Jaroslav Dvořáček
Hornicko-geologická fakulta, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Česká republika

Dobývání a využívání nerostných surovin má v českých zemích bohatou historii a báňský průmysl vždy patřil mezi významná průmyslová odvětví. Za jeden z vrcholů českého hornictví je považováno dobývání drahých kovů ve středověku, dále je to hlubinná a povrchová těžba uhlí ve 20. století, třetím vrcholem je těžba uranu po 2. světové válce. Posledních deset let je spojeno s poklesem těžby, uzavíráním dolů a likvidací celých hornických oborů. Během několika let došlo k zániku domácí těžby rud železných i neželezných kovů, výraznému omezení produkce uranu s perspektivou uzavření všech těžebních kapacit i k podstatnému snížení těžby uhlí hlubinným i povrchovým způsobem. Nejvýznamnější příčinou těchto změn je restrukturalizace české ekonomiky, důsledkem těchto procesů je vytvoření rovnováhy mezi poptávkou po nerostných surovinách a jejich nabídkou, a to domácí produkcí nebo dovozem.

Rozvoj i pokles českého hornictví byl provázen změnami ve výchově kvalifikovaných odborníků. Vznik první výukové kapacity pro přípravu báňských úředníků je spojen s Jáchymovem a rokem 1716. Výuka báňských věd stála spolu s výukou hutnictví při zrodu báňské vysoké školy v Příbrami v roce 1849. Po druhé světové válce a přemístění Vysoké školy báňské do Ostravy došlo ke vzniku samostatných fakult. Výchovu báňských odborníků od počátku 50. let zajišťovala nynější Hornicko-geologická fakulta.

Na druhé straně privatizační procesy vedly ke vzniku řady soukromých společností těžících několika set ložisek stavebních surovin. Zásoby černého uhlí vhodné k těžbě hlubinným způsobem se odhadují zhruba na 30 let, u povrchové těžby uhlí je to přibližně 50 let, přičemž se vychází z dnešních kritérií. Všechny tyto činnosti podléhají dozoru státní báňské správy a vyžadují kvalifikované odborníky. Hornicko-geologická fakulta je jedinou vysokou školou v České republice, která tyto odborníky může připravovat. Vznikl tedy rozpor mezi požadavky báňského průmyslu a možnostmi uspokojovat tyto požadavky vlivem malého zájmu studentů denního studia o klasické báňské obory.

Bakalářské studium lze realizovat jako denní studium nebo ve formě studia při zaměstnání, jehož předpokladem by měla být určitá délka všeobecné praxe v oboru. Podstatným rozdílem bakalářského studia oproti výchově báňských inženýrů je kratší délka bakalářského stupně vysokoškolského vzdělávání, a to jak v denní formě tak ve formě studia při zaměstnání. Uvažujme, že na důlních podnicích je množství pracovníků se vzděláním středoškolským a praxí v oboru. Právě tito pracovníci by mohli studiem při zaměstnání získat bakalářský stupeň vysokoškolského vzdělání. Je u nich splněn požadavek odborné praxe a lze předpokládat dostatečnou motivaci ke studiu. Charakter činnosti absolventů bakalářského studia na důlních podnicích vede k jednoznačnému řešení určitých problémů spojených s přechodem na dvoustupňové studium. V podmínkách Hornicko-geologické fakulty předpokládáme následující rysy bakalářského studia hornických oborů :

Profil absolventa bakalářského studia : absolvent by měl být připraven pro výkonné, realizační funkce při znalosti širších souvislostí daného oboru včetně určité úrovně teoretických znalostí převyšujících teoretické znalosti absolventů středních odborných škol (průmyslovek). S ohledem na charakter hornické činnosti musí být vybaven znalostí příslušných bezpečnostních předpisů, mít základní znalosti ekologické problematiky a schopnost jednání s lidmi. Problematika předmětů seznamujících s bezpečnostními předpisy v rámci bakalářského studia byla proto konzultována s vrcholným orgánem státní báňské správy – s Českým báňským úřadem – aby budoucí absolventi bakalářského studia hornických oborů splňovali požadavky státní báňské správy pro výkon předem určených funkcí na báňském podniku.

Předměty teoretického a přírodovědního základu studia : jde o jeden ze základních problémů spojených s mírou unifikace výuky matematiky, deskriptivní geometrie, fyziky a chemie. Tyto předměty jsou vyučovány příslušnými katedrami v rámci celé VŠB-Technické univerzity Ostrava a lze předpokládat, že bude snaha prosadit jednotný rozsah i obsah výuky. Při existenci tzv. společného základu studia v 1. ročníku, který je stejný pro všechny obory na fakultě, existuje nebezpečí, že značný podíl výuky v bakalářském studiu bude věnován teoretickým základům a pro výuku předmětů praktického charakteru nebude dostatečný prostor. Proto jsme na Hornicko-geologické fakultě rozhodli o redukci tzv. společného základu studia, v souladu s názory katedry matematiky a fyziky byly tyto předměty rozděleny na část pro bakaláře a navazující část pro magisterské studium. Matematika i fyzika pro bakaláře bude z hlediska rozsahu i obsahu stejná pro všechny fakulty, a tedy i pro všechny obory na Hornicko-geologické fakultě. Tímto způsobem se zjednoduší výuka těchto předmětů v rámci celé vysoké školy a zajistí se mobilita studentů mezi jednotlivými obory studia. S ohledem na různou úroveň studentů přicházejících ze středních škol budou vyučovány předměty opakující matematiku a fyziku ze střední školy, tyto předměty však bakalářské studium hornických oborů bude nabízet jako volitelné, aby byl zachován dostatečný prostor pro odborné předměty. Lze předpokládat, že možnost opakování základů vysokoškolského studia matematiky a fyziky i rozdělení těchto předmětů na část pro bakaláře a magistry sníží podíl neúspěšných studentů zejména v 1. ročníku studia.

Délka bakalářského studia : v současné době předpokládáme, že délka bakalářského stupně vysokoškolského studia v jeho denní formě by měla být tři roky. Tříleté bakalářské studium je navrhováno z důvodu konkurenceschopnosti s ostatními vysokými školami, tj. aby se neprodlužovala doba získání úplného vysokoškolského vzdělání, neboť zájemci o studium by si mohli vybírat školy, kde získají titul inženýra za kratší dobu. Pokud jde o studium při zaměstnání hornických oborů, předpokládáme v souladu s dosavadní praxí rozepsání tříletého bakalářského studia na 4 roky s ohledem na povinnosti studentů v zaměstnání.

Počet bakalářských studijních oborů : přechod na dvoustupňové studium představuje výraznou změnu vzdělávacího systému a případné chyby při jeho zavedení budou mít dlouhodobý vliv. Proto jsme na Hornicko-geologické fakultě přistoupili k realizaci pilotního projektu v této oblasti. K akreditaci byly předloženy dva obory bakalářského studia, a to obor Důlní měřictví a obor Využití ložisek stavebních surovin. První z nich je určen pro hlubinné uhelné doly, druhý obor pro povrchové dobývání stavebních surovin. Po jejich akreditaci budou nabídnuty tyto obory hornické praxi. Tímto způsobem rychle zjistíme zájem o studium a realizace výuky poskytne poznatky pro zavádění dalších oborů bakalářského studia jak v oblasti hornictví, tak v jiných oblastech garantovaných výukou na Hornicko-geologické fakultě.

Česká republika přistoupila k Boloňské deklaraci a je pouze otázkou času přechod na systém bakalářského, magisterského a doktorského studia. Tento systém umožňuje jak návaznost studia, tak jeho ukončení po bakalářském resp. magisterském stupni, a to ve formě denního studia nebo studia při zaměstnání. Bakalářské studium při zaměstnání může pomoci při řešení problému zajištění kvalifikovaných pracovníků v hornictví. Tato oblast je specifická následujícími faktory :

• v průběhu minulých let došlo k výraznému poklesu zájmu mladých lidí o studium klasických hornických oborů
• byly zrušeny střední odborné školy pro báňský průmysl
• existuje perspektiva těžební činnosti na řadě ložisek počítaná v desítkách let
• výkon funkcí v provozu důlních organizací musí odpovídat požadavkům státní báňské správy, které výukou naplňuje Hornicko-geologická fakulta jako jediné vysokoškolské pracoviště v České republice
• na důlních podnicích pracuje řada zaměstnanců se středoškolským vzděláním splňujících požadavek odborné praxe ve specifických báňských podmínkách.