Sanace následků uranového hornictví v německo-české příhraniční oblasti

u Johanngeorgenstadtu – Potůčků

 

Aktivity GmbH WISMUT, Chemnitz ve Spolkové republice Německo

a  státního podniku DIAMO, Stráž pod Ralskem v České republice

 

Manfred Hagen, Dr., WISMUT GmbH, Chemnitz

Ing. Bc. Jiří Jež, DIAMO, s. p., Stráž pod Ralskem

 

 

1                    Sanace – impuls pro regionální rozvoj

 

Těžba uranu v Krušných horách vedla jak na české tak na německé straně k trvalému narušení až zničení životního prostředí obyvatelstva a přírody. Sanace velkoplošných, radioaktivně kontaminovaných starých zátěží, ve formě hald, odkališť, dřívějších provozních ploch, zbylých šachet, štol a otevřených, respektive částečně zaplavených důlních prostorů, představuje sumárně jeden singulavní ekologický a hospodářský úkol ve Střední Evropě.

Likvidační a sanační práce na stanovištích bývalé sovětsko-německé akciové společnosti SDAG WISMUT v Sasku a Duryňsku začaly před 10 lety, kdy Německé Spolkové Ministerstvo Hospodářství (BMWi) založilo sanační společnost WISMUT GmbH. Obdobné sanační aktivity týkající se starých zátěží uranového hornictví v Čechách jsou koncipované, plánované a prováděné statním podnikem DIAMO spadajícím pod České Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na starých stanovištích, kde již koncem 50. let skončily dobývací práce, došlo sice v 70. letech k částečným rekultivacím hald a provozních areálů, přesto ale ještě dnes existují četné objekty které představují zdroj trvalého zatížení životního prostředí nebo omezují budoucí  využití těchto ploch.

 

V oblasti kolem Johanngeorgenstadtu na německé straně a u Potůčků na české straně v turisticky zajímavém regionu krušnohorského hřebenu jsou téměř všude viditelné pozůstatky intenzivního, asi 500 let trvající těžby. V oblasti Johanngeorgenstadtu je historicky doložena  těžba železné rudy od poloviny 16. století. Již v době staré těžby vznikly haldy sutin obsahujících uranovou rudu, i když uran jako element nebyl znám. Komerční těžba uranové rudy začala začátkem minulého století po objevu prvku uran Klaprothem v roce 1789 ve wittigsthalerských rudách. V letech 1946 až 1959 dosáhla těžba uranové rudy v oblasti Johanngeorgenstadt/Potůčky největší intenzity. Těžba uranového ložiska které se rozprostírá na obou stranách státních hranic probíhala v obou zemích, přičemž se větší část zátěží nachází na německé straně. S ukončením dobývání uranu, koncem 50tých let,  v této těžební oblasti došlo k dramatickému poklesu regionálního hospodářství s výrazným negativním dosahem na další vývoj obce a města tohoto regionu.

 

Zahájená sanace k odstranění následků těžby v tomto regionu sleduje dva ústřední cíle:

·        vytvoření předpokladů pro znovuoživení hospodářství regionu, a

·        obnovení přijatelných podmínek životního prostředí.

 

Protože prozatím žádná konečná rozhodnutí o budoucím využití ploch, zatížených dřívější těžbou neexistují, je ještě možné vyvinout koncepty regionálního vývoje a sanace v úzké interakci obou stran.

 

Podobně jako na všech jiných stanovištích uranové těžby, ani v této oblasti nebylo v minulosti provedeno žádné systematické ohodnocení radioaktivního zatížení vycházejícího ze starých zátěží. Tento deficit, tj. zachycení a ohodnocení aktuální situace životního prostředí, společně s vyvinutím regionálního konceptu vývoje a sanace, musí být pochopen jako předpoklad pro  závěrečné ukončení těžby uranu, sanaci a revitalizaci regionu.

 

Společná geologická, hydrogeologická a geomorfologická situace související s uranovým ložiskem rozkládajícím se po obou stranách hranic, srovnatelné hospodářské podmínky v relativně hustě osídleném pásmu, se zemědělstvím, lesním hospodářstvím a turistickým využitím, kde v současné době neexistuje průmysl, nabízí vhodné rámcové podmínky pro koordinovaný postup při revitalizaci regionu ke které prvním krokem je sanace.

 

 

2                    Pozůstatky těžby uranu v hraničním regionu

 

V oblasti  Johanngeorgenstadtu a Potůčků  můžeme rozlišit několik těžebních period. Již od 17. století se zde postupně dobývala ruda s obsahem Fe, Ag, Cu, Co a Sn a následně v tomto století ruda uranová. K intenzivní těžbě stříbra došlo po založení města Johanngeorgenstadt v roce 1654. V rozmezí let 1654 až 1766 bylo v Johanngeorgenstadtu vytěženo cca 74 000 kg stříbra.

 

V letech 1946 až 1959 probíhala velice intenzivní těžba uranové rudy. Přesto činil výnos SAG/SDAG Wismut v revíru Johanngeorgenstadtu jenom sotva cca 4500 t uranu.

 

Na německé straně se nachází větší počet hald, provozních ploch a odkališť, které zabírají širokou část okolí Johanngeorgenstadtu. V 60. a 70. letech částečně proběhly zde první sanační práce, které v podstatě omezily na přetvarování hald.

 

Pozůstatky těžby uranu v oblasti  Johanngeorgenstadt / Potůčky leží většinou v bezprostřední blízkosti bydlišť.

 

Aby se vyjasnila radiační situace v této oblasti a identifikovaly těžební objekty které musí být zajištěny z hlediska radiační ochrany, zařadil Spolkový Úřad pro Radiační Ochranu (Bundesamt fuer Strahlenschutz, BfS) oblast Johanngeorgenstadtu jako potenciálně zatíženou plochu a provedl první průzkum zátěží v rámci projektu „Radiologické podchycení, prozkoumání a ohodnocení starých zátěží z předešlé báňské činnosti.“ Získaná data byla zachycena BfS v databance A.LAS.KA, respektive v odborném informačním systému FbU.

 

 

 

Obr. 1: Příkrá část svahu haldy na Haberlandských mlýnech

 

Výsledkem verifikace na německé straně byla identifikace 574 těžebních objektů, které jsou v následující tabulce charakterizovány.

 

 

Tabulka 1:   Výčet a charakteristika těžebních objektů v rámci potenciálně zatíženého území 

                    Johanngeorgenstadt podle [1]

 

Druh objektu	Počet objektů	Plocha v  ha	Objemy v  m3
Úpravny	1	1,6	-
Technická zařízení	4	0,05	-
Překladiště rudy	5	2,2	8 000
Haldy	371	178,6	7 687 098
Vydolované prostory, zbylé jámy	5	0,62	6 550
Odkaliště	2	20,6	1 350 000
Kutací jámy	31	-	-
Šachty	106	-	-
Štoly	36	-	-
Kontaminované plochy	13	1,8	9 950
Celkem:	574	205,5	9 061 598

 

Rozsáhle důlní prostory v Johanngeorgenstadtu dosáhly v době zastavení těžby uranové rudy rozlohu cca 12 km²  se 13 hlavními štolami, 11 mezipatry a délkou důlních chodeb přesahující 1000 km.

 

 

Obr. 2: Propadem odkrytá část podzemní těžby v oblasti Rabenberg

 

Na české straně lze období zahájení průzkumu a těžby uranovými doly vymezit rokem 1946, kdy byla zahájena revize a obnova starých důlních děl, prováděny povrchové a vrtné práce, emanační a gama průzkum. Vlastní těžba byla ukončena v roce 1963. Plocha bilančního zrudnění zhruba odpovídala stanoveným dobývacím prostorům a v této příhraniční oblasti dosahovala rozměru přibližně 2,3 km².

 

Rudní revír Potůčky - Princ Evžen se člení na 4 úseky:

 

1. úsek Potůčky I. (centrální historická část Potůčků)

2. úsek Potůčky II. Princ- Evžen (cca 1km východně od obce Potůčky)

3. úsek Potůčky III. - jižní a jz. část revíru (dob. prostor šurfu č.51)

4. úsek šurfu č.3 a okolí (Ziegenschacht) - jv. část revíru

 

Kvalifikovaným odhadem bylo vydobyto celkem 109,6 tis.m², žilné plochy, vyraženo 43 km  horizontálních důlních děl, 5 km vertikálních důlních děl a bylo získáno 138,5 t kovu. Převážná část důlních prací byla realizována českou stranou na 2. úseku dob. prostoru Princ- Evžen. Průzkum centrální historické části úseku Potůčky I. byl ukončen pravděpodobně v roce 1953, kdy bylo důlní pole předáno po horizont 2.patra bývalé NDR, která prováděla průzkum a těžbu na hlubších partiích.

Jako důsledek těžby uranu je v okolí lokalizováno několik menších a středních hald, jako haldy šachet Magdalena, Mír a Slovanka. Zatímco zde nacházíme větší počet pozůstatků uranového průzkumu roztroušených na geograficky rozsáhlé ploše, byla těžba uranu soustředěna pouze na několik objektů. Sanace a zakrývání existujících hald se provedla jenom u některých objektů, takže velká část zůstává v původním stavu.

Vedle povrchových těžebních zařízení jsou v oblasti průzkumu hlavně pozůstatky podzemních prací jako šachty, šurfy a štoly (viz tabulka).  Převážný počet štol na české straně odvodňuje do Černé vody, která přestupuje hranice u Johanngeorgenstadtu / Pachthausu.

 

Výčet zátěží v oblasti Potůčly (ve správě s. p. DIAMO)

 

 

               

 

 

 

3                    Přípravné práce GmbH WISMUT, pro sanaci starých zátěží – Projekt Johanngeorgenstadt

 

 

WISMUT GmbH začal se svojí podnikovou částí WICO z pověření Spolkové vlády a po odsouhlasení s dotčenými obcemi s přípravnými pracemi pro sanaci jednotlivých, prioritních objektů, na starých důlních stanovištích WISMUT v Johanngeorgenstadtu. K před-financování přípravných prací dostal WISMUT GmbH svolení svého majitele (Ministerstva Hospodářství, BMWi) použít prostředků ve výši do 500 000 DM z hospodářského plánu firmy.

 

Cílem těchto předběžných prací u GmbH WISMUT je vytvoření předběžného sanačního plánu do konce roku 2001, k efektivnímu použití personálních a technických zdrojů, prozatím v omezené míře.

 

V případě vybraných objektů v Johanngeorgenstadtu - objektů které mají největší naléhavost buď z hlediska zajištění veřejné bezpečnosti nebo proto že představují investiční předpoklad pro komunální rozvoj – připravuje se v současné době provedení sanačních prací. Na obrázku č. 3 jsou uvedené prioritně připravované sanační objekty.

 

 

Obr. č 3: Prioritně připravované sanační objekty GmbH WISMUT

 

Podstatné pracovní kroky v rámci tohoto projektu jsou:

·        Pořízení a třídění existujících dat a podkladů

·        Ohodnocení existujících dat

·        Vypracování a provedení detailního průzkumného programu

·        Zhodnocení vlivu na životní prostředí se zjištěním a odůvodněním potřeby sanace

·        Vypracování sanačních plánu a podkladu pro povolovací řízení pro vybrané objekty

·        Odhad sanačních nákladů.

 

 

4                    Perspektivy pro spolupráci s. p. DIAMO a GmbH WISMUT v  pohraniční oblasti Johanngeorgenstadt / Potůčky

 

 

V souvislosti s pracemi, které již u GmbH WISMUT započaly, se otevírají také nové perspektivy spolupráce GmbH WISMUT a s. p. DIAMO, které vyplývají z existující situace ve společné příhraniční oblasti. Spolupráce se jeví jako oboustranně výhodná v následujících stěžejních bodech:

·        Prozkoumání a ohodnocení širší oblasti po obou stranách hranic, z hlediska všech emitentů působících v důsledku těžby uranu na vodoteče, a z hlediska relevantních emitentů v ovzduší v definovaném koridoru podél hranic.

 

·        Detailní průzkumy a ohodnocení objektů, které leží v bezprostřední blízkosti hranic, a potenciálně představují emitenty s přeshraničním dosahem.

 

Přeshraniční spolupráce v detailním průzkumu, ohodnocení a plánování sanace starých zátěží v této oblasti umožní synergetické využití znalostí obou firem a koordinovaný postup při sanaci. Současně také přispěje k revitalizaci této turisticky zajímavé oblasti Krušných hor.

 

Cílem společné práce je v následujících oblastech:

·        Zmapování stávající kontaminační situace pocházející z těžby uranové rudy v příhraničním pásmu Johanngeorgenstadt / Potůčky

 

·        Charakterizování emisí v oblasti Johanngeorgenstadt / Potůčky a zaznamenání přeshraničních imisí

 

·        Společné ohodnocení potenciálního rizika pro obyvatele a životní prostředí ve vyhodnocovaném pásmu po obou stranách hranic

 

·        Srovnání metod postupu při měření, zachycení, zpracování a vyhodnocení dat

 

·        Srovnání metodik pro hodnocení zatížení životního prostředí, pro porovnání sanačních alternativ a výběr optimálních sanačních řešení v souladu s národními a mezinárodními směrnicemi pro ochranu životního prostředí

 

·        Užití jednotné  metodiky  hodnocení  zatížení  životního prostředí na vybraných objektech po obou stranách hranic

 

·        Provozování dočasných měřících sítí pro monitoring vody a vzduchu pro doložení dosažitelných sanačních efektů

 

 

Na základě předběžných průzkumů mohou být po obou stranách hranic vybrané srovnatelné objekty (např. halda šachty Magdalena v Potůčkách a halda šachty 124 v Johanngeorgenstadtu / Unterjugel), sloužící pro demonstraci odsouhlasené metodiky sanační přípravy, t.j. použily by se oboustranně odsouhlasené průzkumné a vyhodnocovací  metody.

 

Takovéto sjednocené postupové metody při přípravě sanací pozůstatků/následku těžby uranové rudy v hraniční oblasti Johanngeorgenstadt / Potůčky představuje rozhodující podmínku k přeshraničnímu řešení společných problémů zatížení životního prostředí.

 

 

Literatura

[1]       Ettenhuber, E., K. Gehrcke

Radiologische Erfassung, Untersuchung und Bewertung bergbaulicher Altlasten Abschlußbericht

Bundesamt für Strahlenschutz, Salzgitter 2001.