Využití důlních děl při krizových situacích upravené novou vyhláškou ČBÚ č. 75/2001 Sb., vydané k provedení zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon

 

 

Ing. Zbyšek Sochor, ČBÚ Praha                                                           L 8

 

 

Důvodem ke zpracování zákona č 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen “krizový zákon”), byla společenská potřeba zvláštní právní úpravy, která by vytvořila podmínky pro řešení situací vyvolaných mimořádnými událostmi především velkého rozsahu. V současném právním řádu nebyla dosud oblast krizového řízení řešena vůbec a oblast integrovaného záchranného systému byla upravena nedostatečně. Právní úpravou civilní ochrany je zákonem plněna i povinnost České republiky transformovat Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů z 12. srpna 1949, přijatý v Ženevě dne 8. června 1977, publikovaný sdělením FMZV č. 168/1991 Sb.

Potřebnost odpovídající právní úpravy vyplynula dále zvlášť naléhavě při řešení rozsáhlých ničivých povodní v roce 1997, které postihly 1/3 území republiky a zasáhly také území sousedních států. Absence právních a dalších podmínek byla tehdy zřejmá zejména při provádění záchranných a likvidačních prací, kdy byly bezprostředně ohroženy lidské životy
a majetek.

Problematika mimořádných událostí byla sice řešena některými předpisy, ale tuto úpravu z hlediska její použitelnosti bylo možno charakterizovat jako úpravu nevyhovující, protože šlo o:

-          předpisy vydané v rozmezí 24 let, které netvořily účelovou a komplexně a harmonicky uspořádanou úpravu odpovídající současným potřebám,

-          předpisy zaměřené na řešení mimořádných událostí jen v lokálních (okresních) podmínkách a o předpisy orientované výlučně jen na konkrétní příčiny vzniku mimořádných událostí např. povodně, požáry a radiační nehody,

-          úpravu, která byla převážně příliš obecná, nestanovovala odpovědnost, oprávnění a povinnosti konkrétním subjektům v potřebné kvalitě, a především chyběla možnost centrálního řízení a koordinace při řešení krizových situací prováděná státními orgány, ačkoliv podle Čl. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, je ”základní povinností státu” zajistit, mimo jiné, i ochranu životů, zdraví a majetkových hodnot,

-          předpisy i podzákonné povahy, dokonce usnesení vlády a různé interní předpisy, které nemají potřebnou účinnost a sílu zákona.

 

Krizový zákon vychází zejména z čl. 3 ústavního zákona č. 110/98 Sb., o bezpečnosti České republiky, který stanoví povinnost státním orgánům, orgánům územních samosprávných celků a právnickým a fyzickým osobám podílet se na zajišťování bezpečnosti České republiky, to je v případech, kdy je bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví osob, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně. V uvedeném ohrožení je třeba vidět např. živelní pohromy, ekologické a průmyslové havárie nebo jiná obdobná nebezpečí, ale i hromadné nepokoje vyvolané např. z národnostních, rasových, náboženských nebo jiných pohnutek, včetně migračních vln. 

              Ke krizovému zákonu byly vydána nařízení vlády a vyhlášky Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy a spojů, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Českého báňského úřadu.

 Oblast krizového řízení není upravena právem Evropských společenství. Ze směrnic a doporučujících dokumentů Organizace Severoatlantické smlouvy pro řešení krizových situací nevyplývají pravidla upravující tvorbu národních předpisů členských zemí v této problematice.

 Krizový zákon obsahuje zmocnění pro Český báňský úřad stanovené v § 40 odst. 3 tohoto zákona, spočívající ve vydání právního předpisu řešícího přípravu na krizové situace v oblasti stanovení báňsko - technických podmínek pro zřizování, využití a ochranu důlních děl, uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol. Tímto předpisem se stala vyhláška ČBÚ č. 75/2001 Sb., kterou se stanoví báňsko – technické podmínky pro zřizování, využití a ochranu důlních děl vybraných pro využití při krizových situacích pro uplatňování preventivních, technických a bezpečnostních opatření a provádění kontrol.

            Vyhláška tedy obsahuje v § 1 vymezení rozsahu platnosti, kterým je definováno, pro jaké potřeby je předpis určen a na jaká důlní díla se vztahuje. Pro účely zákona mohou být důlní díla buď nově zřizována nebo mohou být využita již existující důlní díla zřízená pro jiné účely. Nové zřizování důlních děl jakožto podzemních staveb je činností prováděnou hornickým způsobem. Důlní díla zřízená pro jiné účely vznikla buď hornickou činností (důlní díla průzkumná, přípravná, otvírková apod.) nebo činností prováděnou hornickým způsobem  (kolektory, podzemní provozovny apod.). Pro účely zákona mohou být využity rovněž zpřístupněné části jeskyní. Režim bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu se do doby jejich nového využití dle zákona řídí zvláštními předpisy (vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., vyhláška ČBÚ č. 55/1996 Sb.). Požadavky na vybavenost těchto důlních děl z hlediska účelu jejich využití v krizových situacích nestanoví Český báňský úřad, neboť k tomu nemá zákonné zmocnění.           

             V § 2 je stanoveno, jaká důlní díla mohou být pro potřeby krizového zákona využita. Pro tyto účely je možno použít i důlních děl vytvořených pro jiné účely např. dobývání vyhrazených nebo nevyhrazených nerostů, průzkum apod. Svým provedením a umístěním musí vytypovaná důlní díla zajišťovat ochranu osob před možným nebezpečím ohrožení života např. vlivem živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie.

        Na zřizování nových důlních děl, pro účely krizového zákona, se podle § 3 vztahují obecné předpisy tzn. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška Českého báňského úřadu č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. Rovněž zde platí zvláštní předpisy, kterými je např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Výkon dozoru nad bezpečností práce a provozu vykonává po dobu jejich zřizování obvodní báňský úřad.

        § 4 upravuje zajištění ústí vybraného hlavního důlního díla. Ústí musí být provedeno tak, aby odolalo živelné pohromě, ekologické nebo průmyslové havárii nebo takové narušení veřejného pořádku, které by ohrozilo bezpečnost osob nacházejících se v tomto důlním díle.

        Základní požadavky kladené na důlní díla z hlediska jejich bezpečnosti pro období jejich využití jsou stanoveny v § 5. Z hlediska schůdnosti pro osoby musí být úklon důlního díla od vodorovné roviny menší než 20⁰. Pozornost musí být věnována požadavku, aby důlní dílo nebylo umístěno v oblastech s nebezpečím průvalů vod a bahnin, zaplynování,průtrží, otřesů, erupcí a výbuchů plynů. Výztuž a pažení důlního díla musí být v nehořlavém provedení. Větrání důlního díla musí být zajištěno jako nepřetržité tak, aby obsah škodlivin v ovzduší nepřekročil povolené hodnoty. Tam, kde nelze vyloučit výskyt metanu, musí větrání zajišťovat nepřekročení koncentrace 1 %. Požadavek týkající se odvodnění stanoví, že pokud nelze vyloučit zvýšené přítoky vody do důlního díla, musí být k dispozici čerpací zařízení a instalováno potrubí pro čerpání vody. Z hlediska bezpečné chůze musí být podlaha důlního díla odvodněna, bez nerovností a překážek. Důlní dílo musí být v celé délce osvětleno a musí v něm být instalována nouzová svítidla. Pozornost je ve vyhlášce věnována rovněž provedení vstupních dveří. Musí odolat účinkům proti nimž poskytují ochranu a musí být instalovány jako dvojice proti sobě se otvírající. V případě, že pro účely krizového zákona je vybrán pouze určitý úsek stávajících důlních děl, musí být od ostatních důlních děl trvale stavebně oddělen. Důležitým požadavkem je rovněž zajištění nepřetržitého měření koncentrací CO₂ a CO, popřípadě metanu a jiných škodlivých plynů po celou dobu krizové situace.

             Samostatným ustanovením (§6) je řešena kontrola zvláštních důlních děl, a to z hlediska obsahu, četnosti a zaměření.

             V praxi by výběr vhodných důlních děl pro účely krizového zákona zřízených původně pro jiné účely, měl být posuzován při vypracovávání krizového plánu kraje resp. okresu, kde by na vyžádání orgány státní báňské správy spolupracovaly při posuzování vhodnosti konkrétních důlních děl. Důlní díla, která by byla zřizována přímo pro účely krizového zákona, podléhají ve vztahu k orgánům státní báňské správy stávajícímu režimu povolování resp. ohlašování.