Lubomír Procházka
Okresní muzeum Příbram

Obydlí horníků v tradiční zástavbě podbrdské vesnice v okolí Příbrami

(stav poznání zkoumané problematiky na počátku 21. století)

 

 

Využití domového fondu tradiční vesnice pro bydlení továrního (průmyslového dělnictva) patří obecně mezi základní formy dělnického bydlení zkoumaného na území Čech, Moravy a Slezska. Rozdíly jsou mezi nimi tvořeny jen mírou využití dané formy bydlení dělnictva v jednotlivých průmyslových regionech podmíněnou především sociprofesní skladbou dělnictva. Odborný zájem o dělnické bydlení horníků je především spojen s počátky vědeckého národopisného studia způsobu života a kultury dělnictva v 50. - 60. letech 20. století. Toto badatelské úsilí pokračovalo i v průběhu 70. a zejména v 80. letech 20. století a na území středních Čech bylo zaměřeno na hornictvo žijící a pracující jednak v kamenouhelných revírech¹⁾ a jednak v železorudných dolech napojených na hornickou a hutnickou kladenskou aglomeraci.²⁾ Výzkumu tradiční zástavby dříve samostatných Březových Hor a způsobu bydlení obyvatel zabývajících se nezemědělským způsobem obživy, kteří byli zároveň stavebníky většiny objektů, se věnovali J. Škabrada a O. Skalníková.³⁾ Výzkumy J. Škabrady jsou výsledkem inventarizace lidové architektury, která byla zpracovávána postupně zhruba v polovině okresů bývalého Středočeského kraje v průběhu 80. let 20. století ateliérem lidové architektury SÚRPMO Praha.⁴⁾ Dalším významným zdrojem informací k poznání vytýčené problematiky, která je demonstrována zejména na příkladu obce Láz na okrese Příbram, jsou výsledky rozsáhlé zaměřovací akce lidové architektury, realizované Národopisnou komisí při ČAVU na území protektorátu Čechy a Morava v letech 1941 - 1944, spojené s fotodokumentací vytypovaných objektů a s doprovodným písemným materiálem.⁵⁾ Z dochovaných archivních pramenů byly využity kroniky obce Lázu, zejména pak kronikářské záznamy vztahující se k období 20. - 30. let 20. století. Výše uvedené výzkumy, dokumentace a archívní prameny pak byly doplněny terénním průzkumem v obci Láz realizovaným v letech 2000 - 2001. Výraznou regionální dokumentaci ke studiu bydlení horníků v zástavbě tradiční vesnice v okolí Příbrami (uloženou ve fondech OM Příbram) představují rovněž akvarely horníka - kreslíře samouka Václava Lexy, který například na akvarelu z r. 1913 v blíže neurčené vesnici v okolí Příbrami zachytil přízemní bíle olíčený roubený dům, trojdílný komorového typu s jedním oknem světnice do štítového a s druhým do bočního průčelí domu. Objekt dokumentuje některé charakteristické rysy roubeného domu Podbrdska.

Využívání tradičního vesnického obydlí k bydlení průmyslového dělnictva bylo rozšířeno i v dalších hornických regionech, jak například potvrdily dlouhodobé terénní výzkumy ve východních Čechách - v oblasti svatoňovické uhelné pánve⁶⁾. Jedním z charakteristických rysů tohoto typu dělnického bydlení, bylo využívání dalších prostor trojdílného domu (kromě světnice) - zejména komor k bydlení dalších hornických rodin (formou pronájmu). V těchto oblastech též bylo typické spojení zaměstnání v továrně či jiném průmyslovém provozu s držbou malé rozlohy orné půdy a s chovem drobného hospodářského zvířectva (šlo o socioprofesní skupinu tzv. „kovorolníků“).

Chov většího množství koní ve sledované obci Lázu v polovině 20. let 20. století může svědčit, na jedné straně o existenci poměrně velkých statků či o provozovaném povoznictví, na straně druhé značně rozšířený chov koz upozorňuje na skutečnost, že šlo o lokalitu s větším podílem obyvatel, jejichž obživou vedle velmi malého hospodářství bylo v prvé řadě zaměstnání v nějakém průmyslovém odvětví, či o větší podíl sociálně slabších či pauperizovaných vrstev společnosti na celkovém počtu obyvatel vesnice⁷⁾. Na počátku 30. let 20. století docházelo k jisté stavební konjunktuře na vesnicích většiny průmyslových regionů či v jejich bezprostředním okolí. Tato skutečnost se projevila i v obci Láz, kde v letech 1930 - 1931 došlo k výstavbě nových rodinných domků budovaných horníky⁸⁾. Je však třeba podotknout, že většina těchto domků, jako svébytná forma dělnického bydlení, byla stavěna formou půjčky, jejíž splácení se často táhlo až do konce 30. let a dále je třeba připomenout fakt, že některé prostory těchto domků byly, jak již bylo výše naznačeno, hned po jejich kolaudaci pronajímány dalším dělnickým rodinám. Výstavba nových obydlí pro socioprofesní skupinu horníků je dokladem relativně slušné životní úrovně některých horníků, na druhé straně svědčí i o vzrůstající potřebě nových domů pro tuto sociální skupinu obyvatel vesnice.

Ze stavebního fondu tradiční vesnice se již do současné doby dochovalo velmi málo objektů, na kterých lze zkoumat jeho půdorysný vývoj a i způsob bydlení obyvatel. Forma domu, která byla zachycena in situ ve sledované obci Láz patří k přízemnímu roubenému domu Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky s charakteristickými rysy trojdílného domu komorového typu s vydělenou černou kuchyní (toto půdorysné schéma zachovávají ve zkoumané obci i zděné domy). K bezesporu nejhodnotnějším dokladům původní zástavby obce patří dům čp. 5, nalézající se nyní ve středu obce (dříve uváděna tato část jako Horní Láz) a dále čp. 121 v Dolním Lázu (dům je zapsán v seznamu kulturních památek, není však trvale obydlen a udržován). Jde o objekty, které představují nejstarší dochované relikty původní roubené zástavby obce, jejichž vznik je možné klást do 18. století. Celoroubený trojdílný dům komorového typu čp. 121 má v jedné ose připojen chlév a dále malou rámovou kůlničku, která též mohla plnit úlohu malé neprůjezdné stodůlky. Objekt má opět „tradičně“ jen jedno okno do štítového průčelí a z černé kuchyně je přístupný kamenný sklípek (využívaný též jako malá skladovací komora), jehož těleso výrazně vystupuje z půdorysu domu (zpravidla je překlenut kamennou valenou klenbou, jak můžeme vidět rovněž u hornického domku na Březových Horách, který je jako expoziční objekt ve vlastnictví Okresního muzea v Příbrami). Výrazně předsazené stropní trámy domu vytvářejí v této oblasti typické tzv. „trámové zápraží“ jako částečně krytý komunikační a též pracovní prostor. Hodnotné torzo původně roubeného trojdílného domu komorového typu (dosud dochována jen část světnice, která je roubena z nehraněných trámů) představuje v Lázu také dům čp. 016 (tj. evidován jako rekreační objekt). Dům byl původně pravděpodobně celoroubený, později z větší části přezděn a vykazuje podobné charakteristické znaky jako výše uvedený dům čp. 121.

Z dosud uvedených příkladů domů tvořících tradiční zástavbu obce Láz, které mohli vlastnit horníci, nebo byly pronajímány k bydlení dalším hornickým rodinám vyniká svým půdorysným řešením i velikostí hmoty objektu dům čp. 5. Jde o trojdílný dům dvoutraktový, komorového typu⁹⁾. Světnice a síň domu jsou roubeny z nehraněných trámů, což představuje určitou archaičnost konstrukce, která je dodnes dochována u světnic především šumavského domu. Černá kuchyně a tzv. „vejstupek“ jsou zděné, v úhlu jsou k domu připojeny kamenné chlévy a kolna. Síň, z které je vlevo vchod do komory (vpravo do světnice), je předělena v zadní částí ve velkou prostornou černou kuchyň, v její severní části je zděnou stěnou vyčleněno topeniště (z černé kuchyně je vstup do skladovací komory ve druhém traktu). Velká světnice domu (rovněž s jedním štítovým a jedním bočním oknem) má povalový strop s jediným trámem (z ní se vstupuje do světničky - již výše uvedeného „vejstupku“). Ve světnici vlevo od vchodu je umístěna, dosud poměrně vzácně dochovaná velká chlebová pec se sporákem. Roubená část usedlosti pochází pravděpodobně z l. poloviny 18. století, nelze však úplně vyloučit ani její dřívější vznik kladený do konce 17. či počátku 18. století. Je možné s jistou nadsázkou konstatovat, že se jedná o jednu z nejhodnotnějších roubených obytných staveb dochovaných v regionu Příbramska.

Výše uvedená fakta a výsledky terénních výzkumů potvrzují skutečnost, že se na okrese Příbram dosud dochovaly hodnotné objekty, které dokládají vývoj vesnického obydlí různých sociálních vrstev společnosti v 19. století, ale ojediněle již i ve druhé polovině 18. století. Při zkoumání zvolené problematiky se ukazuje velmi přínosným kombinace archívních pramenů, dokumentace i výsledky terénních výzkumů, které umožňují ověřit a vzájemně porovnat získané údaje a skutečnosti.

 

Poznámky:

¹⁾ Skalníková, O. a kol.: Kladensko. Život a kultura lidu v průmyslové oblasti. Praha 1959

²⁾ Procházka, L. Obydlí horníků železorudných dolů v Nučicích (o. Praha - západ) v období buržoazní ČSR. Vlastivědný sborník Podbrdska, sv. 38 - 39, 1987, s. 83 - 91

³⁾ Škabrada, J. Lidové stavby na Březových Horách a v okolí. Vlastivědný sborník Podbrdska, sv. 38 - 39, 1987, s. 93 - 108, Skalníková, O. Hornické obydlí na Březových Horách. Vlastivědný sborník Podbrdska, 21, 1982, s. 53 - 78

⁴⁾ Inventární průzkum lidové architektury Středočeského kraje, okres Příbram (levobřežní část - bez Sedlčanska). Investor SSPPOP Středočeského kraje 1985. J. Škabrada a kol. pracovníků ateliéru 03 SÚRPMO Praha. Dokumentace uložena ve Státním okresním archivu Příbram

⁵⁾ Fond Zaměřovací akce ČAVU je uložen v dokumentační sbírce Etnologického ústavu AV ČR v Praze. Obec Láz byla zdokumentována v r. 1941 arch. B. Schránilem. Šlo o tyto objekty: Dolní Láz čp. 2, Horní Láz čp. 5 a 51

⁶⁾ Procházka, L. Přeměna zemědělské obce Malé Svatoňovice (okr. Trutnov) v hornickou lokalitu (kolonie Mexiko a charakteristické rysy bydlení horníků v oblasti Malých Svatoňovic). Český lid, 75, 1988, č. 3, s. 138 - 141

⁷⁾ Pamětní kniha obce Dolní Láz Uložena: Obecní úřad Láz, okr. Příbram. Zápis k r. 1925 uvádí, že k 31. 12. t.r. byl vládou nařízen soupis dobytka a zvířectva v celé Československé republice.V Horním a Dolním Lázu bylo napočítáno celkem 31 koní a l57 koz

⁸⁾ V r. 1932 například čp. 104 - 106. Viz Pamětní kniha obce Dolní Láz. Zápis k r. 1932. Dále v r. 1934 bylo postaveno čp. 108, v r. 1935 čp. 109 (šlo však o domek železničního zřízence). Předtím v r. 1924 byly postaveny dva nové domky horníků (bez uvedení čp.) a obec zbudovala obecní domek. Pamětní kniha Horního a Dolní Lázu 1921. Uložena: Obecní úřad Láz, okr. Příbram

⁹⁾ První trakt domu čp. 5 tvoří světnice, síň (zde nazývaná „dům) a komora (se skladovací funkcí), druhý trakt obsahuje „vejstupek“ (plnící funkci světničky či obytné komory), dále ze síně vydělená černá kuchyně a komora (opět se skladovací funkcí)

 

                                                                                               PhDr. Lubomír Procházka, CSc.

                                                                                               Okresní muzeum v Příbrami

                                                                                               nám. H. Kličky 293

                                                                                               Březové Hory

                                                                                               261 01 Příbram VI