžbu a výrobu v daném dobývacím prostoru, tj. veškeré náklady účtové třídy 5 a podíl režijních nákladů organizace.

Důvodem, proč by zde měly být zahrnuty všechny náklady, tj. i např. náklady na reklamu, odepsané pohledávky, atd., je ten, že tyto náklady jsou náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ( zák. č. 586/1992 Sb.). Vynaložení těchto nákladů zcela určitě patří k předmětu podnikání.

K přiřazení režijních nákladů organizace je třeba přistupovat opět individuálně. Tyto v mnoha případech mohou být vedením organizace pevně stanoveny. Nebo přiřazení režijních nákladů k nákladům příslušného hospodářského střediska (provozovny) může být provedeno např. podle vzorce (3):

(3)

kde: R ….podíl režijních nákladů připadajích na provozovnu (tis. Kč)

T_p….tržby na provozovně (tis. Kč)

T…..celkové tržby společnosti (tis. Kč)

N…..celkové režijní náklady společnosti (tis. Kč)

Uváděné náklady a tržby by měly být jednoznačně spojené pouze s procesem vztahujícím se k vydobytým nerostům a k jejich finalizaci. Do režijních nákladů organizace a příslušných středisek mohou být rovněž zahrnuty pouze náklady spojené s vydobytými nerosty a jejich finalizací. Je nutné oddělení nákladů a tržeb v případech, kdy společnost podniká ve více činnostech, případně zpracovává jiné nerosty, než které jsou předmětem úhrady.

Do tržeb organizace (T) musí být zahrnuta hodnota všech vydobytých nerostů včetně té části produkce, kterou organizace využila pro svoji potřebu, případně ji jinak zhodnotila tak, že se již neobjevují v tržbách organizace za vydobyté nerosty, ale jiným způsobem ovlivňují tržby organizace nebo její celkové hospodářské výsledky.

Pokud organizace vedle těžby, úpravy a zušlechťování nerostů souběžně provádí jinou obchodní nebo průmyslovou činnost, musí být účetnictví organizace vedeno tak, aby bylo možno přesně stanovit nákladové i výnosové položky pro jednotlivé podnikatelské aktivity v rozsahu potřebném pro správné stanovení výše úhrady.

Rozdělení jednotlivých nákladových a příjmových položek provede organizace na základě účetních dokladů vedených v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění. Do nákladů na dobývání (N_d) a nákladů na finalizaci (N_f) se zahrnují pouze ty náklady, které byly nezbytné na dosažení, zajištění a udržení celkových tržeb organizace za vydobyté nerosty (T).

Tržby při výpočtu podle § 5 by měly být vztaženy k množství nerostů vydobytých v předmětném období (roce). Běžně však nastává situace, kdy v daném období se vydobyté nerosty finalizovaly, ale neprodaly. V náhledu na správnost výpočtu úhrad dle dosavadních zkušeností je možné postupovat dvěma směry:

1. V případě prodeje většího (menšího) množství výrobků, než kolik bylo vydobyto nerostů, se tržby musí upravit (zvýšit – snížit), a to oceněním rozdílného množství např. průměrnou prodejní cenou. Toto opatření se týká i vydobytých nerostů, které jsou po zpracování (finalizaci) použity pro vlastní potřebu, např. pro úpravu komunikací v lomu, atd.

2. Do výpočtu přiznat veškeré tržby dosažené za vydobyté nerosty v daném roce a v roce příštím se prodej výroby loňského roku projeví v tržbách pouze změnou stavu zásob. Za určité časové období se případný rozdíl minimalizuje.

Výše čtvrtletních splátek musí být úměrná tržbám z vydobytých nerostů v daném období. Organizace je povinna nejpozději v den platby zaslat příslušnému OBÚ “Avízo platby”.

Plátce je povinen si úhradu z vydobytých nerostů sám vypočítat za příslušné období včetně jejího rozděleni pro státní rozpočet a pro oprávněné příjemce - obce a zaplatit ji ve lhůtách stanovených vyhláškou o úhradách t.j. včetně čtvrtletních splátek. Pokud si organizace splátky úhrady stanoví nízko, může je správce úhrady zvýšit tak, aby nedošlo ke kumulaci platby úhrady v konci údobí rozhodujícího pro platbu úhrady.

4. Rozdělení úhrady oprávněným příjemcům

Uvádí se způsob stanovení alikvotního podílu úhrady připadající obcím a to propočtem podílů těžby připadající jednotlivým příjemcům (§ 3 odst. 5 vyhlášky o úhradách) nebo v členění podílu plochy dobývacího prostoru příslušejícího území obce (§ 2 odst. l vyhlášky o úhradách). Při tom musí být uvedeno o který dobývací prostor se jedná.

Základní územní jednotka - ZÚJ - číslo se uvádí dle “Malého lexikonu obcí České republiky 1994”, který vydal Český statistický úřad.

5. Závěr

Jelikož “Přiznání k úhradě za vydobyté nerosty” budou těžební organizace podávat až v březnu příštího roku, je potřeba se v současné době zaměřit na správný odhad zálohy a zaslání tzv. “ Avíza platby splátky úhrady z vydobytých nerostů”. Veškeré podrobnosti k “Avízu” i k “Přiznání” jsou uvedeny v  “Poučení k vyplnění formulářů přiznání k úhradě vydobytých nerostů a avíza splátky úhrady z vydobytých nerostů”, které určitě jsou k dispozici u jednotlivých správců úhrad, tj. příslušných OBÚ, případně na MPO ČR. Již teď by bylo vhodné si správně rozložit platbu záloh za jednotlivá čtvrtletí, aby nedošlo k situaci, kdy při malých zálohách ponese organizace tíhu posledního poplatku až v březnu příštího roku a to ve značné výši, nebo naopak, čtvrtletní zálohy budou poměrně vysoké a v posledním čtvrtletí se organizace z jakýchkoliv důvodů rozhodne provoz zastavit. Zpětné vymáhání přeplatku zejména od obcí bude určitě velmi zdlouhavé.

Výše uvedené názory a náhledy na platby úhrad z vydobytých nerostů vycházejí ze zkušeností OBÚ získaných při placení úhrad z vydobytých vyhrazených nerostů. Další podrobnosti lze najít v “Poučení”, které zasílají příslušné OBÚ každé organizaci spolu s předepsanými formuláři pro placení úhrad.

Použitá literatura: Příslušné zákony a vyhlášky

Poučení k vyplnění formulářů přiznání k úhradě vydobytých nerostů a avíza splátky úhrady z vydobytých nerostů

Ing. T. Hampl, Ing. J. Hörbová: Některé poznatky k placení úhrad, Minerální suroviny, 2002