Nová krajina Mostecka po těžbě hnědého uhlí

Ing. Jiří Kašpar

Mostecká uhelná společnost a.s., vedoucí odboru přípravy území a rekultivací

Bc. Lenka Měsková

Mostecká uhelná společnost a.s., odbor přípravy území a rekultivací

Úvodem

           

Mezi podniky, které mají svůj podíl na pokračování rekultivačních tradic českého uhelného hornictví patří dnes i Mostecká uhelná společnost a.s. /MUS a.s./. Společnost jejímž zakladatelem v rámci procesu velké privatizace byl fond národního majetku, vznikla ke dni 1. listopadu 1993 sloučením tří státních podniků. Do společnosti byly začleněny čtyři povrchové lomy a dva hlubinné doly, dvě úpravny a veškerá související dopravní, energetická a technická zařízení. V dubnu 1998 nastoupil nový vlastník, který urychlil provádění restrukturalizace připravenou managmentem MUS.a.s. Nejvýznamnějším akcionářem se tak stala americká investiční společnost Appian Group. Ta drží  v současné době 96,69 % akcií. Znamená to, že MUS a.s. se stala první privatizovanou  uhelnou těžební společností v ČR.

 

Naše společnost se souběžně s těžbou zabývá rekultivacemi a cílevědomě připravuje zahlazování důlní činnosti v dlouhodobém předstihu. Rekultivace jsou chápány společností jako tvorba nové krajiny se všemi nově vznikajícími ekologickými funkcemi a naplňují jako závěrečná etapa báňské činnost ustanovení zákona č. 44/88Sb. O ochraně a využití nerostného bohatství .

 S vazbou na moderní způsoby lomového dobývání nerostných surovin, je dnes těžba hnědého uhlí převážně založena na použití vysoce výkonných zařízení a jejich kontinuálním provozu. Vše je pak provázeno velkými rozlohami lomů a vnějších výsypek. Lomy a jejich výsypky znamenají pro krajinu, kde jsou ložiska suroviny uložena, její totální přeměnu k níž z historického pohledu dochází v relativně krátkém období několika desítek let. Toto období znamená pro krajinu, vlivem těžby, ztrátu původní identity s dopady na floru, faunu a ostatní složky životního prostředí. Ne jinak je tomu u nás v severočeské hnědouhelné pánvi, kde v její centrální části působí Mostecká uhelná společnost.

 

S lomovou činností je spjato provozování moderní těžební technologie, která během posledních pěti let jenom v rámci MUS, a. s. dovedla přemístit 275 mil m³ skrývky a vytěžit 94 mil tun uhlí. Již tyto dvě čísla prezentující naši společnost dávají tušit, jak velkou dynamikou změn krajina severozápadních Čech prochází  a jak se její původní charakter v důsledku intenzivní těžby hnědého uhlí mění. Přesto však nechápeme naši krajinu jako měsíční, či mrtvou, jak je na mostecko mnohdy ještě pohlíženo. Postupným uvolňováním pozemků z potřeb provozu těžebních lokalit a po provedených sanacích a rekultivacích vzniká nová – technicky vytvořená krajina. Vznikají zcela nové krajinné prvky, rozsáhlé deprese, jezera, novotvary převýšených výsypek, které v kontaktu s městy a obcemi předznamenávají nové využití této krajiny, které je zpravidla zcela odlišné od využití území před zahájením těžby.

 

 

Rekultivace

 

Vědomi si toho že, těžba je proces k získání suroviny po němž zůstává zcela změněné území, a to zpravidla již na věky, koordinujeme v předstihu těžební záměry se záměry budoucího způsobu zahlazení.Vše je v kooperaci s územním plánováním budoucího rozvoje regionu. Plochy, které byly, jsou a budou takto řešeny nejsou malé. Pro přehled uvádíme:

                        Lom Most                                1264 ha

                        Lom Čs. armády                      2935 ha

                        Lom Vršany – Šverma             4722 ha

                        vnější výsypka Velebudice          790 ha

                        vnější výsypka Růžodol               630 ha

                        hornojiřetínská výsypka               411 ha

 

V současné době naše společnost působí na území o rozloze kolem 13 000 ha. Toto území představuje nejen činné lomy a doly, ale z 1 je to území na němž probíhají rozsáhlé rekultivační práce. Průběžně jsme v posledních letech prováděli rekultivace na plochách

                        r. 1996                                                 3364 ha

1997                                                                                                  3362 ha

1998                                                                                                  3296 ha

1999                                                                                                  3423 ha

2000                                                                                                  3054 ha

Z hlediska objektivity však musíme říci, že vysoký podíl ploch v rekultivacích je dán zejména skutečností, že v průběhu devadesátých let bylo ukončeno zakládání odklizu na vnější výsypky a na jejich rozsáhlých plochách byly zahájeny a v současné době probíhají rekultivační činnosti.

            Držení rozsáhlých ploch, pohyb desítek milionů m³ zeminy ročně a představa budoucího využití krajiny a možnost její koordinace s územním plánováním a výhledovými trendy rozvoje území jsou aspekty, které nemá žádné jiné odvětví než těžba hnědého uhlí, založená na využití moderních technologií.

 

 

Vnější výsypka Velebudice

 

            Jedním z příkladů využití těchto aspektů v rámci komplexního zahlazení báňské činnosti je dnes již dokončovaná sanace a rekultivace vnější velebudické výsypky. Za dobu 40 let bylo na plochu 790 ha založeno 237 mil m³ zemin, převážně hlinito-písčitého charakteru. Zakládání probíhalo v letech 1955-1995 a původní území bylo převýšeno až o 75 m. Území ztratilo svůj původní zemědělský charakter. Produktem těžby je novotvar, který trvale změnil krajinu. Ukončením provozu zakládání však úloha horníků neskončila. Nastoupila poslední fáze těžebního procesu, a to sanace a rekultivace mající za úkol zahladit následky báňské činnosti a vytvořit nové území trvalé kvality.

            Vlastní terénní úpravy a zalesňovací práce na nejnižších etážích byly zahájeny v roce 1965. Od roku 1973 začalo být cíleně koncipováno využití území výsypky k záměru výstavby koňské dostihové dráhy. Tyto záměry byly potvrzeny územní studií okresního úřadu. Následně byla zpracována urbanistická studie, která již řešila úpravy tvarování a možnosti budoucí výstavby na celé velebudické výsypce. Řešení bylo pojato jako architektonický celek odpovídající budoucímu rekreačnímu zázemí města Mostu s dominantním umístěním závodní dostihové dráhy.

obr. celkový pohled na velebudickou výsypku

             Způsob následného zakládání a tvarování výsypky pak plně respektoval návrh jejího budoucího využití. Celá výsypka byla rozčleněna mimo jiné i do ploch s možností umístění hospodářského, rekreačního a sportovního zázemí. V roce 1995, po ukončení zakládání, byla urbanistická studie aktualizována, zejména s ohledem na definitivní tvar a rozsah založeného tělesa a při respektování dokončených a rozpracovaných rekultivačních pracích vycházejících z prvotní koncepce.

            Jak již bylo předesláno dominantní plochou komplexu rekultivačních staveb je plocha dostihového závodiště. Závodní dostihová dráha s travnatým povrchem, živými ploty překážek, s výsadbou okrasné zeleně a zatravněnými svahovými tribunami pro 40 000 diváků, představuje celkovou plochu 82 ha. Na této ploše probíhaly rekultivační práce od roku 1990. V průběhu druhé poloviny 90-tých let bylo vybudováno základní komunikační propojení a byly položeny základní inženýrské sítě pro možnost dobudování areálu provozními a sociálními stavbami investičního charakteru na plochách určených projektem k zástavbě. Rekultivační práce jsou prakticky ukončeny a postupně může dojít k dokompletování zázemí stavbami investičního charakteru. Dostihová dráha byla poprvé představena veřejnosti v září 1997. Dráha umožňuje uskutečňování všech druhů cvalových rovinných dostihů i dostihů překážkových. Kromě hlavní dostihové dráhy je v rámci areálu na nejvyšším výsypkovém stupni vybudována tréninková dostihová dráha, která je kromě tréninků určena pro rekreační ježdění.

obr. závody na dostihové dráze

Další ze zajímavých ploch je plocha lesoparku o rozloze cca 150 ha. Tato plocha byla v rámci sanačních a rekultivačních prací tvarována a osázena tak, aby svojí koncepcí umožnila vybudováno golfového areálu s 18-ti golfovými drahami.

 

obr. golfové hřiště na velebudické výsypce

  

Zbývající části jsou pak řešeny jako lesoparky, lesy či zemědělské půdy se začleněním zachovaného přírodního biotopu s cílem vytvoření krajiny navazující na okolní původní krajinné prostředí. Koncepce rekultivačního procesu byla v případě velebudické výsypky pojata těžaři jako tvorba krajiny, která se stává člověku vyváženým, ekonomicky potencionálním, esteticky působivým a hodnotným životním prostředím. Obohacení území o nový krajinný útvar měnící původní reliéf s nově utvořenými krajinnými složkami s dominantou závodní dostihové dráhy se stává nadčasovým vkladem báňské společnosti pro současné i nové generace mosteckého regionu.

 

 

Lom Most - útlum

 

            Odlišný postup zahlazení těžební činnosti je v případě lomu Most. Změna ekonomických poměrů a všeobecné snížení potřeb hnědého uhlí si vynutily rozhodnutí o útlumu těžby. Tak byl v roce 1995 ministerstvem obchodu a průmyslu vydán souhlas se zahájením útlumu tohoto lomu. V době úplného rozvinutí porubních front byl lom vybaven jedním technologickým celkem řady TC2 a třemi technologickými celky řady TC1.

obr. pohled na zbytkovou jámu Most

  

            Předčasné ukončení těžby o 7 – 9 let dříve oproti původním předpokladům znamená nejen odlišnou podobu zbytkové jámy lomu Most, ale mělo i dopady do výsypkového hospodářství. Technický projekt likvidace lomu obsahoval tři varianty řešení sanace zbytkové jámy s pracovními názvy:

-          varianta suchá se zasypáním,

-          varianta suchá bez zasypání,

-          varianta se zaplavením zbytkové jámy.

Pro zasypání zbytkové jámy lomu Most do úrovně původního terénu, by bylo v případě “varianty suché se zasypáním” nutné založit do tohoto prostoru cca 297 mil m³ hmot. Nalezení zdroje potřebného množství hmot bylo rozhodujícím hlediskem. Řešením bylo odtěžení vnějších výsypek v okolí města Mostu. Vedle potřeby nepřiměřených finančních prostředků (cca 18 miliard Kč) bylo toto řešení nepřijatelné i z hlediska environmentálního, a to z těchto důvodů:

-          odtěžení již zrekultivovaných vnějších výsypek,

-          obnovení báňského provozu v těsné blízkosti města Mostu,

-          dlouhá doba sanace a rekultivace území (30 – 50 let).

Varianta suchá bez zasypání vyžadovala přemístění 10,32 milionů m³ zemin pro překrytí a utěsnění uhelné sloje. Řešením pro zvládání přirozených přítoků vody do jámy bylo vytvoření retenční nádrže o výměře 19,5 ha, ve zbytkové části dna. Dále by tato varianta vyžadovala zajištění trvalého čerpání vody na kótu +150 m n. m. Varianta nesplňovala základní požadavek na plnohodnotné začlenění zbytkové jámy do krajiny a využití daného prostoru.

Varianta se zaplavením zbytkové jámy předpokládá dotvarování zbytkové jámy po skončení těžby uhlí v takovém rozsahu, aby byl vytvořen terénní útvar umožňující realizaci celkové obnovy krajiny. Navržená vodní plocha na kótě + 199 m n. m. o výměře 325 ha bude mít v  zásadě vyrovnanou bilanci přítoků vod z povodí s odparem z nádrže.  Záměrem je využít vodní plochu nového jezera Most pro rekreační a sportovní účely. Z tohoto důvodu  byl variantně řešen zdroj vody. Z výsledků řady odborných studií zabývajících se kvalitou vod a vodohospodářskými předpoklady zapojení jezera do vodohospodářské soustavy podkrušnohorské oblasti vyplynulo, že pro napouštění jezera lze použít vodu  z řeky Bíliny. Dále byly určeny podmínky pro odběr vody z řeky a pro napouštění jezera. V souvislosti s návrhem jezera byly řešeny i sanace a rekultivace ploch okolí jezera.

S ohledem na úroveň technického řešení, časové hledisko zahlazení, finanční zajištění a celkové řešení obnovy krajiny byla tato varianta schválena k realizaci.

 

Základní údaje varianty zaplavení zbytkové jámy lomu Most jsou uvedeny v následující tabulce.

 

Tabulka č. 1 Základní údaje varianty zaplavení zbytkové jámy lomu Most - jezera Most

 

 

Z technického projektu likvidace vyplývá, že celková výměra sanovaných a rekultivovaných ploch činí v  1 264 ha. Navržené rekultivace jsou v následujícím členění :

·       528 ha  - lesnická rekultivace

·         57 ha  - zemědělská rekultivace

·       325 ha  - hydrická rekultivace

·       354 ha  - ostatní rekultivace ( podnikatelské účely, výstavba, technická infrastruktura apod.) 

 

Procentuální vyjádření zastoupení  jednotlivých druhů rekultivací je na následujícím grafu.          

 

Graf č. 1

 

 

Zastoupení  jednotlivých druhů rekultivací  / % /

 

 

Technický projekt sanace zbytkové jámy lomu Most zaplavením, byl také hodnocen  z hlediska vlivů na životní prostředí. V průběhu procesu hodnocení vlivů se k připravovanému záměru vyjadřovaly obce, orgány státní správy a také veřejnost. Při realizaci sanace zbytkové jámy budou respektovány závěry tohoto projednání mezi nimiž je např. podmínka odebírat vodu z řeky Bíliny pro napouštění jezera pouze v období nadprůměrných průtoků a přítokový kanál řešit s možností maximálního provzdušňování přiváděné vody. 

Do roku 1999 současně se sanačními pracemi probíhala v omezeném rozsahu i těžba uhlí a skrývky. Těžená skrývka se rozdělovala podle místa ukládání na skrývku provozní a sanační. Provozní skrývka byla ukládána na stabilizaci spodní části již vytvořených vnitřních výsypek. V průběhu sanačních prací dochází k průběžné kontrole stabilitních poměrů konečných svahů s ohledem na budoucí zavodnění lomu. Sanační skrývka je ukládána do míst, kde byl v předcházejícím období nasypán materiál, z dnešního pohledu nevyhovující podmínkám těsnění či stability. Sanační skrývka je rovněž ukládána do míst, kde je obnaženo  dno lomu s nebilanční částí sloje. Neutěsněná narušená uhelná sloj by umožnila pronikání vody z jezera až do provozovaných těžebních lokalit.

 obr. jeden ze svahů lomu po provedených sanačních pracích

 

 Současně  s prováděnými sanačními pracemi jsou prováděny i rekultivační práce na svazích lomu, situovaných nad budoucí hladinou jezera Most. Problematika zahlazování zbytkové jámy lomu Most z hlediska technického řešení lze rozdělit do těchto základních okruhů:

-          zajištění trvalé stability svahů,

-          těsnění uhelné sloje a propustných horizontů,

-          zajištění vývoje požadované kvality vody v jezeře,

-          provedení rekultivací ploch v okolí jezera

Velmi složitým a v současné době již aktuálním problémem je zajištění dostatku finančních prostředků na realizaci plánovaného komplexního zahlazení zbytkové jámy. Vlivem útlumu nebyla lokalita lomu Most dotěžená a nebyl touto lokalitou vytvořen dostatečný objem finančních prostředků (rezerv) na realizaci sanačních a rekultivačních prací. Projevuje se zde rozpor mezi dřívějším systémem hospodaření se státním rozpočtem a dnešními povinnostmi akciové společnosti ve vazbě na sanaci těžbou zasaženého území. V minulosti byly odčerpávány všechny zisky z báňské činnosti do státního rozpočtu a dnes není tedy možné bez finanční účasti státu řešit komplexní zahlazení zbytkových jam.

Zkušenosti ze sanace zbytkové jámy lomu Most a vzniku nového jezera bude využito i při řešení všech dalších vodních děl, která budou postupně realizována ve vyuhlených prostorech severočeské hnědouhelné pánve.

            Rekultivační práce obklopují jezero Most, které je jádrem celého zájmového území. Díky tvaru bude jeho břehová linie dostatečně členitá, což je přínosem z hlediska krajinné tvorby. Břehové partie budou zatravněny a před nastoupáním hladiny na požadovanou kótu budou břehy ochráněny proti abrazi biologicky - osázením vlhkomilnými dřevinami a rákosem v kombinací se zpevněním technickým způsobem – kamenivem. V jižní a jihozápadní části jezera se předpokládá rekreační využití ploch, neboť se jedná o terén, který pozvolně klesá k jezeru. Po stabilizaci výsypkového tělesa bude možno do této zóny přivést i další aktivity.

 

obr. zakládání lesnické rekultivace

 

Západní, severní a východní svahy zbytkové jámy nad budoucí vodní hladinou jsou v převážné většině navrženy, vzhledem k tvarování terénu, k lesnické rekultivaci. Rekultivační lesy zde mají plnit především funkci půdoochrannou a meliorační. Pro zpestření druhové diverzity budou do lesních ploch včleněny travnaté plochy ve stylu květnatých luk. V sortimentu dřevin budou převažovat autochtonní (domácí) listnaté dřeviny (lípa, dub, jasan, javor, habr) doplněné na vybraných stanovištích jehličnany (borovice lesní, modřín). Do porostních okrajů budou doplněny keřové a nižší stromové druhy, které zvýší druhovou pestrost a užitnost krajiny pro živočichy (líska, hloh, zimolez, ptačí zob, svída, třešeň ptačí a pod.).V části severovýchodní byla ve spolupráci s fakultou životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně  v Ústí nad Labem vytipována plocha pro netradiční způsob rekultivace tzv. řízenou sukcesi. Jedná se vlastně o podporu a urychlení přirozených sukcesních pochodů, které samovolně probíhají na plochách narušených těžební činnosti. Rekultivace v této části již probíhá dva roky. Lze předpokládat, že tato forma bude v budoucnu využita ve větším podílu (předpoklad 5 až 8 %). Zvýší členitost a pestrost rekultivovaných ploch a zejména urychlí  příznivé působení  na  rozvoj  a podpoření vývoje vznikajících přirozených biocenter a biokoridorů v rekultivovaných plochách.

Kromě přípravy a provádění rekultivačních prací, které směřují k navrácení území přírodě a k jeho využití pro sportovní a rekreační využití  jsou vytipovány také plochy pro rozvoj města a podnikatelské aktivity.

 

 

 

Závěrem

 

            Tímto krátkým exkurzem do naší společnosti jsme představili část její činnosti v oblasti sanačních a rekultivačních prací. Eliminací všech negativních faktorů způsobených devastačními vlivy těžební činnosti prokazuje naše společnost, že efektivní zahlazení těžební činnosti je reálným fenoménem respektující nejen požadavky dané zákonnými normami, ale řešící i požadavky životního stylu nového století. Efektivně řešená a řízená těžba s promyšleným způsobem následné sanace a rekultivace může přinést do území těžebních regionů takové prvky, které svým rozsahem a využitím překonávají možnosti běžných investorů.