Ing. Ota Špinka
Vysoká škola báňská – TU Ostrava

ZAMYŠLENÍ NAD UPLYNULÝM 80. VÝROČÍ ZALOŽENÍ
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLY V DUCHCOVĚ

1. Úvod

V roce 1999 uplynulo 80 let od založení Střední průmyslové školy v Duchcově
(SPŠ Duchcov). Nabízí se tu příležitost zamyslet se nad historií této školy, která vychovala řadu důlních techniků, kteří nalezli uplatnění na hlubinných nebo povrchových dolech nejen v severočeské hnědouhelné pánvi (SHP), ale i v ČR vůbec.

2. Počátky výuky hornictví na škole

Po vzniku samostatného československého státu dne 28. října 1918 začali čeští horníci v SHP usilovat o zřízení české hornické školy. V Duchcově existovala do té doby německá horní škola (Bergschule), která byla založena už v roce 1875 a která byla vydržována německými hnědouhelnými společnostmi /3/.

Ministerstvo školství Československé republiky zřídilo dne 1. prosince 1919 Státní odbornou horní školu se sídlem v Duchcově. Do prvního ročníku se přihlásilo napoprvé 46 žáků. První školní rok probíhal za velmi těžkých podmínek. Vyučovalo se jen v jedné místnosti v budově německého reálného gymnázia, ve které dnes sídlí Základní škola A. Sochora (obr. I.). Výuku zajišťoval ředitel školy Dr. mont. Ing. Alois Parma a jeho asistent Ing. Václav Přibáň. Vyučování na Státní odborné horní škole v Duchcově mělo od počátku širokou odezvu ve veřejnosti  /4,5/.

Zájem o studium na této škole byl v roce 1920 tak velký, že nemohli být z důvodu kapacity školy ani všichni přijati. V tomto roce se škola stěhovala do prostorných místností Valdštejnského zámku v Duchcově, který byl převzat do státního vlastnictví. Tehdejší Okresní správní komise adaptovala celou část zámku, který byl v létě 1920 vyklizen (knihovna a sbírky byly přestěhovány do Mnichova Hradiště) a z velké části vyhrazen potřebám českých škol. Od nového školního roku 1920/21 byla Státní odborná horní škola umístěna v 1. patře levé části zámku (obr. II.) a v přízemí byla zřízena rodinná dívčí škola. V dalších prostorách bylo umístěno i české gymnázium /2/.

V roce 1920 nastoupil na Státní odbornou horní školu odborný učitel Josef Chmelař. Důležitý byl však příchod Ing. Antonína Pecha, jehož působení na škole bylo velkým přínosem.

V druhém roce trvání školy odchází její první ředitel Dr. mont. Ing. Alois Parma, který byl jmenován profesorem na Vysoké škole báňské v Příbrami, a tak byl od roku 1921 ředitelem školy Ing. Hugo Malý.

Státní odborná horní škola byla od svého vzniku až do roku 1922 dvouletá. Od tohoto roku bylo na horní škole zahájeno řádné tříleté studium.

V roce 1921 odešel ze školy také Ing. Václav Přibáň. Na jeho místo nastoupil Ing. Josef Kovář. V následujícím roce odchází ze školy také učitel Josef Chmelař, kterého vystřídal
Ing. František Vandas. Roku 1926 zemřel Ing. Antonín Pech. V září téhož roku na jeho místo nastupuje Ing. Ladislav Rucký. V tomto složení se profesorský sbor stabilizoval a přetrval
až do 23. září 1938, kdy bylo vyučování zastaveno.

Rozhodnutím tehdejšího ministerstva školství ze dne 16. listopadu 1938 byla škola přeložena do Kladna, později s tím ustanovením, že žáci, kteří byli přijati do 1. ročníku, kdy byla škola ještě v Duchcově, dostudují a nový nebudou přijímáni.

Dne 28. listopadu 1938 bylo zahájeno vyučování v budově reálného gymnázia
v Kladně (obr. III.). Po 1. lednu 1939 se škola přestěhovala z této budovy do budovy dívčí měšťanské školy v Jungmannově ulici.

Nastaly změny ve složení profesorského sboru. Dnem 1. září 1939 byl přeložen
Ing. Josef Kovář na průmyslovou školu strojnickou v Kladně. Po odchodu dosavadního ředitele Ing. Huga Malého do výslužby dne 1. února 1940 převzal do konce roku správu školy
Ing. František Vandas. Dne 1. ledna 1940 byla škola přestěhována z budovy dívčí měšťanské školy v Jungmannově ulici zpět do budovy reálného gymnázia v Kladně.

Od 1. září 1940 byla poslední třída horní školy přidělena průmyslové škole strojnické
v Kladně (obr. IV.), kde byla také umístěna. 30. června 1941 byla výuka na horní škole ukončena /4,5/.

3. Vývoj školy v období 1945 až 1989

Po osvobození naší republiky v roce 1945 byla výuka hornictví obnovena v Duchcově. Od roku 1945 škola užívá název Dvouletá nižší škola hornická. Vyučovalo se v budově bývalé německé horní školy.

V roce 1946 byl ředitelem školy jmenován významný odborník a pedagog Ing. Ladislav Rucký, který měl velké zásluhy o obnovení tříletého studia. Počínaje dnem 1. února 1950 byl dosavadní typ dvouleté školy přeměněn na tříletou průmyslovou školu hornickou, zakončenou maturitou. Z toho důvodu došlo ke změně původního názvu školy. Od roku 1950 byla škola zavedena do sítě škol už pod názvem Průmyslová škola hornická.

V příštích letech byla tříletá průmyslová škola hornická dále rozšířena na čtyřletou průmyslovou školu hornickou s maturitou.

Nový školní rok 1952/53 zahajovali žáci a profesoři v nové školní budově bývalé Národní školy Hynka Holuba v ulici Kubicových č. 2, kde sídlí dodnes (obr. V.).

V roce 1953 byl zbaven funkce dosavadní ředitel školy Ing. Ladislav Rucký pod průhlednou záminkou nedbalého zajištění tryzny po úmrtí J. V. Stalina /2/. Ve vedení školy ho vystřídal Ing. Viktor Korb.

Až do konce školního roku 1953/54 byl na škole jediný studijní obor „Dobývání uhelných ložisek“. Od nového školního roku 1954/55 byl zaveden nový obor „Důlní
měřictví“ .

Pro obor „Dobývání uhelných ložisek“ byla ve školním roce 1954/55 otevřena dvouletá večerní škola, která byla v roce 1957 přemístěna do Mostu. S ohledem na úředníky tehdejšího národního podniku Severočeské hnědouhelné doly (dále jen SHD) v Mostě, byla večerní škola doplněna o obor „Hornická ekonomie“ /4/.

Rozmach těžby uhlí ve všech revírech v 60. letech 20. století vedl ke stupňování požadavků na počty absolventů Střední průmyslové školy hornické v Duchcově, jak se od roku 1961 škola jmenovala. Současně se zvyšovaly i požadavky na technické znalosti. V souladu s těmito požadavky byl v roce 1961 zřízen nový studijní obor „Důlní mechanizace a elektrifikace“ a v roce 1964 přechodně také obor „Úprava uhlí“ /5/.

Po odchodu ředitele školy Ing. Viktora Korba do důchodu se v roce 1960 stal ředitelem Dr. Ing. Oldřich Pekárek, původně promovaný geolog, působící na SHD v Mostě. V letech 1960 až 1970 rozšířil studijní formy ještě o dálkové studium, původně zaměřené na obor „Geologie a vrtání“. Již koncem 60. let 20. století bylo jasné, že s původními obory Střední průmyslová škola hornická dlouho nevystačí a tak byly zavedeny obory „Hornictví a hornická geologie“ a „Geodézie“.

V roce 1970 bylo Dr. Ing. Oldřichu Pekárkovi znemožněno vykonávat funkci ředitele
a na jeho místo nastoupil Ing. Ladislav Hynais a po něm v říjnu 1973 Jiří Solovjev, který díky svým „pozicím“ ve funkci předsedy MV KSČ v Duchcově přesluhoval až do roku 1984 /2/. Teprve ve školním roce 1984/85 ho vystřídal Mgr. Josef Stojaník, který byl ředitelem do roku 1992 a dodnes na škole působí. V letech 1992 až 1999 byl ředitelem Ing. Miloš Kolbaba
a od školního roku 1999/2000 je ředitelkou školy Ing. Jitka Veselá, která na této škole už učí celou řadu let.

V 70. letech 20. století byl zaveden další obor „Zařízení silnoproudé elektrotechniky“. V důsledku rozmanitosti studijních oborů, které se v té době na škole vyučovaly, došlo
k poslední změně názvu školy. Od 1. září 1979 se užívá pouze Střední průmyslová škola.

4. Změny ve výuce na škole po roce 1989

V důsledku jak útlumu českého hornictví po roce 1989 tak i díky zákazu práce v podzemí hlubinných dolů pro pracovníky mladší 21let (Usnesení č. 466/1990 Sb. federálního ministerstva hospodářství ze dne 12. října 1990) klesal zájem o studium oboru „Hornictví a hornická geologie“. Ačkoli byl tento zákaz zrušen (Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 261/1997 Sb.), zájem o studium oboru „Hornictví a hornická geologie“
se nezvýšil. Ve školním roce 1997/98 tento obor na škole končil.

Ve školním roce 1991/92 byla škola rozšířena o nové obory „Užitá geologie“
a „Technická zařízení budov“. Obor „Užitá geologie“ se ale setkal s malým zájmem. V dalších letech postihl nezájem i o dříve zavedený obor „Zařízení silnoproudé elektrotechniky“.

Když se ve školním roce 1996/97 začal realizovat tzv. Projekt optimalizace školství, „vyskytla se” SPŠ Duchcov mezi těmi školami, které nesplňovaly minimální parametry optimalizace, a sice první parametr (potřebný počet žáků) a druhý parametr (přílišná „roztříštěnost“ studijních  oborů). Byl proto vypracován Optimalizační projekt, podle kterého měla být k 1. září 1998 škola sloučena s Integrovaným odborným učilištěm Krupka
a SOU technickým v Teplicích v jedinou Střední odbornou školu. Vzhledem k eminentnímu zájmu o studium ve školním roce 1998/99, v neposlední řadě i úsilí vedení školy o její zachování, vstřícnosti Školského úřadu v Teplicích, ale i podpoře Městského úřadu Duchcov, byl Ministerstvem školství, mládeže a  tělovýchovy ČR v únoru roku 1998 výše zmíněný projekt znovu přehodnocen a od jeho realizace upuštěno /1/.

V současnosti tak na SPŠ Duchcov zůstaly pouze dva obory denního studia: „Geodézie“ a „Technická zařízení budov“.

5. Výhled do budoucnosti školy

Současný obor „GEODÉZIE“ činí ze školy školu nadregionálního charakteru. Studenti tohoto oboru pochází z dvanácti okresů republiky. Od Sokolova po Jablonec nad Nisou
či Klatovy. Zájem o tento obor je značný a každý absolvent najde ve svém oboru bez problémů uplatnění. 

O druhý současný obor „TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV“ je  sice v současnosti
o poznání menší zájem, ale zdaleka není oborem, který by v budoucnu měl ustoupit, neboť absolventi tohoto oboru se uplatní u stavebních firem, které projektují nebo provádějí výstavbu, vodovodní rozvody, kanalizaci a rozvody pro vytápění. 

6. Závěr

SPŠ Duchcov byla založena před více jak 80 lety. Za dobu své existence prodělala řadu změn. Osudovou ránou bylo pro školu rok 1938, kdy musela být přeložena do Kladna,
ve kterém byla dne 30. června 1941 výuka zastavena. Teprve po osvobození v roce 1945 bylo vyučování obnoveno v Duchcově.

Od školního roku 1953/54 byla výuka do té doby jediného oboru na škole „Dobývaní uhelných ložisek“ rozšířena o obor „Důlní měřictví“. Během dalších let ve vývoji
SPŠ Duchcov byly zavedeny další obory. Současně s vývojem posledních let byl zaznamenán i ústup některých oborů. Věřme, že škola obhájí svou existenci i do dalších let, jejíž tradice
ji k tomu zavazují.

Literatura

1. Kolbaba, M. : Představujeme Střední průmyslovou školu Duchcov.

Duchcovské noviny 6/98.

2. KOUKAL, P. : Hornické školství jubiluje. Deník Směr.  Teplice, 11.12. 1999, s. 9.

3. Uhelné hornictví v ČSSR. Ostrava, Profil 1985, s. 87.

4. 40 let Průmyslové školy hornické v Duchcově. Duchcov 1959.

5. 50 let Střední průmyslové školy hornické Duchcov. Duchcov 1969.

Obrazová  příloha

Obr. I.  Budova bývalého německého reálného gymnázia v Duchcově, ve které měla Státní odborná horní škola v roce 1919 k dispozici jednu místnost. Dnes v této budově sídlí Základní škola A. Sochora. V pozadí na obrázku je vidět město Osek.

Obr. II.  Duchcovský zámek, v jehož levé části sídlila Státní odborná horní škola v letech 1920 – 1938.

Obr. III.  Budova gymnázia v Kladně, kde byla umístěna Statní odborná horní škola v období  28.11.1938 – 31.12.1938 a 1.1.1940 – 30.6.1940

Obr. IV.  Budova průmyslové školy strojnické v Kladně, kde byla od školního roku 1940/41 výuka poslední třídy Statní odborné horní školy. Dnes v této v budově sídlí Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola.

Obr. V. Budova bývalé Národní školy Hynka Holuba v ulici Kubicových č. 2 v Duchcově, kde od školního roku 1952/53 dodnes sídlí Střední průmyslové škola.