Ovlivnění krajiny po hlubinné těžbě uranu na malých a středně velkých ložiscích moravské větve moldanubika
(ložiska Olší a Jasenice)
Ing. Antonín Hájek, CSc., DIAMO s.p., o.z. GEAM, Dolní Rožínka
Těžba uranu a nerostných surovin obecně přináší vedle užitku většinou i negativní ovlivnění prostředí, ve kterém je realizována. Dochází při ní k výraznému ovlivnění krajiny. Zvláště negativně se při hlubinné exploataci projevují zpravidla poklesy povrchu a místa likvidace hlavních důlních děl a dobývacích prací ústících na povrch nebo nacházejících se v jeho blízkosti. Další, zvlášť negativní dopady hlubinného i povrchového způsobu těžby, jsou zpravidla v souvislosti s odvalovým hospodářstvím, změnou hydrologických poměrů a úpravárenskými procesy v místě exploatace.
Objektivní zhodnocení současného a prognóza budoucího stavu hornické a následně pohornické krajiny, jak v oblasti změn morfologie krajiny v důsledku pohybů povrchu a přesunu horninových hmot na odvaly, tak v oblasti ovlivnění životního prostředí výtokem kontaminovaných důlních vod a úpravárenskými procesy, je proto velmi důležitým úkolem při zmírňování nejen přímých důlních škod, ale i do budoucna v hodnocení důlních zátěží v rámci pohornické krajiny.