Prof. Ing. Jiří
Grygárek, CSc.
garant oboru Hornické inženýrství
Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava
V roce 1999 uplynulo 150 let od založení Báňské akademie v Příbrami, která roku 1849 zahájila pravidelnou výuku montánních věd v českých zemích. V roce 1894 získala statut vysoké školy s právem promočním a v roce 1904 byla přejmenována na Vysokou školu báňskou (VŠB). Pod tímto názvem byla v roce 1945 přestěhována do Ostravy,kde je umístěna dodnes jako technická univerzita.
Nynější
Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU je
jediným vysokoškolským učilištěm
v České republice, která připravuje budoucí báňské inženýry k náročnému
hornickému povolání. V nedávné minulosti, kdy došlo k útlumu našeho
hornictví, se však musel změnit i její charakter tak, že hornictví a geologie
již nejsou jejími nosnými obory. Pro akademický rok 2001/2002 je pro prezenční
(denní) i kombinované (dálkové) studium připraveno 13 studijních programů s 29
obory (tabulka 1), které se zde mohou studovat. V návazném doktorském
studiu je to 6 studijních programů s 10 studijními obory (tabulka 2). Klasickým
hornickým oborem, který uceleně a v plném rozsahu připravuje posluchače
pro výkon povolání v báňském průmyslu,
je obor Hornické inženýrství,
který vznikl po roce 1990 sloučením dvou dříve samostatných specializací
Hlubinné dobývání ložisek a Lomové inženýrství. V novém oboru se
posluchači do oblasti hlubinného nebo povrchového hornictví vyprofilují zejména
povinně volitelnými předměty a tématem diplomové práce.
1.
Současné
formy výuky hornictví na HGF VŠB-TU
Kromě bakalářského studia v oboru Geovědní a montánní turizmus, o který je mezi studenty středních škol velký zájem, ale nepřipravuje posluchače pro výkon technických funkcí na důlních podnicích, je možno hornictví v ucelené podobě studovat na této fakultě některým z následujících způsobů:
1.1 Studium v oboru Hornické inženýrství
V pětiletém prezenčním a šestiletém kombinovaném studiu se obor Hornické inženýrství od roku 1996 studuje kreditním systémem s tím, že jeden kredit je roven jedné týdenní hodině výuky. Například úspěšné ukončení předmětu o týdenním rozsahu 3 hodiny přednášek a 3 hodiny cvičení zaručuje zisk 6 kreditů. Za celou dobu studia musí student získat 300 kreditů tj v prezenční formě 60 za každý ročník a v kombinované formě 50 za každý ročník. Zpravidla po druhém ročníku vykonají studenti, kteří měli dosavadní prospěch horší než 2,0, tzv.soubornou zkoušku z matematiky, fyziky a základů oboru. Do oblasti, která je jim bližší (hlubinné či lomové hornictví), se vyprofilují zvolenou kombinací povinných předmětů s předměty povinně či nepovinně volitelnými v rámci schválených učebních plánů. Praxe, exkurze a terénní cvičení jsou povinné, ale bez kreditů. V závěru studia pak studenti zpracují a obhájí zadanou diplomovou práci a vykonají ústní státní zkoušku. Po ukončení studia získají titul Ing..
Absolventi oboru Hornické inženýrství splňují všechny podmínky k tomu, aby mohli vykonávat ve smyslu platných vyhlášek kromě běžných funkcí i náročné funkce „závodní dolu“ nebo „závodní lomu“ a řídit po technické stránce jejich provoz.
V červnu letošního roku úspěšně ukončilo studium tohoto oboru 7 studentů prezenčního i kombinovaného studia z Ostravy a 3 z detašovaného pracoviště fakulty v Mostě.
1.2 Doktorské studium ve vědním oboru Hornictví
Doktorské studium ve vědním oboru Hornictví je určeno zejména pro absolventy HGF VŠB-TU, ale i absolventy jiných fakult či vysokých škol technického směru, kteří úspěšně ukončili inženýrskou formu studia. Studovat lze interně s případným využitím stipendia s maximální dobou studia 3 roky nebo externě s maximální dobou studia 7 let včetně všech přerušení. V průběhu studia vykoná student předepsaný počet odborných zkoušek, zkoušku z jednoho světového jazyka a tzv. státní doktorskou zkoušku a před komisí obhájí vypracovanou doktorskou disertační práci. Absolventům se uděluje titul „doktor“ (ve zkratce Ph.D), uváděný za jménem.
Školitelem v daném oboru může být vysokoškolský profesor nebo docent, případně významný pracovník z praxe, který je nositelem titulu DrSc. Všechny školitele i oborovou radu, která metodicky studium řídí, schvaluje vědecká rada fakulty.
V současné době má vědní obor Hornictví 27 studentů a jiní již studium úspěšně ukončili.
1.3 Rekvalifikační studium
Institut Hornického inženýrství řídí a zajišťuje rekvalifikační studium v oborech
· hornická geomechanika a geofyzika,
· hlubinné dobývání ložisek,
· povrchové dobývání ložisek
Zejména studium v oboru hlubinné dobývání ložisek má na institutu dlouholetou tradici. Jeho absolventi, zpravidla inženýři Fakulty strojní a Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TU, mohou na jeho základě vykonávat na důlních podnicích i provozní funkce. Studium je dálkové, čtyřsemestrální a je ukončeno obhajobou závěrečné práce. Úspěšným absolventům vydává fakulta osvědčení o absolvování rekvalifikačního studia. Ve školním roce 2000/2001 studovalo obor hlubinné dobývání ložisek v rámci rekvalifikačního studia 8 technických pracovníků akciových společností OKD a ČMD.
2. Požadavky hornické praxe na absolventy
oboru
Po několikaleté stagnaci, která začala v roce 1989, narůstají ve značné míře požadavky naší hornické praxe na absolventy oboru Hornické inženýrství, ale také oboru Využívání stavebních nerostných surovin. Mezi základní důvody patří určité oživení českého hornictví, ke kterému došlo v posledních letech. Akciové společnosti Ostravsko-karvinské doly a Českomoravské doly zvyšují těžbu a ukončily některé investiční akce, které prodlužují jejich životnost hluboko za rok 2030. Diskutuje se o výstavbě Dolu Frenštát. Koncern KARBON INVEST má zájem o připojení důlního pole zlikvidovaného polského Dolu Morcinek k Dolu ČSM a uvažuje o získání Dolu Bogdanka na běloruské hranici. Tentýž koncern se připravuje na zahájení těžby uhlí v Mexiku, kde by mělo být zaměstnáno přes 100 českých pracovníků.
Povrchová těžba hnědého uhlí v severních Čechách, ať už v jakékoli organizační podobě, bude probíhat i v prvých desítkách let tohoto století. Těží se nerudné suroviny (například štěrkopísky ve výši 14,6 mil.tun či vápence ve výši 12,2 mil.tun v roce 1998) a do roku 2003 bude probíhat i hlubinná těžba uranu.
V oblastech s utlumenou těžbou bude třeba provádět likvidaci novodobých i starých důlních děl, ústících na povrch, zajišťovat sanaci a rekultivaci těžbou postižených území, řešit problematiku odvalů, skrývek a odkališť a zajišťovat mnoho dalších úkolů s hornickou tématikou.
Pro tyto práce bude i nadále zapotřebí vysokoškolsky vzdělaných pracovníků z dané oblasti a hornická praxe o ně projevuje velký zájem.
Tento zájem ze strany těžařů je třeba uvítat, absolventům hornických oborů zajišťuje perspektivu, ale v současné době jej fakulta nestačí pokrýt.
3. Výhledy do budoucna
V prvé řadě bude třeba zvýšit počty posluchačů, kteří budou na Hornicko-geologické fakultě VŠB-TU studovat hornické obory a v některých případech více přiblížit učební plány praxi v těžebním a zpracovatelském průmyslu.
Nosný obor Hornické inženýrství v nyní využívané
podobě respektuje požadavky na univerzálnost ve využití báňského inženýra,
která je při současné složité situaci v naší republice nezbytná. Má
solidní teoretický základ a mimo hornických technologií má absolvent vědomosti
i z hornického stavitelství a Horního práva. V rámci předmětů, které
nebyly dříve přednášeny se během studia seznámí i s problematikou odpadů
z těžby a zpracování surovin a jejich využíváním, s přípravou výroby
v dolech a lomech a s možnostmi zajištění a likvidace dolů a lomů po
ukončení hornické činnosti. Zvýšená pozornost je v
5. ročníku věnována ekonomice těžby. Nebylo by tedy nutno v nejbližším
období na jeho struktuře nic měnit.
K jiné situaci by však došlo, pokud by v českém vysokém školství bylo zavedeno třístupňové studium: bakalářské-magisterské (inženýrské) a doktorské (Ph.D). V tom případě by bylo nutno jak pro nižší, otevřené bakalářské studium tak i pro vyšší, magisterské vypracovat nové studijní plány. Absolventi bakalářského studia, pokud by nestudovali magisterský stupeň, by v praxi zastávali nižší technické funkce, ve většině případu srovnatelné s těmi, které byly dříve určeny absolventům tehdejších Středních průmyslových škol hornických. Vyšší technické funkce včetně funkci „závodní dolu“ nebo „závodní lomu“ by byly určeny pro absolventy magisterského studia. K náročnému doktorskému studiu by pak nastupovali pouze vybraní absolventi magisterské formy studia. Tyto úvahy, které jsou nyní ve stadiu diskuzí, by při jejich realizaci do hornictví znamenaly nutnost zásahů do legislativy v oblasti státní báňské správy.
Pro úplnost je třeba dodat, že již ve školním roce 1993/94 zavedla fakulta pod patronací Institutu hornického inženýrství tzv.uzavřené bakalářské studium v oborech Hlubinné dobývání ložisek nerostů a Lomové dobývání ložisek. Denní studium bylo tříleté, dálkové pak čtyřleté. Absolventi získali po úspěšně obhájené bakalářské práci titul bakalář (ve zkratce Bc). Tento druh studia se tehdy nevžil a jeho absolventi po dokončení tzv.přechodového ročníku, ve kterém si doplnili vědomosti zejména z matematiky a fyziky, ve většině případů pokračovali dále ve studiu inženýrském.
4. Závěr
Oživení českého hornictví spolu se skutečností, že všichni absolventi oboru Hornické inženýrství získali ihned po ukončení studia uplatnění v praxi, mělo za následek nárůst zájmu absolventů středních škol o tento obor.V Ostravě jej nyní studuje 33 posluchačů, ve středisku Most pak 78 posluchačů z nichž 14 bude obhajovat své diplomové práce v červnu 2002.Tyto počty však hornické praxi zdaleka nepostačují.
Akciová společnost KARBON INVEST proto řeší citelný nedostatek báňských inženýrů v oblasti svého působení tím, že vysílá ke kombinovanému studiu v oboru Hornické inženýrství 23 svých zaměstnanců, absolventů středních škol. Ti nyní (červen 2001) absolvují přípravný kurz z matematiky a fyziky a v září nastoupí do 1. ročníku.Bylo by užitečné, aby tohoto příkladu následovaly další těžební společnosti jak hnědouhelné, tak i z oblasti kamenolomů, štěrkoven a pískoven, které se rovněž s nedostatkem mladých báňských inženýrů potýkají.
Zvýšeným zájmem absolventů středních škol o daný obor, podpořeným zlepšenou propagační činnosti ze strany VŠB-TU na jedné straně a snahou podniků o zajištění vysokoškolsky vzdělaných pracovníků z řad vlastních zaměstnanců na druhé straně se snad brzy podaří zlepšit současný nepříznivý stav. Studijní obor Hornické inženýrství pak nelze v žádném případě považovat za neperspektivní.
Literatura
000
l. Historie a současnost báňského školství v českých zemích. Vydavatelství a
nakladatelství BLESK, 1996
2. Učební plány studijního oboru Hornické inženýrství na HGF VŠB-TU
3. Základní informace o studijních oborech vysokoškolského studia Hornicko-
geologické fakulty VŠB-TU Ostrava otevíraných v akademickém roce
2001-2002
4. Grygárek,J.:Vznik, vývoj a současný stav a výsledky práce katedry hlubin-
ného dobývání ložisek.Sborník příspěvků ze Setkání pracovníků hornické
praxe u příležitosti 40. výročí založení katedry. Ostrava, květen 1993
5. Grygárek,J.: Výchova báňských inženýrů v období útlumu českého hornictví.
10.Mezinárodní konference Hornická Ostrava 2000.
|
Název studijního programu |
Název studijního oboru |
Prezenční (denní) studium bakalářské
Hornictví a geologie Nerostné suroviny Geodézie a kartografie Prezenční (denní) studium magisterské
Hornictví a geologie Nerostné suroviny Geodézie a kartografie Požární ochrana a průmyslová bezpečnost Kombinované (dálkové) studium bakalář. Geodézie a kartografie Hospodářská politika a správa Požární ochrana a průmyslová bezpečnost Kombinované (dálkové) studium magister. Hornictví a geologie Nerostné suroviny Požární ochrana a průmyslová bezpečnost |
(standardní doba studia 3 roky) Geovědní a montánní turizmus Environmentální inženýrství Geografické informační systémy (inženýrské), standardní doba studia 5 let Geologické inženýrství Hornické inženýrství Aplikovaná fyzika materiálů Automatizace a počítače v surovin. průmyslu Ekonomika a řízení v oblasti surovin Environmentální inženýrství Komerční inženýrství v oblasti surovin Systémové inženýrství v oblasti surovin Technologie a hospodaření s vodou Využívání stavebních nerostných surovin Úpravnictví a ekotechnologie Zpracování a zneškodňování odpadů Důlní měřictví Geografické informační systémy Inženýrská geodézie Bezpečnostní inženýrství Technika požární ochrany a bezpeč. průmyslu (standardní doba studia 3 roky rozložená do 4 let) Geografické informační systémy Ekonomika, management a informatika v oblasti veřejné
správy (jen detašované pracoviště Most) Technická bezpečnost osob a majetku Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu (jen konzult. středisko Praha) (inženýrské) – standardní doba studia 5 let rozložená do 6 let Hornické inženýrství (Ostrava i Most) Ekonomika a řízení v oblasti surovin (Most) Zpracování a zneškodňování odpadů (Most) Environmentální inženýrství (Most) Technika požární ochrany a bezpeč. průmyslu |
Tab.2 Studijní programy a obory doktorského
studia
|
Studijní program |
Studijní obor |
|
Hornictví a geologie |
Hornická geomechanika |
|
|
Geologické inženýrství |
|
|
Hornictví |
|
|
Úpravnictví |
|
|
Automatizace technologických procesů |
|
Geodézie a kartografie |
Důlní měřictví |
|
|
Geoinformatika |
|
Inženýrská ekologie |
Ochrana životního prostředí v průmyslu |
|
Požární ochrana a průmyslová bezpečnost |
Požární ochrana a bezpečnost průmyslu |
|
Ekonomika a management |
Řízení a ekonomika podniku |