Zahlazování následků hornické činnosti v lokalitě Lhotka a Hošťálkovice po ukončení těžební činnosti Dolu Šverma

Bc. Ivana Michálková, OKD, a.s. IMGE, odštěpný závod, Ostrava

Úvod

Cílem tohoto příspěvku je seznámení s prováděním rekultivačních a dekontaminačních prací při zahlazování následků hornické činnosti v lokalitě Lhotka a Hošťálkovice, jednoho z bývalých Ostravsko karvinských dolů akciové společnosti OKD, tj. po ukončení těžební činnosti a zahájení útlumu Dolu Šverma. Asanačně rekultivační činnost v zájmovém území „Rekultivace území Lhotka – ČOV“ bylo nutno koordinovat se stavební činností ve vazbě na výstavbu dálnice D/47.

Příspěvek je koncipován ve čtyřech technických algoritmech postupu zahlazování následků hornické činnosti.

1. Přípravná fáze

Již koncem roku 1960 Důl Šverma při zpracovávání velkého územního plánu města Ostravy vznesl požadavek na začlenění bývalé štěrkovny v katastrálním území Lhotka a Hošťálkovice do průmyslové územní zóny, která bude následně využívána, jako kaliště k plavení uhelných kalů z úpravny uhlí Dolu Šverma.

2. Důlně technická fáze

V rámci zpracování komplexního řešení území dobývacího prostoru Dolu Šverma a důlně technických plánů, Důl Šverma jednak řešil následné využití kalových nádrží jako čistírny odpadních vod z Koksovny Šverma pro vypouštění fenolčpavkových vod a jednak způsob zahlazení této lokality po následném zrušení vodohospodářského díla. Původním předpokladem bylo využívání těchto kališť do roku 1992. Následně se měly kaly vytěžit a spálit v technologických objektech obsahujících stacionární zařízení ke spalování paliv. Po provedení vytěžení uhelných kalů na základě povolení OBÚ v Ostravě, měla být provedená klasická rekultivace území, spočívající v závozu území kamenouhelnou hlušinou z produkce daného dolu a dalších ostravských důlních podniků s následným provedením biologické rekultivace zemědělské. Po roce 1989 však bylo rozhodnuto, že Důl Šverma bude utlumen již k 31.12.1991. Rovněž změnou legislativy v tomto období nebylo povoleno další vypouštění odpadních vod do této lokality a Koksovna Šverma si musela vybudovat svou vlastní čistírnu na likvidaci odpadních vod, včetně fenolčpavkových vod. Vodohospodářské dílo ČOV Ostrava – Přívoz bylo Magistrátem města Ostravy zrušeno v roce 1993 s tím, že bylo stanoveno zahájit práce na uvedení vodohospodářského díla do neškodného stavu v termínu k 1.11.1993 s jejich dokončením k 1.7.2000. Pak měla následovat 4-letá biologická rekultivace lesnická, a to na základě změny velkého Územního plánu města Ostravy.

Počátkem roku 1993 byla v první etapě zpracována projektová dokumentace, jednak na odstranění vodohospodářského díla a následně na jeho uvedení do neškodného stavu. Toto řešení představuje dekontaminaci území se stanovením ukazatelů a normativů znečištění zemin po ukončení dekontaminačních prací a likvidaci uhelných kalů, a to na základě provedeného monitoringu podzemních vod a provedení komplexního hydrogeologického průzkumu v dané lokalitě. Rovněž probíhaly průzkumy za účelem určení hloubky kališť a stanovení celkového množství naplavených uhelných kalů. V zahájeném monitoringu podzemních vod, který má prokázat účinnost dekontaminačních prací, se průběžně bude pokračovat až do ukončení stavby. Magistrátu města Ostravy, odboru ochrany vod a půdy jsou 2x ročně poskytovány příslušné výsledky monitoringu.

V rámci druhé etapy byla zpracována projektová dokumentace na provedení technické a biologické rekultivace území. Na základě výše uvedených skutečností a stanovených termínů příslušným odborem Magistrátu města Ostravy vypsal, v té době již Důl Odra, odštěpný závod, veřejné výběrové řízení na vyššího dodavatele stavebních prací s následujícím členěním :

- těžba uhelných kalů

- dekontaminace území

- demoliční práce

- provedení technické rekultivace závozem území kamenouhelnou hlušinou

- vybudování izolačních a dekontaminačních ploch

- biologická rekultivace lesnická.

Veřejnou soutěž vyhrála dceřiná společnost Ostravsko karvinských dolů OKD, Doprava.

3. Rekultivační fáze

3.1. Příprava území

V rámci přípravné fáze území, tj. v roce 1994 se započalo s postupným odstraňováním jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů bývalé čistírny odpadních vod, a to na základě povolení k odstranění stavby MMO. Současně OBÚ v Ostravě ve smyslu horního zákona povolil hornickou činnost v rámci sanačně rekultivační stavby spočívající v těžbě uhelných kalů ze sedimentačních nádrží /lagun č. I – VI/ Lhotka a Hošťálkovice. Vytěžené uhelné kaly byly v dané lokalitě na vyčleněných okapových plochách předsušovány, následně tříděny a odváženy na sušičky OKD, Dopravy k úpravě, aby mohly být spalovány v technologických objektech se stacionárním zařízením ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW, tj. v elektrárně Dětmarovice. Po vytěžení uhelných kalů v nádržích číslo III a IV, včetně rozebrání jejich hrází se započalo s výstavbou těsnících a dekontaminačních ploch. Výstavba těchto ploch byla ukončena v polovině roku 1995, kdy byly navezeny první kontaminované zeminy a kamenouhelná hlušina k provedení biodegradací. Po ukončení těžební činnosti a dekontaminačních prací bylo území zavezeno na kótu 1 m nad maximální hladinu podzemní vody kamenouhelnou hlušinou. Výška hladiny podzemní vody ve vytěžených lagunách byla značně ovlivňována stavem hladiny v řece Odře, která protéká v těsné blízkosti zájmového území. Práce na přípravě území byly ukončeny k 31.12.2000, čímž bylo vodohospodářské dílo dle rozhodnutí MMO odstraněno.

V průběhu provádění výše uvedených prací byl zpracován realizační projekt na provedení technické rekultivace spočívající v dokončení závozu území kamenouhelnou hlušinou, vytvarování terénu kulturními zeminami, vybudování odvodnění území a provedení následné biologické rekultivace, která je členěna na vlastní výsadbu kulturních dřevin, dle podmínek které stanovuje Zákon č. 289/95 Sb. o lesích a 4 - letou údržbu vysázených ploch. Tato projektová dokumentace byla předložená MMO, odboru výstavby k vydání územního rozhodnutí – rozhodnutí o využití území ve smyslu Zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v jeho platném znění. Během územního řízení bylo MMO nařízeno dopracování projektové dokumentace ve vazbě na trasu dálnice D/47 procházející rekultivovaným územím, včetně dořešení koordinační činnosti v rámci obou staveb. Jednalo se o majetkoprávní vypořádání, tj. vykoupení pozemků a zpracování harmonogramu prováděných prací, včetně organizačně manipulačního řádu, aby nedocházelo k omezování jednotlivých dodavatelů v rámci obou staveb a k opožďování výstavby. Po provedení požadovaných úprav projektové dokumentace a doložení dalších dokladů bylo pro výše uvedenou stavbu vydáno územní rozhodnutí. Následně investor stavby požádal o vydání rozhodnutí o povolení terénních úprav příslušný Úřad městského obvodu Lhotka - rozhodnutí bylo vydáno v roce 1996.

3.2. Technická rekultivace

Technická rekultivace byla zahájená již koncem roku 1999 v prostorech vytěžených lagun č. V a VI. Současně se jedná o plochy, které budou předmětem trvalého záboru dálničního tělesa trasy D/47 o celkové výměře 5,8 ha.. V tomto prostoru byl ukončen návoz kamenouhelné hlušiny a plocha předána Ředitelství silnic a dálnic České republiky za účelem zahájení výstavby pilotů pro přemostění řeky Odry. V současné době pokračuje plynulý závoz území kamenouhelnou hlušinou, která je prokládána popelovinami a sanačním materiálem „Prestab“. Následně bude provedeno dotvarování celého území kulturními zeminami s vyspádováním území směrem k řece Odře. Překryv zeminami bude proveden ve vrstvě 1,0 m. Okrajem celé zájmové plochy bude vybudován odvodňovací příkop, který bude sloužit k odvádění vod hlavně v období přívalových dešťů. Do konce roku 2001 dojde k předání zbylé plochy trvalého záboru – tělesa dálnice D/47, včetně ploch pro dočasný zábor dálnicí D/47, který bude sloužit jak mezideponie kulturních zemin ze skrývek prováděných v rámci výstavby dálnice. Tato mezideponie bude následně využita pro ohumusování svahů dálničního tělesa. Technická rekultivace území bude ukončena v polovině roku 2002.

3.3. Biologická rekultivace

Cílovým řešením je konečné zahlazení následků hornické činnosti, s respektováním kosterních krajinných prvků, kdy cílovou rekultivací jsou lesy ochranné na ploše 18 ha vzhledem k vedení trasy dálnice D/47 a současné propojení jednotlivých biocenter tímto biokoridorem místního významu. Lesní plocha bude sloužit i jako protihluková bariéra pro okolní městské obvody Lhotka a Hošťálkovice. Na zbylé ploše o celkové výměře 1,2 ha bude vybudována obslužná komunikace a odvodňovací příkop.

Druhová skladba byla odsouhlasena s lesním hospodářem, tj. Lesy ČR stanoveným pro OKD, a.s. a je tvořena stromovým a keřovým pásmem. Před vlastní výsadbou kulturních zemin bude provedena 1-letá biologická rekultivace zemědělská za účelem zvýšení úrodnosti překryvových zemin.

V dané lokalitě je stanovena tato druhová skladba dřevin :

stromové pásmo:	keřové pásmo:
dub letní	hloh obecný
jasan ztepilý	střemcha hroznovitá
olše lepkavá	krušina olšová
lípa srdčitá	kalina obecná
jeřáb obecný	pámelník
habr obecný	šípek

Předpokládaný termín ukončení biologické rekultivace, a tím i celé stavby je rok 2006.

4. Postrekultivační fáze

V tomto období budou pozemky předány jejich vlastníkovi, tj. Ostravsko karvinským koksovnám, který bude povinen následně plochy udržovat a hospodařit v těchto lesích, jednak dle zákona o lesích a dle zpracovaných lesních hospodářských plánů.

Nově vytvořené území bude plně zapojeno do okolní krajiny, s propojením na biokoridor, cyklistickou stezku a slepé rameno řeky Odry, které je rájem rybářů. Tímto řešením se vrací předmětnému území původní krajinný ráz před započetím průmyslového využívání a následné devastace.

Závěr :

Závěrem lze konstatovat, že se jedná o jednu z prvních staveb v OKD, a.s. na odstranění starých zátěží, tj. likvidaci kalových nádrží, spojenou především s následnou rekultivací území a komplikovanou nutností koordinace s výstavbou dálnice D/47. Rovněž ze strany státních orgánů byl stavbě věnován zvýšený zájem, a to zavedením státního stavebního dohledu.

Zároveň je nutno uvést, že se jedná o značně finančně nákladnou stavbu o celkových rozpočtových nákladech cca 260 mil. Kč. Stavba byla hrazena v průběhu let 1994 – 2001 z různých finančních zdrojů. Jednalo se o dotaci státního rozpočtu na útlum hornické činnosti, ekologickou dotaci (finanční prostředky z výnosů za úhradu z vydobytých nerostů) a provozní prostředky OKD, a.s. K měsíci květnu 2001 jsou provedeny práce v celkové výši 237 mil. Kč.

Cílem stavby je především zlepšení životního prostředí v dané lokalitě, při odstranění kontaminujících látek z půdy a následně i z ovzduší, což realizací této stavby bude uskutečněno.

Přílohy:

- Přehledná situace území

- Fotodokumentace

Obr.č.1. Těžba uhelných kalů po lávkách

Obr.č.2. Částečně vytěžená laguna č. V.

- po povodních v roce 1997, kdy se hladina podzemní vody zvýšila cca o 1,5m

Obr.č.3. Pohled na lagunu č.V.: SV - plocha určená k těžbě kalů

SZ - závoz území kam. hlušinou

Obr.č.4. Příprava dekontaminace plochy

Obr.č.5. Dekontaminace zemin a hlušiny

TOPOGRAFICKÁ MAPA

ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ