Přístup k sanaci lagun DIAMO v Ostravě

 

Ing. Jiří Bělohradský, DIAMO, státní podnik, odštěpný závod Sanační práce, Ostrava

Ing. Jiří Tylčer, AQ-test, spol.s r.o., Ostrava

 

Skládka nebezpečných odpadů z provozu rafinace  a  regenerace minerálních olejů bývalého státního podniku Ostramo v Ostravě představuje jednu z největších starých ekologických zátěží v České republice. Svojí velikostí a vlastnostmi uložených odpadů je potencionálním zdrojem ohrožení podzemních a povrchových vod v údolní nivě řeky Odry a nelze zcela vyloučit ani možné ohrožení vodního zdroje Nová Ves. Skládka situovaná v městském prostředí má rozlohu téměř 7 ha a celkové množství odpadů, které je nutno zneškodnit, bylo propočteno na cca 380 tisíc m³. K tomu je třeba přičíst ještě objem dalších cca 500 tisíc m³ kontaminovaného materiálu hrází a podloží náplně lagun.

 

Historie vzniku lagun

Zpracování ropy v dané lokalitě se datuje od roku 1888 založením „Přívozských závodů na výrobu minerálních olejů“ s výrobou petroleje a těžkého topného oleje. Od konce druhé světové války až do konce 70. let produkoval již přejmenovaný závod OSTRAMO s.p. širokou nabídku ropných výrobků převážně benzínu, nafty, mazacích tuků, asfaltu, parafinu a plastických maziv. Od poloviny 70. let byla v závodě uvedena do provozu jednotka regenerace upotřebených minerálních olejů a tato výrobní náplň pak byla jedinou až do ukončení provozu v roce 1997.

První odpady z výroby  byly ukládány do opuštěného zemníku (R0) po těžbě cihlářských hlín. Další prostory (laguny) pro ukládání odpadů byly postupně budovány jako nezajištěné skládky ze sypaných hrází (R1 až R3) bez těsnících prvků.

 

 

Ekologické aspekty

Regenerace upotřebených minerálních olejů představovala a představuje důležitou součást ochrany životního prostředí na straně jedné a na straně druhé vzhledem k velké produkci odpadů z použitých technologií i značnou ekologickou zátěž.

 

Je třeba připomenout, že laguny jako ekologická zátěž vznikaly už od počátku existence rafinérské výroby. V té době se nikdo nezabýval ekologickým myšlením a z něho vyplývajícími principy nakládání s odpady těchto chemických výrob. 

 

Ekologicky se s problémem lagun začínaly zabývat orgány státní správy až po zjištění rozvlékání kontaminace mimo ohraničené skládky v 70. letech a poprvé se mluví o ekologických opatřeních, které začaly v roce 1972 výstavbou obvodové podzemní těsnící stěny kolem tehdy známých a obnažených lagun R1 až R3. Výstavba těsnící podzemní stěny však trvala celých 20 let. O dnes zjištěné tzv. laguně R0 – zaplněného zemníku - se tehdy nevědělo. Ukládání odpadů do lagun bylo ukončeno v roce 1996.

 

Stát se ujal řešení problému

Tato význačná ekologická zátěž se stále více dostávala do podvědomí jak úřadů tak i veřejnosti.

Po zprivatizování státního podniku OSTRAMO v roce 1992 a provedeném ekologickém auditu v roce 1994 přistoupila vláda ČR ke konečnému vyřešení způsobu odstranění ekologické zátěže.

 

Ekologický audit  z roku 1994 prokázal, že zmírnění negativního dopadu ekologické zátěže bude technicky i finančně tak náročné, že přesahuje reálné možnosti privátního subjektu. Vzhledem k mimořádné závažnosti ekologické zátěže, zdravotním rizikům pro obyvatelstvo ostravské aglomerace a hrozícímu nebezpečí neřešitelné situace rozhodla vláda ČR po dohodě se společností OSTRAMO-Vlček, spol. s r. o. o zpětném převodu kontaminovaných pozemků do vlastnictví státu.

 

Vládním usnesením č. 240 z dubna 1996 bylo rozhodnuto o způsobu řešení nápravy ekologické zátěže a to ve variantě II., tj. "Asanace kontaminovaných zemin a podzemních vod, zneškodnění obsahu lagun a jejich uzavření".Toto řešení bude mít trvalý charakter.

 

Na základě následného usnesení vlády ČR č. 626 ze dne 4. prosince 1996  převzal státní podnik DIAMO ke dni 1.2.1997 kupní smlouvou od společnosti OSTRAMO, VLČEK a spol., s. r. o. areál skládky odpadů (laguny a související objekty včetně čistící stanice haldových vod), aby ve spolupráci s Městem Ostrava zajišťoval jeho sanaci. K tomu v souladu s tímto usnesením vlády s. p. DIAMO zřídil odštěpný závod „Sanační práce“ se sídlem v Ostravě. Citovaným usnesením dala vláda ČR též souhlas s použitím prostředků Fondu národního majetku ČR na úhradu nákladů spojených s odstraňováním škod na životním prostředí způsobených činností bývalého státního podniku OSTRAMO v areálu skládky odpadů, a to do výše 4 miliard Kč. Hlavním   úkolem odštěpného závodu Sanační práce je zabezpečit skládku - laguny v souladu s platnou legislativou, připravit sanaci skládky a tuto sanaci zajistit .

Činnost odštěpného závodu je dána tzv. Rámcovým projektem prací, zpracovávaným na každý rok.

 

Financování

Financování provozu skládky, tj. její zabezpečení  a přípravné práce pro sanaci je zajištěno z kapitoly státního rozpočtu pro MPO „Správa skládky DIAMO“. Financování činností přímo souvisejících se sanací je hrazeno z prostředků FNM ČR v souladu s uzavřenou ekologickou smlouvou.

 

Technické zabezpečení lagun do doby sanace

Úkol zabezpečit skládku znamená zabránit dalšímu šíření kontaminace do okolí vně lagun.

V období před výstavbou podzemní těsnící stěny okolo lagun došlo k masivní kontaminaci horninového prostředí vně obvodové hráze lagun při severozápadním okraji skládky. Organická kontaminace podzemních vod v této oblasti je charakterizována zjevnou existencí volné kapalné fáze ropných látek na hladině podzemní vody. Ověřené znečištění navážek zasahuje až do areálu sousedních pozemků

 

Pro zamezení šíření kontaminace od lagun směrem do prostoru údolní nivy bylo od roku 1994 postupně zahájeno budování ochranného systému. Jedná se o linii čerpacích vrtů podél severozápadní paty hráze lagun ve směru toku podzemních vod, na nichž je provozováno vodohospodářské dílo udržovací čerpání, které výrazně omezuje možnost šíření volné kapalné fáze ropných látek na hladině podzemní vody před realizací sanačního zásahu. Pro zamezení nežádoucího rozšiřování znečištění podzemní vody je nutno čerpat nepřetržitě v průměru 0,2 l.s^-1 směsi podzemní vody a ropných látek.

 

Další etapou zabezpečení lagun byla výstavba čistící stanice zaolejovaných vod čerpaných ze skládky - čistírna haldových vod (ČHV) včetně kalové koncovky na zahuštění a filtraci kalů, které byly doposud vraceny zpět do lagun. ČHV má při maximálním hodinovém výkonu čištění 10 m³ roční kapacitu cca 60 tis. m³ vyčištěné vody. Tato kapacita postačuje pro roční objem odčerpané srážkové vody z lagun. Chemické a biologické kaly z čistícího procesu jsou v ČHV odvodněny a odebírány oprávněnou osobou ke zneškodnění.  Rovněž jsou odebírány oprávněnou osobou k zneškodnění další odpady, zejména odpadní olej z čištění vod.

 

Všechna dosud provedená  opatření nejsou však dostatečná. Kapalné fáze uložených odpadů prostoupily celou nesaturovanou zónou a kolektorem podzemních vod až na nepropustné podloží. Analýzy rizika jednoznačně prokázaly negativní obtěžující vliv odpařujících se polutantů. Potvrzena je existence nejstarší, povrchově již rekultivované, laguny vně izolační stěny, založené v jámě zemníku bývalé cihelny. Agresivní působení kyselinotvorných pryskyřic uložených v lagunách omezuje životnost jílocementových izolačních stěn

 

V zájmovém území se nachází pásmo hygienické ochrany zdroje pitné vody vodárny Nová ves, územní systém ekologické stability, místní biokoridory s místními biocentry (Odra, Černý potok), plánované lokální biocentrum (plochy městské zeleně), pásma hygienické ochrany.

 

Dalším technickým opatřením bylo v důsledku povodňové situace v roce 1997 navýšení těsnící stěny.

 

Z bezpečnostních důvodů je celý areál zabezpečen oplocením a trvalou ostrahou.

 

Stručná charakteristika v minulosti ukládaných odpadů

Vzhledem k neexistenci historické dokumentace prezentující odpady ukládané na skládku, je možná pouze specifikace odpadů, ukládaných v souvislosti s regenerací URO. Byly to především:

·         Zbytky z rafinace URO a odpad z destilačního odvodnění – olejovitá kapalina, směs kapalných uhlovodíků, nečistot a vody.

·         Kyselé pryskyřice – černá viskózní látka s výrazným zápachem SO₂, směs pryskyřicových aromatických uhlovodíku, obsahujících zbytky sulfonačních, oxidačních a kondenzačních reakcí.

·         Louhové vody a kaly – směs vznikající při neutralizaci kyselého olejového polotovaru hydroxidem sodným.

·         Odpadní bělicí hlinka – odpad z filtrace horkého kontaktu bělící hlinky se základovým olejem, černá kašovitá hmota s obsahem až 40% olejových podílů.

·         Kal z úpravy napájecí vody a čištění kotlů – směs uhličitanu a hydroxidu vápenatého s příměsí křemičitanů a úsad z kotlů.

·         Sedimentační kal z chladicích věží – směs nerozpustných látek z oderské a cirkulační vody.

·         Ropné kaly z ČOV – směs upotřebených olejů, mechanických nečistot a uhličitanu vápenatého.

 

Všechny odpady byly do lagun ukládány volně, netříděně, z čehož jednoznačně vyplývá, že vlastnosti odpadů, uložených v lagunách nelze odvozovat z vlastností původních odpadů, ale je nutný doprůzkum a stanovení vlastností vzorků, odebraných po dlouhodobém stání odpadů v lagunách.

 

Odpady uložené v lagunách se vyznačují vysokou nehomogenitou a variabilitou, spojenou s:

·         rozvrstvením odpadů ve vertikálním profilu v důsledku přirozené gravitační separace a dalších v úvahu připadajících procesů,

·         historickými změnami ve výrobním programu a v technologiích rafinérie Ostramo,

·         ukládáním dalších odpadů, nesouvisejících přímo s technologií rafinérie, do lagun (například stavební materiál, pneumatiky a jiný pryžový odpad, textilní filtrační plachetky, sudy apod.).

 

Přípravné fáze  k sanace

 

Doba přípravy před zahájením  sanačních prací se může zdát zbytečně dlouhá. Tak velkou a nákladnou sanaci, jako je odstranění ekologické zátěže vzniklé lagunami, kde jsou náklady odhadovány ve výši 4 miliard korun, je  třeba velmi důkladně a pečlivě připravit. Podceněním přípravy by mohlo vzniknout nejen reálné nebezpečí, že nebude dostatek informací o lagunách a jejich okolí  pro zadání sanace a pro výběr vhodných technologií, ale hlavně by se mohlo stát, že až v průběhu sanace se zjistí další nové rozhodující skutečnosti, které si vynutí přerušení prací, nebo dokonce jejich zastavení a následně nutnost hledání nových vyhovujících sanačních postupů tak, aby byly zabezpečeny cílové parametry celkové sanace uložené v rozhodnutí orgánu státní správy o uložení opatření k nápravě. V konečném důsledku by toto mohlo vést k prodloužení a prodražení nápravných opatření.

 

Fáze přípravy sanace lagun

• rešerže všech dosud provedených průzkumných zpráv
• zpracování analýzy rizik
• provedení doprůzkumu
• zpracování studie proveditelnosti
• vydání rozhodnutí o uložení nápravných opatření
• výběr dodavatele sanace

 

Všechna dosud provedená  opatření nejsou však dostatečná. Kapalné fáze uložených odpadů prostoupily celou nesaturovanou zónou a kolektorem podzemních vod až na nepropustné podloží. Analýza rizik jednoznačně prokázala negativní obtěžující vliv odpařujících se polutantů. Potvrzena je existence nejstarší, povrchově již rekultivované, laguny vně izolační stěny, založené v jámě zemníku bývalé cihelny. Agresivní působení kyselinotvorných pryskyřic uložených v lagunách omezuje životnost jílocementových izolačních stěn.

V zájmovém území se nachází pásmo hygienické ochrany zdroje pitné vody vodárny Nová ves, územní systém ekologické stability, místní biokoridory s místními biocentry (Odra, Černý potok), plánované lokální biocentrum (plochy městské zeleně), pásma hygienické ochrany.

 

Dokumentace přípravné fáze sanace

 

Analýza rizik

 

Analýzu rizik, realizovanou v rozsahu Metodického pokynu MŽP ČR k zabezpečení usnesení vlády ČR č. 393/94, dokončil v roce 1999 vybraný zhotovitel AQ-test, spol. s r. o. Závěrečná zpráva díla „Analýza rizika ekologické zátěže skládky odpadů s. p. DIAMO (tzv. laguny Ostramo)“ byla schválena souhlasnými stanovisky MŽP ČR a FNM ČR a stala se základním dokumentem přípravné fáze sanace.

 

Analýza rizika předmětné lokality byla zpracována ostravskou firmou AQ-test, spol. s r.o. v roce 1999 – 2000. Průzkum v rámci analýzy rizika byl zaměřen prioritně na podrobné ověření charakteru a rozsahu znečištění horninového prostředí. Pozornost byla věnována rovněž ověření emisí těkavých škodlivin z povrchu lagun i z horninového prostředí. Získané poznatky byly podkladem pro analýzu rizik ve vztahu k definovaným receptorům kontaminace. Z této analýzy pak vycházelo vypracování koncepčního návrhu nápravných opatření a definování cílových parametrů sanace.

Odpady v samotné náplni lagun byly v rámci analýzy rizika ověřovány pouze okrajově. Ověření vlastností těchto odpadů zejména ve vztahu k technologickým aspektům sanace bylo náplní samostatně realizovaného doprůzkumu.

Geologické poměry, náplň a konstrukce lagun

Získání základní představu o lokalitě laguny DIAMO (též laguny Ostramo) poskytují následující přehledná tabulka a schematický obrázek.

Plánované využití lokality

Lokalita má být podle územního plánu města Ostravy 1994 rekultivována na les, který má plnit funkci místního biocentra.

Lze předpokládat, že takový les bude využíván k všednodenním rekreačním aktivitám obyvateli blízké sídlištní zástavby.

Popis kontaminace horninového prostředí, rizika z této kontaminace, koncepce nápravných opatření

Prioritní kontaminanty

Jako prioritní kontaminant horninového prostředí byly na lokalitě definovány nepolární extrahovatelné látky NEL charakteru olejů, mající původ v kapalné náplni lagun. Pouze v podzemních vodách se doprovodně nachází též kontaminace jiného charakteru. Jiné organické znečištění než oleje se vyskytuje pouze lokálně a nesouvisí svým původem s lagunami.

Náplň lagun

Nebezpečné odpady v náplni lagun Ostramo reprezentují permanentní riziko havarijního znečištění podzemních a povrchových vod i terénu v rozsáhlém okolí. Odpady mají z velké části vlastní mobilitu a to spolu s jejich složením a velkým objemem určuje, že rizikový potenciál náplně lagun je v tomto směru mimo vší pochybnost mimořádný. Těsnící obvodovou stěnu nelze považovat za prvek trvale funkční ochrany, její životnost se běžně počítá jen na desítky let a již nyní získané poznatky indikují její možnou netěsnost. Narušení těsnící stěny nebo hrází by představovalo havarijní situaci. Nelze s absolutní jistotou vyloučit, že jejím důsledkem by mohlo být  i znehodnocení vodního zdroje Nová Ves, který se podílí z 20% na zásobování města Ostravy pitnou vodou.

Samotný fakt existence lagun vylučuje, aby areál mohl být využíván v souladu s územním plánem a jakýmkoliv způsobem vůbec.

Eliminace rizik, které laguny pro okolí představují, vyžaduje buď zneškodnění náplně lagun nebo jejich naprosto spolehlivou trvalou izolaci od okolního geologického prostředí. Řešení uzavřením lagun by vyžadovalo trvalo údržbu, monitoring a prakticky úplné rekonstrukce systému v periodických intervalech cca 50 až 100 let a znemožňovalo by prakticky jakékoliv funkční využívání lokality. Definitivním řešením je pouze odtěžení a zneškodnění náplně lagun.

 

Vedle lagun R1, R2 a R3 musí být do řešení zahrnuta i laguna R0, která je podobně jako laguna R1 zcela zavezena různými tuhými odpady a zeminami. Ověření její existence je jedním ze základních přínosů realizovaného průzkumu. Laguna R0 se nachází mimo obvod těsnící stěny, která uzavírá laguny  ostatní. Odpady v ní uložené jsou v přímém kontaktu se zvodní podložní údolní terasy, která zde z části není izolována od okolí. Jako kritérium pro vymezení náplně laguny R0 a pro odtěžování jejího obsahu je navrhována koncentrace NEL v zemině 15 g/kg. Tato hodnota podle získaných poznatků s rezervou odpovídá retenční schopnosti zemin vázat na sebe NEL bez uvolňování volné fáze. K uvolňování NEL může docházet jen výluhem do úrovně saturované koncentrace ve vodě 0,25 mg/l.

Materiál hrází lagun

Společně s náplní lagun bude nutno podle zjištěných poznatků sanovat i materiál hrází ve vnitřní části obvodu, vymezeného těsnící stěnou. Jako sanační kritérium je i zde navrhován obsah NEL 15 g/kg. Z důvodů variabilní distribuce kontaminace zde zřejmě nebude možno uplatnit selektivní odtěžování - hráze bude jednodušší těžit kompletně, až s následným roztříděním materiálu z hlediska konečného zneškodnění.

Horninové prostředí v podloží lagun

Podzemní vody ve štěrcích údolní terasy v přímém podloží lagun R1, R2, R3 - v areálu uzavřeném těsnící stěnou - jsou v podstatě stagnující. Obsahují velmi vysoké koncentrace anionaktivních tenzidů, některých těžkých kovů a dalších anorganických kontaminantů. Voda má výrazně kyselý charakter. Lokálně se vyskytují masívní průniky olejů z náplně lagun přes místa narušení celistvosti náplavových hlín, které jinak tvoří ochranu štěrků vůči průniku olejů.

Migrace těchto vod do okolí by znamenala především možnost nadlimitního ohrožení kvality vody ve zdroji Nová Ves i znečištění řeky Odry. Znečištění v podloží lagun musí být sanováno. Jako sanační metoda se nabízí nejspíše proplach vodou, popřípadě s přídavkem neutralizačních činidel. Lokální olejovou kontaminaci bude nejvhodnější po odkrytí štěrků odčerpat nebo přímo odtěžit (stejný postup pro olejem znečištěné štěrky je doporučen i pro lagunu R0, kde též lokální průniky olejů do podloží existují).

Horninové prostředí v okolí lagun

Mimo obvod uzavřený těsnící stěnou, je zvodeň údolní terasy kontaminována především v lemu podél celého okraje lokality na straně u kolejiště ČD, tedy po spádu proudění podzemních vod z areálu. Do kolejiště kontaminace zasahuje na vzdálenost nejvýše cca 80 m. Jsou zde dokumentovány ropné uhlovodíky, které se mohou ve zvodni vyskytovat
i ve volné fázi. I zde jsou dokumentovány vysoké koncentrace anionaktivních tenzidů - jejich zjištění  je další, zásadně novou informací z provedeného průzkumu. Vyskytují se rovněž zvýšené koncentrace některých anorganických kontaminantů, i když v koncentracích většinou o řád nižších, než uvnitř obvodu, uzavřeného těsnící stěnou. Dokumentována je u kolejiště ČD i výrazná kyselost podzemní vody údolní terasy. Mimo kontaminační lem u kolejiště jsou v ostatní ploše vně stěn významnější jen lokální ohniska olejové kontaminace štěrků.

Kontaminace v okolí těsnící stěny má svůj původ v náplni lagun a pochází v podstatné části ještě z doby před vybudováním stěny. Detailnější rozbor některých výsledků průzkumu však naznačuje možnost existující komunikace prostoru uvnitř jejího obvodu s vnějším okolím na straně u kolejiště.

Kontaminace zvodně údolní terasy ropnými uhlovodíky vně stěny je v podstatě stagnující. Do další migrace z ní přestupují do podzemní vody NEL jen do úrovně své rozpustnosti, která je v průměru kolem 0,25 mg/l (jakákoliv vyšší koncentrace NEL nad tuto úroveň signalizuje existenci volné fáze). Taková koncentrace není ohrožením pro vodní zdroj Nová Ves ani pro řeku Odru. Na stagnaci kontaminace se podle všech indicií významně uplatňuje fakt, že hladina podzemní vody je ve většině napjatá a u stropu zvodně není tudíž dostatek prostoru k laterálnímu roztékání fáze.

Úplná sanace olejové kontaminace ve zvodni údolní terasy je v přiměřeném čase a za přiměřených nákladů zcela nereálná. Analýza rizika navrhuje hydraulické odtěžování potenciálně mobilní olejové fáze do doby, než dojde k výraznému poklesu efektivnosti tohoto odtěžování. Je nutno počítat s tím, že sanační čerpání odstraní jen malou část znečištění..

Co se týče ostatních kontaminantů v podzemních vodách údolní terasy v okolí lagun vně těsnící stěny, tyto by měly být sanovány čerpáním v rámci sanace NEL. Nejednodušším řešením by bylo provedení drenážního sanačního prvku podél celého okraje lokality u kolejiště.

Odstranit bude nutno část těsnící stěny na straně u kolejiště ČD v zájmu vytvoření vhodného vodního režimu pro rekultivační vegetaci.

Podstatnou část lokality mimo samotné laguny R0, R1, R2, R3 reprezentuje areál jihozápadně od nich, kde se dnes nachází betonárka. Původní přírodní terén je zde překryt většími mocnostmi navážek. Od lagun do nich proniká na vzdálenost 100 až 150 m olejové znečištění, které je však vázáno jen na bazální část navážek. Znečištění zemin nad 15 g/kg  NEL se vyskytuje v hloubkách menších než 4 m pod terénem jen ojediněle, překročení není ani pak výrazné (do 20 g/kg NEL) a zcela vyznívá do 3,5 m pod terénem . Bariérou proti přestupu kontaminace do podzemních vod jsou v podstatné části plochy náplavové hlíny, vkládající se mezi zvodeň údolní terasy a navážky. Analýzou rizika bylo vyhodnoceno, že kontaminace v přípovrchové vrstvě zemin není neakceptovatelným ohrožením pro zaměstnance v areálu lokality ani pro případné rekreační uživatele území po jeho konverzi na jiné funkční využití (les). Stejné závěry byly vyvozeny pro emise těkavých škodlivin ze zemin do volného ovzduší. Z hlediska humánních rizik ani z hlediska rizik pro podzemní vody tedy není v území JZ od lagun sanace navážek odůvodněná. Celoplošná sanace in situ by zde nemohla mít výrazný efekt s ohledem na nízkou propustnost navážek, sanace odtěžením by byla velmi náročná na skrývkové práce. Doporučováno je pouze hydraulické odtěžení dosažitelného množství volné fáze a silně kontaminovaných vod od báze navážek z míst největšího znečištění nebo kde je podezření na možnost přestupu kontaminace do podložních štěrků v důsledku lokálního narušení těsnosti náplavových hlín. Součástí sanačního sytému musí být záchyt a čištění vod ve stávající štole, která dnes odvádí navážkové vody z tohoto prostoru pod kolejištěm ČD do Černého potoka.

Pro kvalitní konečnou rekultivaci bude s ohledem na charakter navážek nezbytné vytvoření překrytu zúrodnění schopnou zeminou dostatečné mocnosti.

Podél kolejiště ČD je mocnost navážek 2 až 3 m. Vyšší znečištění se zde vyskytuje téměř na jejich plnou mocnost a má svůj původ opět v laterálních průnicích přes bázi hrází před vybudováním těsnící stěny. Jde o okrajovou část lokality, která není navrhována k sanaci. Kolejiště ČD bude nadále využíváno stávajícím způsobem.

Lokální vyšší kontaminaci při patě hráze na straně ke skládce MIÚ bude možno řešit bez problémů překrytem, což se jeví jako logické řešení konečných rekultivačních úprav terénu v tomto prostoru.

Vlivy lagun na ovzduší

Vliv znečištění lagun na ovzduší byl zkoumán prioritně ve vztahu k sídlišti Fifejdy, které je nejbližší hromadnou bytovou zástavbou. Bylo ověřeno, že emise z lagun se dnes podílejí na znečištění ovzduší v širším okolí naprosto zanedbatelným podílem.

Při odtěžování lagun je podle provedených zkoušek nutno očekávat výrazné zvýšení emisí. Ve svém úhrnu nebudou tyto emise představovat nijak významný přírůstek zdravotního rizika ani pro obyvatele sídliště, ani pro zaměstnance v komerční zóně v blízkosti lagun.

Při otevření celých ploch lagun R2, R3 k sanační těžbě jejich náplně je však nutno předpokládat na sídlišti Fifejdy zvláště za teplejšího počasí  překračování přípustných hygienických limitů  pro volné ovzduší u benzenu a SO₂,  v případě laguny R3 u SO₂ dokonce i za chladnějšího počasí. Nutno tedy uvažovat s tím, že k těžbě nebude moci být otevřena současně celá plocha těchto lagun nebo že režim odtěžování bude muset být podřízen aktuálním údajům imisního monitoringu.

Očekávaná úroveň emisí bude v každém případě pravděpodobně znamenat u některých škodlivin překračování přípustných koncentrací pro pracovní prostředí a bude tudíž třeba zajistit opatření pro ochranu zdraví pracovníků při sanaci.

 

Doprůzkum skládky odpadů

 

Nezbytný doprůzkum skládky odpadů navázal na průzkumné a terénní práce prováděné v rámci zpracování analýzy rizik. Na základě výběrového řízení se zhotovitelem doprůzkumu stal Geologický průzkum Ostrava, a. s. Cílem doprůzkumu bylo získání komplexních údajů  o skládce a jejím obsahu, nezbytných k efektivnímu užití sanačních technologií při odstranění ekologických závad v areálu skládky a dotčeném okolí. 

 

V březnu roku 2000 zahájil Geologický průzkum Ostrava, a. s. podle schváleného prováděcího projektu realizaci doprůzkumu. Účelem těchto prací bylo získání vstupních dat pro vyhodnocení chemického složení a rozvrstvení odpadů uložených v lagunách, včetně sledování možných fyzikálně-chemických změn v těchto odpadech. Také vstupních údajů pro stanovení vlivu agresivity odpadů vůči konstrukčním materiálům použitým při odtěžování nebo technologické úpravě odpadů a pro ověření těsnosti milánských stěn izolujících těleso skládky od okolí.

 

Těleso skládky tvoří čtyři historicky postupně vzniklé laguny, obsahující odpady ropného charakteru. Nejstarší laguny R0 a R1 jsou překryty navážkami, hladina lagun R2 a R3 je obnažena. Vzorky odpadů z  lagun byly odebírány ze tří hloubkových úrovní předem vytýčené pravidelné sítě odběrových míst. Postupně bylo odebráno přes 400 vzorků uložených odpadů k následným analýzám. Nejnáročnější úkol představoval odběr vzorků odpadů z obnažených lagun R2 a R3 z vlečného zařízení. Základem vlečného zařízení byl svařovaný ponton z ocelového plechu. Jeho pohyb po lagunách byl zajištěn vlečnými ocelovými lany pomocí dvou elektrických vrátků, osazených vždy proti sobě a kotvených na panelové cestě lemující laguny.

 

Další etapou prací bylo geofyzikální měření na lagunách pro specifikaci rozvrstvení odpadů ve vertikálním profilu nehomogenní náplně lagun a pro lokalizaci velkých předmětů. Použita byla metoda půdního georadaru a metoda dipólového elektrického profilování. Terénní práce byly realizovány z vlečeného nekovového plavidla v paralelních profilech po 15 metrech v kapalné a kašovité fázi náplně lagun R2 a R3.

 

Pro stanovení vlivu agresivity odpadů bylo již v roce 1995 v rámci tehdy připravovaného projektu zakrytí skládky osazeno do lagun R1, R2 a R3 celkem 12 kusů různě povrchově upravených ocelových pilot. Délka těchto pilot v některých případech dosahovala až 11 metrů. Práce na projektu byly vzhledem k rozhodnutí o odstranění této ekologické zátěže zastaveny. Proto bylo vytěžení a zhodnocení stavu pilot zahrnuto do náplně doprůzkumu lagun jako součást zhodnocení možných účinků korozního působení náplně lagun na konstrukční materiály technologických zařízení použitých při sanaci. Pro následné analytické zhodnocení byly odebrány vzorky korozních produktů.

 

Laguny R1, R2 a R3 byly v letech 1972 až 1992 postupně v pěti etapách izolovány od okolí nepropustnou těsnící podzemní stěnou, zavázanou v hloubce 12 až 14 metrů pod korunou hráze do nepropustného jílového podloží. Použitý jílocementobeton je v nepřetržitém kontaktu s tekutou náplní lagun pronikající přes navážky hrází. Pro vytipování míst, která mohou být dlouholetým působením porušena, byla nejprve provedena geofyzikální měření. Na základě zjištěných nehomogenit byly vybudovány na vnitřní a vnější straně milánské stěny  dvojice nálevových a čerpacích vrtů. Pro ověření případných netěsností byla provedena čerpací zkouška na těchto vrtech za použití kontrastní stopovací látky.

 

Práce probíhaly pod nepřetržitým dohledem specialistů odštěpného závodu Sanační práce a pracovníků supervizní organizace, ustanovené Fondem národního majetku ČR. Terénní průzkum byl postupně během léta 2000 ukončen. Schválení závěrečné zprávy ze strany FNM ČR a MŽP ČR bylo v červnu 2001.

 

Závěrečné zprávy analýzy rizika a doprůzkumu jsou významnými podklady pro vydání rozhodnutí ČIŽP o uložení opatření k nápravě, kterým budou stanoveny cíle a cílové parametry realizační fáze sanace. Rozhodnutím ČIŽP jsou obecně vymezeny ekologické závazky, k jejichž splnění je možno čerpat prostředky FNM ČR na základě smlouvy o úhradě nákladů na vypořádání ekologických závazků. Vydání příslušného správního rozhodnutí je pro zahájení sanace lokality nezbytné.

 

Studie proveditelnosti

Zpracování tohoto důležitého materiálu bylo umožněno poskytnutím grantu z US TDA. Zpracování studie provedla vybraná firma CH2M HILL. Účelem studie bylo posoudit a vyhodnotit různé technologické postupy sanace lagun a vyhodnotit různé koncepční přístupy ke způsobu sanace. Pro doporučené technologie připravit předběžnou studii dopadu na životní prostředí.

 

Správní rozhodnutí ČIŽP a nápravná opatření, nové zásady vypořádání

V červenci 2000 bylo oblastním inspektorátem ČIŽP v Ostravě zahájeno vodoprávní řízení ve věci uložení opatření k nápravě – sanace ekologické zátěže skládky odpadů (lagun Ostramo). V oznámení o zahájení řízení je uveden výčet opatření k nápravě, která budou v rámci správního řízení státnímu podniku DIAMO uložena, ale zároveň řízení bylo přerušeno do doby dodání nezbytných podkladů pro rozhodnutí (Závěrečná zpráva doprůzkumu, studie proveditelnosti, dodatek k ekologické smlouvě). Prakticky ve stejné době však vláda ČR přijala usnesení č. 691/00 ze dne 12. 7. 2000, které respektuje novelizaci zákona č. 199/94 Sb. o veřejných zakázkách, ze kterého vyplývá skutečnost, že prostředky FNM ČR spadají pod působnost tohoto zákona. V souladu s vládním usnesením zahájil FNM ČR přípravu změn v systému zahlazování ekologických škoda a v lednu 2001 vydal s MŽP nové metodické pokyny, kde je určeno, že zadavatelem veřejné zakázky bude FNM ČR a rovněž smlouva s dodavatelem sanací bude uzavřena s ním. Ke stávajícím ekologickým smlouvám musí být uzavřeny dodatky ve smyslu nových pokynů.

 

Snaha o urychlení zahájení sanace

V návaznosti na  oznámení ČIŽP připravil odštěpný závod Sanační práce návrh realizace předběžných nápravných opatření, předcházejících sanaci obsahu lagun.

·         vybudování monitorovacího profilu v kolejišti ČD

·         definitivně zabránit šíření kontaminace vně lagun ve směru toku podzemních vod (zlepšení účinnosti sanačního – udržovacího čerpání)

·         zbudování konstrukční těsnící stěny u čistírny haldových vod pro možnost odtěžování laguny R0

Navržená předběžná nápravná opatření jsou podle závěrů analýzy rizik nezbytná a jejich realizace  zabrání zhoršování stavu životního prostředí před vlastním sanačním zásahem, který může být opožděn z důvodu zavádění změn v systému zahlazování ekologických škod.

 

Pro tyto opatření se nyní zpracovávají první stupně projektové dokumentace a jejich možnost realizace se projednává s dotčenými  orgány státní správy.

 

Cíle sanace a její  parametry

·         odstranit a zneškodnit náplň lagun ( cca 350 tis. m3 )

·         odstranit znečištění NEL v podzemní vodě na cílový limit 3 mg/l   tak, aby na hladině podzemních vod nebyly zjištěna měřitelná volná fáze ropných látek

·         vyčistit horninové prostředí ve stanovených místech na cílovou koncentraci NEL 15 g/kg

 

Výsledky úspěšnosti sanace budou sledovány na výstupním profilu po směru proudění podzemních vod z lokality, které jsou v analýze rizik specifikovány v navržené výši přípustných limitů.

 

Vlastní sanace

Nyní jsou zpracovány veškeré potřebné podklady a ty předány na ČIŽP, je obnoveno správní řízení ve věci uložení nápravných opatření. Předpokládá se, že rozhodnutí bude vydáno nejpozději do konce září 2001.

Odštěpný závod Sanační práce zpracovává pro FNM ČR zadávací podklady pro vyhlášení veřejné obchodní soutěže na dodavatele sanace lagun. Po vydání rozhodnutí ČIŽP bude možné soutěž vyhlásit.

 

Předpokládaný harmonogram:

·         do konce roku 2001 vyhlášení veřejné obchodní soutěže

·         do konce roku 2002 vybrání dodavatele sanace lagun

·         od roku 2003 zahájení sanačních prací

 

Dodavatel sanace bude muset vyřešit a zvládnout zejména:

·         odtěžení odpadů z lagun s ohledem na minimalizaci emisního a hlukového přitížení zejména pro blízkou obytnou zónu

·         manipulaci a případnou předúpravu vytěžených odpadů

·         konečné zneškodnění odpadů

·         sanaci horninového prostředí a podzemních vod v podloží skládky a vně areálu skládky

·         konečnou úpravu sanovaného území

 

Předpokládané zahájení sanace se však může posunout, pokud bude nutno na některé technologie uplatnit posouzení vlivu na životní prostředí.

Celková doba sanace se předpokládá cca na 10 až 15 let.