STAV ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ

1. ÚVOD

Historický důl Jeroným se nachází v okrese Sokolov, kat. území Rovná. (př. č. 1) V minulosti spadal do katastrálního území dnes již neexistujícího královského horního města Čistá. Důl Jeroným je významnou hornickou památkou dokladující úroveň hornictví v XV. a XVI. století. Zájem těžařů byl zaměřen na těžbu cínové rudy. S ohledem na historickou hodnotu dolu Jeroným byl komplex důlních děl v roce 1990 prohlášen rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky ze dne 16. 2. 1990 pod č. j. 4291-89-PPM za kulturní památku. Do seznamu nemovitých kulturních památek byl zapsán pod rejstříkovým číslem 4515. V roce 1996 vydal Okresní úřad Sokolov dne 27. 5. 1996 pod č. j. RR/233/96 rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovité kulturní památky „Důl Jeroným – k. ú. Čistá“. (př. č. 2) Celá kulturní památka je ve smyslu současné legislativy rozdělena na část opuštěná důlní díla (ODD) a na část stará důlní díla (SDD). (př. č. 3) Zajišťovací práce na kulturní památce důl Jeroným byly zahájené po roce 1990.

2. HISTORIE MĚSTA ČISTÁ A DOLU JERONÝM

Dostupné prameny uvádějí, že o Čisté (Lauterbach) jsou zmínky již v XIII. století. Rozvoj města byl spojen s rozvojem těžby na dole Jeroným. Dne 20. 8. 1551 je městu propůjčen Ferdinandem I. název „Královské horní město (Königliche Bergstadt Lauterbach)“. Město vlastnilo cínovou váhu, cínovou huť a oprávnění těžit dříví v královských lesích. V roce 1772 postihla město katastrofa ve formě požáru, který kromě domů a dalších objektů zničil téměř veškerou písemnou dokumentaci. Zničení písemné dokumentace, zejména archivního charakteru, má za následek, že i v současné době se velmi obtížně dokladuje kontinuita historie města a báňského podnikání. Město přežívá až do konce druhé světové války. Po ukončení války postihuje město jedna pohroma za druhou. Všechny jsou ve svých důsledcích horší než již zmiňovaný požár. Město bylo v rámci řešení německé otázky vylidněno v důsledku odsunu obyvatel německé národnosti. Celá přilehlá oblast města, včetně města samého, se stala vojenským prostorem. Město bylo v rámci cvičení cílevědomě demolováno. Ojedinělé důkazy o existenci města byly zničené v důsledku poddolování území města uranovým průmyslem. Po ukončení prací v podzemí docházelo k postupným propadům a tím i k úplné devastaci povrchu.

Záměr totální likvidace města byl dovršen vymazáním názvu obce ze všech map. Jen výjimečně se o městě získává jakákoliv informace v encyklopediích vydaných po druhé světové válce. Existenci města dnes připomíná pomníček u silnice Sokolov-Krásno (č. 210). Katastrální území Čistá bylo zrušeno a veškeré pozemky byly převedené na katastrální území Rovná.

Ložisko cínového zrudnění, na kterém byl vybudován důl Jeroným, představuje okrajové ložisko v jihozápadní části Čistecko-krásenského pásma slavkovské rulové kry. Počátky hlubinného dobývání spadají do období první poloviny XVI. století. Rozvoj hlubinné těžby byl nastartován po postupném vytěžení okolních rýžovišť. Těžba na dole Jeroným se po prudkém rozvoji pozvolna dostává do útlumu. Zpráva o stavu důlních děl z roku 1847 uvádí, že doly poblíž Čisté jsou sešlé. Pokusy obnovit těžbu na dole Jeroným byly v letech 1887 – 1905. Po první světové válce je důl opuštěn. Další průzkum s cílem obnovit těžbu se realizuje v letech 1940 – 1943. Po druhé světové válce prováděl dokumentaci přístupných důlních děl Dr. Fr. Fiala, a to v letech 1946, 1947 a 1950. Výsledkem byl výpočet zásob. V letech 1956 – 1957 realizoval výzkum lokality ÚÚG Praha. V rámci výzkumu bylo provedeno vyzmáhání chodeb, komínů, štoly Jeroným a šachty Jeroným. Poslední velkorysý průzkum ložiska realizuje opět ÚÚG Praha, a to v období let 1964 – 1966. Výzkum je prováděn ve dvou etapách a je ukončen „Závěrečnou zprávou se stavem zásob k 1. 7. 1966“. Poslední zájem o možnost vytěžit zásoby na ložisku je zájem Rudných dolů Příbram, n. p., z počátku osmdesátých let minulého století. Prověřovala se možnost vytěžit zbylé zásoby povrchovou těžbou. Po vyhodnocení technicko-ekonomických studií bylo od tohoto záměru ustoupeno. Na základě odborných odhadů a zpráv lze předpokládat, že celková produkce dolu Jeroným se pohybuje v rozmezí 500 – 700 tun cínu.

Uvedené průzkumné a těžební aktivity v rozmezí let 1887 – 1966 se realizovaly v části dolu, přístupného štolou Jeroným a jámou Jeroným, tj. v části ODD. Tato část dolu Jeroným byla v roce 1946 převedena na základě dekretu prezidenta Československé republiky na Příbramské rudné doly, n. p. Tento podnik pak prošel řadou reorganizačních změn až do podoby Rudné doly Příbram, s. p., které jsou dle platné legislativy správcem této části kulturní památky důl Jeroným.

3. OBDOBÍ LET 1990 – 2001

Část kulturní památky ODD byla známa a ještě v 70. letech XX. století přístupná. Rudné doly Příbram, n. p., po opuštění záměru těžit zásoby dolu Jeroným přistoupily k naplnění plánu likvidace, zasypat jámu Jeroným a tím likvidovat nebezpečí vstupu do podzemí, event. pádu osob do nezajištěného vertikálního důlního díla. K znepřístupnění štoly Jeroným došlo v důsledku závalů na tomto horizontálním důlním díle. Tím byl znemožněn přístup do dolu.

V roce 1982 vstoupil do podzemí SDD pan Fr. Baroch z obce Prameny. Je velmi pravděpodobné, že se jednalo o vstup do těchto prostor po možná i několika staletích. Jedná se o historický komplex důlních objektů, který zůstal téměř v neporušeném stavu, tak jak jej zanechali starci. Důlní díla tvoří jedinečný komplex dokumentující způsob dobývání a řízení těžby v XVI. století. V dnes přístupných prostorách jsou ke zhlédnutí zachovalé stopy po práci se želízky a špičáky, doklady o dobývání metodou „sázení ohněm“, výklenky pro umístění kahanů, průzkumná díla a rozměrné komory. Řada prostor končí závaly, důlní díla umístěná mělce pod povrchem jsou zcela zavalena. Komplex SDD je poměrně suchý. Lze předpokládat, že voda z prostoru SDD odtéká prozatím neznámou komunikací, nebo se přes závaly dostává do ODD a pak odtéká po štole Jeroným na den. Zatím není jednotný názor zda lze předpokládat propojení SDD a ODD v minulosti, nebo zda se jedná o dva celky. Je však zcela evidentní, že prostor SDD je, pokud se týká těžby, mnohem starší než ODD. V profáraných prostorách SDD nebyly nalezeny stopy po pracích přesahujících období XVII. století. Odpovědět na otázku, zda ODD a SDD byla v minulosti propojena, bude možné až po provedeném důkladnějším průzkumu, event. po provedení barvící zkoušky a tím vysledování toku důlní vody.

Důl Jeroným jako celek má statut kulturní památky, existuje rozhodnutí o ochranném pásmu, bylo vydáno usnesení vlády ČR dne 8. 9. 1999, ve kterém je vymezena odpovědnost ministerstev a podniků ke kulturním památkám, které se nacházejí v oblasti útlumu a přesto všechny doposud vykonané práce včetně nových projektů nepřekračují rámec zajišťovacích prací. Tyto zajišťovací práce jsou financovány z různých zdrojů, a to ve vazbě na které části kulturní památky jsou prováděny. U ODD se jedná o zdroje poskytované Rudnými doly Příbram, s. p., event. o zdroje ze státního rozpočtu určené pro útlum a likvidaci rudného hornictví. Zajištění SDD je financováno z prostředků MŽP ČR nebo dalších zdrojů pokud jsou k dispozici.

Zajišťovací práce v části ODD, které jsou ve správě Rudných dolů Příbram, s. p., začaly v roce 1996 opravou portálu štoly Jeroným vybudováním stružky pro odvedení vody do vodoteče. V roce 1997 bylo přistoupeno k vyzmáhání závalu ve štole Jeroným. Ve vzdálenosti cca 130 m od ústí štoly bylo zmáhání závalu zastaveno. Byly obavy, že za závalem může být nadržena důlní voda, která by při eventuálním protržení závalu ohrozila životy osádky, která pracovala ve velmi stísněných podmínkách. V roce 1998 byly zahájeny práce na zpřístupnění podzemí vyzmáháním zasypané jámy Jeroným. Celkem bylo zprůchodněno 27 m jámy. Předpoklad o nadržené vodě se nepotvrdil. Přístup k závalu ze strany jámy Jeroným umožnil určit délku závalu, a to na 130 m. Není však potvrzeno, že se jedná o jednolitý zával v celé délce. Zajišťovací práce pokračovaly i v roce 2000. Na zásypovém kuželu pod jámou byl vybudován dřevěný koridor, chránící osoby v podzemí proti pádu horniny. Na základě jednání se zástupci VŠB-TU Ostrava byl vypracován projekt sledování a měření v prostorách ODD. Práce byly zahájeny již v prvním pololetí roku 2001. Z přístupného prostoru ODD byla pořízena technická videodokumentace, včetně odborného komentáře. Začátkem druhého pololetí roku 2001 byla vybudována el. přípojka s ukončením v blízkosti jámy Jeroným. V roce 2001 budou pokračovat práce VŠB-TU Ostrava, které budou ukončené závěrečnou zprávou a návrhem jak pokračovat při realizaci zajišťovacích prací v části ODD. Celková hodnota prací na zajištění ODD v období let 1996 – 2001 se pohybuje v částce do 5,- mil. Kč.

V roce 1994 zaslala Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les (dále Nadace) oznámení na MŽP ČR o nálezu SDD v ochranném pásmu kulturní památky důl Jeroným. Díky aktivitě Nadace a vstřícnosti MŽP ČR byly v letech 1994 – 1998 realizovány dvě etapy zajišťovaích prací v části SDD. Náplň jednotlivých etap byla následující:

I. etapa

- Zajištění původního vstupu do SDD (šachtice). Ústí šachtice bylo opatřeno ocelovou mříží, která umožňuje vlet netopýrů do podzemí.

- Vybudován nový štolový vstup do SDD opatřený ocelovou mříží.

- Vybudována základní geodetická síť a zhotovena základní měřická dokumentace.

- Vyhloubení tří šachtic a ražba rozrážek k ověření rozsahu SDD pod silnicí č. 210 (Sokolov-Prameny) nebo v bezprostředním okolí silnice.

- Vrtný průzkum z povrchu silnice k získání vzorků pro zpracování geotechnického posudku.

- Geodetická sledování poklesu silnice ve vymezeném úseku.

- Laboratorní práce.

II. etapa

- Detailní geofyzikální průzkum stavu nadloží SDD, zmapování plošného rozsahu SDD pod komunikací, určení pevných bloků hornin pro možnost ukotvení stabilizujících prvků.

- Zpracování projektové dokumentace, stavební povolení, výběrová řízení.

- Realizace prací pro definitivní zajištění komunikace.

- Zpracování závěrečné zprávy „Zajištění SDD Čistá – II. etapa“. (př. č. 4, 5, 6 a 7)

Náklady na realizaci I. a II. etapy zajištění části SDD kulturní památky důl Jeroným v celkové částce 12,- mil. Kč byly hrazeny z prostředků MŽP ČR (8,- mil. Kč ) a z prostředků Ministerstva dopravy ČR (4,- mil. Kč).

V roce 2000 bylo zahájeno jednání mezi MŽP ČR a Nadací o podmínkách realizace III. etapy zajištění komplexu SDD kulturní památky důl Jeroným. Byla zpracována dokumentace, na základě které pak probíhala další jednání. V závěru roku 2000 byl dán příslib ministra životního prostředí ČR pana Kužvarta k zajištění finančních prostředků nezbytných pro realizaci III. etapy.

Cílem III. etapy je vybudování zajištěného spojovacího koridoru mezi jednotlivými prostory a tím umožnit sledování stavu SDD a jejich vliv na silnici č. 210, zajištění řádného větrání a bezpečného pohybu osob v podzemí. Před zahájením prací v podzemí pořídit kompletní videodokumentaci přístupného podzemí SDD. Vzhledem k tomu, že cílem III. etapy zajištění SDD je ověření a sledování poměrů stability SDD, je požadováno zpracovat v závěrečné zprávě vyhodnocení stavu stability SDD, zejména s ohledem na možnost ovlivnění stability silnice. V části SDD, stejně jak je tomu v části ODD, bude vybudován monitorovací systém pro dlouhodobější sledování stability této části kulturní památky. Zahájení prací III. etapy bude v roce 2001 a celkové náklady nepřekročí částku 5,- mil. Kč.

4. ZÁVĚR

Současný stav kulturní památky „Důl Jeroným – k. ú. Čistá“ lze charakterizovat jako neuspokojivý a neodpovídající hodnotě a významu této vskutku ojedinělé hornické památky, která je ukázkou báňských prací „in situ“, známých především z díla Georgia Agricoly, vydaného v roce 1556. Problémy spojené se zajištěním, zpřístupněním a využíváním kulturní památky jsou v oblasti legislativní a technické.

Legislativní problémy se koncentrují do problému určení správcovství pro památku jako celku. Nadace nemá k památce žádný právní vztah. Státní orgány památkové péče mají ke kulturní památce velmi indiferentní vztah. Rudné doly Příbram, s. p., i přes fakt, že jsou ze zákona správcem ODD, tj. části památky, zaměřují svoji pozornost pouze na zajištění památky a nezbytnou ochranu před poškozením nebo znehodnocením památky. Takový stav neumožňuje předpokládat, že kulturní památka „Důl Jeroným – k. ú. Čistá“ bude postupně připravována pro zpřístupnění veřejnosti. Absence správce pro celou památku má za následek, že není doposud zpracována dokumentace, ve které je stanovena koncepce a strategie zajištění, zprovoznění a zpřístupnění kulturní památky, včetně časového harmonogramu a zdrojů financování.

Technické problémy jsou v oblasti odvodnění, větrání, dalšího ověřování rozsahu podzemí, monitorování stability podzemí, průběžné zachycování změn v podzemí atd.

Závěrem lze konstatovat, že jenom díky dobré spolupráci Nadace, Rudných dolů Příbram, s. p. a MŽP ČR jsou projekty a práce na zajištění památky vzájemně konzultovány a dodržována pravidla vylučující riziko znehodnocení památky v jednotlivých částech nebo jako celku. Jedná se o památku evropského významu a její znehodnocení nebo poškození by bylo nevyčíslitelné.

Příbram 08/2001